Bourboulenc

27. července 2017 v 14:21 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Бланкет, Бурбуленк, Петит Клерет, Кларетто бианко, Овсянка, Вивсянка, Фраппад, Мальвазия дю Лангедок, Пикардан, Клерет белый (Rusko, Ukrajina),Asprokondoura, Berlou Blanc, Blanquette, B. du Frontonnais, B. du Gard, B. Menue, Bourbojlanc, Bourboulenc (Francie, cd. 51, no. 1091), Bourboulenco, Bourboulene, Bourbouleng, Bourboulenque, Bourbounenco, Burbulen, Clairette à Grains Ronds, C. Blanche (mylně), Clairette Dorée, C. Dorée à Paulhan, C. Grosse, C. Rousse, C. Rousse du Var, Doucillon, Doucillon blanc (Francie), Frappad, Grosse Clairette, Lou Piouran, Malvoisie, M. á la Clape, M. du Languedoc, Mourterille, Ondenc (mylně), Pé Comprido (Portugalsko), Picardan (mylně), Picardin (mylně), Roussaou (mylně, Côtes-du-Rhône), Roussette (mylně), Roussette du Vaucluse
Původ a rozšíření: Bourboulenc je pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera z eko-geografické skupiny západních odrůd, po staletí pěstovaná ve Francii, v oblastech Provence, Languedoc-Roussilon a Côtes-du-Rhône. Není příliš rozšířená, roku 2011 zde byla vysazena na ploše 573 ha ve dvou registrovaných klonech30, pro své pozdní zrání úplně dozraje pouze v dobrých ročnících a proto slouží většinou pouze k přípravě cuvée, kterým poskytuje svěžest a aciditu, například s odrůdami Viura, Grenache blanc a Clairette blanche (s tou není, navzdory synonymice, identická ani příbuzná). Většinový podíl v cuvée snad tvoří pouze ve svěžích vínech z okolí La Clape u Narbonne v regionu Languedoc. Je to také jedna ze 13 doporučených odrůd cuvée vín AOC Châteauneuf-du-Pape, dále například i AOC Minervois (společně s odrůdou Viura tvoří až 50 %), Courbiéres (společně s odr. Grenache blanc tvoří až 50 %) a připuštěna je v mnoha dalších AOC, např. Saint-Chinian, Faugères, Costières de Nîmes, Bandol, Coteaux d'Aix-en-Provence, Coteaux du Tricastin, Côtes du Luberon, Côtes du Ventoux, Côtes du Rhône, Côtes du Rhône Villages, Vacqueyras, Tavel a Lirac. Malé výsadby této odrůdy jsou mimo jiné také v Itálii (v Toskánsku, v pahorkatině v okolí města Lucca, často pod názvem Grecia)F, Austrálii, Argentině, Brazílii, Španělsku, Rusku, na Ukrajině a též v Jižní Africe. Analýzou DNA bylo zjištěno, že Bourboulenc je potomkem odrůdy Heunisch weiss 163, A. V některých ampelografických zdrojích se lze dočíst, že pochází z Řecka, kde měla být známa jako Asprokondoura47, 149, 168, B. Odrůda Bourboulenc není, i přes podobnou synonymiku, geneticky identická s odrůdou, pěstovanou pod názvem Roussaou v oblasti Côtes-du-Rhône, tato odrůda je křížencem odrůd Chanronge x Heunisch weiss (Gouais blanc)199. Z výsledků srovnávací studie z roku 2015 vyplývá, že je odrůda Bourboulenc identická s portugalskou moštovou odrůdou Pé compridoC, E, zapsanou v národním katalogu portugalských odrůdD, tvořící povolenou součást vín DO Douro a IGP Duriense84, ale pěstovanou roku 2010 na ploše pouhého 1 ha200. Název odrůdy znamená v překladu z portugalštiny "dlouhá noha", patrně se vztahuje k dlouhým stopkám hroznů. V literatuře odrůdu popisují jako jedni z prvních R.W. Prince (1830), J.M. Kohler (1869), H. Goethe (1887) a Viala a Vermorel (1905-1910)163.
Charakteristika odrůdy: (H) Vrcholky letorostů jsou otevřené, velmi silně bíle vlnatě plstnaté, slabě pigmentované nntokyany. Internodia jsou zelená na ventrální a zelená, červeně žíhaná na dorsální straně, lysá, nodia jsou oboustraně zelená, červeně žíhaná, slabě vlnatě plstnatá, pupeny jsou takřka bez pigmentace antokyany. Úponky révy jsou středně dlouhé až dlouhé. Mladé listy jsou žluté s bronzovými skvrnami, na rubu, na ploše silně bíle vlnatě plstnaté a štětinkaté, na žilnatině slabě plstnaté a silně štětinkaté, první list je bělavě mléčné barvy se žlutavým okrajem, takřka bez pigmentace. Dospělé listy jsou tmavě zelené, matné, takřka ploché až miskovitě prohnuté, středně velké, klínovité, tří- až pětilaločnaté s protáhlým centrálním lalokem, se středně hlubokými dolními výkroji (horní výkroje jsou uzavřené s malým oválným průsvitem nebo otevřené, lyrovité), na líci slabě puchýřnaté a málo vrásčité, lysé, na žilnatině štětinkaté, u řapíku zvlněné, řapíkový výkroj je překrytý s průsvitem až zcela překrytý, někdy se zoubkem, s oblým až zaostřeným dnem, řapík je mnohem kratší, než střední žíla listu, slabě štětinkatý. Rub listu je šedobílý, na ploše středně silně plstnatý a štětinkatý, na žilnatině štětinkatý. Zoubkování listu je středně výrazné, se širokou bází až pravoúhlé, s rovnými či konvexními stranami. Žilnatina je takřka bez pigmentace antokyany. Podzimní barva listů je žlutá. Jednoleté réví je žlutavě hnědé až tmavohnědé, rýhované, na průřezu eliptické, vyzrává dobře. Odrůda má středně velké (15-18 x 12-14 cm, 140-160 g), válcovitě-kónické, řídší až průměrně kompaktní hrozny, někdy s křidélky, s dlouhými, průměrně lignifikovanými stopkami, s malými až středně velkými (1,8 g), co do velikosti nestejnými, vejčitými až protáhle elipsoidními, průměrně šedě ojíněnými bobulemi zelenožluté až bělorůžové barvy, později až s oranžově rezavými tóny, s hnědými tečkami na osluněném líčku. Slupka je středně silná, dužina měkká, šťavnatá, nezbarvená, příjemné, svěží, neutrální chuti, s 2-3 semeny. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, obtížně oddělitelné. Vegetační cyklus trvá 160-170 dní při SAT 3400-3500°C. Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými letorosty, odrůda raší 4 dny po Chasselas, zaměká středně pozdně, dozrává pozdně, 30-32 dnů po Chasselas, 10.-15. října, má dobrou plodnost, preferuje krátký řez, výnosy dává průměrné. Vyhovují ji horké a suché, dobře exponované polohy. Průměrně odolává peronospoře, citlivější je na padlí, odolná je vůči plísni šedé a suchu, prospívá i v půdách s vyšší hladinou spodních vod, v horších letech trpí hráškovatěním bobulí. Odolnost vůči mrazu je mírně podprůměrná, -15 až -18°C. Preferuje krátký řez, ale snáší i dlouhý. Pro dosažení nejlepších výsledků při vinifikaci musí být vybrány přezrálé hrozny s cukernatostí moštu v rozmezí 20-22% při aciditě 7,3 g/l, obyčejně bývá v době sklizně cukernatost nižší.
Charakteristika vína: Odrůdová vína objevíme pouze vzácně, jsou spíše neutrálního typu, s vyšší aciditou a nižším obsahem alkoholu, s florálními tóny v buketu, s aroma citrusových plodů, zelených jablek a lískových oříšků, ale se značnou hořčinkou v odchodu. Právě tuto hořčinku může předat i do cuvée vín, která tvoří, tato vlastnost musí být při přípravě cuvée zohledněna. Odrůdová vína jsou ceněna méně, než ta, vyrobená z odrůdy Clairette blanche.
Literatura a internetové zdroje: 26, 28, 29, 30, 35, 47, 84, 100, 149, 163, 165, 166, 168, 176, 181, 188, 189, 200, 202, A)Le Gouais, un cépage clé du patrimoine viticole Européen. Boursiquot, J.-M. et al. Bulletin de l'OIV 2004, vol. 77, no875-76, pp. 5-19 [15 page(s) (article)] (24 ref.) [online, 2015-09-18]. Dostupné z: www.oiv.int/oiv/files/Bull_OIV_2004_jan_fev.pdf, B)Wine Making Talk [online, 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.winemakingtalk.com/grapes/bourboulenc.html, C)Vitis International Variety Catalogue (VIVC): A cultivar database referenced by genetic profiles and morphology. Maul, E., Töpfer, R. BIO Web of Conferences 5, 01009 (2015) [online, 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/pdf/2015/02/bioconf_oiv2015_01009.pdf, D)Catálogo Nacional de Variedades 3/2012. Diário da República, 2.s., 48-7 [online, 2015-09-18]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf2sdip/2012/03/048000000/0842808432.pdf,
E)Identification of grapevine synonymies: an analysis of Portuguese diversity. Santos, A.R., Gomes, A.C. Researchgate, 7.9.2015 [online, 2015-09-18]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/281837704_Identification_of_grapevine_synonymies_an_analysis_of_Portuguese_diversity, F)VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. Veloso, M.M. et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/profile/Jose_Eiras-Dias/publication/262632113_Base_de_dados_de_microsatlites_das_castas_(Vitis_vinifera_L.)_utilizadas_na_produo_de_vinho_em_Portugal/links/0046353a44f43744fd000000.pdf, *Molecular characterization of Moroccan grapevine germplasm using SSR Markers for the Establishment of a reference Collection. El Oualkadi, A. et al. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 43 (3), 135-148 (2009) [online, 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/258998639_MOLECULAR_CHARACTERIZATION_OF_MOROCCAN_GRAPEVINE_GERMPLASM_USING_SSR_MARKERS_FOR_THE_ESTABLISHMENT_OF_A_REFERENCE_COLLECTION,
*Préservation et valorisation des cépages rares des régions nord-méditerranéennes - Treize cépages prometteurs. Mahé, H. Institut des hautes études de la vigne et du vin (IHEV) - Montpellier SupAgro - Association Wine Mosaic, 2015 [online, 2017-01-31]. Dostupné z: https://www.supagro.fr/fondation/wa_files/Livret_cepages_prometteurs_HMahe.pdf, https://www.supagro.fr/fondation/wa_files/Preservation_et_valorisation_cepages_autochtones_HMahe.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama