Carcajolo blanc

28. července 2017 v 13:52 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - C
Synonyma: Bariadorgia, Bariadorgia Bianca, Barria Dorgia, Barriadorgia, Bariadorza, Carcajola, Carcajolo blanc (Francie, cd. 119, no. 2097), Cargajola Blanc, Carcaghjolu Biancu (Korsika), Fragrante, Gegu Bianco, Variatoghja, Verzolina Bianca
Původ a rozšíření: Carcajolo blanc je autochtonní, pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera, pocházející z francouzské Korsiky, roku 1988 zde pěstovaná na 17 ha na jihu ostrova, v okolí města Figari a v údolí řeky Rizzane, u města Sartène. Tvoří součást vín IGP Ile de Beauté. Ve Francii není k dispozici žádný registrovaný klon, od r. 2005 ale probíhá klonová selekce30. Katalog VIVC uvádí, že odrůda byla roku 1989 pěstovala též v Portugalsku na 73 ha163, ale tento údaj se zdá se nepravděpodobný, mj. též proto, že francouzské zdroje uvádějí, že mimo Korsiku není tato odrůda pěstována25.
Název odrůdy je odvozen z korsického slovního spojení "carcaghjolu biancu" (francouzsky "blanc trés chargé"), tedy "bílé velmi obtížené" či "obtěžkané", což lze jednoznačně vztáhnout k velkým a pravidelným výnosům této kvantitativní odrůdy25, A.
Příbuzné odrůdy: Odrůda Carcajolo blanc je identická s odrůdou Bariadorgia, pěstovanou kdysi na Sardinii a také s odrůdou Variatoghja, pěstovanou v minulosti na Korsice v okolí města Porto-Vecchio25. Na Korsice je pěstována i odrůda Carcajolo nero(Parraleta), odrůdaCarcajolo blanc však není její mutací, daleko spíše je blíže příbuzná odrůdě Biancu gentile.
Charakteristika odrůdy a vína: (H) Vrcholky letorostů jsou silně plstnaté, bělavě zelené, na okrajích karmínově pigmentované. Mladé listy jsou zelenožluté. Dospělé listy jsou velké, klínovité, pětilaločnaté (též devítilaločnaté) s hlubokými výkroji s oblým až plochým dnem, čepel je plochá až mírně prohnutá s podehnutými okraji, líc je tmavě zelený, puchýřnatý, lysý, zoubky na okrajích výrazné, s rovnými či konvexními stranami, žilnatina je bez pigmentace antokyany, rub listu je slabě plstnatý a štětinkatý, řapíkový výkroj je úzce otevřený až uzavřený s průsvitem, s oblým, někdy zaostřeným dnem. Řapík je slabě štětinkatý, zelený s růžovým tónem. Jednoleté réví je dlouhé, středně silné, málo větvené, na průřezu eliptické až mírně zploštělé, rýhované, lysé, na nodiích ojíněné, internodia jsou 9 cm dlouhá, světle hnědá, tmavě žíhaná. Hrozny jsou středně velké až velké, kompaktní, protáhle kuželovité, stopky kratší až středně dlouhé, průměrně lignifikované, bobule středně veliké až velké, nepravidelné, okrouhlé, bělavě zelené, při úplném vyzrání na osluněném líčku jantarově žluté, silně ojíněné, s tenkou slupkou, s nezbarvenou, šťavnatou dužinou neutrální chuti, obsahující semena. Stopečky jsou snadno oddělitelné. Odrůda raší raně, jako Chasselas, kvete a zaměká středně pozdně, dozrává středně pozdně až pozdně, 3-4 týdny po Chasselas. Růst je bujný, letorosty vzpřímené, výnosy jsou vyšší až vysoké a pravidelné. Je průměrně náchylná k padlí a citlivá vůči botrytidě, vyskytují se problémy se zásobováním dusíkem. Pro svůj delší vegetační cyklus vyžaduje teplé a dobře exponované polohy, i tak bývá cukernatost hroznů spíše nižší, acidita mírně nadprůměrná. Dává průměrně kvalitní, jemně aromatická vína čiré, světle žluté barvy se zelenkavými reflexy, vyšší acidity, s nízkým obsahem alkoholu, s florální vůní bílých květů, jsou určená k pití spíše jako mladá.
Literatura a internetové zdroje: 25, 26, 28, 30, 156, 163, 166, 168, 176, 199, 202, A)Noms Corses de cepage (Lexique). Alain Bagard, 1995 [online, 2016-11-28]. Dostupné z: http://www.crvi.corsica/wp-content/uploads/2016/06/noms-corses-cepage.pdf, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J. et al. Allen Lane, 2012.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama