Bervedino

25. července 2017 v 17:23 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Bervedino (Francie, cd. 2343), Bervedino Bianco, Berverdino (Itálie)
Původ a rozšíření: Bervedino je autochtonní, středně pozdní až pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera z italského regionu Emilia-Romagna (východní část provincie Piacenza, údolí Val d'Arda). V národním katalogu italských odrůd je zapsána od roku 1970 (cd. 24), roku 2010 byla vysazena na ploše pouhých 10 ha, tvoří součást vín apelací DOC Colli Piacentini a IGT Bianco di Castelfranco Emilia, Emilia, Forli, Ravenna, Rubicone a Terre di Veleja197. Analýza DNA prokázala, že odrůda Bervedino není identická s odrůdou Erbaluce, ani s odrůdou Cortese, se kterými byla některými autory ztotožňována (např. Cortese, 1958)197. O názvu odrůdy italské zdroje uvádějí, že se vyskytuje i ve variantě "Berverdino" a že je pravděpodobně odvozen od jantarové barvy bobulí, kterou získávají na slunci38, 48.
Charakteristika odrůdy a vína: (H) Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené kulovité, pavučinovitě ochmýřené, žlutozelené s bronzovými okraji, apikální listy (1-3) jsou na líci zelené se zlatavým nádechem, třílaločnaté až téměř nečleněné, na rubu, na žilnatině, slabě pavučinovitě ochmýřené, bazální listy jsou téměř lysé, žlutavě zelené, třílaločnaté se řapíkovým výkrojem ve tvaru V, stonek u vrcholu je vztyčený, zelený, téměř lysý. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou otevřené, kulovité, téměř lysé, zelené se zlatým nádechem, apikální listy jsou mírně žlábkovité, téměř lysé, třílaločnaté, zelené se zlatým nádechem, bazální listy zvlněné, téměř lysé, zelené, třílaločnaté se řapíkovým výkrojem ve tvaru V, stonek u vrcholu je zakřivený, zelený s červenými pruhy, výraznějšími u báze, lysý. Internodia jsou kruhového průřezu, žebrovaná, lysá, zelená s červenými pruhy na dorsální straně, k bázi výraznějšími. Úponky jsou bifidní, dlouhé, průměrné tloušťky, barva zlatavě zelené. Dospělé listy jsou středně velké, pětiúhelníkové, tří- až pětilaločnaté s hlubokými výkroji, horní výkroje jsou otevřené, lyrovité s oblým až zaostřeným dnem, méně často uzavřené s průsvitem, dolní jsou naznačené až otevřené se zaostřeným dnem. Líc listu je lysý, tmavě zelený, mírně lesklý, rub slabě plstnatý, světle zelený, okraje jsou zvlněné, hlavní žilnatina je drsná, vystouplá, světlé zelená s bronzovým nádechem u báze, na rubu světlejší. Okraj listu je tupě zoubkovaný, zoubkování je ve srovnání s ostatními odrůdami středně výrazné, s konvexními stranami. Řapíkový výkroj je hluboký, široce otevřený až otevřený, ve tvaru V až UV. Řapík listu je průměrně dlouhý a silný, lysý, zelený, s nepříliš zřetelným žlábkem na průřezu. První hrozen je na 1-2 nodiu, počet hroznů na výhon 1, feminely nejsou plodné. Hrozny jsou středně velké (17-20 cm), pyramidální, často s jedním dobře vyvinutým křidélkem, kompaktní až středně kompaktní, stopky viditelné, až k prvnímu rozvětvení lignifikované, zelenofialové barvy, bobule středně velké (15-16 mm), nepravidelné velikosti, okrouhlé, zelenožluté, zlatožluté, na osluněných líčkách až jantarově žluté, se silnou, ojíněnou slupkou, se šťavnatou, mírně sliznatou dužinou neutrální chuti se dvěma malými semeny hruškovitého tvaru s větším zobáčkem. Stopečky jsou středně dlouhé, tenké, obtížně oddělitelné. Jednoleté réví má internodia střední délky (8-10 cm), silná, málo větvená, kruhového průřezu, rýhovaná, lysá, světle hnědá s tmavšími uzly, pupeny jsou kuželovité. Růst je bujný, odrůda raší středně pozdně, kvete začátkem června, zaměká středně pozdně, dozrává 30 dní po Chasselas. Odrůda může trpět sprcháváním, odolnost vůči houbovým chorobám je průměrná, s výjimkou botrytidy, vůči které je citlivá i přes tloušťkou slupky. Není příliš vhodná pro bohaté a vlhké půdy, kde má vyšší sklon ke sprchávání a obtížněji zde sdozrává, preferuje střední až krátký řez. Obvykle slouží společně s dalšími místními odrůdami (Melara, Santa Maria, Ortrugo, Trebbiano) k výrobě různých cuvée, ale například i sladkých vín "Vin Santo di Vigoleno". Odrůdová vína mají lehkou zlatou barvou, svěží aciditu, ovocité aroma a příjemnou, jemně kořenitou chuť. Literatura a internetové zdroje: 26, 38, 47, 48, 50, 57, 58, 163, 166, 168, 176, 197, 202, *Regione Emilia-Romagna. Tutela del patrimonio di razze e varietà locali di interesse Agrario nel territorio Emiliano-Romagnolo. Bologna, 31/12/2009 [online, 2015-09-02]. Dostupné z: http://agricoltura.regione.emilia-romagna.it/produzioni-agroalimentari/temi/agroambiente/documenti-agroambiente/documenti-biodiversita/determinazione-dirigenziale-13822-del-31-dicembre-2009, *Agrobiodiversità e cultura rurale. Regione Emilia Romagna. Vite [online, 2015-09-02]. Dostupné z: http://agricoltura.regione.emilia-romagna.it/agrobiodiversita/doc/agribiodiversita-vegetale/vite.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama