Batoca

24. července 2017 v 14:37 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Alvadurão Portalegre, Alvaraça (Douro, Colares), Alvaraça Branco, Alvarça, Alvaroco, Alvaroça, Alvaroco, Asal Espanhol (Amarante), Batoca (Vinho Verde, Douro, Francie, cd. 42), Batoco, Blanca Mantilla (Španělsko-Galície), Blanca Mar, Carvalhal, Espadeiro Branco (Lousada), Pinot Branco (Amarante), Ravaz, Sá Douro nebo Sedouro (jih Vinho Verde),Treixadura Francesa (Španělsko-Galície)
Původ a rozšíření: Batoca je autochtonní, pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera, zapsaná v národním katalogu portugalských odrůdA, doporučená k pěstování v regionu Vinho Verde, pěstovaná též v regionu Trás-os-Montes, v subregionu Dão a v oblasti Rios do Minho. Roku 1999 měla být v Portugalsku pěstována na ploše 80,3 ha163, jiné zdroje ovšem hovoří o daleko menších osazených plochách (roku 2010 na 11 ha200, resp. roku 2009 na méně než 1 ha201). Tvoří součást vín apelací DO Vinho Verde - Basto, DO Vinho Verde, IG Minho, IG Duriense a DO Douro84. Ve španělské Galícii se vyskytuje pouze jako rarita, obdržela název Blanca Mantilla na počest vědeckého pracovníka, který ji zde objevilB. Jiný zdroj z Galície ji odtud uvádí pod názvem Treixadura FrancesaC. V ampelografické literatuře odrůdu zmiňují B.C. Cincinnatto Da Costa (1900), Viala a Vermorel (1905-1910) a další163.
Charakteristika odrůdy: (H) Vrcholky letorostů jsou otevřené až polootevřené, středně silně bíle vlnatě plstnaté, takřka bez pigmentace antokyany nebo velmi slabě pigmentované, bělavě zelené se slabě karmínovými okraji. Apikální listy jsou žlutavé s bronzovými tóny, středně silně pigmentované antokyany, bazální měďnatě zbarvené, na líci puchýřnaté, první bazální list je na rubu, na ploše středně silně plstnatý a slabě štětinkatý, na žilnatině slabě plstnatý, bez štětinek. Úponky jsou středně dlouhé až delší, rovné. Růst je bujný s polovzpřímenými až poléhavými letorosty, internodia a nodia jsou na vnitřní straně zelená, na vnější červeně žíhaná, lysá, pupeny jsou zelené. Dospělé listy jsou velké, okrouhlé až pentagonální, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými, úzce otevřenými výkroji s ostrým až zaostřeným dnem, nepravidelného tvaru, světle až středně zelené barvy, spíše křehčí, slabě puchýřnaté, na rubu mírně drsné, na ploše i žilnatině slabě plstnaté, středně silně až silně štětinkaté. Řapíkový výkroj je úzce otevřený až mírně překrytý s průsvitem, ve tvaru V či lyrovitý s ostrým dnem, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou. Zoubky na okraji listu jsou středně výrazné, se širokou bází a s rovnými okraji, méně často konkávní/konvexní. Žilnatina listu je na obou stranách v bodě připojení řapíku, načervenalá, řapík je zelený s karmínově červeným tónem, lysý, středně dlouhý, o málo kratší, než střední žíla listu. Hrozny jsou velké, protáhle kuželovité, velmi kompaktní, s krátkou, málo až průměrně lignifikovanou stopkou. Bobule jsou středně velké, uniformní, okrouhlé či mírně eliptické, někdy stlačené, ojíněné, žlutozelené, se silnou slupkou, s málo šťavnatou, nezbarvenou dužinou neutrální chuti. Stopečky jsou krátké a průměrně až obtížně oddělitelné. Hilum je výrazné. Semena jsou měkčí, převážně dvě v bobuli, středně velké, protáhle hruškovité se zobáčkem. Jednoleté réví je kruhového až mírně eliptického průřezu, rýhované, žlutavě hnědé, internodia jsou dlouhá, pupeny jsou velké, středně dlouhé. Průměrný počet hroznů na výhon je 1,1-2. Odrůda je bujného růstu, dává vysoké, ale kolísavé výnosy pro svou spíše nižší odolnost vůči rozličným houbovým chorobám. Hrozny poskytují spíše průměrná, neutrální vína rustikálního typu, sloužící pouze jako minoritní součást cuvée bílých vín.
Literatura a internetové zdroje: 26, 83, 84, 85, 86, 87, 163, 176, 189, 199, 200, 201, 202, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Catálogo Nacional de Variedades [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf2sdip/2012/03/048000000/0842808432.pdf, B)CSIC-Misión Biológica de Galicia [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://www.vitis.mbg.csic.es/vitis/es/variedades.php, C)A colección de vides da estación de viticultura e enoloxía de Galicia. Losada, E.D. et al. Xunta de Galicia, Consellería do Medio Rural. Santiago de Compostela, 2011. ISBN 978-84-453-5003-4 [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://www.medioruralemar.xunta.es/fileadmin/arquivos/publicacions/Viticultura/files/assets/basic-html/page1.html, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. Veloso, M.M. et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/profile/Jose_Eiras-Dias/publication/262632113_Base_de_dados_de_microsatlites_das_castas_(Vitis_vinifera_L.)_utilizadas_na_produo_de_vinho_em_Portugal/links/0046353a44f43744fd000000.pdf, *Chloroplast genome diversity in Portuguese grapevine (*Vitis vinifera* L.) cultivars. Castro, I. et al. Molecular Biotechnology 54 (2) 528-540 (2013) [online, 2015-08-11]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/230733697_Chloroplast_Genome_Diversity_in_Portuguese_Grapevine_Vitis_vinifera_L_Cultivars, *New synonyms and homonyms for cultivars from northwestern Spain. Diaz-Losada, E. et al. American Journal of Enology and Viticulture 64 (1) 156-162 (2013) [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/profile/Santiago_Pereira-Lorenzo/publication/261467035_New_Synonyms_and_Homonyms_for_Cultivars_from_Northwestern_Spain/links/00463534535a01a693000000.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama