Beba

24. července 2017 v 14:41 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Ain el Kelb (Alžírsko), Ain Kelb (Alžírsko), Beba de Huelva (Španělsko, Itálie), B. de Jaen (Španělsko, Itálie), B. de Jerez (Španělsko, Itálie, Portugalsko), B. de Los Santos, B. de Los Santos Maimona, B. de Palos, B. Dorada, B. Dorada de Huelva, B.D. de Jaen, B.D. de Jerez, Beva, Bevah, Bevan (Málaga), Blanca de Mesa, B. Superior de Parral, B. Superior Para Parral, B. Superior Parral, Boal de Praca, Breval, Breval blanco (Kanárské ostrovy-Monte Lentiscal), Brevala (Kanár. ostrovy-Monte Lentiscal), Calop, Calop Blanco a Calops (Mallorca, Baleárské ostrovy), Coerbei, Colgariega (Ávila), Corazon de Angel (Španělsko-Castellón, Itálie), Eva (mylně), E. de Los Santos, E. de Los Santos De Maimona, Galoppu, Grumer (Mallorca, Baleárské ostrovy), Grumier Blanco (Valencia), Iso (Albacete), Jaumes (Mallorca, Baleárské ostrovy), Jerez Fina, J. Fino (Granada), Loja (Málaga), Malvoisie de la Chartreuse, Malvoisie des Chartreux, Manchega (Jaén), Mantuo de Granada(Granada), Mantuo Jerezano (Granada), Mateu (Mallorca, Baleárské ostrovy), Messeguera Comun, Palop a Pansal či Pansal Blanch (Mallorca, Baleárské ostrovy), Panse de Provence (in Truel, 1895), Panse Valenciano, Panzale Ula Tirso, Perruno (Granada), Sant Jaume (Mallorca, Baleárské ostrovy), Tebourbi (Alžírsko), Teta de Vaca (mylně), Uva de Planta, Valenci Blanco199 (Alicante, Francie cd. 660), Verdello (mylně), Vidueno Blanco (Córdoba, Málaga)
Původ a rozšíření: Beba je autochtonní, středně pozdní moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, pocházející snad z Baleárských ostrovů, odkud je poprvé písemně zmíněna již roku 1730 (pod názvem Calop, in Martí, 1978)119. Popisuje ji také R.S. Clemente roku 1807 a uvádí její pěstování v AndalusiiJ. Původ odrůdy je dnes kladen až do maurského období španělských dějin119. Bulletin OIV z roku 2012A hovoří u odrůdy Beba o osazené ploše 3.161 ha roku 2009 (přičemž roku 1999 to bylo ještě 5.087 ha, roku 1990 pak 8.881 ha)A. Pod názvem Breval blanco (též Breval) je tato odrůda pěstována na Kanárských ostrovech, respektive na ostrově grand Canaria v oblasti Monte LentiscalJ. Pod názvem Beba je uvedena moštová odrůda též v národním katalogu portugalských odrůdD, na malých plochách je pěstována v regionu Algarve (není ovšem jasné, zda se jedná právě o odrůdu Beba z Baleárských ostrovů), její fotografie uvádí Evropská databáze odrůd202. Analýza DNA roku 2015 určila, že jedním z rodičů odrůdy Beba je starobylá odrůda HebénG.
Možné záměny, příbuzné odrůdy: *Skupina odrůd Beba, Mantúo (Chelva, Eva) a Manteúdo (Mantúo de Pilas) byla jedním ze španělských oříšků, čekajících dlouhý čas na rozlousknutí. Katalog VIVC uváděl odrůdy Eva a Beba samostatně, stejně jako odrůdy Mantúo a Mantúo de Pilas (tu od roku 2013 pod synonymem Del Rey)163. Španělský systém identifikace odrůd SIVVEM118 řadil odrůdu Eva do synonymiky odrůdy Mantúo (Chelva), stejně jako španělská práce, publikovaná roku 2012A, existovaly však též ampelografické zdroje, které odrůdu Eva uváděly v synonymice odrůdy BebaK, mj. například francouz Pierre Galet176, který preferoval názvy Chelva (Mantúo de Pilas, Mantúo) a Eva (Beba). *Název Chelva je synonymem odrůdy Mantúo, na tom se dnes shodne většina ampelografických zdrojů163, D, do synonymiky odrůdy Mantúo patří i v této práci samostatně uvedená portugalská odr. Diagalves (syn. Formosa)F, G, patří sem též odrůda EvaH. Odrůda Beba, patrně pocházející z AndalusieK, je od odrůdy Mantúo, patrně původem z Extremadury, geneticky odlišná, svébytnou a geneticky odlišnou je i odrůda Manteúdo (Mantúo de Pilas). *Osazené plochy vinic, uváděné v různých zdrojích, jsou zkreslené pojetím, případně častou záměnou odrůd, jejich synonymika je navzájem opravdu velmi propletená. Uvádím údaje z bulletinu OIV dle studie španělských ampelografů z roku 2012, ten udává výměru ploch vinic těchto odrůd ve Španělsku roku 2009 následovně: Beba 3.161 ha, Mantúo(Chelva, Eva) 6.884 ha, Manteúdo (Listán del Condado) 94 haA. *Katalog odrůd VIVC dále zmiňuje odrůdu Beba roja, která vznikla mutací odrůdy Beba, ta je pěstována pouze velmi vzácně na Baleárských ostrovech, kde je poprvé zmíněna již roku 1765 (Varcárcel)119. Obě odrůdy jsou geneticky identické, do jejich blízkého příbuzenstva patří mimo jiné i další odrůda z Baleárských ostrovů, Valenci tinto119. *V katalogu odrůd VIVC samostatně uváděná odrůda Mantúo de Granada patří patrně do synonymiky jedné z odrůd skupiny Mantúo/Beba/Manteúdo, některými zdroji je uváděná přímo v synonymice odrůdy Beba202. *Odrůda Mantuo Morado (Rubella) je pochybná, v moderní španělské literatuře neuváděná odrůdaB. *Katalog odrůd VIVC uvádí v synonymice odrůdy Beba alžírskou odrůdu Ain Kelb, ve smyslu analýzy DNA z r. 2009C. Název této odrůdy znamená v překladu "psí oko", protože žilnatina na bobuli výrazně prosvítá a připomíná tak oko. Pozor na možnou záměnu, pod názvem "psí oko" se v Alžírsku často pěstuje také odrůda Ugni blanc. Ain el Kelb (Ein Kelba) je mj. také město v Maroku, nacházející se v regionu Sidi Kacem. *Další odrůdou, která je patrně, soudě dle její synonymiky, často se skupinou odrůd Mantúo zaměňována, je španělská odrůda Castellano blanco, název Mantuo se ale v nějaké formě vyskytuje i u španělských odrůd Perruno, Palomino fino, Teneron, Airén a u již zmíněné portugalské odrůdy Manteúdo (dále viz. tyto odrůdy). *Odrůda Beba (syn. Valenci blanco) není geneticky identická s odrůdou, pěstovanou vzácně pod názvem Valent blanc na Baleárských ostrovech, odkud ji poprvé písemně zmiňuje Salvador de Austria roku 1869L, 119.
Charakteristika odrůdy Beba119: (H, foto viz.119) Vrcholky letorostů jsou otevřené, okraje slabě až průměrně pigmentované antokyany, středně silně až silně vlnatě plstnaté. Růst je bujný, letorosty poléhavé, internodia jsou oboustranně zelená, někdy slabě červeně žíhaná, pupeny jsou bez pigmentace či slabě pigmentované antokyany. Úponky jsou středně dlouhé, silné, bi- až trifidní. První bazální list je výrazně pětilaločnatý, na líci bělavě zelený až žlutozelený, na rubu středně silně bíle vlnatě plstnatý. Dospělé listy jsou středně velké až velké, pentagonální, pěti- až sedmilaločnaté se středně hlubokými výkroji, horní jsou uzavřené až mírně překryté s průsvitem, s trojúhelníkovým až oblým dnem, vzácněji se zoubkem uprostřed, dolní jsou stejného tvaru, otevřené až uzavřené. Na profilu jsou listy ploché, případně mají uprostřed žlábek a nahoru ohnuté okraje, líc je slabě mřížkovitě vrásčitý, průměrně puchýřnatý, rub na ploše středně silně plstnatý, na žilnatině slabě štětinkatý, zoubky mají konvexní, případně rovné strany, žilnatina listu je bez pigmentace antokyaniny, řapíkový výkroj je uzavřený až překrytý s průsvitem, s ostrým dnem, vzácně se zoubkem, bez ohraničení žilnatinou. Hrozny jsou středně velké až velké (17 x 7 cm, 150-260 g, průměr 237 g, průměrně 102 bobulí), kuželovité s 1-3 křidélky, středně kompaktní, stopka krátká, bobule středně velké až velké (18-19 x 16-17 mm, 2-4 g, průměr 2,76 g), mírně oválné až eliptické, zelenožluté s hnědými tečkami, při úplné dozrání s jantarově hnědým nádechem na osluněném líčku, se středně silnou slupkou, s nezbarvenou, středně pevnou dužinou neutrální chuti, obsahující semena. Stopečky jsou velmi snadno oddělitelné. Jednoleté réví je tmavě hnědé až červenohnědé, rýhované. Odrůda raší, zaměká a dozrává středně pozdně až pozdně, je citlivá vůči oidiu, ostatním chorobám a škůdcům odolává relativně dobře, je citlivá na nízké teploty a vlhko v období květu, takové počasí má velký vliv na velikost a kvalitu sklizně, dobře snáší sucho. Výnosy poskytuje vysoké.
Odlišení odrůdI: Eva (Mantúo) a Beba jsou odrůdy, lišící se navzájem svou ampelografickou charakteristikou poměrně málo a co se týče podmínek pěstování, takřka vůbec. Obě odrůdy jsou společně pěstovány například ve španělských regionech Andalusie a Extremadura. Eva (Mantúo) má podstatně větší hrozny (22 x 10 cm, 472 g) a bobule jsou též větší (21-22 mm, až 7 g), vejčité, zelenožluté barvy se zlatavým tónem na osluněném líčku, bez hnědých teček a většinou i bez jantarově hnědého nádechu na osluněném líčku. Dospělé listy jsou často ještě sekundárně členěné, jejich okraje mají tendenci se zkroutit, takže vypadají "kulaté". Jednoleté réví je hnědé, stejně jako vyzrálé úponky, ačkoli mladší části, které se nacházejí na vrcholu réví, jsou ještě zelené. Beba má středně velké hrozny (17 x 7 cm, 237 g), bobule středně velké až větší (18-19 x 16-17 mm, 2-4 g) mírně oválné, zelenožluté s hnědými tečkami, při úplné dozrání s jantarově hnědým nádechem na osluněném líčku, což je důležitý znak pro odlišení obou odrůd, také jejich slupka je o něco pevnější. Jednoleté réví je červenohnědé, jednoleté úponky jsou bifidní, středně dlouhé (19-21 cm), načervenalé.
Charakteristika vína: Hrozny slouží k přímé spotřebě a k výrobě svěžích, ovocitých, aromatických, slámově žlutých vín se základním aroma meruněk, broskví a tropického ovoce, někdy s tóny florálními, herbálními a citrusových plodů, ale také hrušek a jablek. V chuti jsou vína extraktivní, harmonická, nadprůměrného obsahu alkoholu, střední acidity. Jsou určena k pití spíše jako mladá, ale místy se setkáme i s barikovými víny s delším potenciálem zrání.
Literatura a internetové zdroje: 26, 83, 84, 100, 117, 118, 119, 128, 129, 130, 163, 165, 176, 199, 200, 202, A)Situación del Patrimonio Varietal de Vid en España. Cabello, F. et al. Bulletin de l'OIV, vol. 85, 1-3/2012, n°971-972-973. [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.oiv.int/oiv/files/Bull_OIV_vol85_janvier-fevrier-mars.pdf, B)A General System of Gardening and Botany. George Don. London, 1831, str. 698 [online, 2016-06-22]. [online, 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.books.google.cz/, C)Molecular identification and genetic relationships of Algerian grapevine cultivars maintained at the germplasm collection of Skikda (Algeria). Laiadia, Z., et al. Vitis 48 (1), 25-32 (2009) [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1%2009%20528.pdf, D)Genetic characterization of grapevine (Vitis vinifera L.) cultivars from Castilla La Mancha (Spain) using microsatellite markers. Fernández-Gonzáles, M. et al. Vitis 46 (3), 126-130 (2007) [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1 07 1087.pdf, E)Dicionário Online de Português [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.dicio.com.br/manteudo/, F)Identification of minority grapevine cultivars from Vinhos Verdes Portuguese DOC Region. Ferreira, V. et al. Vitis 54 (2015) [online, 2016-06-22]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/280944061_Identification_of_minority_grapevine_cultivars_from_Vinhos_Verdes_Portuguese_DOC_Region, G)Identity, synonymies and homonynies of minor grapevine cultivars maintained in the portuguese ampelographic collection. Alifgragkis, A. et al. Ciência Téc. Vitiv. 30(1) 43-52. 2015 [online, 2016-06-22]. Dostupné z:http://www.ctv-jve-journal.org/articles/ctv/pdf/2015/01/ctv20153001p43.pdf, H)Pedigree analysis of the Spanish grapevine cultivar 'Hebén'. Zinelabidine, L.H. et al. Vitis 54 (Special Issue), 81-86 (2015) [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4983/4773, I)La Vid [online 2016-06-23] Dostupné z: http://www.juntadeandalucia.es/agriculturaypesca/portal/export/sites/default/comun/galerias/galeriaDescargas/cap/produccion-ecologica/produccion/estudios/5_vid.pdf, J)Variedades de vid de cultivo tradicional en Canarias (ICCA). Zerolo J.; Cabello F.; Espino A.; Borrego P.; Ibañez J.; Rodríguez I.; Muñoz G.; Rubio C.; Hernández M.; (2006) In: Vitis Canarias. Base de datos de variedades de vid de Canarias [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.vitiscanarias.com/muestras.aspx, K)Caracterización de variedades de Vitis vinifera l. cultivadas en Extremadura, mediante estudios morfológicos, agronómicos y bioquímicos. Asensio Sanchez, M.L. Universidad de Madrid (Thesis). 2000 [online, 2016-06-28]. Dostupné z: zaguan.unizar.es/record/3013/files/TESIS-2009-040.pdf, L)Grape varieties (Vitis vinifera L.) from the Balearic Islands: genetic characterization and relationship with Iberian Peninsula and Mediterranean Basin. García-Muñoz, Sonia, et.al., 2011 [online, 2017-02-16]. Dostupné z: http://docslide.us/documents/grape-varieties-vitis-vinifera-l-from-the-balearic-islands-genetic.html, *Study of genetic relationships between wild and domesticated grapevine in the north of Morocco. El Oualkadi A. et al. International Journal of Biodiversity and Conservation Vol. 3(10), pp. 512-526, 4 October 2011, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. Veloso, M. M. et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, *Biblioteca Nacional de Portugal. [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://purl.pt/13525, *Identification and molecular biodiversity of autochthonous grapevine cultivars in the 'Comarca del Bierzo', León, Spain. Gonzales-Andres, F. et al. Vitis 46 (2), 71-76 (2007) [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1 07 641.pdf, *Zorro Corredero [online, 2016-06-22]. Dostupné z: http://zorrocorredero.blogspot.cz/2010/09/las-uvas-de-colgar.html.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama