Budeshuri tsiteli

27. července 2017 v 14:46 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: ბუდეშური თეთრი (Gruzie), Будешури цители, Цители будешури, Шави будешури, Тамареули (Rusko, Ukrajina), Black Budeshuri, Boude Chouri Tziteli (Bulharsko), Boudechouri Chavi, B. Tziteli, Budeshuri Saperavi, B. Shavi, B. Vadisperi, Budesuri Citeli (Slovensko), Chabi Boudechouri, Shavi Budeshuri, Tamareouai, Tamareuli, Tangareuli, Tsiteli Budeshuri, T. Vardisperi, Tziteli Boudechouri, Tztinetli Boude Chouri
Původ a rozšíření: Budeshuri tsiteli je moštová a především stolní, středně pozdní odrůda původu Vitis vinifera z eko-geografické skupiny černomořských odrůd (proles pontica, subproles georgica Negr., provar araneosae Tserts.), mutace odrůdy Budeshuri chernyi163. Starobylá, autochtonní odrůda pochází z Gruzie, z regionu Kachetie a dnes je zde velmi vzácně pěstována v oblasti mezi městy Telavi a Gurjaani. První písemné zmínky o této odrůdě pocházejí ze 17. století, kdy byla v Kachetii velmi rozšířena, pěstována je v Gruzii patrně ještě déleA. Název odrůdy znamená v překladu "červená (odrůda) s protáhlými bobulemi"96. V Gruzii, v regionu Kartli a v některých státech bývalého Sovětského Svazu je pěstována stolní a moštová odrůda s názvem Budeshuri tetri, která je patrně nepříbuzná, obě odrůdy jsou spojeny názvem, který se vztahuje ke tvaru bobulíA. Katalog VIVC dále uvádí též moštovou odrůdu s názvem Budeshuri kartalinskii, tu ovšem většina gruzínských ampelografických zdrojů nezmiňuje163.
Charakteristika odrůdy a vína: (H) Vegetační cyklus odrůdy trvá (127) 145-159 dní při SAT 2612-3327°C, raší ve druhé dekádě dubna (prům. 19.4.), kvete v první dekádě června (5.6.), zaměká ve druhé dekádě srpna (12.8.) a dozrává v polovině září (11.9.). Vrcholky letorostů a apikální listy jsou bělavě zelené, silně šedobělavě arachnoidální, na okrajích růžově pigmentované antokyany, bazální listy jsou žlutozelené s narůžovělým tónem, na rubu bělavě šedě arachnoidální. Jednoleté réví je žlutavě načervenalé s růžovým nádechem, internodia jsou 10-12 cm dlouhá, nodia jsou výrazná, tmavší barvy. Dospělé listy jsou velké (22 x 20 cm), okrouhlé až mírně oválné, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji (horní jsou úzce otevřené, lyrovité až uzavřené s oválným průsvitem a oblým dnem, dolní naznačené až ve tvaru V), hladké až mírně zkroucené, na rubu slabě arachnoidální, na žilnatině slabě štětinkaté, řapíkový výkroj je široce otevřený, ve tvaru U až UV. Zoubky mají obě strany rovné či rovnou a konvexní stranu a ostrý vrchol. Řapík je stejně dlouhý, jako střední žíla listu či o málo delší, na zeleném základu tmavočerveně pigmentovaný. Hrozny jsou středně velké až velké (14-22 x 8-13 cm, 140-200 g, min. 114 g, max. 515 g, 85-138 bobulí), kuželovité, někdy s křidélky, průměrně kompaktní až volnější, stopky 5-7 cm dlouhé, málo lignifikované, bobule středně velké, vzácněji až velké (16-20 x 12,5-16,5 mm, 2,27 g), oválné až obvejčité, světle růžovofialové, tmavě fialové, při přezrání až fialovočerné barvy, s tenkou, hrubší, silně ojíněnou slupkou, s pevnější, nezbarvenou dužinou příjemné, harmonické, odrůdové chuti, obsahující semena. Bobule mají sklon nestejnoměrně dozrávat, partenokarpických je 5-10 % bobulí. Stopečky jsou 6-9 mm dlouhé. Semena jsou oválná, 1-4 v bobuli, tmavě hnědá s červenavým nádechem (7 x 4 mm, zobáček 2 mm, 0,031 g). Růst je bujnější, letorosty jsou polovzpřímené, réví dobře vyzrává, výnosy jsou průměrné až vysoké, 7-16 t/ha, 3,6-4,4 kg na keř. Počet hroznů na výhon je 1,2-1,5, plodonosných výhonů je 75-80 %. Doporučené zatížení při pěstování této odrůdy je 20-40 oček na keř. Odolnost odrůdy vůči zimnímu mrazu je mírně nadprůměrná (-19 až -23 °C), odolnost vůči suchu, peronospoře a padlí je průměrná, odolnost vůči obalečům slabá. Dobře prospívá v hlubších a aluviálních půdách s vyšším obsahem vápníku. Cukernatost moštu bývá 16-20 % při aciditě 4,5-6,8 g/l. Hrozny lokálně slouží k přímé spotřebě v čerstvém stavu, jsou velmi chutné a vzhledné, jejich transportabilita je ovšem podprůměrná, zřídka slouží hrozny též k výrobě cuvée bílých vín běžné spotřební kvality.
Literatura a internetové zdroje: 32, 96, 100, 163, 176, 202, A)Georgian Traditional Wine Federation. Enoteca.ge [online, 2015-09-28]. Dostupné z: https://www.enoteca.ge/en/variety, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Лазаревский М.А. Сорта винограда. Москва: Государственное издательство сельскохозяйственной литературы, 1959, с.428. In: Виноделие как искусство. ИП Злыгостев Алексей Сергеевич 2001-2011. [online, 2015-10-01]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml, *Georgian ampelography.[online, 2015-10-01]. Dostupné z: http://grapes.basilashvili.ge/index.php?a=main&pid=17&lang=ge&lid=7&type=0&color=0&rid=0, *Vinoge.com. საქართველოსვაზისჯიშები. Gruzínské názvy odrůd. [online, 2015-10-01]. Dostupné z: http://vinoge.com/qarTuli-Rvino/saqarTvelos-vazis-jiSebi-0, *Agricultural Biodiversity of Georgia. Viticulture and grapevine local germplasm in Georgia. D. Maghradze, L. Vashakidze, I. Mdinaradze, R. Chipashvili, E. Abashidze, Sh. Kikilashvili. Institute of Viticulture and Oenology, Georgian Agrarian University, Tbilisi, Georgia [online, 2016-04-21]. Dostupné z: http://catalog.elkana.org.ge/vinery/, *Genetic characterization and relationships of traditional grape cultivars from Transcaucasia and Anatolia. Vouillamoz, J.F. et al. Plant Genetic Resources 4 (2), 144-158, 2006. [online, 2015-10-01]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/Vouillamoz2006ArmeniaGeorgiaTurkeyGenotyping11.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama