Bratkovina bijela

27. července 2017 v 14:27 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma odrůdy Bratkovina bijela: Brabkovica, Brabkovina, Brafkovina, Brakovina, Brapkovica, Brapkovina, Bratkovina, Bratkovina bijela (Francie, cd. 1634), Bratkovina Blatska (Chorvatsko), Bravkovina, Crljenica, Mesnac, Mesnac Tverdi, Popedre, Popetre (Slovinsko), Posipica, Pošipica (Chorvatsko), Sljiva, Stradunska (Chorvatsko)
Synonyma odrůdy Maresco: Maruggio (Itálie-Apulie), Uva del Monaco (Itálie-Apulie)
Původ a rozšíření: Středně pozdní, autochtonní moštová odrůda původu Vitis vinifera, která kdysi byla hojně pěstována na pobřeží Dalmácie, tedy v Chorvatsku. Dnes je velmi vzácně k nalezení ve smíšených výsadbách (často společně s odrůdami Grk bijeli, Pošip bjeli ataké Maraština)E na ostrově Korčula, v okolí obcí Blato, Vela Luka a Korčula (roku 2015 zde byla vysazena na ploše pouhých 1,53 ha)D, F, vzácně by mohla být k nalezení ještě na Dubrovnické riviéře, na ostrovech Lastovo a Mljet a snad také na poloostrově Pelješac, je doporučenou odrůdou jižní a centrální části Dalmácie, zapsanou v národním registru odrůdC a je řatena mezi ohrožené odrůdyF. Dle výsledků analýzy DNA je odrůda Bratkovina bijela geneticky identická s další chorvatskou odrůdou PošipicaD a také s odrůdou Maresco (Maruggio), pěstovanou vzácně v italském regionu Apulie, v provinciích Bari, Brindisi a TarantoB a zapsanou od r. 2011 v národním katalogu italských odrůd (cd. 454)197. Katalog odrůd VIVC nicméně roku 2015 uvádí odrůdy s názvy Bratkovina bijela a Maruggio samostaně a název Maresco pouze v synonymice odrůdy Muresca163. Křížencem odrůd Zlatarica x Bratkovina bijela je jedna z ekonomicky nejvýznamnějších bílých odrůd Dalmácie, Pošip bjeliA.
Charakteristika odrůdy a vína: (H163, E, F, údaj o gynoidním typu květenstvíA se vztahuje k morfologicky odlišné a patrně nepříbuzné odrůdě Bratkovina crna163, E). Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, slabě až průměrně vlnatě plstnaté, slabě pigmentované antokyany. Růst je středně bujný až bujnější, zejména v prvních letech po výsadbě, letorosty jsou polovzpřímené, internodia oboustraně zelená. Apikální listy jsou zelené se světle fialovými okraji, první bazální list je světle zelený, rub je středně silně plstnatý. Dospělé listy jsou středně velké až velké, okrouhlé, třílaločnaté s mělkými výkroji bez zoubků až nečleněné, okrouhlé, ploché, líc je slabě vrásčitý, slabě puchýřnatý, rub na ploše slabě plstnatý, na žilnatině slabě štětinkatý až takřka lysý, řapíkový výkroj je většinou překrytý s malým průsvitem, někdy zcela překrytý, s oblým dnem, bez zoubku, bez ohraničení žilnatinou. Žilnatina je bez pigmentace antokyany. Zoubky na okraji listu mají rovné strany a jsou málo až středně výrazné. Hrozny jsou středně velké až větší (20,2 cm), volnější až středně kompaktní, kuželovité s 1-2 křidélky až pyramidální, stopky jsou krátké, bobule obvejčité, malé až středně velké, bělavě zelené až žlutozelené, na osluněném líčku až jantarově žluté barvy, se silnou slupkou, s nezbarvenou, pevnější, šťavnatou a mírně chruplavou dužinou neutrální, svěží chuti, obsahující semena. Stopečka je dlouhá a tenká. Plodnost bazálních pupenů je velmi velká. Odrůda raší, zaměká a dozrává středně pozdně, výnosy dává vysoké a pravidelné, nicméně kvalitou je řazena spíše k průměrným odrůdám, má ale schopnost uchovat si vyšší aciditu i při přezrání. Průměrná cukernatost moštu je 18,1 % při aciditě 7,3 g/l. Odrůda není příliš citlivá vůči peronospoře, je citlivá na oidium, ve vlhkých letech s vysokými výnosy mohou být hrozny napadány botrytidou. Zelené výhonky jsou velmi křehké, takže je na jaře může poškodit silnější vítr. Hrozny často slouží k přípravě cuvée s hrozny odrůdy Pošip bjeli (na odrůdě jsou ceněny stabilní a vysoké výnosy), cuvée dodávají svěžest, případná odrůdová vína jsou světlé barvy, neutrálního typu, střední kvality, s vyšší aciditou.
Literatura a internetové zdroje: 26, 163, 176, 197, 199, 202, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)The parentage of Posip bijeli, a major white wine cultivar of Croatia. Piljac, J. et al. Zagreb Faculty of Agriculture, 2002. Vitis 41 (2), 83-87 (2002) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e046435.pdf, B)Genetic characterization of grape cultivars from Apulia (Southern Italy) and synonymies in other mediterranean regions. Schneider, A. et al. American Journal of Enology and Viticulture 65 (2) 244-249 (2014) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/269979227_Genetic_Characterization_of_Grape_Cultivars_from_Apulia_(Southern_Italy)_and_Synonymies_in_Other_Mediterranean_Regions, C)Pravilnik o izmjenama pravilnika o registru vinograda, obveznim izjavama, pratećim dokumentima, podrumskoj evidenciji i proizvodnom potencijalu. Croatia, Zagreb, 3.8.2014 [online, 2014-11-03]. Dostupné z: http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2014_07_83_1616.html, D)Ampelographic and genetic characterization of Croatian grapevine varieties. Maletič, E.M. et al. Vitis 54 (Special Issue), 93-98 (2015) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4986/4776, E)Tradicijske sorte i pasmine Dalmacije. Vinova loza. Ozimec, R. et al. UNDP, Hrvatska, 2015 [online, 2015-09-25]. Dostupné z: www.hr.undp.org, F)Zelena knjiga. Green book: indigenous grapevine varieties of Croatia. Maletic, E. et al. State Institute for Nature Protection. Zagreb, 2015. ISBN: 978-953-7169-98-5 [online, 2016-11-08]. Dostupné z: www.agr.unizg.hr/multimedia/ebooks/zelena-knjiga-vinove-loze.pdf, *Genetic characterization of old Slovenian grapevine varieties of *Vitis vinifera* L. by microsatellite genotyping. Stajner, N. et al. Amer. Journal of Enology and Vitic. 62 (2) 250-255 (2011) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/276950072_Genetic_Characterization_of_Old_Slovenian_Grapevine_Varieties_of_Vitis_vinifera_L_by_Microsatellite_Genotyping, *Ampelographic variability of Croatian autochthonous V. vinifera L. cultivars. Preiner, D. et al. Dep. of Viticulture and Enology, Faculty of Agriculture, University of Zagreb, 2008 [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 11 3276.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama