Bayan Shirei

24. července 2017 v 14:39 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Баян ширей, Бананц, Аг ширей (Rusko, Ukrajina), BAYANŞİRƏ, Bayanşirə (Azerbajdžán), არაკისი (Gruzie),Ack Chirai, Ack Chiraiag, Ag Chirei, Ag Ousum, Ag Ouzume, Ag Shirei, Ag Shirey, Ag Shyra, Ag Sirej, Ag Sireyi, Ag Uezuem, Ag Uzium, Ag Uzum, Ag Uzyum, Agg Chirai, Agg Chiraiak, Ak Shirei, Arakisi (Gruzie), Bahian Chirei, Bahran Chirei (Bulharsko), Baian, Baian Chirei, Baian Schirei, B. Shirei, B. Sirei, Bajan S(c)irej, Baianshyra, Baianshyrei, Bajac Shirei, Bajan Sirej, Banant, Banants, Banantz, Banats, Bayan Shirey, Bayanshira, Bayanshire (Azerbajdžán), Bayan Shirei(Francie, cd. 2271), Bayan Shirey, Bayanshirei, Bayanshirej, Bayanshirey, Bayansire, Bayn Shirei, Izyum Belyj, Kalasar Uzumu, Khagog, Rundveis, Rundveis, Shirei, Shireiyee White, Shireji Belyj, Spitak, Spitak Khagog, Xaqoq
Původ a rozšíření: Bayan Shirei je pozdní moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera z eko-geografické skupiny východních odrůd (proles orientalis, subproles caspica Negr.), pěstovaná v Arménii, v Ázerbajdžánu (Kirovabadská oblast-Ganja), v Uzbekistánu, v Kazachstánu, v Kirgizstánu, v Turkmenistánu, v Ukrajině a také v Rusku (Rostovská oblast, Stavropol, Dagestán). Roku 2010 je celosvětově udávána osazená plocha vinic 645 ha200, ale patrně bude, vzhledem k nedostatku přesných údajů z postsovětských republik, podstatně vyšší.
Název odrůdy je odvozen od jména obce Bayan v ázerbajdžánském distriktu Dashkesan, soudí se, že právě z této blasti moštová odrůda Bayan Shirei pochází. V Ázerbajdžánu patří k nejčastěji pěstovaným odrůdám a je v této zemi vůbec nejrozšířenější bílou moštovou odrůdou. Existuje také varieta odrůdy s dobře vyvinutými tyčinkami a nevyvinutými pestíky.
Charakteristika odrůdy: (H) Vegetační cyklus trvá 165 dní při SAT 3500 °C. Jednoleté keře: Vrcholky letorostů a mladé listy jsou zelené s bronzovým nádechem, slabě bíle vlnatě plstnaté, ale někdy také až silně plstnaté. Letorosty jsou slabě růžově žíhané. Dospělé listy jsou středně velké, miskovitě prohnuté až nepravidelně zvlněné, okrouhlé, pětilaločnaté se středně hlubokými, úzce otevřenými až překrytými výkroji, na líci hladké, na rubu lysé až slabě štětinkaté, řapíkový výkroj je otevřený, lyrovitý s ostrým dnem až uzavřený s průsvitem. Řapík je vínově červený. Zoubkování je výrazné, ostré, strany jsou mírně konvexní, vrchol je často zaoblený. Plodonosné keře: Vrcholky letorostů a mladé listy jsou zelené s bronzovým nádechem, průměrně bíle vlnatě plstnaté. Letorosty jsou na ventrální straně zelené, na dorsální straně červeně žíhané až červené. Dospělé listy jsou středně velké až větší, poměrně tenké, miskovitě prohnuté a nepravidelně zvlněné, okrouhlé, pětilaločnaté se středně hlubokými až hlubokými, úzce otevřenými až překrytými horními výkroji s úzkými eliptickými průsvity a naznačenými až úzce otevřenými, lyrovitými dolními výkroji, na líci hladké, slabě lesklé, na rubu, na ploše lysé, na žilnatině velmi slabě štětinkaté až lysé. Řapíkový výkroj je vzácněji, u plochých listů, úzce otevřený, lyrovitý s ostrým dnem, ale většinou uzavřený s průsvitem nebo se zcela překrytými cípy. Řapík je vínově červený. Zoubkování je výrazné, ostré, strany jsou mírně konvexní, vrchol je často zaoblený. Hrozny jsou středně velké až velké (13-25 x 7-12 cm, 180-360 g), válcovité až úzce kuželovité, někdy s krátkými křidélky u báze, průměrně kompaktní až kompaktní, stopky dlouhé, zelené či u báze lignifikované, bobule středně velké, okrouhlé nebo mírně oválné, žlutozelené až běložluté, při přezrání s hnědými skvrnami na osluněném líčku, silně ojíněné, se středně silnou, poměrně pevnou a elastickou slupkou, se šťavnatou, mírně masitou dužinou příjemné, svěží, neutrální chuti. Existují též klony se sklonem ke sprchávání a s volnějšími hrozny. Růst je bujný, letorosty vzpřímené, réví dobře, ale poměrně pozdně vyzrává, výnosy jsou vysoké, 12-20 t/ha, na bohatých, zavlažovaných půdách v jižních oblastech až 35 t/ha, 9-13,5 kg na keř, ale bývají kolísavé. Odrůda raší ve druhé polovině dubna, kvete ve třetí dekádě května, zaměká v první polovině srpna a dozrává ve druhé polovině září. Průměrně odolává peronospoře a oidiu, citlivější je na mráz, citlivá na botrytidu a révokaz, dobře odolává suchu. Dobře prospívá na podhorských svazích, dobře plodí i v nezavlažovaných oblastech, pokud je v těchto oblastech dlouhý a teplý podzim. Cukernatost moštu je průměrná, pohybuje se v rozmezí 16,5 až 21,4 %, acidita též průměrná, 3,8-6,9 g/l, ale velmi rychle klesá při přezrání hroznů. Hrozny slouží k výrobě lehkých bílých vín a hroznové šťávy, lokálně též k přímé spotřebě, skladovat je lze 3-4 měsíce. Vína jsou měkčí, jemně aromatická, mohou sloužit jako základ k výrobě brandy a šumivých vín.
Literatura ainternetové zdroje: 3, 26, 96, 97, 100, 163, 176, 189, 199, 200, 202, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Georgian ampelography. საქართველოს ამპელოგრაფია [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://grapes.basilashvili.ge/index.php?a=main&pid=17&lang=ge&lid=7&type=0&color=0&rid=0, *Во саду ли в огороде [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://восадуливогороде.рф/?p=859, *Vinogradum.ru [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://vinogradum.ru/index.php?src1=1930771161&src2=700781803&nn2=0&nn=0, *Новации виноградарства России. 16. Тиражные сорта винограда. Петрович, Т.Л. Научный журнал КубГАУ, No 56 (02), 2010 года [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://ej.kubagro.ru/2010/02/pdf/13.pdf. *Лазаревский М.А. Сорта винограда. Москва: Государственное издательство сельскохозяйственной литературы, 1959, In: Виноделие как искусство. ИП Злыгостев Алексей Сергеевич 2001-2011 [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml, *Identification of mildew resistance in wild and cultivated Central Asian grape germplasm. Riaz, S. et al. BMC Plant Biology 13 (149) 21 (2013) [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://bmcplantbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2229-13-149, *SSR genotyping of wild grape species and grape cultivars of Vitis vinifera and V. vinifera x V. labrusca. Goto-Yamamoto, N. et al. Journ. of the Japanese Society for Hortic. Science 82 (2) 125-130 (2013) [online, 2015-08-11]. Dostupné z: http://www.pubhort.org/members/showdocument?action=showdocument&series=jjshs&vid=82&part=2&article=125.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama