Arvesiniadu

21. července 2017 v 12:13 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - A
Synonyma: Albo Segnato (Macomer), Alvu-signàdu (in Cara), Argu-ingiannàu (Oristano), Arvesiniadu (Fr., cd.2364), Arvu Siniadu (in Manca), Arvusiniadu (in Cettolini), Arvusiniagu (Sassari), Arvesignadu, Avrisiniàdu (in Bono), Uva Oschirese
Původ a rozšíření: Arvesiniadu je pozdní moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, autochtonní odrůda z ostrova Sardínie, kde tvoří součást vín kategorie IGT. Do národního registru italských odrůd byla zapsána roku 1970 (cd. 015, roku 2015 žádný registrovaný klon), pěstovaná je sporadicky v provinciích Sassari (převážně v oblasti Goceano, obce Benetutti a Bono), Oristano a Cagliari, roku 2010 byla vysazena na ploše 30 ha (roku 1982 na 109 ha)197. Jako první uvádí odrůdu ze Sardínie Manca dell'Arca (1780) ze Sassari pod názvem Arvu siniagu, dále Cettolini (1897) z provincie Nuoro s názvem Arvusiniagu a Arvusemidanu, Cara (1909, Alvu-signadu), Bono (Arvisiniadu), Bruni (1964) a dalšíA. V oblasti Goceano jsou zdokumentovány tři biotypy odrůdy, s hrozny velmi dlouhými, malými a zdvojenýmiA.
Charakteristika odrůdy: (H) Vrcholky rašících i kvetoucích letorostů jsou identické, malé, otevřené, vějířovité, slabě arachnoidální až takřka lysé, světle žlutozelené, apikální listy (1-3) jsou na rubu lysé (pouze první je slabě arachnoidální), zelené, hnědavě skvrnité, řapíkový výkroj je ve tvaru V, bazální listy zvlněné, lysé, zelené, hnědavě skvrnité, pětilaločnaté. Letorosty jsou hladké až drsně žebrované, zploštělé, internodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální straně slabě hnědavě zabarvená, pupeny nejsou pigmentované antokyany. Úponky jsou bi- až trifidní, zelené, u báze s hnědavým nádechem. Dospělé listy jsou středně velké, pentagonální až klínovité, tří- až pětilaločnaté s hlubokými výkroji, horní i dolní výkroje jsou otevřené až uzavřené, lyrovité či s s průsvitem a s oblým dnem. Líc listu je lysý, hladký či slabě vrásčitý, rub lysý nebo na ploše velmi slabě a na žilnatině až středně silně plstnatý. Žilnatina listu je zelená, nebo někdy na rubu listu u řapíku mírně narůžovělá. Řapíkový výkroj je otevřený, ve tvaru UV nebo lyrovitý se zaostřeným dnem, někdy až uzavřený s mírně překrytými cípy laloků a s průsvitem. Řapík listu je středně dlouhý, tenký, zploštělý, zelený nebo narůžovělý, často štětinkatý. Okraj listu je tupě zoubkovaný, zoubkování je středně výrazné, na jedné straně s rovným a na druhé s konkávním okrajem. Barva listů na podzim je žlutá. Odrůda má středně velké až velké (220 g), válcovitě kuželovité, protáhlé, průměrně kompaktní až volnější hrozny s 1-3 křidélky, se středně dlouhou a průměrně silnou, částečně lignifikovanou stopkou, s malými až středně velkými(1,5 g, 1,35 x 1,2 cm), oválnými bobulemi zlatožluté barvy se silnější, průměrně ojíněnou slupkou, často hnědě mramorovanou, s nezbarvenou, rozplývavou dužinou neutrální chuti. Stopečky jsou snadno oddělitelné. Semena jsou 2-3, menší, mírně protáhle oválná, pravidelného tvaru, se zobáčkem. Jednoleté réví je hladké, lískově hnědé, pruhované, pupeny malé, kónické, špičaté, poněkud vystouplé. Feminely nejsou plodné. První hrozen je nejčastěji až na pátém nodiu, odrůda preferuje střední až dlouhý řez. Růst je bujný (218 cm), letorosty vzpřímené, výnosy střední až vysoké, 2,9 kg na keř, poměrně kolísavé, odolnost vůči houbovým chorobám, zimním a jarním mrazům průměrná. Odrůda raší raně až středně pozdně, ve třetí dekádě března, kvete ve druhé dekádě května, zaměká středně pozdně, ve třetí dekádě července a dozrává pozdně, asi 30 dní po Chasselas, v první dekádě září, v provincii Oristano ve druhé dekádě. Preferuje střední až dlouhý řez, kopcovitý terén a lehké půdy s žulovým podložím.
Charakteristika vína: Odrůdová vína najdeme dnes již spíše vzácněji, jsou poměrně dobře strukturovaná, elegantní, jemně aromatická, s příjemnou hořčinkou v závěru. Častější jsou různá cuvée s lokálními sardinskými odrůdami či s odr. Vermentino. Tradičně byla tato odrůda využívána k přípravě vína typu sherry, vinifikovaného v dubových sudech pod vrstvou kvasinkového "flóru".
Literatura a internetové zdroje: 26, 38, 163, 166, 176, 189, 197, 199, 202, A)Vitigni della Sardegna. Nieddu, G. Convisar, 2011. ISBN 9788890664502. In: Sardegna DigitalLibrary [online, 2015-07-26]. Dostupné z: http://www.sardegnadigitallibrary.it/documenti/17_151_20130327091619.pdf. *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama