Aligoté

13. července 2017 v 17:25 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - A
Synonyma: Алиготе, Мухранули, План гри, Грисе блан (vše Rusko nebo Ukrajina), Aligotay, Alligotay, Aligoté (Francie, cd. 202, no. 1031), Alligoté, Blanc de Troyes, Carcairone Blanc, Carcarone, Carchierone, Chaudenet, Ch. Gras, Giboudot Blanc, Giboulot, Griset Blanc, Karkarone Blank, Melon de Jura, Mukhranuli (Gruzie), Pistone, Plant de Trois, P.d.T. de la grande Espese (mylně), P. d.T. Raisins, P. Gris, Purion Blanc, Selon Molon, S. Odart, Troyen Blanc, Vert Blanc

Původ a rozšíření: Aligoté je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě bílých vín, spontánní kříženec odrůdy rodiny Pinot a odrůdy Gouais blanc163, 199, B, C, D. Poprvé je odrůda písemně zmíněna v 18. století z Burgundska, odkud pravděpodobně pochází, dodnes je zde druhou nejčastěji pěstovanou bílou odrůdou, ale je vytlačována v současné době oblíbenějšími odrůdami. Tvoří zde například součást vín AOC Bourgogne Aligoté, Bouzeron, Beaujolais-Villages, Bourgogne ordinaire, Bourgogne Grand ordinaire, Crémant de Bourgogne atd., najdeme ji hlavně v departementech Côte-d'Or a Saône-et-Loire. Mimo Burgundsko odrůdu dále ve Francii najdeme v oblastech Beaujolais a Savojsko, celkově byla roku 2011 ve Francii vysazena v sedmi klonech na 1.971 hektarech30. Pěstuje se například i ve Švýcarsku, roku 2007 na 21,3 ha, v Kalifornii, na Kypru, v Maďarsku, v Moldavsku, ale hlavně v černomořské oblasti, v zemích bývalého Sovětského Svazu (10.000 ha), v Rumunsku (10.000 ha), v Bulharsku (2.000 ha), v Gruzii a na Ukrajině. Celosvětově byla roku 2010 vysazena na 36.190 hektarech200. Odrůda není zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky a není ani odrůdou, povolenou k výrobě zemských vín. Velmi ojediněle ji najdeme ve starých vinicích, převážně u malopěstitelů. Název odrůdy je nejasného původu, dříve užívané synonymum Plant de Trois Raisins, v překladu z francouzštiny "réva tří hroznů", se vztahuje k velkým výnosům odrůdy, může dávat až 65 hl moštu na hektar. Gruzínské synonymum Mukhranuli je toponymem, je odvozeno od názvu historické oblasti Mukhrani (východní Gruzie).
Rodičovské odrůdy: Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název "Gouais" je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména "gou", což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinou odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy. Genetické výzkumy ukazují, že nejméně 75 dnes pěstovaných odrůd vzniklo spontánním křížením této odrůdy s rodinou odrůd Pinot, jako příklad lze uvést odrůdy Chardonnay, Auxerrois či GamayA. Úspěšnost a množství kříženců je vysvětlováno tím, že rodiče jsou geneticky velmi odlišní (rodina Pinot pochází z Burgundska a Gouais blanc odněkud z Panonie) a na vinohradech centrální Francie se obě odrůdy několik století pěstovaly vedle sebe. Odrůda Ryzlink rýnský je naproti tomu křížencem odrůd Gouais blanc x Tramín.
Mutace odrůdy: Ve Francii, v oblasti Burgundska, se pěstuje odrůda Aligoté vert (Plant de Troys de la Grande Espese). Je patrně mutací odrůdy Aligoté, poskytuje ještě vyšší výnosy a v dobrých ročnících při redukované sklizni je schopna dávat vynikající, suchá odrůdová vína, určená k pití jako mladá, tvořící součást vín apelace AOC Bouzeron. Potenciál zrání těchto vín je nevelký. V horších ročnících je vína užíváno do kupáží. Ve stejné oblasti najdeme další pravděpodobnou mutaci, odrůdu Aligoté doré se zlatavými hrozny, která je sice nepříliš výnosná, ale dosahuje vyšší cukernatosti hroznů a dává vína bohatšího aroma, svěží a ovocitá. Vína se obvykle pijí do tří let po lahvování, k dosažení plnosti a harmonie mohou vyzrávat až deset let. A do třetice je tu i mutace Aligoté rouge (Plant de Troys de la Moyenne), která je pěstována též ve Francii, v oblasti Burgundska a je zde užívána k výrobě cuvée bílých vín.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný, s polovzpřímenými letorosty. Vrcholky letorostů jsou bělavě zelené, středně silně pigmentované antokyany, s lehkým červeným nádechem a s karmínovými okraji, velmi silně bíle vlnatě plstnaté. Internodia a nodia jsou karmínově červená, někdy částečně zelená, bez ochmýření. Úponky révy jsou středně dlouhé. Mladé listy jsou světle žlutozelené s bronzovým tónem, slabě pigmentované antokyany, apikální mají karmínové zoubkování a jsou z obou stran silně plstnaté, bazální jsou pavučinovitě ochmýřené. Jednoleté réví je žlutavě hnědé až červenohnědé, na uzlech s modrofialovým nádechem, rýhované, eliptického průřezu, internodia jsou 7-11 cm dlouhá. Dospělé listy jsou střední až velké (16,8-17,4 x 17,1-17,7 cm), pentagonální až okrouhlé, nečleněné či třílaločnaté s mělkými výkroji, okraj listu je ostře, středně výrazně, nepravidelně zoubkovaný, podehnutý, povrch listu je středně zelený se žlutým nádechem, lesklý, slabě puchýřnatý, rub listu je jemně obrvený až plstnatý, řapíkový výkroj je otevřený, lyrovitý s ostrým dnem či lancetovitý, vzácněji uzavřený s průsvitem a s oblým dnem, řapíky jsou kratší či stejně dlouhé, jako střední žíla listu (poměr 0,85-0,95), zprvu zelené, později postupně až vínově červené barvy, žilnatina v okolí napojení řapíku je středně silně pigmentovaná antokyany. Podzimní barvu listů je citronově žlutá. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (12-15 mm, 1,8 g), okrouhlá bobule jednotné barvy a velikosti, která je někdy v hustých hroznech deformovaná, je průměrně ojíněná, se silnou slupkou zelenožluté, bělavě žluté až zlatožluté barvy, s tmavohnědými tečkami, na osluněné straně s červenavým nádechem. Dužnina je velmi šťavnatá, nezbarvená, jednoduché a příjemné chuti, s 1-3 semeny. Semena mají rozměry 6-6,5 x 3-3,5 mm, jsou hnědá, mírně oválná, s 1,5 mm dlouhým zobáčkem. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé (4-5,5 mm), obtížně oddělitelné. Hrozen je malý až středně velký (11-15 x 8-10 cm, 103 g), poměrně kompaktní, ale řídší, než u odrůd rodiny Pinot, válcovitý až kuželovitý, často okřídlený, se středně dlouhou (2-4 cm), průměrně lignifikovanou stopkou. Pěstování: Letorosty vyzrávají na 80-85 %, plodnost dřeva je 80-84 %, počet hroznů na výhon 0,8, na plodonosný 1,5-1,7. Výnosy se obvykle pohybují v rozmezí 9-14 t/ha. Na úrodných půdách v nížinách je třeba redukce výnosů pro zlepšení kvality moštu. Cukernatost moštu bývá 15-23 g/100 ml při aciditě 7,5-10,4 g/l. Mrazu odolává tato odrůda středně dobře, do -21 °C. Vhodný je řez na 4-6 oček, z podnoží vyhovují například SO-4, K 5BB či T 8B. Fenologie: Vegetační cyklus této rané až středně rané odrůdy trvá 145 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2766 °C. Odrůda raší raně, kvete velmi raně, dozrává 6 dnů po Chasselas, v podmínkách Oděse v polovině září. Choroby a škůdci: Za vlhka jsou bobule napadány plísní šedou (Botrytis cinerea), odrůda je dále citlivá vůči plísni révové (Plasmopara viticola), zejména květenství, je méně náchylná k padlí révovému (Uncinula necator), často je napadána obaleči. Poloha a půdy: Dobře prospívá na úrodnějších půdách, na hnědozemi a černozemi, ale i na půdách jílovitých.
Charakteristika vína: Ve srovnání s Chardonnay jsou vína jednodušší, plošší a drsnější, mají kratší životnost a nejsou příliš vhodná ke zrání v barikových sudech. Nejlepších výsledků dosahuje odrůda na vinicích v okolí Bouzeron (například výrobce Domaine de la Romanée-Conti). Nejlepší Aligoté je veselé, ovocité víno, prosté, chutné, neutrální, ale živější, s vyšším obsahem kyselin, které se dobře hodí jako aperitiv nebo k masitým pokrmům. Hrozny slouží v Burgundsku tradičně též k výrobě nápoje zvaného "Kir", což je bílé víno, smísené s černorybízovým likérem, po kterém získává typickou cassis chuť. Nápoj, původně nazývaný pouze "blanc-cassis", nese jméno bývalého starosty Dijonu, Félixe Kira (1876-1968), který nápoj po druhé světové válce zpopularizoval. Obecně je Aligoté živější víno středního těla s vyšší aciditou. V chuti a vůni lze najít citrusové plody, lískové oříšky, zelená jablka, broskve, akátový květ, vanilku, z některých poloh i květ černého bezu. Odrůdová vína nejsou příliš vhodná pro dlouhé ležení na sudu ani zrání na láhvi. Překvapivá svým typem a svou chutí mohou být některá vína z Maďarska, Gruzie, Ukrajiny, Moldavska, Kazachstánu a pod. Mladší generace preferuje evropský styl vín, která se pijí jako mladá, ale starší generace konzumuje vína mnohdy po archivaci delší než 10 let. Jsou to vína zcela nepodobná typickým francouzským Aligoté, jsou zoxidovaná a kyseliny jsou rozložené. Výsledek lze přirovnat k velmi starému suchému sherry. V zemích východního bloku se Aligoté často užívá i k výrobě průměrně ceněných šumivých vín.
Literatura a internetové zdroje: 10, 13, 26, 28, 30, 72, 91, 92, 100, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 199, 200, 202, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)A single pair of parents proposed for a group of grapevine varieties in northeastern France. J.E. Bowers, R. Siret, C.P. Meredith. University of California, Davis, USA a P. This, J.-M. Boursiquot, INRA Montpellier [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://ecaaser3.ecaa.ntu.edu.tw/weifang/ishs/pap1.files%5Csample.pdf, B)Microsatellite markers for grapevine. A state of the art. Sefc, K.M. et al. Molecular Biology & Biotechnology of the Grapevine, Kluwer Academic Publishers, 433-462. 2001. [online]. Dostupné z: http://blog.sciencenet.cn/home.php?mod=attachment&id=8561, C)Le Gouais, un cépage clé du patrimoine viticole Européen. Boursiquot, J.-M. et al. Bulletin de l'OIV 2004, vol. 77, no875-76, pp. 5-19 [15 page(s) (article)] (24 ref.) [online, 2013-08-05]. Dostupné z: www.oiv.int/oiv/files/Bull_OIV_2004_jan_fev.pdf, D)Historical genetics: The parentage of Chardonnay, Gamay and other wine grapes of northeastern France. Bowers, J.E. et al. Science 285 (5433), 1562-1565 (1999) [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/235229259_Historical_Genetics_The_Parentage_of_Chardonnay_Gamay_and_Other_Wine_Grapes_of_Northeastern_France, *Taxon Web. Sotolář, R. Vitis vinifera Aligote [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/465, *Georgian ampelography. საქართველოს ამპელოგრაფია [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://grapes.basilashvili.ge/index.php?a=main&pid=17&lang=ge&lid=7&type=0&color=0&rid=0, *Лазаревский М.А. Сорта винограда. Москва: Государственное издательство сельскохозяйственной литературы, 1959, с.428. In: Виноделие как искусство. ИП Злыгостев Алексей Сергеевич 2001-2011. [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml, *Новации виноградарства россии. 7. Рекомендуемые сорта винограда для северного Кавказа. Трошин Л.П. Научный журнал КубГАУ, No 54 (10), 2009 года [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://ej.kubagro.ru/2009/10/pdf/12.pdf, *Genetic structure and differentiation in cultivated grape, Vitis vinifera L. Aradhya, K.M. et al. Genetical Research Cambridge 81, 179-192 (2003) [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://afrsweb.usda.gov/SP2UserFiles/ad_hoc/53062000VitisPage/Grape.pdf, *The Kingroup of the Cultivar 'Chardonnay' Revealed. Di Vecchi Staraz, M. et al. Proc. Ixth Intl. Conf. on Grape Genetics and Breeding Eds.: E. Peterlunger et al. Acta Hort. 827, ISHS 2009 [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://sophiegerber.free.fr/PageBiogeco/divecchi-AH-827-233.pdf, *Georgian Traditional Wine Federation. Enoteca.ge [online, 2015-06-08]. Dostupné z: https://www.enoteca.ge/en/variety.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama