Buera

27. července 2017 v 14:48 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: ბუერა (Gruzie), Буера, Буеро, Буера вази, Буеро вази, Сачурчхле, Сары сачах, Гавазура, Буера тетри, Буера курдзени, Сари сачаг (Rusko, Ukrajina),Bejanauri, Bezhanauri, Bouera (Bulharsko), Bouero, B. Bazi, Bua Kurdzeni, B. Qurdzeni (Moldávie), Buera Vazi, Buero, B. Vazi, Gabazoura, Gavazura, Gavazuri, Laivari, Sachourchle, Sachurchkhele, Sari Sachag (Ázerbajdžán), Sari Sachakh (Ázerbajdžán), Sari Satchakh, Satchourtchkle
Původ a rozšíření: Buera je středně pozdní až pozdní, moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, náležející k eko-geografické skupině východních odrůd (proles pontica, subproles georgica Negr., provar araneosae Tserts.). Pěstovaná je vzácněji v Gruzii, v regionech Kachetie a dolní Kartli. Pochází pravděpodobně z údolí řeky Alazani. Před révokazovou kalamitou byla poměrně hojně pěstována na jihu Gruzie, nejen v Kachetii, ale též v oblasti Bolnisi, dnes již má pouze lokální význam. Název odrůdy může znamenat buď "zamlžená, ojíněná", nebo také "oblá" či "kulaťoučká"96. I přes zčásti zaměnitelnou synonymiku by tato odrůda neměla být identická s dalšími odrůdami ze stejného regionu, s odr. Bua kurdzeni a Okroula163, 32, 202, A, není identická ani s odrůdou Bayan Shirei, které je některými svými ampelografickými znaky podobnáA. Pod názvem Sari Sachakh je tato odrůda pěstovaná také v ÁzerbajdžánuA.
Charakteristika odrůdy a vína: (H) Vrcholky letorostů jsou šedavě zelené s růžovými okraji, slabě plstnaté, apikální listy jsou šedozelené s bronzovým nádechem a s růžovými okraji, slabě plstnaté, bazální listy jsou výrazně bronzově skvrnité, málo členěné, úponky jsou zejména v horní části letorostu růžovofialově pigmentované antokyany. Dospělé listy jsou středně velké, poměrně tenké, slabě zvlněné, s mírně podehnutými okraji, okrouhlé až mírně oválné, třílaločnaté a takřka nečleněné, zřídka pětilaločnaté s mělkými výkroji, horní výkroje jsou naznačené, méně často lyrovité, uzavřené s malým oválným průsvitem, líc listu je hladký a lesklý, rub je lysý, na žilnatině někdy řídce štětinkatý, řapíkový výkroj je otevřený až široce otevřený, klenutý, lyrovitý či lancetovitý s ostrým dnem. Zoubky mají velmi ostrý vrchol a mírně konvexní strany. Žilnatina listu není pigmentovaná antokyany. Řapík je stejně dlouhý či kratší, než střední žíla listu. Hrozny jsou středně velké až velké (12-18, ale též až 22 cm, 250 g), válcovitě kuželovité až kuželovité, středně kompaktní až kompaktní, bobule středně velké až velké, mírně oválné, někdy okrouhlé, bělavě zelené až zelenožluté s hnědavým tónem na osluněných líčkách, s tenkou až středně silnou, poměrně pevnou, středně silně ojíněnou slupkou, s rozplývavou dužinou příjemné, nakyslé chuti o cukernatosti 17-19 % při aciditě 6-8 g/l. Odrůda v údolí řeky Alazani raší ve třetí dekádě dubna, kvete v první polovině června, zaměká v polovině srpna a dozrává v polovině září, vegetační cyklus je průměrně dlouhý. Růst je bujný až středně bujný, letorosty polovzpřímené, réví dobře vyzrává, výnosy jsou nadprůměrné, 3,6 kg na keř. Počet hroznů na výhon 1,3-1,5, doporučené zatížení 32 oček na keř. Odolnost vůči mrazu je nízká (-16 °C), vůči peronospoře průměrná (náchylnější jsou hrozny, než listy), vůči oidiu a obalečům slabá, hráškovatěním bobulí odrůda netrpí, poměrně dobře snáší sucho. Hrozny průměrně odolávají transportu, používají se k výrobě bílých stolních vín, vinných destilátů a hroznové šťávy a džusů, ale i k přímé konzumaci. Odrůdová vína jsou průměrné kvality, světle zelenkavá, svěží, jemně aromatická, méně extraktivní, většinou slouží k výrobě destilátů, nebo tvoří součást cuvée bílých vín, která zjemňují.
Literatura a internetové zdroje: 31, 32, 96, 97, 100, 163, 176, 202, A)Лазаревский М.А. Сорта винограда. Москва: Госуд. Издат. сельскохозяйственной литературы, 1959, с.428. In: Виноделие как искусство. ИП Злыгостев Алексей Сергеевич 2001-2011 [online, 2015-10-06]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml, *Agricultural Biodiversity of Georgia. Viticulture and grapevine local germplasm in Georgia. D. Maghradze, L. Vashakidze, I. Mdinaradze, R. Chipashvili, E. Abashidze, Sh. Kikilashvili. Institute of Viticulture and Oenology, Georgian Agrarian University, Tbilisi, Georgia [online, 2016-04-21]. Dostupné z: http://catalog.elkana.org.ge/vinery/, *Genetic characterization and relationships of traditional grape cultivars from Transcaucasia and Anatolia. Vouillamoz, J.F. et al. Plant Genet. Res. 4 (2), 144-158, 2006. [online, 2015-10-06]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/Vouillamoz2006ArmeniaGeorgiaTurkeyGenotyping11.pdf, *Georgian ampelography. საქართველოს ამპელოგრაფია [online, 2015-10-06]. Dostupné z: http://grapes.basilashvili.ge/index.php?a=main&pid=17&lang=ge&lid=7&type=0&color=0&rid=0.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama