Braghina rosie

27. července 2017 v 14:25 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Багрена, Брагинэ, Брагинэ рошие рарэ, Брагинэ де Дрэгэшань, Брагинэ дясэ бэтутэ (Rusko, Ukrajina), Bagra, Bagrena (Bulharsko, Ukrajina), Bagrina (bývalá Jugoslávie), B. Crvena, B. Krajinska, B. Rosie, B. Rossa, Barenitza, Blaue Dinka, Boja, Bragena, Braghina (Německo, Čína, Rumunsko, Francie, cd. 1670), B. á Gros Grains, B. Batuta, B. de Dragachani, B. Deasa, B.D. Batuta, B. Mare, B. Rosie (VIVC, Srbsko), Braghină roşie rară (Rumunsko), B. Rosie Acra, B.R. Rara, Braghină, Braghină de Drăgăşani (Rumunsko), Bragina, B. Rara, B. R. de Dragasan, B. Rosiu, Bragine (Rumunsko), Braguine, Cerven misket, C(h)ervena Dinka, Crvena Dinka, Danugue (Německo), Denka Piros, Dinka (Černá Hora), D. Crvena, D. Piros, D. Red, D. Rossa, D. Rouge, D. Vörös (Francie, Maďarsko), D. Vorosdinka, Gewürztraube Rot (Švýcarsko), G. Rote, G. Roth, Kis Füger, Logo Dinka, Müllerrebe Hellroth, Muscateller Roth Unecht, Petit Füger, Poamă roşie (Rumunsko), Rosioara, Rosza Dinka, Rote Gewürztraube, Roter Muscateller, Rothe Fleischtraube, R. Muscateller, Török Dinka, Turska Ruzica, Ungarstock, Veres Dinka, Vörös Dinka, Vörösdinka, Vulpe Rosie Batuta
Původ a rozšíření: Středně pozdní až pozdní moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, pocházející z Balkánského poloostrova. Byť je pěstována na území takřka všech balkánských států a také v Maďarsku, nikde nepatří k hojně rozšířeným odrůdám. Z Bulharska a z území bývalé Jugoslávie ji známe pod názvy Bagrena či Bagrina, ze Srbska, kde je pěstována v oblasti Timočka Krajina, v okolí města Negotin, pod názvem Braghina rosie, z Rumunska, kde byla před počátkem révokazové kalamity (1884) hojně pěstována především v regionu Drăgăşani, na levém břehu řeky Olt, nedaleko města Buridava, též pod názvy Bragine nebo Poama rosie. Odrůda Braghina rosie je identická i s odrůdou Dinka vörös, pěstovanou nehojně v Maďarsku, v katalogu VIVC byly obě až do roku 2012 uvedeny samostatně, poté byla jejich synonymika sjednocena163, 199. "Vörös" znamená ostatně v překladu z maďarštiny "červený" a Crvena Dinka je chorvatské synonymum odrůdy Braghina rosie. Některá synonyma této odrůdy najdeme též v synonymice odrůdy Koevidinka, pěstované ve Slovinsku, v Chorvatsku a v Srbsku, my ji pod názvem Kamenorůžák červený známe i ze starých vinohradů v České republice a na Slovensku. Některé zahraniční ampelografické práce uvádějí genetické profily obou výše uvedených odrůd, poukazující na jisté příbuzenské vztahy, ale nikoli na jejich identicitu68, A, 163. V ampelografické literatuře je, počínaje 19. stoletím, odrůda Braghina rosie (pod různými synonymy) zmiňována poměrně často, uvádějí ji F.X. Trummer (1841), H. Goethe (1873), A. von Regner (1876), Viala a Vermorel (1905-1910) a mnozí další163. V Rumunsku má být nicméně pěstována odnepaměti, říká se, že vína, která poskytovala, byla oblíbena jak místním obyvatelstvem, tak i římskými vojáky, kteří se roku 101 po Kr. dostali až do Buridavy, měli je mít v oblibě vladaři Mircea cel Bătrân (1386-1418) i Mihai Viteazul (1593-1601), který se vínem měl na oslavu vítězné bitvy opít s bratry Buzescuovými (Radu, Preda a Stroe). Braghina rosie byla často vysazována společně s dalšími třemi původními odrůdami, o kterých staré rumunské pořekadlo z regionu Drăgăşani říká, že: "Crâmpoşie dává vínu sílu, Braghina přináší jemnost a jiskru, Gordan dává tělo a Tamaioasa aroma"B.
Název odrůdy je dle legendy odvozen od jména dcery krále Burebisty (sjednotitel Dácie, asi 82 ​​př. Kr. - 44 př. Kr.), Bagrina měla totiž mít právě hrozny této odrůdy ve velké oblibě. Původní název Bagrina byl později zkomolen do mnoha lokálních variant názvu. S dáckým králem Burebistou ostatně souvisí i název odrůdy Gordin (Gordan), ta jej nese na počest slavného vojáka, syna králova vlajkonoše. Sám Gordan vyrůstal po smrti svého otce v jedné z mnoha bitev v péči své matky jménem Cârlogana a když také přišel čas jeho nástupu do boje, Cârlogana jej posílila vínem z otcova sklepa. Sud s vínem ukryla i navzdory královu rozkazu, aby byla všechna vína vylita a všechny vinohrady vymýceny, neboť víno prý podkopávalo bojovou morálku jeho vojáků. Víno ovšem zbavilo Gordana strachu ze smrti a on v boji prokázal tak velkou odvahu, že měl být osobně vyznamenán králem. Když dorazil na královský dvůr, vedle Burebisty seděla jeho dcera Bagrina tak mimořádné krásy, že jinoch Gordan, její krásou ohromen, po dotazu krále, kde vzal takovou sílu a odvahu, vyzradil matčino tajemství. Král prý opět nařídil pěstovat vinnou révu a oběma mladým lidem řekl: "… a vy, děti, protože vidím, že se máte rádi, vezměte se a buďte šťastní. Žehnám Vám ve jménu krále a otce". Stejně jako názvy odrůd Braghina rosie a Gordin (Gordan) je tak s touto legendou spajto i synonymum odrůdy Crimposie, CârloganaB.
Možné záměny: Poněkud problematické výsledky přinesla ampelografická studie, spojená s analýzou DNA některých západobalkánských odrůd a publikovaná roku 2015. Ta uvádí, že srbská odrůda s názvem Bagrina (blíže ve studii nespecifikovaná a v katalogu odrůd VIVC ještě roku 2017 samostatně neuvedená) je křížencem odrůd Beli medenac (Honigler) x Braghina (Dinka vörös, Braghina rosie)D. To by znamenalo, že v Srbsku je (nebo může být) pod názvem Bagrina pěstována geneticky odlišná, nicméně příbuzná odrůda. V Rumunsku, v regionu Dragasani, je velmi vzácně pěstovaná odrůda s názvem Braghină albăC, E, 163. Má gynoidní typ květenství, žlutozelené bobule s nezbarvenou dužinou, obsahující semena, má středně bujný růst, dozrává velmi pozdně, slouží k výrobě bílých vín lokální spotřebyE. Její příbuzenské vztahy k odrůdě Braghina rosie nejsou jisté163.
Charakteristika odrůdy a vína: (F) Květenství je gynoidní, jako opylovač často slouží odr. Gordin. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, středně silně plstnaté, slabě pigmentované antokyany. Internodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální červená. První bazální list je světle zelený s jemným bronzovým nádechem až bronzový, na rubu slabě plstnatý. Dospělý list je okrouhlý, středně velký, tří- až pětilaločnatý se středně hlubokými až mělkými výkroji bez zoubku, na profilu ve tvaru V a zprohýbaný, líc je takřka hladký, rub na ploše slabě až středně silně plstnatý, na žilnatině slabě štětinkatý, řapíkový výkroj je otevřený, lyrovitý s oblým až zaostřeným dnem až uzavřený s překrytými cípy a průsvitem, bez zoubku, bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina je středně silně pigmentovaná antokyany. Zoubky mají obě strany rovné. Plodnost bazálních pupenů je velmi vysoká. Hrozny jsou středně velké až větší (18 cm, 350 g), kuželovité s 1-2 křidélky až rozvětvené, středně kompaktní až volnější, stopka je dlouhá, bobule středně velké až větší (16 mm, 3 g), kulaté, zelenorůžové, starorůžové až jasně červené, dužina šťavnatá, nezbarvená, neutrální až jemně aromatické chuti, obsahuje semena. Cukernatost moštu je 17-19 (21) %, acidita 7-8 g/l. Jednoleté réví je kruhového průřezu, rýhované, hnědožluté, lysé, lenticely chybí, internodia jsou krátká (9 cm, průměr 8 mm). Odrůda raší a zaměká pozdně, dle polohy a klima dozrává od poloviny září do začátku října. Růst je středně bujný, letorosty polovzpřímené, réví dobře vyzrává, výnosy jsou vysoké. Odolnost vůči mrazu je podprůměrná (do -20°C), hnilobě, oidiu a suchu odolává nadprůměrně, peronospoře průměrně. Hrozny slouží k přípravě tichých bílých odrůdových vín a cuvée, šumivých vín, v Rumunsku též svěžích rosé vín.
Literatura a internetové zdroje: 26, 35, 66, 68, 92, 100, 163, 176, 199, 202, A)Microsatellite fingerprinting of grapevine (Vitis vinifera L.) varieties of the Carpathian Basin. G. Halaszi, A. Veres, P. Kozma, E. Kiss, A. Balogh, Z. Galli, A. Szöke, S. Hoffmann a L. Heszky. Vitis 44 (4), 173-180 (2005) [online, 2015-09-22]. Dostupné z:http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e051828.pdf, B)Viticultură Românească: Braghina, de la legendă la ''spuma'' sortimentului de Drăgășani. Andreea Onogea, 27 Mai 2015 [online, 2015-09-22]. Dostupné z:http://www.agerpres.ro/flux-documentare/2015/05/27/viticultura-romaneasca-braghina-de-la-legenda-la-spuma-sortimentului-de-dragasani-12-03-08, C)Molecular characterization of old local grapevine varieties from South East European countries. Zulj Mihaljevic, M. et al. Vitis 52 (2), 69-76 (2013) [online, 2013-08-23]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 13 948.pdf,
D)Genetic clustering and parentage analysis of Western Balkan grapevines (Vitis vinifera L.). Štajner, N. et al. Vitis 54 (Spec. Issue), 67-72 (2015) [online, 2016-11-08]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/download/5113/4894, E)Assessment of Genotypes and Elites of Grape Vines on Farm Identified In Dragasani Vineyard. Gorjan, S.S., Botu, M. Scientific Papers. Series B, Horticulture. Vol. LVIII, 2014 [online, 2016-11-08]. Dostupné z: http://horticulturejournal.usamv.ro/pdf/2014/art31.pdf, *Identification of grapevine cultivars using microsatellite-based DNA barcodes. Galbács, Z. et al. Vitis 48 (1) 17-24 (2009) [online, 2015-09-22]. Dostupné z: http://mkk.szie.hu/dep/genetika/pdf/Vitis.pdf, *Useful Descriptors for Identifying Old Vine Varieties from Dragasani Vineyard. Gorjan Sergiu Stefan. University of Craiova, Vol. XVI(LII)- 2011 [online, 2015-09-22]. Dostupné z: http://www.anucraiova.3x.ro/cont/2011/GorjanSergiu.pdf, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Microsatellite inferred genetic diversity and structure of Western Balkan grapevines (*Vitis vinifera* L.). Štajner, N. et al. Tree Genetics and Genomes 10 (1) 127-140 (2014) [online, 2015-09-22]. Dostupné z: http://www.academia.edu/5377065/Microsatellite_inferred_genetic_diversity_and_structure_of_Western_Balkan_grapevines_Vitis_vinifera_L._.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama