Bourgogne gros (Plantscher)

27. července 2017 v 14:23 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Бургиньон, Гро-Бургонь (Rusko, Ukrajina), Barolo (Martigny, mylně), Bordeaux Blanc (Valais, SVMD), Bo(u)rgogne Blanc (Vaud), Bourguignon, Burginjon (Bulharsko), Burginon, Gamai Blanc, Gamay Blanc (mylně), Gros Bordeaux, Gros Bourgignon, Gros Bourgogne (Francie, cd. 80, in Galet 2000), G. Rhin, Plant du Rhin, Plantier, Planscher, Plantscher (Chile, Německo, Švýcarsko-Haut Valais), Schaffhausen
Původ a rozšíření:Bourgogne gros je velmi stará, autochtonní moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes již pouze ojediněle pěstovaná ve Švýcarsku, v kantonu Wallis, v okolí obce Visperterminen u města Visp a v okolí Salgesch u města Sidern. Z kantonu Wallis je poprvé písemně zmíněna již roku 1539. Patří k těm, které se dají úspěšně pěstovat ve ztížených podmínkách alpských vinařských regionů. Ve Švýcarsku je řazena mezi tzv. "Alte Gewächse", francouzsky "vieux plants", skupinu starých odrůd, pěstovaných v kantonu Wallis, z nichž některé pocházejí a zčásti jsou i pěstované v italském Valle d´Aosta. Obě území tvoří geografickou enklávu, ve které jsou pěstovány podobné, často i navzájem úzce příbuzné odrůdy či skupiny odrůd. Dříve byla odrůda hojnější v údolí řeky Rhône, ale tam už ji dnes nenajdeme. Odrůda Planscher je zmíněna v synonymice odrůdy Lafnetscha, ale ve skutečnosti není potvrzeno, že by obě odrůdy byly identické či příbuzné. Dle novějších genetických výzkumů je jedním z rodičů (matkou) odrůdy Bourgogne gros odrůda Furmint a v rodokmenu odrůdy se dále nachází i odrůda Heunisch weiss (Gwäss, Gouais blanc)A. Původ odrůdy je, navzdory jejímu názvu, podle kterého by měla pocházet z Francie, z oblasti Burgundska, neznámý. V retorománském dialektu se odrůda nazývala "blâtsyer", ve starším francouzském dialektu potom "blanchier".
Charakteristika odrůdy: (H) Odrůda dozrává středně pozdně, začátkem září. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, silně bíle vlnatě plstnaté, téměř bez pigmentace antokyany, mladé listy jsou zelenožluté, bez antokyanové pigmentace, na spodní straně, na ploše jsou silně bíle vlnatě plstnaté, na žilnatině jsou silně štětinkaté. Internodia a nodia jsou na obou stranách zelená, nepatrně štětinkatá, pupeny jsou velmi slabě pigmentované antokyany. Dospělé listy této odrůdy jsou středně velké, pentagonální, třílaločnaté až pětilaločnaté s naznačenými dolními bočními výkroji a s mělkými až středně hlubokými horními bočními výkroji. Profil listu je rovný, na líci jsou listy průměrně puchýřnaté, průměrně mřížkovitě vrásčité, na rubu, na ploše jsou listy silně plstnaté a na žilnatině jsou velmi slabě štětinkaté. Zoubkování na okraji listu je poměrně výrazné, většinou tupé, ale některé zoubky mohou být i ostré, s rovnými a konvexními nebo oboustraně konvexními stranami. Řapíkový výkroj je úzce otevřený, lyrovitý až uzavřený s mírně překrytými cípy, s eliptickým průsvitem, se zaostřeným dnem, zřídka otevřený s oblým dnem. Žilnatina listu je bez pigmentace antokyany. Hrozny jsou středně velké, protáhle kónické, poměrně dlouhé (více než 24 cm), velmi husté, s 1-2 křidélky, s krátkou stopkou (5 cm), bobule středně velké, okrouhlé nebo zploštělé a deformované, zelenožluté se zlatavým nádechem na osluněné straně, pokryté silným voskovým povlakem, s tenkou, středně pevnou slupkou, se šťavnatou, nezbarvenou, rozplývavou dužinou příjemné, neutrální chuti, obsahující semena. Cukernatost moštu je vysoká, pohybuje se v rozmezí 20-24%, acidita bývá 7-10 g/l. Růst je středně bujný až bujný, réví dobře vyzrává, výnosy jsou mírně nadprůměrné, pro zlepšení kvality moštu bývají redukovány. Odrůda je poměrně rustikální, odolnost vůči mrazu je průměrná (do -20 °C), vůči houbovým chorobám mírně nadprůměrná, bobule nemají sklon k hráškovatění.
Charakteristika vína: Hrozny slouží k výrobě suchých bílých a šumivých vín. Odrůdová vína mají dobrou strukturu, minerální podtext a jemnou mandlovou hořčinku v odchodu, ve vůni se objevují fialky a bílé květy, v aroma med a lískové oříšky. Vína mají dobrý potenciál zrání. Literatura a internetové zdroje: 26, 35, 135, 163, 166, 176, 199, 202, A)Identity and parentage of two alpine grape cultivars from Switzerland (Vitis vinivera L. Lafnetscha and Himbertscha). Vouillamoz, J.F., Maigre, D., Meredith, C.P. Vitis 43(2), 81-87 (2004) [online, 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e049978.pdf, *Genetic and chemical investigation of Swiss grape varieties. Arnold C., Vouillamoz J.F., Abou-Mansour E. 16.11.2009 pdf [online, 2015-09-21]. Dostupné z: http://www7.bordeaux-aquitaine.inra.fr/ClaireArnold_COST-1.pdf, *Swiss Vitis Microsatellite Database (SVMD) [online, 2015-09-21]. Dostupné z: http://www1.unine.ch/svmd/index.php?details=20.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama