Bianchetta Genovese (Albarola)

25. července 2017 v 17:29 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Albarol(l)a (Ligurie-prov. Genua, Fr., cd. 2390), Bianchetta, B. Bianca, B. del Genovesato, B. genovese (Fr., cd. 2394), Bianchetto, Biancone (Elba, Korsika, pravděpodobně mylně), Calcatella, Cianchetta, Frate Pelato (mylně), Genevese, Genevose, Genove, Genovèse (pouze v Itálii, odr., pěstovaná pod tímto názvem na Korsice je ve skutečnosti odr. Scimiscià), Genovesilla, Genovisello, Genuesser Weisser, Gernuai Fehér, Ghjenuvese, Gianchetta, Gianchetto, Giunchetta, Giunchetto, Jenuvese, Raisin Genois, Scimiscia (mylně), Uva Albarola, Uva Calcatella, Uva Genovese, Uva Ghjenuvese
Původ a rozšíření: Bianchetta Genovese je autochtonní odrůda původu Vitis vinifera, pěstovaná v italské Ligurii, v provincii Genua, kde tvoří součást vín DOC Golfo dell Tigullio - Portofino a DOC Val Polcévera, okrajově také v provinciích La Spezia a Savona, kde je součástí vín kategorie IGT. Srovnávací ampelografická studie z roku 2009A potvrdila identicitu odrůd Bianchetta Genovese a Albarola, nicméně národní katalog italských odrůd197 (ne tak již katalog VIVC)163 uvádí obě odrůdy doposud samostatně (Bianchetta Genovese, cd. 026, roku 2010 na ploše 48 ha, Albarola, cd. 008, čtyři registrované klony, roku 2010 na ploše 149 ha)197. Na podobnost obou odrůd upozorňovali již v 19. stol. m.j. italští ampelografové De Maria, Gallesio a Leardi.
Albarola je starobylá odrůda, pěstovaná na rozsáhlém území, které sahá v Ligurii od Riviera di Levante přes Sarzanese až do severní části Toskánska (provincie Massa-Carrara), tvoří mimo jiné jednu ze složek fortifikovaného vína "Sciacchetrà" v DOC Cinque Terre a dále složku vín DOC Colline di Levanto, Val Polcevera a v Toskánsku DOC Colli di Luni197. Ampelografové kladou původ této odrůdy právě do oblasti Toskánska. Údaje z některých ampelografických publikací, že odrůdu najdeme pod názvem Genovèse na velmi malých plochách také na francouzské Korsice a na ostrově Elba, byly dlouho pochybné, dokazují to mimo jiné fotografie a popisy této odrůdy z francouzských zdrojů28, 30. Již zmíněná srovnávací ampelografická studie z roku 2009A stanovila, že odr. Genovèse z Korsiky je ve skutečnosti identická se svébytnou italskou odrůdou Scimiscià (Frate pelato). V italském regionu Veneto je pěstována odrůda s názvem Bianchetta Trevigiana, příbuznost této odrůdy s odrůdou Bianchetta Genovese (Albarola) není potvrzena. Odrůda Bianchetta Genovesenení, navzdory do určité míry podobné synonymice, příbuzná ani s rodinou odrůd Trebbiano.
Název odrůdy a některá synonyma mají původ v italském slově "bianca", tedy "bílá" a vztahují se k barvě bobulí. Název "Bianchetta", ve volném překladu "malá bílá" byl v minulosti často používán, je v synonymice mnoha odrůd, což ztěžuje pátrání po původu těchto odrůd a také dřívější údaje o rozšíření odrůd jsou nehodnověrné. Synonymum Uva Calcatella se patrně také vztahuje k "vápencově" bílé barvě bobulí, ale dle některých zdrojů může být odvozeno od slova "calcatti", v překladu "pošlapaný", s odkazem na deformované bobule, nahuštěné v někdy velmi kompaktním hroznu této odrůdy.
Charakteristika odrůdy: (H) Středně pozdní až pozdní moštová, též výborná stolní odrůda. Letorosty rašící (10-20 cm) jsou otevřené, bělavě zelené se slabým bronzovým nádechem na okraji, bíle vlnatě plstnaté. Apikální listy (1-3) jsou světle zelené, někdy s měďnatým tónem, často s načervenalým zabarvením při okrajích, silně bíle vlnatě plstnaté. Bazální listy jsou světle zelené, lesklé, hladké, na rubu slabě plstnaté, na žilnatině štětinkaté. Osa je zakřivená, jemně plstnatá. Letorosty kvetoucí jsou otevřené, bělavě zelené se slabými odstíny červené na okrajích, bíle vlnatě plstnaté. Apikální listy jsou světle zelené, na líci arachnoidální, na rubu bíle vlnatě plstnaté. Bazální listy jsou světle zelené, lesklé, na rubu pavučinovitě ochmýřené. Osa je zakřivená, jemně plstnatá. Internodia jsou kruhového průřezu, hladká, lysá, jednotné zelené barvy. Úponky jsou bi- až trifidní, středně dlouhé, zelené. Květenství je středně velké (12-15 cm), obvykle jednoduché, válcovitě-kuželovité. Dospělé listy jsou středně velké, širší než delší, okrouhlé až pětiúhelníkové, nečleněné až tří- či pětilaločnaté s mělkými výkroji, horní výkroje jsou uzavřené až s překrytými cípy, lyrovité, dolní naznačené. Okraj listu je tupě, středně výrazně zoubkovaný, strany zoubků jsou konvexní, řapíkový výkroj je úzce otevřený, lyrovitý s ostrým dnem až uzavřený s průsvitem, často také značně překrytý. Profil listu je většinou plochý až s mírně podehnutými okraji. Líc listu je tmavě zelený, lysý, zvlněný a slabě puchýřnatý, rub světle zelený, pavučinovitě ochmýřený, na žilnatině štětinkatý. Žilnatina listu je na obou stranách světle zelená, někdy u báze slabě narůžovělá. Řapík je středně dlouhý a středně silný, zelený s růžovým nádechem na osluněné straně, takřka lysý, s nepříliš zřejmým kanálkem. Podzimní zbarvení listů je žluté, opadávají 6.-8. listopadu. První hrozen je na 1-2 nodiu, počet hroznů na výhon 2 (někdy 3), plodnost feminel je sporadická a velmi omezená. Hrozny jsou protáhle válcovitě kuželovité, někdy s krátkým křídlem, středně velké (17 cm), kompaktní, stopky viditelné, zelené či částečně lignifikované, bobule okrouhlé až mírně oválné, často deformované a potom zploštělé, malé až středně velké (12-18 mm), zelenožluté, bělavé či žlutavě bílé, s tenkou, ale pevnou, silně ojíněnou slupkou, s nezbarvenou, šťavnatou dužinou neutrální chuti s 2-3 semeny hruškovitého tvaru, s velkým zobáčkem. Stopečky jsou střední délky, zelené, poměrně snadno oddělitelné. Jednoleté réví je slabší, ale pružné, málo větvené, eliptického průřezu s naznačenými hranami, pruhované, bez ojínění, lysé, uzly jsou spíše nenápadné, zploštělé. Internodia jsou střední délky (8-10 cm), oříškově hnědá, slabě žíhaná, uzly jsou výrazněji zbarvené. Pupeny jsou málo ostré a nepříliš výrazné, kuželovité.Kmen je robustní.Raná odrůda raší 15. dubna, kvete 14. června, zaměká 25. srpna a dozrává středně pozdně, v Ligurii se jako moštová odrůda sklízí kolem 27. září. Růst je středně bujný až bujnější, výnosy jsou bohaté a stabilní, vyhovuje krátký řez na 3-5 oček a pěstování na pergolách. Odrůda je vhodná pro pěstování v chladnějších a dobře větraných, exponovaných polohách v kopcovitém terénu, na těžších, jílovitých a vápencových půdách. Dle italských autorů poměrně dobře odolává houbovým chorobám, citlivější je vůči peronospoře a ve špatně větraných polohách též vůči hnilobě hroznů. Dobře odolává mořským větrům. Nevyhovuje podnož Riparia x rupestris 3309, vyhovuje Kober 5BB.
Charakteristika vína: Odrůdová vína jsou suchá, světle zlatožlutá, jemně aromatická, s vyváženým poměrem kyselin a alkoholu, často jsou mísena do cuvée s odr. Pigato, Rollo, Bosco a Vermentino, na vinětě je většinou samostatně uváděna i odr. Bianchetta Genovese, protože je v Itálii více ceněna, než další složky cuvée. V chuti a vůni odrůdových vín hledejme zelená jablka, vyzrálá žlutá jablka a citrusové plody, někdy též travnaté tóny. Protože je odrůda jednou z prvních v Ligurii dozrávajících odrůd, hrozny se často objevují na trhu a slouží k přímé spotřebě. Literatura a internetové zdroje: 25, 26, 28, 30, 35, 38, 46, 49, 50, 57, 120, 163, 166, 176, 188, 197, 202, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Identification of grape cultivars from Liguria (north-western Italy). Marinoni D.T., Raimondi S., Ruffa P., Lacombe T., Schneider A. Vitis 48 (4), 175-183 (2009) [online, 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w0%2009%2016.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama