Beylerce

25. července 2017 v 17:25 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Белардже, Бейлердже, Белая Муна, Мальвайс (Rusko, Ukrajina), Begleri, Beilerdje (Bulharsko), Beilerdzhe, Beileria (Řecko), Beilerse, Bejlerdze, Belaia Myna, Belaja Muna, Belardje, Belardzhe, Belaya Muna, Beylace, Beylerce (Francie, cd. 2095), Beyleri (Turecko), Bilecik, Malbais, Malbvajs, Malvajs, Malvais, Malvans, Muna Belaya
Původ a rozšíření: Beylerce je středně pozdní, moštová a také stolní odrůda původu Vitis vinifera z eko-geografické skupiny černomořských odrůd (proles pontica), pěstovaná v Turecku, v centrální Anatolii (provincie Eskişehir, např. distrikt Sarıcakaya) a v Thrákii, v Marmarském regionu, v provinciích Bilecik, Çanakkale (distrikt Umurbey) a Muğla (distrikt Ula)A. Název odrůdy je patrně odvozen od jména tureckého města Beylerce (resp. některého z měst tohoto názvu).
Charakteristika odrůdy: (H) Vrcholky letorostů jsou středně silně až silně plstnaté, internodia na ventrální straně zelená, na dorsální zelená, někdy s červenými pruhy. Apikální i bazální listy jsou zelené, bazální jsou na rubu velmi silně plstnaté. Dospělé listy jsou středně velké, okrouhlé, pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, zřídka třílaločnaté, na rubu, na ploše silně až velmi silně plstnaté a středně silně štětinkaté, řapíkový výkroj je úzce otevřený, klenutý či lyrovitý s oblým dnem, bez zoubku, žilnatina je slabě až středně silně pigmentovaná antokyany, zoubky mají konvexní či rovné strany. Hrozny jsou středně velké, válcovitě kuželovité, někdy s malým hrozénkem, kompaktní, bobule středně velké, okrouhlé až mírně oválné, žlutavé s jantarově hnědým nádechem na osluněné straně, slabě ojíněné, se silnou, hrubou slupkou, se šťavnatou, nezbarvenou dužinou neutrální chuti, obsahující 2-3 středně velká semena. Cukernatost moštu se pohybuje v rozmezí 15-17 %, acidita bývá 5-7 g/l. Odrůda dozrává koncem září. Růst této odrůdy je středně bujný, výnosy jsou vysoké, réví dobře vyzrává. Odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám je spíše podprůměrná. Hrozny jsou vhodné k přímé konzumaci či k výrobě běžných bílých stolních vín. Literatura a internetové zdroje: 26, 100, 163, 176, 199, 202, A)Türkiye Asma Genetik Kaynaklari Katoloğu. Boz, Y. et al. Tekirdağ Bağcılık Araştırma İstasyonu, 2012 [online, 2016-12-31]. Dostupné z: http://arastirma.tarim.gov.tr/bagcilik/Link/6/Turkiye-Asma-Genetik-Kaynaklari, *Ampelographic and Molecular Diversity among Grapevine (Vitis spp.) Cultivars. A. Sabir, S. Tangolar, S. Buyukalaca a S. Kafka. Czech J. Genet. Plant Breed., 45, 2009 (4): 160-168 [online, 2015-09-03]. Dostupné z: http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/13679.pdf, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-09-03]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama