Cayetana blanca (= Baladí Verdejo, Calagraño, Jaén blanco, Pardina, Robal, Sarigo)

31. července 2017 v 14:46 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - C
Synonyma: Amor Blanco, Aujubí, Avesso du Minho, Baboso Blanco (Kanárské ostrovy), Baladí, Baladí-Verdejo, Baladí Verdejo (Cordoba), Balay (Cordoba-Andalusie), Bastardo Blanco (Kanárské ostrovy-Tenerife), Belledy, Blanca Cayetana (Badajoz, Levante, Ribera del Guadiana), Blanco Jaén, Boal Carrasquenha, Boal Carrasquenho (Estremadura-Portugalsko), Cagazal (La Rioja), Calagraňo (La Rioja), C. Blanc, Calegrano, Carrasqueno, Carrasquenho (Portugalsko), Cayetana (Cáceres), Cazagal (La Rioja), Charel(l)o, Chaselo, Cheres, Cirial (Jaén), Clagrano, Dedo, Dedro, Djin(i)ani (Maroko), Dona Branca (Estremadura-Portugalsko), Doradillo (Austrálie), Farta Gosos, Garillo, Garrida, Garrido, Garriga, Garrilla, Hoja Vuelta, Jaén (Kypr), Jaén Blanco (Madrid, Toledo, Ciudad Real, Jaén), Jaén Empinadillo, Jaén Doradillo, Jaén Preto, Jaén Prieto, Jaén Prieto Blanco, Jaén Rosado, Jaenes, Jaina, Jainas (La Rioja), Jarime, Jean de Castilla, J. de Letur, J. d. L. de Maratella, J. Doradillo, J. Dore, J. Prieto, Machuenco, Maizancho (Ciudad Réal, Valdepeñas), Mariouti, Marisancho, Mourisco Arsello, M. Branco (Alentejo-Portugalsko), M. Portalegre, Naves Cazagal, Naves, Padero, Parda (Itálie), Pardilla, Pardina (Badajoz, Francie, cd. 1963), Pirulet, Plateadillo, Plateado (Španělsko, Řecko), Robal (Aragón, Zaragoza, Calatayud), Sarigo (Douro-Portugalsko), Tierra de Barros, Uva Jaén, Valadí, Verdeja, Verdoncho, Virulés, Xarello (mylně)
Původ a rozšíření: Autochtonní, starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, pocházející patrně z některého příhraničního regionu mezi Portugalskem a Španělskem. Mimo tuto oblast ji najdeme také v severní Africe, ve státech regionu Maghreb, často pod synonymem Baladí, v Maroku též pod synonymem Djinani či Djiniani. Výsledky rozsáhlé studie DNA ukazují, že tato odrůda měla významný vliv na vinohradnictví v této oblasti a stala se předkem či přímo rodičem mnoha dnes zde přítomných odrůdA. Jedním z rodičů této odrůdy je starobylá španělská odrůda HebénG, názor (Lopes et al., 2006)C, že rodiči jsou portugalské odrůdy Antão Vaz a Rabo de Ovelha se nepotvrdil, i když je jim odrůda blíže příbuznáA, C. Pod názvem Cayetana blanca je odrůda pěstována ve španělském regionu Extremadura (okolí měst Badajoz a Cáceres), v Asturii a v Galícii. Odrůda Jaén blanco, kterou poprvé uvádí Alonso Herrera roku 1513 a dále např. García de Lena (1792) či Roxas Clemente (1807), pěstovaná dnes v Andalusii (především provincie Granada, dále Almería) na ploše cca 8.000 ha (a mající velmi bohatou synonymiku, ukazující na někdejší hojný výskyt takřka ve všech oblastech Španělska), je dle analýzy DNA, provedené roku 2001, identická s odrůdou Calagraňo, přičemž identicita odrůdy Calagraňo s odrůdou Cayetana blanca byla na základě analýzy DNA potvrzena již dříve. Pod názvem Calagraňo je tato odrůda pěstována na malých plochách především v okolí obcí Cenicero, Huércanos, San Asensio a Uruñuela, tvoří zde součást vín DO Rioja, dává těžká a tvrdá vína, která velmi dobře zrají. Pod názvem Baladí Verdejo najdeme odrůdu v Andalusii, kde tvoří součástvínDO Montilla-Moriles, pod názvem Uva Jaén v oblasti Rioja a název Robal je používán v regionu Aragón, v DO Calatayud. Na Kanárských ostrovech (DO El Hierro, La Palma, Valle de la Orotava, Ycodén-Daute-Isora) jsou používána synonyma Baboso blanco a Bastardo blanco. Španělské zdroje uvádějí, že odrůda Cayetana blanca byla pod všemi svými výše uvedenými synonymy pěstována ve Španělsku roku 1990 na ploše 71.709 ha, do roku 2007 osazená plocha poklesla na 45.580 ha, roku 2010 měla být pěstována na ploše 39.741 ha200. Dnes ji najdeme především ve středu a na jihu a jihozápadě Španělska, v regionech Extremadura, Andalusie, Castilla-La Mancha a Madrid. V Portugalsku byla odrůda zapsaná roku 2012 v národním katalogu odrůdD pod názvem Carrasquenho (identicita potvrzena163, 176, A), pod kterým tvoří povolenou součást vín IGP Penísula de Setúbal84 a dále pod názvem Sarigo (identicita potvrzena163, 176, A, E, F), pod kterým tvoří minoritní součást vín DO Douro a IGP Duriense84, katalog odrůd VIVC udává celkovou osazenou plochu odrůdy Cayetana blanca v Portugalsku roku 2010 pod všemi známými synonymy 141 ha163.
Příbuzné odrůdy: Je předpokládána identicita či blízká říbuznost odrůdy Cayetana blanca s portugalskou odrůdou Avesso, což by otevřelo možné těsné příbuzenské vztahy k mnoha dalším odrůdám (dále viz. Avesso, Doradilla). Klonem odrůdy Cayetana blanca je dle analýzy DNA z roku 2005 i ve Španělsku hojně pěstovaná odrůda Pardina199, tato odrůda je geneticky identická též s odrůdou VerdonchoB. Odrůda Cayetana blanca je rodičem mnoha ve Španělsku a v Portugalsku pěstovaných odrůd, například Cornifesto, Camarate tinto, Malvasia Preta, Mouratón a Periquita (Castelão), v tomto případě je otcovskou odrůdou odr. Alfrocheiro, ale též mnoha dalších, například odrůdy Jaén negro (Listán prieto x Cayetana blanca)A.
Možné záměny: Velmi bohatá synonymika odrůdy Cayetana blanca vede bohužel velmi často k záměnám. A) Pokud zmíníme některé, v případě jiných odrůd spolehlivé španělské zdroje, oficiální stránky Ministerstva zemědělství například uveřejňují popis odrůdy Cayetana blanca pod názvem Pardina124, přičemž fotografie patří odrůdě Pardillo. Zajímavé je, že u stejného popisu téže odrůdy v monografii odrůd révy, kterou publikuje též Ministerstvo zemědělství, jsou již správné fotografie127. Jiné ampelografické zdroje122 uvádějí samostatně odrůdy Cayetana a Pardina, přičemž odrůdu Pardina považují za identickou s odr. Albillo real. Obecně jsou časté záměny španělských odrůd Pardina a Pardillo, někdy dochází též k záměně s italským novokřížením Pardina (1923, Alberto Pirovano, Sciamblese x Black Monukka). B) Synonymum Dona blanca mají v katalogu VIVC odrůdy Branda a Síria, synonymum Dona branca hned pět odrůd, a sice Branda, Síria, Cayetana blanca, Tamarez, Folha de Figueira. V dnešním pojetí (stav k roku 2016) je dle katalogu VIVC odrůda Doña blanca identická s odrůdou Síria a je zařazena v její synonymice, samostatně je uvedena odrůda Folha de Figueira (= Doña branca)163, 124, 127, F. Výsledky analýzy DNA vylučují genetickou identicitu odrůdy Folha de Figueira (= Doña branca) s odrůdami Branda, Síria, Cayetana blanca a TamarezE. Analýza DNA z roku 2015 stanovila identicitu odrůd Folha de Figueiraa Tortozon (= Planta Nova)H. C) Většina ampelografických zdrojů včetně katalogu VIVC ještě koncem r. 2014 považovala odrůdu Doña branca za identickou s odr. Doña blanca163, hojně pěstovanou na severozápadě Španělska (roku 2007 na ploše cca 3000 ha)198. Obě odrůdy měly potom být, dle názorů některých ampelografů, identické s odr. Merseguera, která se měla adaptovat na podmínky Galície a vytvořit tak dnes již samostatně pojímanou odrůdu122, 124, kterou i katalog VIVC uvádí samostatně163.Ve Španělsku, v oblasti Valladolid, potom měla být pod názvem Dona blanca vzácně pěstována odrůda Síria, ta ale neměla být identická s odrůdou takřka stejného názvu Doña blanca. Dle analýzy DNA (2012) je Merseguera křížencem odrůd Hebén x Planta nova199, rodičovské odrůdy ostatních zmíněných odrůd jsou neznámé. I roku 2016 existují ampelografické zdroje, které odlišují odrůdy Doña blanca (= Doña branca) a Síria198.
Charakteristika odrůdy: (H) Vrcholky letorostů jsouotevřené,slabě plstnaté, středně silně zabarvené antokyany, s růžovými okraji. Mladé listy jsou žlutavé až měďnatě žluté, bronzově skvrnité, průměrně pigmentované antokyany, průměrně plstnaté, internodia a nodia na obou stranách zelená, slabě plstnatá, bez štětinek, pupeny bez pigmentace antokyany. Úponky révy jsou krátké až středně dlouhé. Dospělé listy jsou středně velké, okrouhlé až pentagonální, pětilaločnaté se středně hlubokými výkroji, horní jsou úzce otevřené až uzavřené, ale většinou překryté, někdy s úzkým průsvitem, s oblým až zaostřeným dnem, někdy se zoubkem, dolní úzce otevřené se zaostřeným dnem. Líc listu je tmavě zelený, mírně puchýřnatý, zvlněný, lysý, rub průměrně plstnatý, slabě štětinkatý, zoubky jsou výrazné, s rovnými až konvexními stranami, se širokou bází, řapíkový výkroj je vzácně úzce otevřený, lancetovitý, většinou uzavřený s překrytými cípy až zcela překrytý, s ostrým dnem, někdy se zoubkem. Řapíky jsou krátké až středně dlouhé, kratší než střední žíla listu, takřka lysé. Žilnatina je bez pigmentace antokyany. Listy na podzim žloutnou, opadávají 15. listopadu. Hrozny jsou středně velké až velké, kompaktní, protáhlé, stopka velmi krátká až krátká, slabě až průměrně lignifikovaná, bobule středně velké, uniformní, zelenožluté, okrouhlé až krátce oválné, slabě až průměrně ojíněné, s tenkou slupkou, se šťavnatou dužinou neutrální chuti. Stopečky jsou krátké, obtížně oddělitelné. Odrůda raší a kvete středně pozdně (21.3. a 21.5.), zaměká pozdně (28.7.), zraje středně pozdně (18.9.). Růst je bujný či velmi bujný, letorosty vzpřímené. Jednoleté réví je žlutavě hnědé až červenohnědé, eliptického průřezu, rýhované, lysé, lenticely chybí, internodia velmi krátká až krátká, středně silná. Réva je přizpůsobivá půdním i klimatickým podmínkám, dobře odolává suchu, je výnosná (4,39 kg na keř), prospívá i na chudých, písčitých půdách, preferuje krátký řez, vyhovuje jí dostatek slunce. Průměrně odolává houbovým chorobám, náchylná je k padlí a botrytidě, trpí erinózou, bývá napadána háďátky.
Charakteristika vína: Hrozny poskytují neutrální, lehké a svěží, příjemné víno světle slámově žluté barvy se zeleným odstínem, s nižším obsahem alkoholu a s průměrnou aciditou, ovocité vůně zralých banánů a jablek, někdy se zvláštním tónem, připomínajícím horské byliny. Používá se často jako základ k výrobě destilátů, Brandy de Jerez, fortifikovaných vín a tvoří součást nespočetných cuvée, často s odrůdou Macabeo. V současnosti se vyrábějí i poměrně kvalitní odrůdová vína metodou řízeného kvašení, určená k pití jako mladá.
Literatura a internetové zdroje: 26, 35, 84, 117, 118, 120, 122, 124, 127, 128, 130, 163, 166, 176, 181, 188, 189, 199, 200, 201, 202, A)Identification by SNP analysis of a major role for Cayetana Blanca in the genetic network of Iberian Peninsula grapevine varieties. Zinelabidine, L.H. et al. American Journal of Enology and Viticulture 63 (1), 121-126, 2012. [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/63/1/121.short, publikováno online již roku 2011, dostupné také z: http://digital.csic.es/bitstream/10261/51293/4/Zinelabidine%20paper%20AJEV%20revised.doc, B)Identification and Relationships of Grapevine Cultivars Authorized for Cultivation in Castilla La Mancha (Spain). Gonzales, M.F., Gascuena, J.M., Morales, A.M. American Society for Enology and Viticulture, august 2012. [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/early/2012/08/16/ajev.2012.09010.abstract, C)Discrimination of Portuguese grapevines based on microsatellite markers. M.S. Lopes et al. Journal of Biotechnology 127, 34-44, 2006. [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168165606005025, D)Catálogo Nacional de Variedades [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf2sdip/2012/03/048000000/0842808432.pdf, E)Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. M.M. Veloso et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, F)Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, G)Pedigree analysis of the Spanish grapevine cultivar 'Hebén'. Zinelabidine, L.H. et al. Vitis 54 (Special Issue), 81-86 (2015) [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4983/4773, H)Identification of grapevine synonymies: an analysis of Portuguese diversity. Santos, A.R., Gomes, A.C. Researchgate, 7.9.2015 [online, 2015-11-01]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/281837704_Identification_of_grapevine_synonymies_an_analysis_of_Portuguese_diversity, *Genetic structure, origins, and relationships of grapevine cultivars from the Castilian Plateau of Spain. Santana, C.J. et al. American Journal of Enology and Viticulture 61 (2) 214-224 (2010) [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://sostenible.palencia.uva.es/system/files/publicaciones/Santana. AJEV 2010.pdf, *Vitis International Variety Catalogue (VIVC): A cultivar database referenced by genetic profiles and morphology. Maul, E., Töpfer, R. BIO Web of Conferences 5, 01009 (2015) [online, 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/pdf/2015/02/bioconf_oiv2015_01009.pdf, *Molecular characterization of Moroccan grapevine germplasm using SSR Markers for the Establishment of a reference Collection. El Oualkadi, A. et al. Journal Intern. des Science de la Vigne et du Vin 43 (3), 135-148 (2009), *Caracterización de variedades de Vitis vinifera l. cultivadas en Extremadura, mediante estudios morfológicos, agronómicos y bioquímicos. Asensio Sanchez, M.L. Universidad de Madrid (Thesis). 2000 [online, 2016-06-28]. Dostupné z: zaguan.unizar.es/record/3013/files/TESIS-2009-040.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama