Barbarossa di Finale

24. července 2017 v 14:25 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Barbarossa, Barbarossa 6, Barbarossa a Feuilles Cotonneuses, Barbarossa a Foglie Cotonose, Barbarossa di Finalborgo, Barbarossa di Liguria, Verduna
Původ a rozšíření: Barbarossa di Finale je moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, pěstovaná dnes na ploše několika hektarů v italské Ligurii, v provincii Savona. Popsal ji pod názvem Barbarossa G. Gallesio (Pomona, 1817-1839) jako v té době nejrozšířenější odrůdu tohoto názvu, vyobrazil ji D. Delpino (1828), roku 1881 je uvedena v Commissione Ampelografica Provinciale di Portomaurizio46, A. Není (r. 2015) zapsána v národním katalogu italských odrůd.
Název odrůdy: Pod názvem Barbarossa bylo a je v Itálii pěstováno více odrůd. Poprvé se tento název objevuje v Toskánsku (G.V. Soderini, 1590), dále jej odtud zmiňuje C. Trinci (1726), ale známe jej i z regionů Piemont, Emilia-Romagna, Ligurie a Apulie46. Název je patrně odvozen od zvláštního tvaru hroznů, které mohou připomínat mužský plnovous (italsky "barba"), výraz "barbarossa" znamená v italštině "rudovous", stejnou přezdívku měl ostatně římský král a císař Fridrich I. Barbarossa (1122-1190). Adjektivum v názvu této konkrétní odrůdy se vztahuje k městu Finale Ligure v provincii Savona, v Ligurii.
Možné záměny: Gallesio ve své době věřil, že odrůda Barbarossa di Finale je identická s odrůdami Barbarossa di Toscane a Barbarossa di Piemonte. Dle současných poznatků jsou tyto tři odrůdy, první z provincie Savona regionu Ligurie, druhá z regionů Toskánsko, Romagna a Apulie, třetí z provincie Asti regionu Piemont, rozdílné. V Ligurii je pod názvem Barbarossa verduna místy pěstována ještě odrůda, která je morfologicky podobná odrůdě s názvem Barbaroux z francouzské Provence, v tomto případě se ovšem jedná o odrůdu Grec rouge (nazývanou v Piemontu Grisa rousa a v Chorvatsku Cipar), nedosti na tom, na východě Ligurie je název Barbarossa chybným synonymem odrůdy s názvem Bonamico46, A. V katalogu VIVC163 i v Evropské databázi odrůd202 lze najít i další, doposud samostatně uvedené odrůdy s názvy Barbarossa, většinou to jsou doposud nepřiřazená synonyma.
Charakteristika odrůdy a vína: (H) Vrcholky letorostů jsou zcela otevřemé, středně silně až silně plstnaté, středně silně pigmentované antokyany. První bazální list je zelený se silným bronzovým nádechem až celý měďnatě červený, na rubu je silně plstnatý. Letorosty jsou polovzpřímené až poléhavé, internodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální červeně pruhovaná. Dospělé listy jsou ploché až miskovitě prohnuté, středně velké, klínovité až okrouhlé, vzácněji téměř nečleněné, většinou tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, někdy se zoubkem. Na líci jsou listy téměř bez vrásek, středně silně puchýřnaté, zoubky mají rovné nebo rovnou/konvexní stranu. Rub listu je na ploše středně silně plstnatý, na žilnatině slabě štětinkatý. Řapíkový výkroj je otevřený až široce otevřený, ve tvaru U či UV, většinou bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou, někdy částečně ohraničený. Žilnatina listu je slabě až středně silně pigmentovaná antokyany. Hrozny jsou menší až středně velké, volnější, kuželovité s 1-2 křidélky, stopka krátká, bobule středně velké, mírně oválné až vejčité, zelenorůžové, růžové až šedorůžové, s nezbarvenou, šťavnatou dužinou neutrální chuti, obsahující semena. Růst je středně bujný, výnosy jsou spíše nižší. Plodnost bazálních pupenů je průměrná. Odrůda raší středně pozdně až pozdně, zaměká a dozrává pozdně. Cukernatostmoštu bývá průměrná, acidita průměrná až vyšší. Gallesio si odrůdy cenil pro kvalitní stolní hrozny, vhodné k dlouhodobému skladování, ale také pro vína, která patřilá mezi nejvyhledávanější na pobřeží Ligurského moře. Dnes lze z odrůdy vyrábět rosé narůžovělé barvy, atraktivní, ale vhodná k pití pouze jako mladá, případně bílá vína, pitelná i po více než roce od lahvování a díky dobré aciditě vhodná i k výrobě vín šumivých.
Literatura a internetové zdroje: 46, 163, 176, 202, A)Identification of grape cultivars from Liguria (north-western Italy). Torello Marinoni D., Raimondi S., Ruffa P., Lacombe T., Schneider A. Vitis 48 (4), 175-183 (2009) [online, 2015-08-04]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w0%2009%2016.pdf, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J. et al. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama