Bosco

26. července 2017 v 16:34 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Bosco (Francie, cd. 2395), Bosco Bianco, B. B. del Genovesato (Ligurie), B. B. del Genovese, B. B. di Savona (?), Madea (provincie Genova), Pane e Torta (Finale ligure, provincie Savona, in Marinoni et al., 2009)A, Uva bosco (Ligurie)
Původ a rozšíření: Bosco je italská pozdní moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera z regionu Ligurie (provincie Genova a La Spezia, okrajově i Savona), z oblasti Riviera di Levante. Do národního katalogu italských odrůd byla zapsána již roku 1970 (cd. 036, roku 2015 zde byly tři registrované klony), roku 2010 byla vysazena na ploše 92 ha, tvoří součást vín DOC Cinque Terre, DOC Colline di Levanto a některých vín kategorie IGT197. Vzácně je pěstována též ve Francii. Poprvé ji popisuje roku 1877 G. di Rovasenda a hovoří o ligurském původu, již roku 1883 je uvedena mezi odrůdami, pěstovanými v provincii Janov, ale o jejím skutečném původu neexistují spolehlivé informace. Někteří ampelografové soudí, že se do Ligurie dostala až v průběhu 19. století mořskou cestou46. Název odrůdy prý vznikl podle legendy, která praví, že výhonky révy byly v 19. století nalezeny na okraji lesa poblíž Janova, u vily markýze Durazzo, selektovány v Riomaggiore a odtud se odrůda Bosco měla šířit dále, až se v regionu stala převládající odrůdou ("bosco" znamená v překladu z italštiny "les" či "háj"). Další hypotéza tvrdí, odrůda pochází z místa jejího dnešního nejhojnějšího výskytu, z oblasti Cinque Terre, a její název připomíná zalesněné kopce, které tuto oblast charakterizují.
Charakteristika odrůdy: (H) Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou částečně otevřené až otevřené, světle zelené s odstíny bronzu a s bronzovými okraji, slabě pigmentované antokyany, středně silně plstnaté až pouze pavučinovitě ochmýřené, apikální listy (1-3) jsou ploché, někdy se žlábkem, puchýřnaté, zelené s odstíny bronzu, na rubu slabě až středně silně plstnaté, bazální listy jsou ploché, někdy s nevýrazným žlábkem, světle zelené, lysé nebo na žilnatině s řídkými štětinkami. Osa je většinou vzpřímená. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou stejné, apikální listy jsou mírně miskovitě prohnuté, na líci téměř měďnatě červené, lysé s několika pavučinkami, bazální listy jsou takřka ploché, světle zelené, výrazně členěné, na líci lysé, na rubu řídce vlnatě plstnaté. Internodia jsou kruhového průřezu s naznačenými hranami, na ventrální straně zelená, na dorsální straně načervenalá, lysá, vzácněji slabě vlnatě plstnatá. Úponky jsou bi-, někdy trifidní, dlouhé, silné, zelené. Květenství je 16-18 cm dlouhé. Dospělé listy jsou středně velké (16,1 x 14,9 cm), pentagonální, pětilaločnaté s hlubokými, výraznými výkroji bez zoubků, horní jsou většinou uzavřené, lyrovité s oblým dnem, dolní mělčí, otevřené, lyrovité s oblým dnem. Centrální lalok je někdy sekundárně členěný. Líc listu je lysý, světle zelený, spíše matný, hladký až slabě puchýřnatý, rub světle zelený, na ploše lysý, žebra jsou drsná, slabě až středně silně štětinkatá, profil listu je téměř plochý, zoubkování je středně výrazné, s úzkou bází a ostrými hroty, s rovnými či konvexními stranami, řapíkový výkroj je otevřený, klínovitý až ve tvaru UV, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina listu je oboustraně zelená, pouze někdy je na líci u báze slabě pigmentovaná antokyany. Řapík je středně dlouhý (8,7 cm) a silný, zelený, červeně žíhaný, lysý, s málo výrazným žlábkem na profilu. Podzimní barva listů je poměrně jasně žlutá, opadávají 10. listopadu. První květenství je na 2-4 nodiu, průměrný počet květenství na výhon je tři, plodnost feminel je sporadická a omezená. Hrozny jsou středně velké až velké (20-22 cm), středně kompaktní až volnější, protáhle kuželovité, často zdvojené či s 3-4 křidélky, stopky dlouhé, robustní, částečně lignifikované, bobule středně velké (12-18 mm), okrouhlé až mírně oválné, světle-, slámově- až zlatožluté, silně šedavě ojíněné, mají sklon na slunci hnědnout. Slupka je silná a pevná, dužina měkká a šťavnatá, nezbarvená, neutrální, herbální, ale ne nepříjemné chuti, s nižším alkoholickým potenciálem. Stopečky jsou snadno oddělitelné. Semena jsou v průměru dvě v bobuli, středně velká, okrouhle hruškovitá s tenčím zobáčkem. Jednoleté réví je dlouhé, silné, málo větvené, kruhového průřezu, hladké, bez ojínění, lysé, nodia okrouhlá, internodia 10-16 cm dlouhá, uniformně světle hnědá, pupeny zaoblené, vystouplé. Kmen je robustní. Růst je bujný, letorosty vzpřímené. Pozdní odrůda raší raně, 10. dubna, kvete 12. června, zaměká 19. srpna a dozrává 21. září, 25-30 dní po Chasselas. Výnosy jsou pravidelné, vysoké, preferuje krátký řez na 3-5 oček a suché půdy v kopcovitém terénu, dobře odolává hnilobě hroznů, průměrně peronospoře, hůře oidiu. Afinita k podnožím dobrá.
Charakteristika vína: Hrozny často slouží k výrobě cuvée s odrůdami Pigato, Albarola a Vermentino, méně často s odr. Bianchetta. Odrůdová vína jsou světle žluté barvy, průměrného obsahu alkoholu a struktury, jemně aromatická, s aroma zelených či žlutých jablek a mandlí, s mandlovou hořčinkou v odchodu. V DOC Cinque Terre Sciacchetrà slouží sušené hrozny výše uvedených odrůd k výrobě dezertních ušlechtilých vín, nazývaných zde "rinforzato" nebo "sciacchetrà". Hrozny odrůdy Bosco jsou často používány též k přímé spotřebě, dobře snáší přepravu a poměrně dlouho vydrží čerstvé.
Literatura a internetové zdroje: 26, 38, 46, 47, 49, 50, 56, 57, 163, 166, 176, 188, 189, 197, 199, 202, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Identification of grape cultivars from Liguria (north-western Italy). Torello Marinoni D. et al. Vitis 48 (4), 175-183 (2009) [online, 2015-09-16]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w0%2009%2016.pdf, *Microsatellite variability in grapevine cultivars from different European regions and evaluation of assignment testing to assess the geographic origin of cultivars. Šefc, K.M. et al. Theoretical and Applied Genetics 100 (3-4) 498-505 (2000) [online, 2015-09-16]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/226219537_Microsatellite_variability_in_grapevine_cultivars_from_different_European_regions_and_evaluation_of_assignment_testing_to_assess_the_geographic_origin_of_cultivars/links/02bfe5106430e4fc12000000, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-09-16]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama