Bical

26. července 2017 v 16:21 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Arinto (mylně, Alcobaça), Arinto de Alcobaça (Ribatejo, Alentejo), Barrado das Moscas, Borrado das Moscas (Dão, Douro a Pinhel-Portugalsko, Německo, Španělsko, Francie, cd. 2617), Bical (Bairrada), B. de Bairrada, Fernăo Pires (mylně), F.P. do Galego, Pedro, Pintado das Moscas, Pintado dos Pardais (Ribatejo, Oeste, Leiria, Alcobaça), Torrontes
Původ a rozšíření: Bical je autochtonní, raná moštová odrůdapůvodu Vitis vinifera z Portugalska, typická pro regiony Trás-os-Montes, Alentejo, Beira Litoral, Beira Interior Sul, Beira Interior Norte, Dão a Bairrada, kde spolu s odrůdou Fernão-Pires tvoří páteř zdejších vynikajících bílých vín. Je ale pěstována i v jiných regionech, například na Azorských ostrovech celkově byla v Portugalsku roku 2007 vysazena na ploše 1.230 ha. Tvoří součás vín DO Trás-os-Montes a Trás-os-Montes - Valpaços, Planalto Mirandês a Chaves, DO Bairrada, Alentejo a Alentejo - Moura, DO Beira Interior, Encostas D'Aire, DoTejo, Távora-Varosa, Douro a mnoha vín kategorie IGT84. Není, i přes podobnou synonymiku, identická s odrůdou Arinto. Uvádí ji A.A. Aguiar (1867) z regionu Bairrada, Pinto de Menezes (1900) ji zmiňuje v okolí měst Aveiro, Anadia a Oliveira do Bairro.
Název odrůdy je odvozen od vysoké acidity moštu a také výsledného vína a v překladu z portugalštiny znamená "kyselý" či "kyseláč", slovo "mosca", vyskytující se v synonymice této odrůdy, znamená "vinná muška" a vztahuje se k hnědým skvrnám na vyzrálých bobulích (celé synonymum "Borrado das moscas" by se dalo přeložit "muší trus").
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný, letorosty jsou polovzpřímené. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, velmi silně bíle vlnatě plstnaté, bez štětinek, bělavě zelené s karmínovým okrajem, slabě pigmentované antokyany. Mladé listy jsou světle zelené s jemným bronzovým nádechem, slabě pigmentované antokyany, rub je průměrně až silně vlnatě plstnatý, úponky révy jsou krátké a křehké. Internodia jsou středně dlouhá, tak jako nodia zelená, lysá, pupeny jsou slabě pigmentované antokyany či bez pigmentace. Dospělé listy jsou středně velké, pětiúhelníkové, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, horní jsou většinou otevřené, ve tvaru V, někdy mají oblé dno či jsou překryté. Profil listu je nepravidelný, plocha rovná, líc listu je světle zelený, průměrně puchýřnatý a slabě vrásčitý či bez vrásek, lysý, rub je na ploše silně plstnatý, na žilnatině slabě plstnatý, bez štětinek, zoubkování na okraji je tupé až takřka pravoúhlé, středně výrazné, s konvexními či rovnými stranami, žilnatina listu je zelená, na rubu velmi slabě a na líci slabě pigmentovaná, někdy zcela bez pigmentace antokyany, řapíkový výkroj je mírně překrytý s průsvitem a ostrým dnem až zcela překrytý, vzácněji úzce otevřený, lyrovitý, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou. Řapík listu je krátký až stejně dlouhý, jako střední žíla listu. Hrozny jsou středně velké, středně kompaktní až volnější, s 1-4 křidélky, stopka krátká až středně dlouhá, průměrně lignifikovaná, bobule jsou malé až středně velké (1,4-1,7 g, 17,4 x 15 mm), krátce eliptické, žlutozelené barvy s hnědočernými tečkami, se středně silnou, průměrně ojíněnou slupkou, s pevnější, nezbarvenou, šťavnatou dužinou jemné, neutrální chuti s 1-2 semeny. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé a průměrně oddělitelné. Plodnost bazálních pupenů je velmi vysoká. Jednoleté réví je zploštělé až eliptické, rýhované, žlutohnědé, lenticely chybí. Odrůda raší raně, tři dny před Fernão Pires, kvete raně, den před FP, zaměká středně pozdně, pět dní po FP a dozrává raně až středně pozdně, současně s FP. Výnosy jsou průměrné a nepravidelné, 5-12 t/ha, 2,54 kg na keř. Mošt nemá sklon k oxidaci a uchovává si průměrnou až vysokou přirozenou aciditu při nadprůměrném potenciálním obsahu alkoholu, což odrůdu činí velmi vhodnou k výrobě bílých vín v horkých a sušších oblastech. Odrůda dobře odolává hnilobě, průměrně botrytidě, ale je velmi náchylná k padlí a peronospoře. Při nepříznivém počasí v době květu trpí sprcháváním. Preferuje krátký až střední řez, půdním a klimatickým podmínkám se přizpůsobuje průměrně, nevyhovují ji silně alkalické a zamokřené půdy. Systémová virová infekčnost před selekcí: 20 % GLRaV1, 30 % GLRaV3,
Charakteristika vína: Poskytuje vína světle citronově žluté barvy s bohatou ovocností, s aroma renklódů, broskví, meruněk, citrusových plodů a medu, při plném vyzrání až tropického ovoce, vyráběná často jako odrůdová, ale tvořící též součást různých cuvée bílých vín, často s odrůdami Cercial, Cerceal branco, Arinto, Uva Cão a pro vyšší aciditu též vín šumivých, zde např. s odr. Arinto. Vína jsou dobře strukturovaná, mají nadprůměrný obsah alkoholu, střední až vyšší aciditu, poměrně dobrý potenciál zrání a jsou vhodná i ke školení v barikových sudech. Literatura a internetové zdroje: 26, 79, 80, 81, 83, 84, 85, 88, 163, 165, 166, 176, 181, 188, 198, 199, 200, 202, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf, *Catálogo Nacional de Variedades [online, 2015-09-07]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf2sdip/2012/03/048000000/0842808432.pdf, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. M.M. Veloso, M.C. Almandanim, M. Baleiras-Couto, H.S. Pereira, L.C. Carneiro1, P. Fevereiro, J. Eiras-Dias. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, *Prospection and identification of grapevine varieties cultivated in north Portugal and northwest Spain. Martin, J.P. et al. Viti 50 (1), 29-33 (2011) [online, 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 11 794.pdf, *The Portuguese *Vitis vinifera* L. germplasm: Genetic relations between wild and cultivated vines. Cunha, J. et al. Ciencia e Tecnica Vitivinicola 25 (1) 25-37 (2010) [online, 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n1/v25n1a04, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Chloroplast genome diversity in Portuguese grapevine (*Vitis vinifera* L.) cultivars. Castro, I. et al. Molecular Biotechnology 54 (2) 528-540 (2013) [online, 2015-09-07]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/230733697_Chloroplast_Genome_Diversity_in_Portuguese_Grapevine_Vitis_vinifera_L_Cultivars, *Portuguese traditional grapevine cultivars and wild vines (*Vitis vinifera* L.) share morphological and genetic traits. Cunha, J. et al. Genetic Resources and Crop Evolution 56 (7) 975-989 (2009) [online, 2015-09-07]. Dostup. z: https://www.researchgate.net/publication/226453287_Portuguese_traditional_grapevine_cultivars_and_wild_vines_Vitis_vinifera_L_share_morphological_and_genetic_traits_Genet_Resour_Crop_Ev, *Microsatellite variability in grapevine cultivars from different European regions and evaluation of assignment testing to assess the geographic origin of cultivars. Šefc, K.M. et al. Theoretical and Applied Genetics 100 (3-4) 498-505 (2000) [online, 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/226219537_Microsatellite_variability_in_grapevine_cultivars_from_different_European_regions_and_evaluation_of_assignment_testing_to_assess_the_geographic_origin_of_cultivars/links/02bfe5106430e4fc12000000.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama