André (zkratka An)

12. července 2017 v 18:23 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Andrea, Semenáč A 16-76
Původ a rozšíření: André je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Šlechtění začalo v roce 1961 a uznáno bylo v roce 1980, šlechtitelem byl Ing. Jaroslav Horák, pracovní název křížence byl Semenáč A 16-76.

Odrůda není příbuzná a její název nijak nesouvisí s odrůdou Andrè (Andran) z italského Piemontu, popsanou H. Goethem roku 1887 v jeho díle "Ampelographisches Wörterbuch". Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda André zapsána v roce 1980. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku, kde byla roku 2009 vysazena na ploše 283 ha. Na 4 ha byla roku 2007 vysazena i v Německu. V Čechách se odrůda André pro své pozdní zrání téměř nepěstuje, najdeme ji především na Moravě, hojnější je v podoblastech Velkopavlovické a Slovácké, v okolí Brna a Mutěnic, na Bzenecku a v Podluží. V České republice se roku 2015 pěstovala na ploše 237,52 ha (z toho v Čechách roku 2009 na 4 ha), roku 1999 byla vysazena na 1,3 % a roku 2015 na 1,37 % celkové plochy vinic České republiky. Průměrný věk porostů se v ČR roku 2010 pohyboval kolem 21 let. Udržovateli odrůdy jsou v ČR Ampelos - Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. a Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, odrůda je od 13.5.2002 právně chráněna, ochranná práva uplynou dne 31.12.2032. Název dostala odrůda podle návrhu pracovníků Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích po francouzském pedagogovi a přírodovědci Christianu Carlu Andrém (1763-1831), který působil od roku 1798 v Brně jako ředitel školy evangelicko-luteránské obce, sekretář tehdejší Moravskoslezské společnosti pro zvelebování orby, přírodoznalectví a vlastivědy a zasloužil se též o založení zemského muzea na MoravěA. André v Brně založil, jako první na světě, spolek pro šlechtění ovoce a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. André mimo jiné dalo název leteckému klubu (Letecký klub Nad krajem André o.s., Velké Pavlovice), spolku obcí a místní cyklostezce.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný, v mládí až bujný, se vzpřímenými letorosty. Včelka je zelená s bělavými chloupky. Uzavřené mladé lístky ve vrcholku letorostu mají načervenalé okraje. Vrcholek letorostu je silně bíle vlnatě ochlupený. Apikální mladé listy jsou žlutozelené, zřídka s jemným narůžovělým okrajem. Letorost je hnědě fialový. Jednoleté réví je středně silné, tmavohnědé, v uzlech intenzívněji zabarvené. Zimní pupeny jsou malé, špičaté. Dospělý list středně velký až velký, pětiúhelníkový, tří až pětilaločnatý s mělkými až středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je lehce zvlněná, slabě až středně puchýřnatá, spodní jemně chloupkatá. Řapíkový výkroj je plně překrytý, bez průsvitu, řapík je krátký, narůžovělý. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé až středně velké bobule (16 mm, 1,33 g), které jsou kulaté, někdy deformované, modročerné, s celoplošným voskovým povlakem. Slupka je středně pevná a obsahuje hodně barviva, dužnina je bez zbarvení, řídká až rozplývavá, plné chuti. Semeno je středně velké, světle hnědé, zobáček je tupý, krátký. Hrozen je středně velký až velký (150-200 mm, 150-360 g), kónický, velmi hustý, při bázi s výrazným křidélkem, s krátkou, nazelenalou stopkou. Pěstování: Pro hluboké půdy i pro vápenatější půdy jsou vhodné podnože K 5BB nebo Cr 2, používá se též 125 AA a LE-K/1. Řez se provádí buď na krátké čípky (Vertiko) a popřípadě horizontální ramínka (palmety, amrella), nebo na tažně. Zatížení keřů po řezu má činit 6-7 oček na 1 m2. Odrůda je vhodná pro střední i vysoké způsoby vedení. Poskytuje vysoké a pravidelné výnosy ve výši 10 až 15 t/ha při cukernatosti 17 až 20° ČNM a obsahu kyselin 9-11 g/l. Pro dosažení kvalitní sklizně je nutno dodržovat uvedené zatížení na keř, při vysokých výnosech se kvalita hroznů jako suroviny pro výrobu vína snižuje. Fenologie: Doba rašení oček a doba květu je středně pozdní až pozdní, rašení probíhá koncem dubna až začátkem května, odrůda kvete ve 2. a 3. dekádě června, květy neopadávají. Zaměkání bobulí začíná v srpnu, odrůda dozrává pozdně, sklizňová zralost začíná až v polovině října, nejpozději se hrozny sklízí začátkem listopadu. Choroby a škůdci: Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda průměrně odolná, proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) je odolná dobře. Má běžnou odolnost proti škůdcům bez výrazných výkyvů. Zimními a jarními mrazy poškozována nebývá, neboť dřevo dobře vyzrává a odrůda raší později. Poloha a půdy: Vysoké a pravidelné sklizně dává na hlubokých, úrodných půdách v teplých polohách. Na lehčích půdách, méně zásobených vodou, je nutné řezem pozorně regulovat zatížení keřů plodnými očky. Při přetížení keřů tyto rychle ztrácejí svou životnost.
Charakteristika vína: Barva typického vína je tmavá, intenzivně granátově červená, vůně je odrůdová, svou hloubkou a plností připomíná jižní typy vín, chuť vína je harmonická, víno má vysoký obsah extraktu. Chuť může být u mladých vín či u vín, vyrobených z nevyzrálých hroznů neharmonická, výrazně kyselá a hrubá, vyzrálé víno je plné, aromatické, s tříslovinou. Kvalitní víno odrůdy André, vyrobené z plně vyzrálých hroznů, je vhodné k dlouhodobějšímu zrání v dubových sudech (12-18 měsíců) a následně i v láhvi. V dobrých letech s příznivými klimatickými podmínkami poskytuje André velmi kvalitní červená vína. Při odpovídajícím zatížení v dobrých ročnících může poskytovat hrozny k produkci ledových a slámových vín. Mnohé vinaře bohužel svádí velká plodnost odrůdy a produkují pak vína světlá, tvrdá a drsná. Vína z dobře vyzrálých hroznů jsou tmavě granátová, ovocné vůně peckovitého ovoce, u zralých vín s tóny borůvek, případně povidel. Chuť vína je plná, harmonická, po vyzrání na sudech a na lahvích hebká, se zralými tříslovinami a s vyšší kyselinkou. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, borůvky nebo povidla. Vína jsou obecně vhodná k delší archivaci. Stolování: Odrůdová vína jsou vhodná ke grilovaným masům a k tučnějším sýrům. Jsou vděčným doplňkem k tvrdým sýrům a tmavým a uzeným masům.
Literatura a internetové zdroje: 7, 9, 10, 13, 16, 18, 24, 74, 163, 166, 171, 176, 177, 197, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Christian Carl André [online, 2015-05-30]. Dostupné z: http://www.mzm.cz/christian-carl-andre/, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-30]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera André [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/221.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama