Aidani aspro

19. července 2017 v 16:23 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - A
Synonyma: Αηδάνιάσπρο (Řecko), Adani, Aedano Leyko, Aïdani Aspro, Aidani, A. Blanc, A. Lefko (Francie, cd. 3682), Aidini, Aidano, Asp(a)edano, Aspraidano, Asproaidani, Ithani, Leyko, Lefko, Lafko Aidani, Lefko Ithani, Moschaidano
Původ a rozšíření: Aidani aspro je řecká moštová odrůda původu Vitis vinifera, pěstovaná na ostrovech Santorini (Théra) a Kréta, ale také na ostrově Rhodos, na Kykladských ostrovech Naxos, Mykonos a Paros, na Egejských ostrovech a na malých plochách i v dalších oblastech Řecka (jihovýchodní Attika, okolí Athén, Piraeus, prefektury Evia a Fthiotis). Jedná se o jednu z odrůd, které od 14. století sloužily k výrobě vín, nazývaných obecně "Malvasia"C. Soudí se, že pochází z Malé Asie, z tehdejšího regionu Ionie na pobřeží dnešního Turecka, poprvé ji patrně písemně zmiňuje již Hesychius v 5. století po Kr. pod názvem Edani (εδάνη άμπελος)166. Je ovšem také možné, že se do oblasti dnešního pěstování dostala přes některý z přístavů na pobřeží Ionie a její původ lze hledat východněji, v okolí města Adana na jihu Anatolského poloostrova, od názvu tohoto města je patrně odvozen i název odrůdyA. Z moderních ampelografů odrůdu z Řecka uvádějí Viala a Vermorel (1909)163, podrobný ampelografický popis provedl Krimbas (1943), později Logothetis, Vlachos (1965) a Davidis (1967). Ampelograf Krimbas (1943) uvádí jako barevnou mutaci odrůdy Aidani aspro odrůdu Aidani mavro (poté též Davidis, 1967), analýza DNA (Stavrakakis, 1982) sice nepotvrdila naprostou genetickou identicitu obou odrůd, ale další analýza DNA roku 2007 potvrdila, že jsou obě odrůdy velmi úzce příbuzné a vykazují natolik vysoký stupeň genetické podobnosti (0,963), že by se mohlo jednat o geneticky podmíněnou mutaciA, B.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný, výnosy poskytuje tato odrůda mírně nadprůměrné. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, středně silně pigmentované antokyany, slabě vlnatě plstnaté, apikální listy jsou bronzově až měďnatě skvrnité, na rubu slabě plstnaté, první bazální list je měďnatě červený, na rubu takřka lysý. Letorosty jsou na ventrální straně zelené či červeně žíhané, na dorsální straně jsou zelené s červenými pruhy, pupeny jsou středně silně, ze ¾ pigmentované antokyany. Dospělé listy jsou malé, pentagonální, ploché až na profilu lehce ve tvaru V, pěti- až sedmilaločnaté s hlubokými výkroji, líc listu je takřka bez vrásek, slabě až středně silně puchýřnatý, rub listu je na ploše lysý, na žilnatině středně silně až silně štětinkatý, okraje listů jsou středně výrazně zoubkované, zoubky mají širojkou bázi a rovné nebo konvexní strany, řapíkový výkroj je úzce otevřený, lyrovitý s ostrým dnem až uzavřený s překrytými cípy a malým průsvitem, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina listu je slabě až středně silně pigmentovaná antokyany. Hrozny jsou středně velké až velké (160, ale až 500 g), velmi dlouhé, protáhle válcovité s 1-4 křidélky, se středně velkými (15-15,5 mm), okrouhlými až mírně obvejčitými, žlutozelenými bobulemi s nezbarvenou dužinou jemně aromatické chuti, která obsahuje semena. Velmi pozdní odrůda zraje 30 dní po odrůdě Chasselas, v Řecku se obvykle sklízí mezi 25.8. a 10.9. Je citlivá vůči oidiu a peronospoře, ale je pozoruhodně odolná vůči suchu.
Charakteristika vína: Hrozny často slouží k přípravěcuvée bílých vín, například s odrůdami Assyrtiko a Athiri, z těchto cuvée vín je známější mj. slámové zlatožluté víno "Liastos" (OPAP Santorini). Čistě odrůdová vína jsou vyráběna vzácněji, jsou světle žluté barvy, jemně aromatická, se středním obsahem alkoholu a s průměrnou aciditou, v chuti a vůni můžeme hledat florální tóny, blůmy, citrusové plody a vyzrálá žlutá jablka, tóny exotického ovoce. Hrozny někdy slouží též k výrobě likérových vín.
Literatura a internetové zdroje: 26, 100, 101, 103, 106, 107, 163, 166, 168, 171, 176, 199, 202, A)ΚΕΟΣΟΕ-Κεντρική Συνεταιριστική Ένωση Αμπελοοινικών Προϊόντων [online, 2015-07-06]. Dostupné z: http://www.keosoe.gr/aidaniaspro.html, B)Genetic study of 46 Greek grape cultivars by random amplified polymorphic DNA markers (RAPD- PCR). K. Biniari and M.N.Stavrakakis. World Congress of Vine and Wine, 2007 [online, 2015-07-06]. Dostupné z: http://dspace.aua.gr/xmlui/bitstream/handle/10329/5208/OIV-2.pdf?sequence=1, C)Genetic study of grape cultivars used for the production of Malvasia wine by RAPDs. Stavrakakis N.M., Biniari, K. Laboratory of Viticulture, Agricultural University of Athens, 2010. [online, 2015-07-06]. Dostupné z: http://dspace.aua.gr/xmlui/bitstream/handle/10329/5210/malvasias-2010.rtf?sequence=1, http://www.aivv.it/Archivio/Atti/P051_1306_0050_Biniari.pdf, *Konstantinos Lazarakis: The Wines of Greece, S. 59-61. Mitchell Beazley, London 2005, ISBN 1-84000 897 0, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama