Alarije

19. července 2017 v 16:30 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - A
Synonyma: Aceria (Španělsko, Itálie), Alari, Alarij (Cañamero-Cáceres), Alarije (Francie, cd. 1449, DO Ribera del Guadiana), A. Dorada (Cañamero-Cáceres), A. Dorado, A. Cholchicina, A. Verdosa, A. Verdoso (Cañamero-Cáceres), Albillo Real, Arin, Aris (DO Mondéjar), Barcellonés (Itálie), Barceloni, Blanca Roja, Blanco Fino, Blanquirroja, Cagazal, Cañamero, Coloraillo Gordo, Coloraillo Pequeno, Esclafacherri, Malfar, Malvasia (DO Calatayud, Navarra, Cataluña, Tarragona), M. Blanca, M. Comun, M. de Rioja, Malvasia Riojana (DO Rioja), Ocel, Pirules Dorada, Pirules Verde, Rojal, R. Blanco, Suavidad, Subirat, Subirat Parent (DOCataluña, Tarragona)199, Toloca, Torrontés (mylně v regionu Kastílie-La Mancha, oblast Alcarria, DO Mondéjar v provincii Guadalajara a také v DO Vinos de Madrid), Turrontes, Uva De Arroba, Verdeja, Villanueva, Villanueva De La Serena
Původ a rozšíření: Alarije je autochtonní, středně pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera, pocházející z regionu Extremadura na jihozápadě ŠpanělskaC, pěstovaná ve Španělsku roku 2010 na ploše 1.726 ha200 a tvořící zde součást vín apelací DO Ribera del Guadiana a DO Cañamero. Největší plochy vinic se nacházejí v provinciích Badajoz (oblasti Navalvillar de Pela a Talarrubias) a Cáceres (oblast Cañamero). Mimo Extremaduru ji najdeme na menších plochách ještě v centrální a severní části Španělska, tvoří například součást vín apelace DOCa Rioja, byť je zde pěstována pouze na 62 ha pod názvem Malvasia Riojana. Odrůda náleží dle genetické analýzy do širší skupiny odrůd MalvasiaA, B, je spontánním křížencem starobylých španělských odrůd Hebén (Gibi) x Folha de Figueira (Tortozon) a sesterskou odrůdou odrůdy Malvar163, 199. Odrůda byla poprvé písemně zmíněna roku 1448 v rukopise Libro de Ofícios kláštera Real Monasterio de Santa Maria de Guadalupe jako hlavní bílá moštová odrůda této oblasti, její první popis uvádí Herrera (1513, pod názvem Alarije), dále Clemente (1807), Salmones (1914), Marcilla (1954) a další190, 163. Kompletní citaci ampelografických zdrojů uvádí například prácez roku 2000 (M.L. Asensio Sanchez)C. V oblasti Cañamero (Cáceres) jsou pěstovány dvě variety této odrůdy pod názvy Alarije (též Alarij či Alari) dorada a Alarije verdosa, první má, v souladu s názvem, zlatavé, ale také volnější hrozny s menšími, sladšími bobulemi než druhá, která má dle názvu bobule zbarvené zelenkavě. Mezi vinaři je varieta Alarije dorada více ceněna, neboť poskytuje lepší kvalitu hroznů, i když je Alarije verdosa výnosnějšíC. Název odrůdy může být odvozen od charakteristického červenavého tónu bobulí při úplném vyzrání, překlad slova "alarije" ze španělštiny zní "červený", podobný význam má i synonymum odrůdy, "rojal". Název však mohl vzniknout i odvozením například ze slova "alario", v překladu "křídlový", případně "okřídlený", v tomto případě dle tvaru hroznů.
Příbuzné odrůdy, možné záměny: V regionu Extremadura je odrůda Alarije někdy pěstována pod synonymním názvem Malfar. I když se tento název vyskytuje také v synonymice odrůdy Marfal, pěstované též v Extremaduře, obě odrůdy nejsou identickéC.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je bujný se vzpřímenými až polovzpřímenými letorosty, úponky révy jsou středně dlouhé. Vrcholky letorostů jsou otevřené, průměrně pigmentované antokyany, bělozelené s karmínovými okraji, průměrně až slabě vlnatě plstanté. Mladé listy jsou světle zelené, slabě bronzově tónované, velmi slabě pigmentované až bez pigmentace antokyany, na rubu, na ploše průměrně a na žilnatině slabě plstnaté, bez štětinek. Internodia a nodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální zelená nebo zelená s červenými pruhy, takřka lysá až slabě plstnatá, pupeny jsou velmi slabě pigmentované antokyany. Dospělé listy jsou velké, pětihranné až okrouhlé s protáhlým středním lalokem, pětilaločnaté se středně hlubokými, překrytými výkroji, s mírně podehnutými okraji, na líci tmavě zelené, zvlněné, slabě vrásčité, lysé, na rubu, na ploše slabě plstnaté a středně silně štětinkaté, na žilnatině slabě plstnaté, výrazně, ostře zoubkované, zoubky mají rovné, někdy konvexní strany. Řapíkový výkroj je široce otevřený, s jedním či dvěma zoubky, se zaostřeným dnem, řapík je středně dlouhý, kratší až stejně dlouhý, jako středová žíla listu, lysý až slabě plstnatý. Žilnatina listu je takřka bez pigmentace antokyany. Hrozny jsou středně velké až velké, protáhle kuželovité, často s výrazným křidélkem, kompaktní, s krátkou až středně dlouhou, málo lignifikovanou stopkou, bobule jsou malé až středně velké, nestejné velikosti, okrouhlé, zelenožluté, v úplné zralosti až jantarové barvy s charakteristickým načervenalým nádechem, se silnou, středně silně ojíněnou slupkou, s nezbarvenou, pevnou a šťavnatou dužinou neutrální chuti. Stopečka bobulí je relativně snadno oddělitelná. Jednoleté réví je tmavě hnědé, rýhované, eliptického průřezu, lysé. První květenství je na 3-4 nodiu, je středně dlouhé, počet květenství na výhon 1,1-2. Odrůda raší středně pozdně a není proto příliš ohrožována pozdními jarními mrazy, dozrává středně pozdně až pozdně. Odolává dobře suchu a horku, vyhovují jí svahovité, dobře větrané polohy, nesnáší příliš vlhké nebo podmáčené půdy. Dává vysoké a pravidelné výnosy, v průměru 6,1 kg na keř. Odolnost vůči houbovým chorobám je podprůměrná, odrůda je citlivá zejména vůči botrytidě, bývá napadána obaleči. Preferuje krátký řez a systém Guyot. Vyžaduje redukci úrody, jinak se ve vínech mohou objevit výraznější herbální a vegetální tóny.
Charakteristika vína: Hrozny poskytují slámožlutá, aromatická vína s harmonickým poměrem cukrů a kyselin, se středním obsahem alkoholu, která jsou většinou používána k výrobě sladkých či alkoholizovaných vín nebo najdou uplatnění v různých cuvée bílých vín. Odrůdová vína jsou světle slámožluté barvy, s primárním aroma zeleného ovoce, jablka a hrušky, citrusových plodů, banánů, objevit se může i fenykl a tóny tropického ovoce. Vína mají sklon k rychlejší oxidaci a velmi rychle mění barvu do zlatožluta, což je u starších vín žádoucí, k dlouhodobé archivaci však nejsou vhodná. Průměrný obsah alkoholu je 13,3%, průměrná acidita 5,2 g/l.
Literatura a internetové zdroje: 26, 117, 118, 120, 122, 123, 124, 127, 163, 165, 166, 168, 176, 181, 188, 190, 199, 202, A)Relationships and Genetic Diversity within the Accessions Related to Malvasia Held in the Domaine de Vassal Grape Germplasm Respository. Lacombe, T. et al. American Journal of Enology and Viticulture 58 (1), 124-131 (2007) [online, 2013-11-28]. Dostupné z: http://www1.montpellier.inra.fr/vassal/ressources/Malvoisie_Complementary_data.pdf, http://www.ajevonline.org/content/58/1/124.abstract, B)Borrego, J; M. T. de Andrés 1, J. L. Gómez 1, J. Ibáñez (2002). Genetic Study of Malvasia and Torrontes Groups through Molecular Markers. Am. J. Enol. Vitic.. pp. 53:2:125-130 [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/53/2/125.full.pdf, C)Caracterización de variedades de Vitis vinifera l. cultivadas en Extremadura, mediante estudios morfológicos, agronómicos y bioquímicos. Asensio Sanchez, M.L. Universidad de Madrid (Thesis). 2000 [online, 2016-06-28]. Dostupné z: zaguan.unizar.es/record/3013/files/TESIS-2009-040.pdf, *Genetic characterization of grapevine (Vitis vinifera L.) cultivars from Castilla La Manche (Spain) using microsatellite markers. Fernandez-Gonzales, M. et al. Vitis 46 (3), 126-130 (2007) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1%2007%201087.pdf, *Identification and molecular biodiversity of autochthonous grapevine cultivars in the 'Comarca del Bierzo', León, Spain. Gonzales-Andres, F. et al. Vitis 46 (2), 71-76 (2007) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1 07 641.pdf, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf, *Asociación Enológos de Rioja [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://enologosderiojaalavesa.com/variedades.htm, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Genetic structure, origins, and relationships of grapevine cultivars from the Castilian Plateau of Spain. Santana, C.J. et al. American Journal of Enology and Viticulture 61 (2) 214-224 (2010) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://sostenible.palencia.uva.es/system/files/publicaciones/Santana. AJEV 2010.pdf, *Recovery, identification and relationships by microsatellite analysis of ancient grapevine cultivars from Castilla-La Mancha: the largest wine groving region in the world. Mena, A. et al. Genetic Resources and Crop Evolution 61 (3) 625-637 (2014) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://static-content.springer.com/esm/art:10.1007/s10722-013-0064-3/MediaObjects/10722_2013_64_MOESM1_ESM.pdf, *Chloroplast microsatellite polymorphisms in *Vitis* species. Arroyo-García, R. et al. Genome 45 (6) 1142-1149 (2002) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/10973761_Chloroplast_microsatellite_polymorphisms_in_Vitis_species, *Pedigree analysis of the Spanish grapevine cultivar 'Hebén'. Zinelabidine, L.H. et al. Vitis 54 (Special Issue), 81-86 (2015) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4983/4773, *Microsatellite variability in grapevine cultivars from different European regions and evaluation of assignment testing to assess the geographic origin of cultivars. Šefc, K.M. et al. Theoretical and Applied Genetics 100 (3-4) 498-505 (2000) [online, 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/226219537_Microsatellite_variability_in_grapevine_cultivars_from_different_European_regions_and_evaluation_of_assignment_testing_to_assess_the_geographic_origin_of_cultivars/links/02bfe5106430e4fc12000000, *Caracterización de variedades de Vitis vinifera l. cultivadas en Extremadura, mediante estudios morfológicos, agronómicos y bioquímicos. Asensio Sanchez, M.L. Universidad de Madrid (Thesis). 2000 [online, 2016-06-28]. Dostupné z: zaguan.unizar.es/record/3013/files/TESIS-2009-040.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama