Bianco d'Alessano (Tikvar, Topol, Selvaggio)

25. července 2017 v 17:34 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Acchiappapalmento, A. Bianco, Beretinjak (Chorvatsko), Beretinjok (Chorvatsko-Vis), Beretinjok Bijeli, Bianco d´Alessano (Francie, cd. 2043), B. d'Assano, B. di Latiano, B. di Lessame (in Rovasenda), B. di Palmento, B. di Valdigna, Bretinjak, Butta Palmeto, Iuvarello (Itálie), Selvaggio (Itálie-Apulie), Tikvar (Chorvatsko), Tikvar Bijeli (Chorvatsko), Topol (Chorvatsko-Pag, Francie, cd. 3645), Verdurino, Vuiono, Vuoiono
Původ a rozšíření: Bianco d´Alessano je autochtonní, starobylá, pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera z italské Apulie, z poloostrova Salento. Od roku 1970 je zapsána v národním katalogu italských odrůd (cd. 028, roku 2015 dva registrované klony, roku 2010 vysazena na ploše 419 ha), tvoří součást vín DOC Locorotondo, Martina Franca, Lizzano, Gravina a vín kategorie IGT197. Pěstována je v provinciích Bari, Brindisi, Foggia, Lecce a Tarento, především na planině Murgia, ve Valle d'Itria a v pahorkatině v okolí města Gravina. Je citlivější na houbové choroby, méně výnosná a hůře odolává mrazu, než odrůda Verdeca, kterou proto často bývá nahrazována, důvodem ústupu z vinic je též nazelenalá barva odrůdových vín a jejich neutrální projev. Ještě roku 1982 byla na poloostrově Salento vysazena na ploše 3.941 ha197. Původ odrůdy je nejistý, ale po dlouhou dobu je pěsována právě v Apulii, v "Bullettino Ampelografico" zmiňuje G. Frojo (1875) odrůdu s názvem Butta palmento (Lecce) se synonymy Bianco di lassame (Trani, Andria, Barletta), Bianco di palmento (provincie Taranto province), Acchianca palamento (Ostuni, provincie Brindisi) a Bianco d'Alessano (Carovigno, provincie Brindisi)46, dále ji uvádí Rovasenda (1877)57, 197. V minulosti byla většinou pěstována ve smíšených výsadbách, často právě s odrůdou Verdeca. Mimo Apulii je odrůda vysazena též v teplých, zavlažovaných oblastech Jižní Austrálie (Riverland)H.
Název odrůdy a některá její synonyma mají samozřejmě původ v italském slově "bianca", v překladu "bílá" a vztahují se k barvě hroznů a vína, Alessano je město v provincii Lecce. Synonymum Verdurino dostala odrůda pro typickou nazelenalou barvou odrůdových vín.
Příbuzné odrůdy, možné záměny: Ampelografická studie a analýza DNA z roku 2011 odhalila, že je odrůda Bianco d'Alessano geneticky identickás odrůdou, pěstovanou v Apulii, v subregionu Daunia, pod názvem SelvaggioE (v překladu "divoká", z čehož lze usuzovat, že je zde pěstována "od nepaměti" a byla považována za zdomácnělou původní, "divokou" odrůdu, podobně jako například ve Francii odrůda Sauvignon blanc, jejíž název vznikl z francouzského "sauvage" se stejným významem), tato odrůda se v některých znacích mírně odlišuje a lze ji považovat za biotyp (viz. níže). Ampelografická studie a analýza DNA z roku 2014odhalilyA, že je odrůda Bianco d'Alessano geneticky identická s odrůdou, zapsanou v národním registru Chorvatských odrůd pod názvem Tikvar bijeliB a pěstovanou v minulosti sporadicky na pobřeží Dalmácie (například ostrov Brač), na ostrově Pag známou pod synonymním názvem Topol a na ostrově Vis pod synonymním názvem BeretinjokC, D, G, H. Roku 2015 je odrůda v Chorvatsku řazena mezi kriticky ohrožené, pouze velmi vzácné ji lze objevit v počtu několika keřů ve smíšených výsadbách na starých vinicích ostrova Pag a VisH.
Charakteristika odrůdy: (H) Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky letorostů jsou otevřené, silně až velmi silně bíle vlnatě plstnaté, středně silně až silně pigmentované antokyany, s karmínovými okraji, apikální listy (1-3) jsou ploché, silně plstnaté, zelené s karmínovými okraji, bazální jsou středně silně plstnaté, zelené s hnědavým nádechem, osa je vztyčená. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou silně bíle vlnatě plstnaté, s karmínovými okraji, apikální listy jsou miskovitě prohnuté, středně silně plstnaté, zelené s hnědavým až bronzovým nádechem, bazální jsou středně silně plstnaté, zelené s hnědavým nádechem, osa je mírně zakřivená. Internodia jsou kruhového průřezu s naznačenými hranami, pavučinovitě ochmýřená, nodia jsou velká, internodia i nodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální zelená s červenými pruhy, pupeny jsou středně silně pigmentované antokyany. Úponky révy jsou dlouhé, bi- až trifidní, zelené s červeným nádechem. Květenství je středně velké, okřídlené. Dospělé listy jsou středně velké až velké, okrouhlé až klínovité, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, horní jsou lyrovité s oblým až ostrým dnem, otevřené až překryté. Profil listu je plochý až mírně miskovitě prohnutý. Líc listu je tmavě zelený, matný, lysý, silně zvlněný a slabě puchýřnatý, rub světle zelený, na rubu, na ploše, středně silně až silně plstnatý, na žilnatině slabě až středně silně štětinkatý, okraj listu je tupě, nepravidelně, výrazně zoubkovaný, zoubky mají konvexní nebo rovné strany, řapíkový výkroj je ve tvaru U či UV, někdy lyrovitý s ostrým dnem, otevřený, méně často uzavřený s mírně překrytými cípy a s průsvitem, bez zoubků a bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina listu je středně silně pigmentovaná antokyany. Řapík je střední délky a tloušťky, pavučinovitě ochmýřený, zelený s vínově červeným nádechem, kanálek na průřezu je málo patrný. Barva listu na podzim je žlutá, opadávají v listopadu. První hrozen je na 2-3 nodiu, průměrný počet hroznů na výhon 1-2, plodnost feminel je téměř nulová. Hrozny jsou středně velké až velké (18-25 cm), kompaktní až velmi kompaktní, válcovitě kuželovité, někdy s 1-2 křidélky, stopky krátké až středně dlouhé, bobule okrouhlé, středně velké (12-15 mm), zelenožluté až žluté, silně bělavě ojíněné, se silnou slupkou, se šťavnatou dužinou neutrální chuti. Stopečky jsou krátké, zelené, obtížně oddělitelné. Semena jsou 2-3 v bobuli, středně velká, hruškovitá, s dlouhým, tenkým zobáčkem, světle hnědá. Cukernatost moštu je 20° Brix, acidita 5-6 g/l. Jednoleté réví je hladké, světle oříškově hnědé, rýhované, rozvětvené, kruhového průřezu, nodia jsou mírně zploštělá, internodia středně dlouhá (7-12 cm), pupeny kuželovité. Kmen je velmi silný. Odrůda raší a kvete středně pozdně, raší 10 až 20 dubna, kvete ve druhé polovině května, zaměká ve druhé polovině srpna a dozrává 35 dní po Chasselas, ve třetí dekádě září až v první dekádě října, jde o středně pozdní až pozdní odrůdu. Růst je středně bujný, letorosty poléhavé, výnosy střední až vyšší, 4-7 t/ha. Mrazu odolává špatně, houbovým chorobám průměrně, při horším počasí v době květu může dojít ke sprchávání, afinita k podnožím je dobrá. Biotyp Selvaggio: Vrcholky letorostů jsou středně silně až silně plstnaté, středně silně až silně pigmentované antokyany, první bazální list je bronzově zbarvený, na rubu velmi silně plstnatý, dospělý list je klínovitý až okrouhlý, žilnatina je slabě až průměrně pigmentovaná antokyany, hrozny jsou válcovité, okřídlené, kompaktní, středně velké až větší (130-340 g), bobule středně velké (1,8 g), první hrozen je na 2-3 nodiu, koeficient plodnosti je přibližně 1, sklizeň nastává v průměru 13. září při cukernatosti moštu 18,3° Brix a aciditě 5,7 g/1. Růst je bujný, u starších keřů středně bujný, výnosy nižší, u starších keřů průměrné, 2,8 kg na keř. Hrozny jsou náchylné k hnilobě. Ke kvalitě vín viz.F Přítomnost tohoto biotypu v subregionu Daunia ukazuje, že v minulosti byl tento biotyp rozšířený v severní ApuliiE, F.
Charakteristika vína: Italská odrůdová vína jsou příjemně pitelná, harmonická, suchá, světle slámožlutá se zelenými reflexy, neutrálního typu se základním aroma jablek, hrušek a broskví, nebývají určena k delšímu zrání, jejich acidita se pohybuje v rozmezí 5-9 g/l. Často slouží k výrobě vermutu nebo tvoří součást cuvée s odrůdami Impigno, Verdeca, Greco, Fiano či s rodinou odrůd Malvasia. V Austrálii je odrůdovým vínům vyčítán nedostatek charakteru182.
Literatura a internetové zdroje: 26, 38, 40, 42, 46, 47, 49, 50, 56, 57, 58, 163, 166, 168, 176, 182, 183, 188, 197, 199, 202, A)Genetic characterization of grape cultivars from Apulia (Southern Italy) and synonymies in other mediterranean regions. Schneider, A. et al. American Journal of Enology and Viticulture 65 (2) 244-249 (2014) [online, 2015-09-04]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/269979227_Genetic_Characterization_of_Grape_Cultivars_from_Apulia_(Southern_Italy)_and_Synonymies_in_Other_Mediterranean_Regions, B)Pravilnik o izmjenama pravilnika o registru vinograda, obveznim izjavama, pratećim dokumentima, podrumskoj evidenciji i proizvodnom potencijalu. hrvatska, Zagreb, 3.8.2014 [online, 2015-09-04]. Dostupné z: http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2014_07_83_1616.html, C)Sorte vinove loze i kakvoca vina. Maletic, E., Preiner, D. Agronomski fakultet Sveučilišta u Zagrebu, hrvatska, 2014 [online, 2015-09-04]. Dostupné z:http://www.scribd.com/doc/238879370/Sorte-i-Kakvoca-Vina, D)Primjena mikrosatelitskih (SSR) markera u identifikaciji - utvrđivanju sinonima za sorte Topol i Beretinjok (Vitis vinifera L.). Preiner, D., Šimon, S., Maletic, E., Pejic, I. Sveučilište u Zagrebu, Agronomski fakultet, Zagreb, Hrvatska, 2008 [online, 2015-09-04]. Dostupné z:http://sa.agr.hr/pdf/2008/sa2008_0901.pdf., E)Identificazione e caratterizzazione di vitigni minori Pugliesi ad uva da vino. De Palma, L. et al. Quaderni di Scienze Viticole ed Enologiche, Università di Torino, vol 31, pp. 25-30 (2012) [online, 2016-12-21]. Dostupné z: https://iris.unito.it/retrieve/handle/2318/138796/22286/Quad 32 CONAVI12 25-31.pdf, F)Evaluation of experimental wines obtained from "new-old" white-berry genotypes of the northern province of the Apulia region (Daunia, Italy). Palma de, L. et al. Progrès Agricole et Viticole 128 (22) 477-484 (2011) [online, 2016-12-21]. Dostupné z: https://iris.unito.it/handle/2318/96978, G)Ampelographic and genetic characterization of Croatian grapevine varieties. Maletič, E.M. et al. Vitis 54 (Special Issue), 93-98 (2015) [online, 2016-12-21]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4986/4776, H)Zelena knjiga. Green book: indigenous grapevine varieties of Croatia. Maletic, E. et al. State Institute for Nature Protection. Zagreb, 2015. ISBN: 978-953-7169-98-5 [online, 2016-12-21]. Dostupné z: www.agr.unizg.hr/multimedia/ebooks/zelena-knjiga-vinove-loze.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama