Bianca

13. července 2017 v 17:26 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Бианка (Rusko, Ukrajina), Bianca (Francie, cd. 6703), Bianka, Egri Csillagok 40, Ecs 40, May Rot
Původ odrůdy: Bianca je interspecifická moštová a stolní odrůda révy (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení, PiWi odrůda), kříženec odrůd Eger 2 a Bouvierův hrozenA.

Odrůdu vyšlechtili v Egeru, v Maďarsku, roku 1963 Jozsef Csizmazia a Lászlo Bereznai, do knihy odrůd zde byla zapsána roku 1982. Jejím největším nedostatkem je náchylnost na sprchávání, jinak má výborné pěstitelské vlastnosti, tedy vysokou odolnost vůči všem hlavním chorobám a vůči mrazům, malé nároky na zelené práce, dobré hromadění cukru (až 28°NM) a v našich podmínkách spolehlivé dozrávání. Proto se často používá jako partner při křížení nových odrůd, stala se například jedním z rodičů moštové odrůdy Hibia.
Rozšíření odrůdy: Jedna z prvních maďarských interspecifických odrůd je celosvětově známá a poměrně hojně rozšířená, patří k nejpěstovanějším hybridům, nejvíce se pěstuje v zemích bývalého SSSR, obzvláště je oblíbená v Rusku, kde byla registrována roku 1993. Zatímco v Maďarsku byla roku 2003 vysazena na 56 hektarech, v Rusku je plocha osazených vinic odhadována na 3.500 ha (Krasnodarský kraj, Donská oblast), na menších plochách je pěstována též například v USA, v Nizozemsku, ve Švýcarsku, v Rakousku a na Ukrajině, na celém světě by roku 2010 měla být vysazena na ploše 6.450 hektarů200. Odrůda není zapsána do Státní odrůdové knihy ČR a není ani odrůdou, povolenou k výrobě zemských vín, nicméně v poslední době se rozšířila i na našich vinicích, byť je zde velmi vzácným hostem. Název odrůdy znamená v překladu z italštiny "bílá". V Itálii je Bianca též ženské jméno, obdoba naší Blanky, do třetice je Bianca též jeden z měsíců planety Uran. Šlechtitelský název odrůdy byl Egri Csillagok 40 či Ecs 40. Genetický profil odrůdy: 78,09 % Vitis vinifera, 1,56 % Vitis labrusca, 14,58 % Vitis rupestris, 3,13 % Vitis berlandieri, 2,64 % Vitis lincencumii77.
Rodičovské odrůdy: Eger 2 je semenáček odrůdy Villard blanc, též S.V. 12 375, spontánně opýlený pylem neznámé odrůdy. Villard blanc je interspecifická moštová odrůda, jeden z nejpěstovanějších kříženců francouzského šlechtitele jménem Bertille Seyve a jeho zetě Victora Villarda. Vyšlechtěn byl v Saint-Vallier u Drôme počátkem 20. století. Ještě roku 1968 zaujímala plocha vinic s touto odrůdou ve Francii 21.396 ha. Předpisy EU poté zakázaly pěstování hybridů za účelem výroby jakostních vín a vinice byly z velké části vymýceny. Současných cca 350 ha vinic (roku 2007) produkuje především vína k výrobě vinných destilátů. Odrůda je též často pěstována na pergolách a v zahradách, její hrozny jsou při plném vyzrání velmi chutné. Zajímavostí je, že dekretem z 18. dubna 2008 bylo znovu připuštěno pěstovat m.j. i tuto odrůdu k výrobě jakostních vín, protože obsahuje poměrně vysoký podíl genů ušlechtilé révy Vitis vinifera. Menší plochy vinic této odrůdy najdeme m.j. v USA (New Jersey, Pennsylvania, Severní Karolína), v Brazílii, Japonsku, Mexiku, Maďarsku a ve státech bývalého SSSR. Odrůda je pro své vlastnosti významná jako partner pro křížení nových odrůd, je jedním z rodičů například odrůd Sevar, Sirius, Phoenix, Orion či Staufer.
Možné záměny: Pod názvem "Bianca" najdeme v katalogu odrůd VIVC ještě následující odrůdy : Bianca la Tinta, italská odrůda původu Vitis vinifera, Bianca Pastena (Pastena 661), stolní odrůda, italský kříženec odrůd Italia a Královna vinic (Moscato Regina) šlechtitele jménem Bruno Pastena a dále tři italské moštové odrůdy neznámého původu, bez bližších údajů, s názvy Bianca Cinese, Bianca Tezze a Bianca Vecchia. Mimo to je název "Bianca" synonymem mnoha dalších odrůd, řada dalších odrůd se pěstuje pod názvy, začínajícími slovy "Biancu", "Bianka", "Bianco" atd., žádná z uvedených odrůd není s odrůdou Bianca příbuzná.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný. Jednoleté réví je hnědé. Vrcholek letorostu je žlutozelený, takřka bez ochmýření. Dospělé listy jsou tmavozelené, kožovité, lesklé, hladké, často zvlněné, na okraji výrazně, ostře zoubkované, tří- až pětilaločnaté s mělkými výkroji až takřka nečleněné, středně velké, na rubu jen lehce ochmýřené. Řapík je středně dlouhý až dlouhý, narůžovělý, řapíkový výkroj je většinou otevřený, lyrovitý s oblým dnem či ve tvaru "U", méně často uzavřený s průsvitem, potom někdy i se zaostřeným dnem. Oboupohlavní květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou středně velké, kulaté bobule s průměrem okolo 15 mm a hmotností 1-2 g, které jsou zelenožluté až zlatožluté, na osluněném líčku někdy hnědorůžové až bronzové barvy, tečkované. Slupka je pevná, dužnina je rozplývavá, řídká, neutrální, velmi příjemné chuti. Hrozen je malý až středně velký (100-250 g), kuželovitý s křidélky, řídší až průměrně kompaktní. Pěstování: Růst je středně bujný, v nepříznivých letech réví hůře vyzrává, ale dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících pupenů. Vzhledem k pozdnímu rašení odrůdu nepoškozují jarní mrazy, navíc má velkou odolnost k zimním mrazům (-25 až -27°C), což jí dává předpoklady k pěstování v okrajových vinařských oblastech. V letech s nepříznívým počasím v době květu je náchylná ke sprchávání. Plodnost je střední, 8-12 t/ha při cukernatosti 18-22 °NM a aciditě 7-10 g/l. Plodnost dřeva 70-80 %, počet hroznů na výhon 1,6-2,0, zatížení 50-60 oček na keř, snáší dobře i řez na čípky. Odrůda není příliš náročná na polohu a půdy, ale potřebuje dostatek vláhy, nejvhodnější podnože jsou T 5C a SO-4, optimální je střední vedení. Fenologie: Odrůda má krátké vegetační období, pozdně raší a její další vývoj je rychlý. Potřebná suma aktivních teplot (SAT) je 2600-2700 °C. Raší pozdně, kvete raně, mezi prvními odrůdami, zrání je rané až středně pozdní, v ČR dozrává začátkem až v polovině září. Choroby a škůdci: Odrůda má vysokou odolnost proti všem hlavním houbovým chorobám, citlivější je pouze vůči červené spále (Pseudopeziza tracheiphila), proto ji lze pěstovat zcela bez chemické ochrany.
Charakteristika vína: Kvalitu vína ovlivňuje termín sklizně a způsob zpracování hroznů. Bianca vyžaduje rychlé zpracování, kvašení při nižších teplotách a přísně reduktivní technologický postup, protože obsah kyselin v moštu rychle klesá. Obsah alkoholu ve vínech dosahuje mezi 11 a 12,5%. Bianca jako neutrální odrůda révy vytváří víno neutrální, jemné, s mírně ovocným buketem podobným chrupkám (Chasselas blanc), v dobré zralosti plné a harmonické v těle, vyzrálá mají nádherné tóny exotického ovoce, v souhrnu typu Rulandské bílé, často s minerální dochutí. Kyseliny jsou vyšší, ale rychle se odbourávají. Přesto, že bobule odrůdy Bianca nejsou obzvlášť velké, je tato odrůda díky své chuti oblíbená i jako stolní hrozen. Nevýhodou může být malá velikost hroznů, tedy větší pracnost při sklizni.
Literatura a internetové zdroje: 7, 8, 9, 10, 13, 77, 100, 163, 166, 171, 176, 181, 200, 202, A)Parentage analysis in Hungarian grapevine cultivars of 'Seibel'-'Seyve-Villard' origin. Tóth-Lencsés, A.K. et al. Vitis 54 (Special Issue), 43-44 (2015) [online, 2017-02-27]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/view/4966, *Winegrowers Supplies - Vine variety information. Derek Pritchard, Dunkery Vineyard, Wootton Courtenay, Minehead, TA24 8RD, UK [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.winegrowers.info/index.htm, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: Computer Press/CP Books, 2008. 316 stran. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Новации виноградарства россии. 7. Рекомендуемые сорта винограда для северного Кавказа. Трошин Л.П. Научный журнал КубГАУ, No 54 (10), 2009 года [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://ej.kubagro.ru/2009/10/pdf/12.pdf, *Study on the Use of the Varieties of Interspecific Vines. FINAL REPORT - European Commission. 16.7.2003 [online, 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.ec.europa.eu/agriculture/markets/wine/studies/vine_en.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama