Bogdanuša

26. července 2017 v 16:28 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Богдануша (Rusko, Ukrajina), Bogdanjusa, Bogdanoucha (Bulharsko), Bogdanusa (Francie, cd. 1641), Bogdanuša Bijela, Bogdanuša Mala, Bogdanuša Vela, Bogdanuša Vela Mladinka, Bojdanuša (Chorvatsko), Bojdanusa, Hvarka, Mladeinka, Mladinka (mylně), Vrbanjka, Vrbanjska
Původ a rozšíření: Bogdanuša je pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera, pocházející z ostrova Hvar, kde je vysazena na většině vinic, dále pěstovaná na ostrově Brač, kde je druhou nejdůležitější odrůdou a sporadicky také v oblasti mezi městy Split a Makarska, ve Střední a Jižní Dalmácii, v Chorvatsku byla roku 2015 vysazena na ploše 20,8 hektarůC. Místem původu je patrně planina Stari Grad na ostrově Hvar, starobylý areál mezi městy Stary Grad a Jelsa, osídlený již v antických dobách, proto existuje hypotéza, že je řeckého původu a byla sem dovezena z ostrova Faros. Na ostrově Hvar je prokazatelně pěstována od starověku a má unikátní genetický profilD. Legenda o původu názvu říká, že odrůdové víno bylo podáváno při náboženských svátcích, proto se v překladu odrůda jmenuje "Bohem dána"A.
Charakteristika odrůdy: (H) Použit je popis odrůdy Bogdanuša z Evropské databáze202, doplněný popisem ze Zelené knihy chorvatských odrůdD, katalog odrůd VIVC uvádí u této odrůdy fotografie typově značně odlišné odrůdy (viz. foto). O dvou (geneticky identických) typech odrůdy ale hovoří například i ampelografická studie z roku 2005B. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, zakřivené, slabě až středně silně bíle vlnatě plstnaté, bez pigmentace antokyany, zelenkavě bronzové. První bazální list je zelený s bronzovým nádechem až bronzově zbarvený, na rubu takřka lysý. Internodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální zelená s červenými pruhy. Dospělé listy jsou srdčité až okrouhlé, středně velké až velké, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji bez zoubku, líc listu je bez vrásek, drsný, slabě puchýřnatý, rub listu je na ploše takřka lysý, na žilnatině slabě štětinkatý, okraj listu je tupě zoubkovaný, zoubkování je ve srovnání s ostatními odrůdami méně výrazné, zoubky většinou mají úzkou bázi a rovné strany, řapíkový výkroj je otevřený, lyrovitý s ostrým dnem až uzavřený s oválným průsvitem, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina listu je bez pigmentace antokyany. Hrozny jsou středně velké, volnější až průměrně kompaktní, válcovitě kuželovité až kuželovité s 1-2 křidélky, stopka hroznu je krátká, bobule jsou středně velké, okrouhlé, případně mírně oválné, bělavé až žlutavé, na osluněném líčku až jantarové barvy, se silnou slupkou, při dozrání hnědě skvrnitou, s nezbarvenou, pevnější dužinou svěží, neutrální chuti, obsahující semena. Plodnost bazálních pupenů je velmi slabá. Průměrná cukernatost moštu je 17-19 % při aciditě 6-8 g/l. Odrůda raší středně pozdně, dozrává středně pozdně až pozdně, na přelomu září a října, většinou 30-35 dní po Chasselas. Růst je středně bujný až bujnější, letorosty polovzpřímené, réví dobře vyzrává, výnosy jsou průměrné až vysoké a pravidelné, odolnost vůči houbovým chorobám je průměrná (ve vlhkých letech mohou přijít ataky oidia a botrytidy), odolnost vůči mrazu je též průměrná. V hlubokých, úrodných půdách dává většinou příliš vysoké výnosy a je zapotřebí redukce počtu hroznů, nedaří se jí v suchých, chudých půdách na skalnatém podloží.
Charakteristika vína: Po redukci hroznů dává kvalitní, suchá, zlatožlutá vína se zelenými reflexy, s obsahem až 13% alkoholu, s aciditou 4,5-8 g/l. Jsou plná, extraktivní (20-25 g/l), harmonická a svěží, aroma vín trochu připomíná květy levandulí a sherry, v závěru je jemná hořčinka. Z odrůdy se vyrábí také dezertní víno Prošek. Nejlepší odrůdová vína pocházejí z vinařství Dalmacijavino a Plančić Winery. Cuvée tvoří často s odr. Maraština nebo Trbljan.
Literatura a internetové zdroje:26, 100, 163, 166, 168, 176, 199, 202, A)Slobodna Dalmacija, chorvatský deník, 9.1.2005 [online, 2015-09-15]. Dostupné z:http://arhiv.slobodnadalmacija.hr/20050109/feljton01.asp, B)Genetic relationships among grapevine cultivars native to Croatia, Greece and Turkey. Benjak, A. et al. Vitis 44 (2), 73-77 (2005) [online, 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e051239.pdf, C)Ampelographic and genetic characterization of Croatian grapevine varieties. Maletič, E.M. et al. Vitis 54 Spec. Issue), 93-98 (2015) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4986/4776, D)Zelena knjiga. Green book: indigenous grapevine varieties of Croatia. Maletic, E. et al. State Institute for Nature Protection. Zagreb, 2015. ISBN: 978-953-7169-98-5 [online, 2016-11-08]. Dostupné z: www.agr.unizg.hr/multimedia/ebooks/zelena-knjiga-vinove-loze.pdf, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J. et al.. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Vinopedia hrvatska. Sokolić, I. [online, 2015-09-15]. Dostupné z:http://vinopedia.hr/wiki/index.php?title=bogdanu%C5%A1a, *Genetic characterization of Croatian grapevine cultivars and detection of synonymous cultivars in neighbouring regions. Maletic, E. et al. Vitis 38 (2), 79-83 (1999) [online, 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e041655.pdf, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-09-15]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf, *Tradicijske sorte i pasmine Dalmacije. Vinova loza. Ozimec, R. et al. UNDP, Hrvatska, 2015 [online, 2015-09-15]. Dostupné z: www.hr.undp.org.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama