Arinto (Arinto de Bucelas, Pedernã)

20. července 2017 v 14:47 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - A
Synonyma: Arintho (mylně), Arinto (Francie, cd. 2828, no. 3036), Arinto Açores (mylně), A. do (du) Dao (mylně), Arinto d´Anadia, A. Branco, A. Cachudo, A. Cercial, A. de Bucelas, A. (do) Douro (mylně), A. do Interior (mylně), A. Galego, Asal Espanhol (Amarante), A. Galego (Amarante), Assario Branco (mylně), Azal Espanhol, A. Galego, Bical (mylně), Boal Cachudo, Branco Espanhol (Amarante), Cerceal (Dao, Arouca), Chapeludo (Castelo de Paiva, Cinfães, Vale do Sousa), Malvasia Fina (mylně), Padernao, Pe de Perdiz Branco, Pedernã (Vinho Verde, Douro, Minho, Španělsko, Itálie), Pedernão (Douro), Pedreña (Galície), Perdigão (Mondim de Basto), Rabo de Ovelha (Lousada), Pé de Perdiz Branco (Cabeceiras de Basto), Terrantez da Terceira (mylně), Val de Arintho
Původ a rozšíření: Arinto je starobylá, v Portugalsku velmi ceněná moštová odrůda (či možná spíše rodina odrůd) původu Vitis vinifera. Je zapsaná v národním katalogu portugalských odrůdG, v Portugalsku byla roku 2010 pěstována na 4.446 ha200 (jiný údaj hovoří o 3.175 ha)163, především v regionech Alentejo, Beiras, Ribatejo, Vinho Verde a Azorské ostrovy a v oblastech Bucelas (region Lisabon, dříve Estremadura), Douro, Carcavelos, Minho, Oeste a Setúbal, kde tvoří součást mnoha vín DO a IGT84. Najdeme ji i jinde v Portugalsku, neboť se dobře přizpůsobuje různým typům půdy. V Alenteju je často scelována s odrůdou Antão Vaz, v Ribateju a Bairradě s odrůdou Fernão Pires. V regionu Vinho Verde patří (pod názvem Pedernã) mezi pět nejpěstovanějších odrůd a často je zde pěstována ve smíšené výsadbě (například s odrůdami Azal, Alvarinho, Loureiro, Trajadura). Na menších plochách je odrůda Arinto pod názvem Pedreńa pěstována i ve španělském regionu Galície.
Historie odrůdy: Alarte (1712) zmiňuje excelentní kvalitu odrůdy Arinto, Brothero (1788) popisuje malé bobule a vysokou aciditu, Telles (1790) ji uvádí z regionů Beira, Douro a Estremadura, Lobo (1790) z regionu Minho, zmiňuje synonymum Pedernã, Lapa (1866-7) z oblastí Évora, Arruda, Torres Vedras, Colares a Carcavelos, Menezes (1900) Bucelas a Portalegre. Dle legendy se odrůda do Portugalska dostala s řádem Německých rytířů z Porůří, ampelograf Vila Maior a jeho francouzský kolega Pulliat předpokládali, že je příbuzná s odrůdou Ryzlink rýnský, ale s touto domněnkou nesouhlasil již Carvalho (1912)198 a ani pozdější ampelografické studie a analýzy DNA tuto příbuznost nepotvrdily.
Příbuzné odrůdy, možné záměny: Odrůda Arinto je geneticky heterogenní, má mnoho variet a forem, lišících se například tvarem listů, jak je vidět z publikovaných fotografií, některé z nich jsou dnes lokálně považovány za samostatné odrůdy (jednou z nich se jeví být odrůda Arinto de Colares, uvedená samostatně a bez bližších podrobností v katalogu VIVC, Colares v regionu Estremadura je oblastí pěstování odrůdy Arinto). Navzdory zčásti společné synonymice není příbuzná odrůdám Boal branco či Malvasia fina, synonymum Arinto má ve své synonymice více portugalských a někdy i španělských odrůd. Odrůda, pěstovaná v Řecku pod názvem Arintho (někdy též Arinto) a samostatně uvedená v katalogu VIVC by mohla být identická (nicméně není to zatím doloženo analýzou DNA), naproti tomu odrůda s názvem Arinto ze Španělska je ve skutečnosti odrůda Loureiro blamco. Odrůda, uvedená dřívě v katalogu VIVC jako Arinto do Douro je sice samostatná odrůda, jak potvrdila analýza DNAA, D, byla však v Portugalsku (někdy před rokem 2010) přejmenována na Dorinto (Arinto do Douro)E, F, aby nedocházelo k záměnám s dalšími odrůdami s názvem Arinto. Samostatná je i odrůda Arinto do Interior (pěstovaná v regionu Beira Interior)D, F, G, i když je její synonymika takřka identická s dnešní odrůdou Dorinto a některé ampelografické publikace mimo Portugalsko ji proto řadí do její synonymikyH, 200. Stejně tak je samostatnou odrůdou odrůda Terrantes da Terceira, pěstovaná na Kanárských ostrovech někdy i pod synonymy Arinto, Arinto Açores, Arinto dos AçoresC (ke skupině odrůd Terrantes/Terrantez podrobněji u odrůdy Terrantez). Vzácně je v Portugalsku pěstována též odrůda s názvem Arinto roxo, její příbuzenské vazby k dalším odrůdám skupiny Arinto nejsou známy. Analýza DNA z roku 2012 (T. Lacombe et al.)B, 199 uvádí, že je odrůda, nazývaná zde Arinto do Dão (cd. 1527 v katalogu INRA)26 křížencem odrůd Gibi (Hebén) x Alfrocheiro, tyto údaje nás ovšem nesmějí mást, protože v tomto případě se vztahují k odrůdě Malvasia fina (i když takřka pod stejným názvem, Arinto du Dão, publikují jiné francouzské zdroje údaje a foto odrůdy Arinto)28.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je bujný až velmi bujný se vzpřímenými letorosty, pouze v horní části jsou někdy poléhavé. Vrcholky letorostů jsou otevřené, silně bíle vlnatě plstnaté, slabě pigmentované antokyany, s lehkým karmínovým nádechem na okrajích, mladé listy jsou žlutavě zelené, bronzově skvrnité, na okraji slabě pigmentované antokyany, na rubu, na ploše silně plstnaté, na žilnatině středně silně plstnaté, bez štětinek, úponky jsou středně dlouhé. Internodia a nodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální zelená s červenými pruhy, lysá, středně dlouhá až dlouhá, pupeny jsou slabě pigmentované antokyany. Dospělé listy jsou velké až velmi velké, pentagonální, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, střední lalok je často zkroucený na jednu stranu, líc listu je středně zelený, středně silně až silně vrásčitý, průměrně puchýřnatý, lysý, rub je na ploše středně silně plstnatý a silně štětinkatý, na žilnatině středně silně plstnatý a slabě štětinkatý, zoubky na okraji listu jsou málo až středně výrazné, se středně širokou bází a s konvexními, případně rovnými stranami, řapíkový výkroj je většinou uzavřený až s mírně překrytými cípy, s průsvitem, lyrovitý s ostrým dnem, někdy úzce otevřený, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou, řapík listu je kratší, než střední žíla, slabě plstnatý. Žilnatina je bez pigmentace antokyany. Odrůda má středně velké až velké, kuželovité až pyramidální, více či méně kompaktní hrozny s 1-4 křidélky, středně dlouhé, částečně lignifikované stopky a malé až středně velké (0,8-1,5 g, 12-16 mm), uniformní, okrouhlé až mírně oválné, průměrně ojíněné bobule bělavě zelené až zlatožluté barvy se středně silnou slupkou, s měkkou a šťavnatou, nezbarvenou dužninou neutrální chuti, obsahující průměrně 1,7-2,4 semen. Hilum je zřetelné. Stopečky bobulí jsou krátké, poměrně obtížně oddělitelné. Jednoleté réví má eliptický průřez, rýhovaný povrch, žlutavě hnědou až tmavě hnědou barvu, lenticely chybí, pupeny jsou malé až střední velikosti, jsou ostré a výrazné. Odrůda raší pozdně, 9 dní po Fernão Pires, kvete středně pozdně, 5 dní po FP, zaměká pozdně, 16 dní po FP a dozrává pozdně, dva týdny po této odrůdě. Cukernatost moštu je průměrná až vyšší, jeho acidita vysoká. Plodnost bazálních pupenů je velmi vysoká. Plodnost je nízká, průměrně 0,8 květenství na výhon, výnosy dává nižší až střední, 6-9 t/ha, 1,39 kg na keř, po klonové selekci až 10-15 t/ha, jsou relativně stabilní. Odrůda je citlivá na vítr v době před květem, na obaleče, náchylná k peronospoře, padlí a exkorióze, průměrně odolává ostatním houbovým chorobám a škůdcům, dobře antraknóze a botrytidě. Vyžaduje mírné, vnitrozemské klima, teplejší polohy a humózní, úrodnější, vododržné půdy, má vyšší nároky na vlhkost. Systémová virová infekčnost před selekcí: 10% GLRaV1; 65% GLRaV3; 5% GLRaV 2+6; 75% GFkV; 5% RRV; <50% RSPV. Afinita se všemi tradičními podnožemi je dobrá, v případě úrodné půdy lze využiít méně bujnější podnože. Netrpí sprcháváním, má sklon k hráškovatění bobulí. Je vhodná k mechanické sklizni při nižších teplotách.
Charakteristika vína: Mladá vína jsou světle slámově žlutá s citronově žlutými reflexy, ovocitá, s výraznou, svěží aciditou, s aroma hroznů, citrusových plodů, zelených a žlutých jablek nebo posečené trávy, s minerálními, pepřnatými, pryskyřičnými a ryzlinkovými tóny, zráním získávají vína aroma broskví a někdy také pražené, petrolejové a medové tóny. Odrůdová vína jsou komplexní, extraktivní, mají vynikající potenciál a dobře vyzrávají, jsou vhodná ke zrání ve dřevěných sudech a k výrobě tradiční, oxidativní technologií, ale také reduktivní technologie odhalí zajímavý aromatický potenciál této odrůdy. Obvykle se acidita odrůdových vín pohybuje v rozmezí 6-12 g/l, obsah alkoholu bývá v závislosti na klimatických podmínkách v rozmezí 11-13 %. Citlivost moštu a vín na oxidaci je nízká. Do kupáže se vína odrůdy Arinto doporučují s víny odrůd nižší acidity.
Literatura a internetové zdroje: 26, 28, 35, 81, 82, 83, 84, 87, 88, 107, 120, 122, 163, 165, 166, 168, 171, 176, 189, 198, 199, 202, A)The use of microsatellites for germplasm management in a Portuguese grapevine collection. Lopes, M.S. et al. Theor Appl Genet (1999) 99:733-739 [online, 2015-07-24]. Dostupné z: http://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s001220051291.pdf, B)List of 828 full parentages detected within a set of 2344 Vitis vinifera cultivars from the INRA Domaine de Vassal Grapevine Repository using 20 nSSR. Lacombe, T. et al. 2012. [online 2015-07-24]. Dostupné z: http://link.springer.com/content/esm/art:10.1007/s00122-012-1988-2/file/MediaObjects/122_2012_1988_MOESM2_ESM.pdf, C)O encepamento do arquipélago dos Açores. Eiras-Dias, J.E. et al. Ciência Téc. Vitiv. v.21 n.2 Dois Portos 2006 [online, 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v21n2/v21n2a04, D)Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. Veloso, M.M. et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, E)Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, F)Castas de uvas aptas à produção de vinho em Portugal 11/2012. Portaria n.º 380/2012 - Diário da República Electrónico. [online, 2014-03-26]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf1sdip/2012/11/22600/0671206715.pdf, G)Catálogo Nacional de Variedades 3/2012. Diário da República, 2.ª série - N.º 48 - 7 de março de 2012. [online, 2015-07-24]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf2sdip/2012/03/048000000/0842808432.pdf, H)Wein-Plus.eu. Glossary [online, 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.wein-plus.eu/en/Arinto+do+Interior_3.0.19678.html, *Catavino [online, 2015-07-24]. Dostupné z: http://catavino.net/arinto-the-chameleon-of-portuguese-whites/, *The Portuguese *Vitis vinifera* L. germplasm: Genetic relations between wild and cultivated vines. Cunha, J. et al. Ciencia e Tecnica Vitivinicola 25 (1) 25-37 (2010) [online, 2015-07-24]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n1/v25n1a04.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama