Bombino bianco

26. července 2017 v 16:32 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Бомбино, Камполезе (Rusko, Ukrajina),Abondante, Bambino (Lazio), Bambino Peloso Gentile, Bammino (Apulie), Banjac, Bilana, Bilina, Bjelina, Bobbino, Bombino, Bombino bianco (Francie, cd. 1341), Bommino, Bonvino (Apulie, Lazio), Bonvino Bianco, Buon Vino, Buonvino Bianco (Lazio), Butta Palmento (Apulie-Terlizzi, Palo del Colle, Bitonto, Grumo), Butta Pezzente (Apulie-Terlizzi, Palo del Colle, Bitonto, Grumo), Buttspezzante, Calatammurro, Calpolese, Camblese (Abruzzo, Molise), Campanile (in Molon), Campobasso (in Molon), Campolese, C. Chiuso, C. Scinciaro, C. Sciniato (Abruzzo, Molise), Carapa, Carapar (Chorvatsko), Caricante (mylně), Castella či Castelle (Marche-Ancona), Cococciola (mylně), Cola Tamburo (Apulie-Terlizzi, Palo del Colle, Bitonto a Grumo, USA), Colatammurro, Debic, Debit (Chorvatsko), Debit Veliki, Dobit, Donnee, Empibotte (mylně), Marese, Ottenese či Ottonese (Lazio), Pagadebic, Pagadebit (nikoli v Chorvatsku), Pagadebiti (Marche, Chorvatsko), Pagadebito (Apulie), Pisciona, Poscanka (Chorvatsko), Poulzhinatz, Pulizanac, Puljižanac (Chorvatsko, Španělsko, Maďarsko), Ribola (Maďarsko), Ripona, Scacciadebiti (Marche), Schiacciadebiti, Straccia Cambiale (Apulie, Emilia Romagna), Stracciacambiali (Emilia-Romagna), Strappa Cambiale, Tivolese Bianco (in Marzotto-Chieti), Trebbiano Abruzzese (mylně), T. Bianco di Chieti (in Molon), T. Campolese (Abruzzo, Molise), T. Dorato di Teramo (Abruzzo, Molise), T. d´Abruzzo (mylně), T. di Avezzano (in Marzotto), T. di Macerata, T. di Teramo (Abruzzo, Molise), T. d´Ora, T. d´Oro (Lazio), T. Fiorentino (?, in Sannino), Treolina, Treolina d´Esola, Treolina d´Isola, Trevolina, Trivolese, Uva d´Oro(Německo),Uva Castellana (Marche-Ancona), Uva da un Osso (Marche), Uva Fermana (Marche-Ascoli Piceno), Uva Romana (Itálie-Marche, USA), Zapponara Bianca (Apulie)
Původ a rozšíření: Bombino bianco je moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, jedna z oblíbených odrůd centrální a jižní části Itálie. Pěstuje se v Apulii, zejména v provinciích Bari, Lecce a Foggia, ale také Brindisi a Taranto, tvoří zde součást cuvée vín DOC Cacc'e Mmitte di Lucera, Castel del Monte, Martina (Martinafranca), San Severo, dále v regionu Emilia-Romagna (DOC Colli Romagna Centrale a Romagna), v regionu Molise (DOC Pentro d'Isernia), v regionu Abruzzo (DOC Trebbiano d'Abruzzo), v regionu Latium (DOCG Cannellino di Frascati a Frascati Superiore a DOC Bianco Capena, Frascati, Marino, Roma a Zagarolo), autorizovaná je též v regionech Marché (pěstována je v provinciích Ancona, Macerata a Ascoli Piceno, tvoří zde součást cuvée vín DOC Pagadebit di Romagna, i když hrozny, ze kterých jsou tradičně vína této apelace vyráběna, nemusí být vždy hrozny odrůdy Bombino bianco), Umbria, Basilicata a v provincii Napoli v Kampánii. Mimo oblastí DOC tvoří součást mnoha vín kategorie IGT ve výše uvedených regionech197. Katalog VIVC uvádí, že byla tato odrůda v Itálii pěstována roku 2000 na ploše 8.693 ha, ale protože tento zdroj považuje odrůdy Bombino bianco a Trebbiano d'Abruzzo (Trebbiano Abruzzese) za identické, týká se tento údaj vlastně obou odrůd. Jiný údaj hovoří o ploše 1.239 ha roku 2010200, tento údaj lépe odpovídá i údajům z národního katalogu italských odrůd, kde je odrůda Bombino bianco zapsána od roku 1970 (cd. 032) a měla být v Itálii roku 2010 vysazena na ploše 1.229 ha (roku 2015 tři registrované klony)197. V literatuře odrůdu zmiňuje poprvé ampelograf G. Acerbi (1825) jako révu, hojně pěstovanou na římském venkově, dále G. Frojo (1875) a další, kteří ji uvádějí bez udání původu. Původ odrůdy je tedy nejistý, někteří ampelografové soudí, že odrůda je španělského původu, ale chybí pro to jakékoli ampelografické či genetické důkazy, dle druhé hypotézy se dostala do kláštěra San Severo v provincii Foggia s templáři, vracejícími se z křížových válek, zde je ovšem otázkou, která odrůda se do tohoto kláštera dostala, protože odrůda s názvem Bombino bianco di San Severo je identická s odr. Trebbiano AbruzzeseD (viz dále). V Německu byla odrůda Bombino bianco dlouho pěstována pod názvem Uva d´Oro jako stolní, v Chorvatsku, v Dalmácii (nejhojněji v regionu Dalmatinska Zagora, v okolí měst Promina a Drniš) tuto odrůdu najdeme roku 2015 na ploše 413 hektarů pod názvem DebitE, G, v sousedním Slovinsku, v regionu Slovensko Primorje, je pěstována pod názvem PagadebitiF.
Název odrůdy: Název "Bombino" má dle jedné hypotézy původ ve zvláštním tvaru hroznů, ten má připomínat, i když si to žádá opravdu velkou fantazii, dítě v plenkách s rozevřenou náručí. Vyvíjet se měl z původního bammino přes italské bambino k dnešnímu bombino. Pravděpodobnější je ovšem druhá hypotéza, která říká, že název je zkomoleninou slov "bon vino", tedy "dobré víno". Synonymum "Pagadebito", které je ovšem poměrně rozšířeným názvem mnoha odrůd, se vztahuje k vysoké plodnosti odrůdy, název vznikl ze slov "paga debiti", v překladu "zaplatí (tvé) dluhy", myšleno tím, že sedlák po sklizni této výnosné odrůdy má jistý výdělek a uhradí veškeré za rok vzniklé dluhy. Podobný původ má i název "Straccia cambiale", "strappa cambiale" znamená v překladu z italštiny "roztrhej účty". Některá z chorvatských synonym (Puljižanac) se zdají poukazovat na (domnělý či skutečný) původ odrůdy, která by (S. Bulič, 1949) měla pocházet z italského regionu Apulie (Puglia), podle jiné hypotézy ovšem má tato odrůda pocházet z chorvatské župy Promina, z okolí obce Puljane, podle které měla dostal svůj názevG.
Možné záměny: Odrůda Bombino bianco není identická s odrůdou Trebbiano Abruzzese, tyto odrůdy považuje ve své monografii za totožné Pierre Galet176, ne tak již o šest let později Jancis Robinson188. Národní katalog italských odrůd je popisuje jako samostatné odrůdy (odrůda Trebbiano Abruzzese byla zapsána r. 1994 pod cd. 332, r. 2010 byla pěstována na ploše 5.091 ha, r. 2015 ve dvou registrovaných klonech)197, nicméně mnoho dalších, italských i mezinárodních zdrojů, mimo jiné i katalog odrůd VIVC Geilweilerhof163, je doposud uvádějí jako identické. Omyl vznikl patrně proto, že Trebbiano Abruzzese je, i přes podstatně větší osazenou plochu vinic, odrůdou lokálního významu, pěstovanou pouze v některých oblastech regionu Abruzzo, kde tvoří, spolu s odrůdou Bombino bianco, součást vín DOC Trebbiano d'Abruzzo (apelace byla založena roku 1972) a také v apelaci samotné jsou obě odrůdy zaměňovány, apelační zákon výslovně stanoví, že vína musí být vyráběna z odrůd Trebbiano d'Abruzzo (Bombino bianco) a/nebo Trebbiano ToscanoC s příměsí max. 15% jiné místní odrůdy. Italský anmpelograf Sannino považoval počátkem 20. století odrůdu Bombino bianco identickou s odrůdou Trebbiano Fiorentino, tato odrůda je dnes řazena do synonymiky odrůdy Trebbiano Toscano (Ugni blanc). Roku 2015 bylo porovnáním dat zjištěno, že odrůda, uvedená v katalogu VIVC samostatně jako Bombino bianco di San Severo, je identická právě s odrůdou Trebbiano AbruzzeseD, což je také jednou z možných příčin častých záměn odrůd. Odrůda Bombino nero, pěstovaná v regionu Basilicata a též v Apulii, v okolí Bari, není s touto odrůdou geneticky identická (Bombino bianco není mutací odrůdy Bombino nero)A, B, i když obě odrůdy jsou patrně v jistém příbuzenském vztahu. Společný název je patrně odvozen od podobného tvaru hroznů. Odrůda Bombino bianco může být zaměněna též s velkým množstvím odrůd, v jejichž synonymice je název Pagadebito či jakákoli jeho obdoba (viz. název odrůdy). Jako příklad lze uvést, že ve Slovinsku je odrůda Bombino bianco pěstována pod názvem Pagadebiti, zatímco v Chorvatsku pod názvem Debit (a pod názvem Pagadebit se synonymem Puljiška zde na ostrově Korčula velmi vzácně najdeme odrůdu, uvedenou v katalogu VIVC i v této práci samostatně jako Puljiska)F, G.
Charakteristika odrůdy: (H) Letorosty rašící i kvetoucí: Vrcholky jsou otevřené, slabě až průměrně bíle vlnatě plstnaté, bělavě zelené s nažloutlým nádechem, slabě až středně silně pigmentované antokyany, s karmínovým okrajem. Apikální listy (1-3) jsou uprostřed se žlábkem, někdy mírně miskovitě prohnuté, na líci slabě, na rubu středně silně až silně bíle vlnatě plstnaté, bělavě zelené s bronzovými skvrnami, často s karmínovým okrajem, klínovité, třílaločnaté, řapíkový výkroj je otevřený, ve tvaru V či lyrovitý s ostrým dnem. Bazální listy jsou ploché, na rubu středně silně plstnaté, na líci zelené s lehkým bronzovým nádechem, řapíkový výkroj je ve tvaru V. Osa letorostu je pavučinovitě ochmýřená, zelená s odstíny hnědi, v horní části načervenalá, mírně zahnutá. Internodia jsou kruhového průřezu, hladká, jemně pavučinovitě ochmýřená, zelená na ventrální straně, zelená s oranžovým nádechem až červená na dorsální straně, zejména na nodiích. Pupeny jsou zelené s červenými skvrnami. Úponky jsou bi- až trifidní, zelené s hnědavým nádechem u báze. Květenství je středně velké, pyramidální, často okřídlené. První květenství je na 3-5 nodiu, počet květenství na výhon 1,1-2, plodnost feminel je nízká až střední. Dospělé listy jsou pentagonální, středně velké (19,3 x 17,6 cm), tří- až pětilaločnaté s výraznými výkroji, horní výkroje jsou hluboké, otevřené až uzavřené s průsvitem, s oblým dnem, bez zoubku, dolní jsou otevřené s oblým dnem, mělké či dokonce chybí. Líc listu je tmavě zelený, matný, zvlněný a středně silně až silně puchýřnatý, lysý, rub světle zelený, na ploše středně silně plstnatý, na žilnatině slabě až středně silně štětinkatý. Okraj listu je tupě až pravoúhle zoubkovaný, zoubkování je středně výrazné až výrazné, strany rovné nebo konvexní. Řapíkový výkroj je otevřený až úzce otevřený, lyrovitý, nejčastěji však uzavřený až s mírně překrytými cípy a s průsvitem, středně hluboký, bez zoubku, vzácně s 1-2 zoubky, bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina listu je na rubu zelená, bez pigmentace, někdy u báze s vínově červeným nádechem, vlnatě plstnatá. Řapík je středně dlouhý (9,2 cm) a průměrně silný, na průřezu kulatý, zelené barvy s lehkým červeným nádechem, lysý nebo mírně obrvený. Podzimní zbarvení listů je žluté s mírným načervenalým odstínem. Hrozny jsou středně velké až velké, řídší až průměrně kompaktní, pyramidální až válcovitě kuželovité s 3-4 křidélky, stopky zelené s červeným nádechem u báze, krátké, silné, částečně lignifikované, bobule jsou středně velké až velké, okrouhlé až mírně eliptické, zelenožluté až bělavě zlatožluté, se středně silnou, pevnou, průměrně ojíněnou slupkou, často hnědě skvrnitou, s měkkou, masitou, nezbarvenou dužinou neutrální chuti, obsahující semena. Stopečka bobule je středně obtížně oddělitelná. Semena jsou 1-3 v bobuli, hruškovitá, střední velikosti, se zobáčkem. Jednoleté réví má středně dlouhá až kratší, poměrně křehká internodia průměrné tloušťky, kruhového průřezu, někdy mírně eliptická, hladká, tmavě hnědé barvy s odstíny oranžové, často tmavě tečkovaná a silně rýhovaná. Uzly jsou stejné barvy, pupeny jsou velké, kuželovité, poněkud vystouplé. Kmen je středně silný. Průměrná cukernatost moštu je 20 % při aciditě 7 g/l. Pozdní až velmi pozdní odrůda raší a kvete pozdně, zaměká středně pozdně, dozrává začátkem až v polovině října, 30 dní po Chasselas, réví vyzrává pozdně, listí opadává též později. Růst je středně bujný, letorosty jsou polovzpřímené. Výnosy jsou vysoké a poměrně konstantní, ale kolísají během let. Odrůda dobře odolává suchu a jarním mrazům, relativně dobře odolává i zimním mrazům, houbovým chorobám odolává průměrně, citlivější je zejména vůči peronospoře, hrozny vydrží dlouho na keři a dobře snášejí transport. Dává přednost lehčím půdám písčitovápenatým a kamenitým, dobře exponovaným, v hlubokých půdách dává většinou příliš vysoké výnosy a je zapotřebí redukce počtu hroznů. Odrůda preferuje krátký řez, afinita k většině podnoží je dobrá.
Charakteristika vína: Odrůda dává při vysokých výnosech jednoduchá, typově neutrální, lehká vína, z velké části určená pro scelování (např. s odr. Malvasia, Pampanuto, Garganega, Chardonnay, Trebbiano Toscano) či k výrobě šumivých vín. Ale z redukovaných výnosů a při pečlivé vinifikaci může dávat i velmi kvalitní a dlouhověká odrůdová vína světle slámově žlutou barvu s lehce zelenkavými odstíny, s květinovým a herbálním buketem, s aroma zelených i zralých žlutých jablek, exotického ovoce, liči, mandlí, oříšků, s minerálními a herbálními tóny a s jemnou hořčinkou v závěru. Obsah alkoholu i acidita bývají průměrné až mírně nadprůměrné. Odrůdová vína vhodně doplňují lehká jídla a pokrmy z ryb, doporučuje se zejména k makrelám. V Chorvatsku je považována za velmi vděčnou odrůdu, poskytující dobré a stabilní výnosy, není nijak zvlášť citlivá ani náročná na pěstování, při redukovaných výnosech a tradiční vinifikaci s prodlouženou macerací hroznů poskytuje intenzívně žlutě zbarvená vína, silná, bohatá na třísloviny, a vhodná k delší archivaci.
Literatura a internetové zdroje: 26, 35, 38, 40, 42, 46, 47, 49, 50, 56, 57, 100, 120, 163, 166, 176, 188, 189, 197, 199, 200, 202, A)Genotyping wine and table grape cultivars from Apulia (Southern Italy) using microsatellite markers. L. Zulini, M. Russo, E. Peterlunger. Vitis 41 (4), 183-187 (2002) [online]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e047938.pdf, B)The SSR-based molecular profile of 1005 grapevine (Vitis vinifera L.) accessions uncovers new synonymy and parentages, and reveals a large admixture amongst varieties of different geographic origin, G. Cipriani, A. Spadotto, I. Jurman, G. Di Gaspero, M. Crespan, S. Meneghetti, E. Frare, R. Vignani, M. Cresti, M. Morgante, M. Pezzotti, E. Pe, A. Policriti, R. Testolin, Theoretical and Applied Genetics, díl 121, č. 8, str. 1569-1585, 6.8. 2010. [online]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00122-010-1411-9, C)Italian Flavor Consortium [online]. Dostupné z: http://italian-flavor.com/italiano/news/vitigni_autoctoni/abruzzo2.php, D)Vitis International Variety Catalogue (VIVC): A cultivar database referenced by genetic profiles and morphology. Maul, E., Töpfer, R. BIO Web of Conferences 5, 01009 (2015) [online, 2015-09-15. Dostupné z: http://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/pdf/2015/02/bioconf_oiv2015_01009.pdf, E)Ampelographic and genetic characterization of Croatian grapevine varieties. Maletič, E.M. et al. Vitis 54 (Special Issue), 93-98 (2015) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4986/4776, F)Stare Primorske sorte vinske trte. Škvarč, A. et al. Nova Gorica, 2015 ISBN 978-961-93788-2-3 [online, 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.kmetijskizavod-ng.si/priponke/Aktualno/sts/2016-stare-primorske-sorte.pdf, G)Zelena knjiga. Green book: indigenous grapevine varieties of Croatia. Maletic, E. et al. State Institute for Nature Protection. Zagreb, 2015. ISBN: 978-953-7169-98-5 [online, 2016-11-08]. Dostupné z: www.agr.unizg.hr/multimedia/ebooks/zelena-knjiga-vinove-loze.pdf, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Evaluation of experimental wines obtained from "new-old" white-berry genotypes of the northern province of the Apulia region (Daunia, Italy). Palma de, L. et al. Progrès Agricole et Viticole 128 (22) 477-484 (2011) [online, 2015-09-15]. Dostupné z: https://iris.unito.it/handle/2318/96978, *Tradicijske sorte i pasmine Dalmacije. Vinova loza. Ozimec, R. et al. UNDP, Hrvatska, 2015 [online, 2015-09-15]. Dostupné z: www.hr.undp.org, *Genetic characterization of grape cultivars from Apulia (Southern Italy) and synonymies in other mediterranean regions. Schneider, A. et al. American Journal of Enology and Viticulture 65 (2) 244-249 (2014) [online, 2015-07-21]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/269979227_Genetic_Characterization_of_Grape_Cultivars_from_Apulia_(Southern_Italy)_and_Synonymies_in_Other_Mediterranean_Regions, *Genetic characterization of old Slovenian grapevine varieties of *Vitis vinifera* L. by microsatellite genotyping. Stajner, N. et al. American Journal of Enology and Viticulture 62 (2) 250-255 (2011) [online, 2015-09-15]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/276950072_Genetic_Characterization_of_Old_Slovenian_Grapevine_Varieties_of_Vitis_vinifera_L_by_Microsatellite_Genotyping.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama