Cabernet Sauvignon (zkratka CS, výslovnost [kaberne sovinjó])

13. července 2017 v 14:33 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Каберне-Совиньон, Лафит, Лафет, Каберне мелкий, Пти Каберне (vše Rusko nebo Ukrajina), Bidure Bordaoux, Bordeaux (Itálie), Bordo, Bouche, Bouchet, Bouschet Sauvignon (Francie), Breton, Burdeos Tinto (Španělsko), Caberne, Cabernet (Languédoc, Provence), Cabernet Petit, C. Piccolo, Carbonet, Carbouet Castet, Dzanati, Enfin, Epicier noir, Kaberne Sovinjon (Rusko), Lafet, Lafit, Lafite, Marchoupet, Menut, Navarre, Petit Bouschet (Saint Emilion, Pomerol), P. Cabernet, P. Vidure, Petit-Bouchet, Petite Parde, P. Vidure, Sauvignon, Sauvignon Rouge, Sauvignonne, Vaucluse, Veron, Vidure, V. Petite, Vidure Sauvignon, V. Sauvignonne (Francie)

Původ odrůdy: Cabernet Sauvignon je tradiční a velmi oblíbená francouzská moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Dlouho se soudilo, že mohla být ve Francii pěstována již v době Římské kolonizace, popřípadě že pochází z křížení s některou "antickou" odrůdou. Podnět k tomu dala synonyma Bidure či Vidure, popřípadě Petite Vidure, která byla spojovaná s antickou odrůdou Biturica, zmiňovanou Pliniem starším v 1. stol. po Kr. Synonyma ale patrně mají původ v lokálním dialektu a v překladu znamenají "tvrdé dřevo (réví)" (francouzsky "vigne dure"), toto označení sdílí CS s odrůdou Carmenère, jejíž synonymum je Grande VidureA. Existovala ale také teorie, že se odrůda CS rozšířila do Francie ze španělského regionu RiojaB. Další, často tradovanou, ale patrně též mylnou domněnkou je, že odrůda CS je ve Francii poprvé písemně zmíněna již roku 1635. V té době sice kardinál Richelieu zaslal Abbé Bretonovi několik tisíc sazenic révy, ale pravděpodobně se jednalo o odrůdu Cabernet Franc, která je v údolí Loiry stále na poměrně rozsáhlých plochách pěstována. Odrůda CS je v regionu Bordeaux v hojnější míře prokazatelně pěstována teprve od konce 18. století, zásluhu na tom mají především Armand d´Armailhacq a Baron Hector de Brane. Odrůda se rozšířila z Château Mouton a Château d'Armailhac v oblasti Pauillac, dnes dominuje především ve velkých vínech subregionu Médoc. Roku 1997 zveřejnili John E. Bowers a Carole P. Meredith z University of California, Davis, studii, ve které prostřednictvím analýzy DNA s vysokou pravděpodobností stanovili, že CS je křížencem odrůd Cabernet Franc a Sauvignon blanc199, F, C. Největší šance ke spontánnímu zkřížení těchto dvou odrůd nastala v Bordeaux v průběhu 17. století, z tohoto pohledu je možné, že v případě CS nejde o tak starobylou odrůdu, jak s dlouho předpokládaloC.
Rodičovské odrůdy: Cabernet Franc je středně pozdní, moštová, původní "kabernetová" odrůda, pocházející podle posledních poznatků z úbočí Pyrenejí, tedy ze Španělska. Je úzce příbuzná volně rostoucí révě lesní Vitis vinifera ssp. sylvestris a vznikla patrně její selekcí. V regionu Bordeaux, kam se později rozšířila, se podílela na vzniku takových odrůd, jako například Cabernet Sauvignon, Merlot či Carménère, ale i v současné době je pro svou kvalitu používána při šlechtění nových odrůd, u nás například ještě odrůdy Erilon. Kvalitní víno Cabernet Franc vyniká v mládí granátovou barvou, která při zrání tmavne. Je typické výraznou plností, vůní malin, někdy i fialek, a jasným zábleskem černého rybízu a ovocnosti. Vína z teplých zámořských regionů spojují malinový nádech s marmeládově širokou chutí.
Rozšíření odrůdy: O odrůdě Cabernet Sauvignon se říká, že nemilosrdně vytlačuje ostatní modré odrůdy z jejich tradičních areálů rozšíření. V současné době sedmou nejpěstovanější odrůdou světa, roku 2010 byla vysazena na 290.091 hektarech vinic. Tradicionalisté ji proklínají, dovozci vín ji vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno mohou poznat, tak jako poznají ta nejprostší domácí jídla. Aroma bývá často směsí černého rybízu, zelené papriky, cedrového dřeva a grafitu z čerstvě ořezané tužky, u barikovaných vín se přidává vůně tabáku. A právě proto, že se dá odrůdové víno s trochou cviku často poměrně snadno rozlišit, napomohla tato odrůda do značné míry návratu k odrůdovým vínům vůbec. Tedy k hledání jednoznačné identity i u jiných, tradičních odrůd, jejichž vína mění charakter v rámci různých vinařských oblastí i lokálního terroir. Tradiční oblastí pěstování odrůdy CS je samozřejmě Francie, region Bordeaux, département Gironde, kde leží více než polovina francouzských vinic s touto odrůdou. S odrůdami Merlot a Cabernet Franc zde tvoří součást cuvée velkých vín apelací AOC Médoc, Graves, Saint Émilion, Pomerol, Saint-Estèphe, Pessac-Léognan, Bergerac, Saint-Julien nebo Moulis. Odrůda je hojně pěstována i v regionu Languedoc-Roussillon, v Provence, kde tvoří součást vín apelací AOC Côtes de Provence, Les Baux de Provence či Coteaux d'Aix en Provence a v départementech Dordogne a Lot-et-Garonne, kde tvoří například součást vín apelací AOC Buzet, Pécharmant, Bergerac, Montravel, Côtes de Duras atd. Roku 2011 byl CS ve Francii pěstován na 53.024 hektarech vinic ve 20 klonech. Z Francie se odrůda začala rozšiřovat zejména ve druhé polovině 20. století nejprve do Evropy a zanedlouho poté do zemí Nového světa, kde získala velkou oblibu. V Itálii (cd. 43, reg. 1970, r. 2010 vysazena na 13.724 ha ve 24 klonech) tvoří součást mnoha vín apelací DOCG, DOC a IGT a mimo jiné také součást některých velkých toskánských vín, nazývaných "Super-Toskánská", v Německu ji najdeme roku 2007 na 278 ha, na velkých plochách je vysazena v Kalifornii, v oblastech Napa Valley AVA a Sonoma Valley AVA, v Jihoafrické republice byla roku 2007 vysazena na 13.006 ha, v Austrálii na 27.909 ha, v Chile na 40.788 ha, v Argentině 16.900 ha atd. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1980, od toho roku je zapsána i v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. V Čechách se pro své pozdní zrání takřka nepěstuje, na Moravě je nejhojnější v Mikulovské podoblasti, na Mutěnicku a na Velkopavlovicku, vysazena byla roku 2015 na ploše 229,41 ha (v Čechách r. 2009 na 3 ha). Na Slovensku jsou malé plochy v Malokarpatské oblasti, v okolí Krtíše a Levic. Zastoupení ve vinicích ČR roku 2015 činilo 1,38 %, na Slovensku 1,9 % plochy vinic. Průměrný věk vinic s touto odrůdou v ČR činil roku 201 asi 9 let. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, ŠSV Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.
Název odrůdy: Název Cabernet Sauvignon je používán až od 19. století, do této doby byla odrůda nazývána převážně Petite Vidure, na rozlišení od odrůdy Carmenère, jejíž synonymum bylo Grande Vidure (k původu označení "vidure" viz. výše). Slovo "cabernet" vzniklo v oblasti Médoc, v regionu Bordeaux, patrně je odvozeno od latinského slova "caput", zde ve smyslu "odrůda révy, dávající černá vína". Poprvé bylo v literatuře zmíněno až roku 1866D. Slovo "sauvignon" v názvu odrůdy odkazuje na to, že byla v době vzniku tohoto názvu považována za selekci divoké révy ("sauvage" znamená v překladu z francouzštiny "divoký"). Název Cabernet Sauvignon je v podstatě nezamýšleným spojením dnešních názvů rodičovských odrůd, což je velmi zajímavé. Zatímco odrůda Cabernet Franc byla "z rodičovství" již dlouho podezřívána, Sauvignon blanc jako "otcovská odrůda ampelografy překvapila, i když vlastnostmi vyráběmého vína CS oba své rodiče nezapře.
Mutace a klony odrůdy: Cabernet Sauvignon nepatří k odrůdám se sklonem k mutacím, dlouho dokonce nebyla vůbec žádná mutace této odrůdy známa. Až roku 1977 byla objevena a popsána na vinohradě vinařství Clegett Wines v Austrálii šedá (často se hovoří o bronzové) mutace odrůdy a nazvána Malian. Od roku 1991 zde slouží k výrobě světle červených vín. Později byla ve stejné lokalitě nalezena ještě bílá mutace odrůdy a nazvána Shalistin. Zatímco první odrůda má barevné pigmenty (anthocyaniny) obsaženy ve vrchní vrstvě slupky, u druhé odrůdy již zcela chybíE. Co se týká klonové selekce, vzhledem k významu odrůdy CS existuje po celém světě velké množství různých registrovaných klonů, pouze ve Francii jich je 20, v Itálii 25, v Rusku jsou některé uváděny jako samostatné odrůdy (například Cabertet Fanagorijskij).
Kříženci odrůdy: Zejména díky kvalitě vín je odrůda CS mnoha šlechtiteli využívána jako partner při šlechtění nových odrůd révy. Při šlechtění jde v tomto případě o zachování kvality vín a vylepšení některých parametrů, týkajících se pozdního zrání CS a jeho odolnosti vůči chorobám, mrazu, suchu atd. Odrůda se stala jedním z rodičů odrůdy Alibernet, vyšlechtěné v Oděse, ještě v tehdejším Sovětském svazu, ze které byly dalším křížením u nás postupně vyšlechtěny odrůdy tzv. kabernetové rodiny, Neronet a Rubinet. Celá řada poměrně úspěšných kříženců pochází z Německa, například odůdy Baron, Cabernet Cortis a Cabernet Carbon vyšlechtil Norbert Becker ve šlechtitelském ústavu ve Freiburgu, odrůdy Cabernet Cubin, Cabernet Dorsa, Cabernet Dorio či Cabernet Mitos pocházejí z Weinsbergu. Ze švýcarského šlechtitelského ústavu Agroscope RAC Changins v Pully pochází odrůda Carminoir. Odrůdu Ruby Cabernet vyšlechtil známý kalifornský šlechtitel Harold Olmo, odrůdu Marselan Paul Truel na jihu Francie (INRA Montpellier).
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými až poléhavými letorosty. Úponky révy jsou středně dlouhé a středně silné, bifidní, zelenožluté s lehkými odstíny bronzové až vínově červené barvy. Včelka je silně ochlupená, bělavá, s intenzívně červenými okraji. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené, silně vlnatě plstnaté, bělavě žluté s intenzivními odstíny růžové až vínové barvy na okraji, apikální listy (1-3) jsou ploché, 1-2 jsou na líci plstnaté, s růžově vínovými okraji, třetí je arachnoidální, bronzově zbarvený, rub listů je vlnatě plstnatý, bělavý, listy jsou pětilaločnaté, od druhého výrazně, hluboce členěné, s uzavřenými výkroji, bazální listy jsou ploché, arachnoidální na líci, mírně plstnaté na rubu, pětilaločnaté s uzavřenými výkroji, osa je zakřivená, zelená, lehce bronzově tónovaná směrem k bázi, arachnoidální. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou otevřené, plstnaté, bělavě žlutozelené s růžovým odstínem, první apikální list je na líci plstnatý, bělavý s vínově červeným odstínem, další dva plstnatě arachnoidální s bronzovým nádechem a vínově červeným nádechem na okraji, rub je plstnatý, bělavě růžový, listy jsou pětilaločnaté s uzavřenými výkroji, bazální listy jsou ploché, na líci arachnoidální, zelené s vínově červeným nádechem na okraji, na rubu plstnaté, stejného tvaru jako apikální, osa je mírně zakřivená, lysá až mírně arachnoidální. Internodia a nodia jsou převážně zelená, na osluněné straně červenohnědě proužkovaná, takřka bez ochmýření, kruhového průřezu až na jedné straně mírně zploštělá, pupeny jsou slabě pigmentované antokyany. Jednoleté réví je střední velikosti a síly, na průřezu mírně eliptické, na povrchu žebrované, lysé, načervenale hnědé až kaštanově tnmavohnědé, na uzlech trochu výrazněji, nodia jsou zřetelná, internodia dlouhá asi 10 cm, čárkovaná. Zimní pupeny jsou středně velké s velmi širokou bází, zaobleně kuželovité. Kmen je středně robustní. Dospělý list je středně velký, pětiúhelníkovitý, mírně zkroucený, výrazně a hluboce pěti- až sedmilaločný s hlubokými, uzavřenými či většinou překrytými, lyrovitými výkroji s charakteristickým, oblým až plochým dnem, často se zoubkem. Líc listu je tmavozelený, středně puchýřnatý, lysý, matný, rub světle zelený, arachnoidální až jemně chloupkatý. Řapíkový výkroj je lyrovitý, uzavřený s okrouhlým průsvitem, někdy se zoubky na lalocích, řapík je krátký až středně dlouhý, středně silný, tmavozelený s odstínem červenofialovým, téměř lysý, kanálek na průřezu je málo výrazný, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je načervenalá. Zoubky na okraji listu jsoun velmi výrazné, nepravidelné, s konvexními stranami a širokou bází. List působí členěním velmi dekorativně, na podzim je jasně červený až vínově červeně skvrnitý. Květenství není příliš dlouhé (asi 12 cm), válcovité až pyramidální. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (10-15 mm, 0,8-1,6 g), okrouhlá bobule s rovnoměrným, silným voskovým povlakem, slupka je středně pevná, tmavomodrá až modročerná, hilum je výrazné, dužnina je téměř bez zbarvení, rozplývavá, s jemnou vůní připomínající fialky (tzv. jemná trávovina), plné, kořenité, kabernetové chuti, s 1-3 semeny. Semeno je hruškovitého tvaru, středně velké, hnědé barvy, zobáček je velký, tupý. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, bradavčité, vínově červeně zbarvené, průměrně až obtížně oddělitelné. Hrozen je středně velký (12-15 x 7-8 cm, 70-130 g), válcovitě kuželovitý, často s velmi výrazným raménkem či s křidélky, řídší až středně hustý, s průměrně lignifikovanou stopkou, dlouhou až 7 cm. První hrozen je na 2-3 nodiu, 2, plodnost feminel je velmi nízká. Pěstování: Réví poměrně dobře vyzrává (85-90 %). Plodnost dřeva je 42-58 %, počet hroznů na výhon 0,5-0,7, na plodonosný 1,1-2. Sprcháváním květenství trpí odrůda průměrně, proti poškození zimními mrazy je vzhledem k dobrému vyzrávání dřeva odolná, pozdější rašení je předpokladem malých škod vlivem jarních mrazíků. Velmi dobře vyhovuje vysoké vedení s kordonovými tvary a řezem na tažně a čípky. Na chudých půdách musí být tvary střední a řez na polotažně. Vzhledem k nižší plodnosti a malým hroznům se doporučuje zatížení 10-12 oček na 1 m2. Pro sušší a vápenité půdy je vhodné použít podnože Cr 2 a T 5C, pro úrodnější půdy a větší tvary pak podnož 125 AA. Plodnost je nižší, 6-9,5 tun z hektaru při cukernatosti 17 až 20° ČNM a obsahu kyselin 8,5 až 12 g/l. Vína mají vysoký obsah taninu, antokyanů i kyselin. Fenologie: Vegetační cyklus odrůdy trvá 143-165 dnů při sumě aktivních teplot (SAT) 3100-3300 °C. Doba rašení oček a květu je středně pozdní, raší v polovině až koncem dubna, kvete v první polovině června. Zaměkání bobulí u nás začíná koncem srpna, sklizňová zralost této pozdní odrůdy nastává začátkem až v druhé polovině října (na Krymu na přelomu září a října). Choroby a škůdci: Proti napadení padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda méně odolná, proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a plísní šedou (Botrytis cinerea) je odolná relativně dobře, obaleči odolává průměrně. Na evropskou odrůdu odolává relativně dobře i révokazu. Poloha a půdy: Důležité je odrůdu vysazovat jen do nejteplejších poloh v nejteplejších podoblastech oblasti Morava. Upřednostňuje dokonale osluněné a dostatečně záhřevné svahovité pozemky na písčitých a hlinitopísčitých půdách, dobře snáší sucho, ale vyžaduje teplo. Je vhodná i do skeletových půd.
Charakteristika vína: V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně CS objeví travnaté zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost a drsné taniny. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černorybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje CS, je školení vína spojeno s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování). Je však nutno podotknout, že pro barikování jsou vhodná pouze vína z dostatečně vyzrálých hroznů, čehož se v našich podmínkách dá ne vždy dosáhnout. Typický CS je tmavě granátové barvy, někdy s modravým odleskem, stárnutím se sytost stupňuje. Je plného těla, s taninovou strukturou, která si žádá delší zrání na láhvi, získá tím hebkost a příjemně se zakulatí. Obsah alkoholu by se měl pohybovat okolo 13 % obj. Vůně je typicky černorybízová (cassis), chuť mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, třešně, ostružiny, moruše, zelenou papriku, zelený pepř, olivy, fialky, cedrové dřevo, lékořici, marmeládu, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, lanýže, tuhu, mentol, vanilku. Vína CS zrají velmi pomalu. Vydobyla si pro vynikající jakost, dlouhou uchovatelnost a schopnost vyzrávání nejvyšší uznání. Lahvují se po jednom a půl až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech, ale i později. Vína jsou tedy vhodná k dlouhodobé archivaci. Stolování: Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso, zvěřinu nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami. Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 24, 28, 30, 43, 46, 71, 74, 75, 91, 92, 100, 115, 135, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 197, 199, 200, 201, 202, A)Clarke, O. Encyclopedia of Grapes. Harcourt Books, 2001. Strana 47-56. ISBN 0-15-100714-4, B)Goldstein, E. Perfect Pairings. University of California Press, 2006. Strana 134-139. ISBN 978-0-520-24377-4, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, C)The parentage of a classic wine grape, Cabernet Sauvignon. John E. Bowers & Carole P. Meredith. Department of Viticulture and Enology, University of California, Davis, USA, Nature Genetics 16, 1997, strana 84-87 [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.nature.com/ng/journal/v16/n1/abs/ng0597-84.html, D)Centre National de ressources Textuelles et Lexicales [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.cnrtl.fr/etymologie/cabernet, E)Two new grape cultivars, bud sports of Cabernet Sauvignon bearing pale-coloured berries, are the result of deletion of two regulatory genes of the berry colour locus. Amanda R. Walker, Elizabeth Lee, Simon P. Robinson. CSIRO Plant Industry, Adelaide, Austrálie [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11103-006-9043-9, F)Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-05-16]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Genetic diversity of a Brazilian wine grape germplasm collection based on morphoagronomic traits. Souza Leao P.C. de et al. Revista Brasileira de Fruticultura 32 (4) 1164-1172 (2010) [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.scielo.br/pdf/rbf/v32n4/aop14310.pdf, *Новации виноградарства россии. 11. Характеристики перспективных сортов винограда. Трошин Л.П. Научный журнал КубГАУ, No 55 (01), 2010 года [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://ej.kubagro.ru/2010/01/pdf/07.pdf, *Variedades de vid de Asturias. Loureiro, Rodriguez, D., Moreno Sanz, P., Suarez Valles, B. Gobierno de Espana, Ministerio de Ciencia e Innovacion, 2011 [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.serida.org/pdfs/5173.pdf, *Microsatellite markers for grapevine. A state of the art. Sefc, K.M. et al. Molecular Biology & Biotechnology of the Grapevine, Kluwer Academic Publishers, 2001. [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://blog.sciencenet.cn/home.php?mod=attachment&id=8561, *Лазаревский М.А. Сорта винограда. Государственное издательство сельскохозяйственной литературы, 1959, In: Виноделие как искусство. Злыгостев, А.С. [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml, *Genotype identification and inference of genetic relatedness among different purpose grape varieties and rootstocks using microsatellite markers. Singh, A. et al. African Journal of Biotechnology 12 (2) 134-141 (2013) [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.academicjournals.org/journal/AJB/article-abstract/6C2255122539, *Georgian Traditional Wine Federation. Enoteca.ge [online, 2015-09-28]. Dostupné z: https://www.enoteca.ge/en/variety, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/, *Georgian ampelography. საქართველოს ამპელოგრაფია [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://grapes.basilashvili.ge/index.php?a=main&pid=17&lang=ge&lid=7&type=0&color=0&rid=0.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama