Chardonnay (zkratka Ch, výslovnost [šardoné])

11. července 2017 v 20:09 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Шардоне, Пино Шардоне, Нуарьен блан, Вейсер Клевнер, Мориллон, Вейс едлер (vše Rusko a Ukrajina), Arboisier, Arnaison, A. Blanc, Aubain, Aubaine (Burgundsko), Auvergnat Blanc, Auvernas, A. Blanc, Auvernat Blanc, Auxeras, A. Blanc, Auxerras, Auxerrois Blanc, Auvernat, A. Blanc, Auxeras, Auxerras Blanc, Auxois, Auxerrois Blanc (mylně), Auxois, A. blanc, Bargeois Blanc, Beaunois (Burgundsko), Biela Klevanjika, Blanc de Champagne, B. de Cramant, Breisgauer Süßling, Burgundi Feher, Chablis, Chardenai, Chardenay, Chardenei, Chardennet, Chardonnay Blanc (název dle VIVC), Chardonnet, Chatenait, Chatey Petit, Chatte, Chaudenay, Chaudenet, Chaudent, Clävner', Clevner Weiß, Cravner, Epinette, E. Blanc, E. Blanche, E. de Champagne, Ericey Blanc, Fehér Burgundi, F. Chardonnay, Feinburgunder, Gamay Blanc (mylně), Gelber Burgunder, G. Weißburgunder, Gentil Blanc, Große Bourgogne, Klawner, Klevanjka Biela, Klevner, Lahntraube (Německo), Lisant, Luisant, Luizannais, Luizant, Luzannois, Mâconnais, Maurillon Blanc, Melon Blanc, M. d´Arbois, Moreau Blanc, Morillon (Rakousko-Štýrsko), M. Blanc, Moulon, Noirien Blanc, Obaideh (arabsky), Petit Chatey, Petite Sainte-Marie, Pineau Blanc, P. Blanc Chardonnay, Pino Sardone, Pino Shardone, Pinot Blanc Chardonnay, P. B. a Cramant, P. Chardonnay, P. de Bourgogne, P. Giallo, P. Blanc, Plant de Tonnerre, Romère, Romeret, Roučí Bílé, Rousseau, Roussot, Ruländer Weiß, Sainte Marie Petite, Sardone, Shardone (Rusko), Shardonne, Später Weißburgunder, Weiß Clevner, W. Edler, W. Klewner, W. Silber, Weißer Clevner (Alsasko), W. Ruländer
Původ a rozšíření: Chardonnay je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě světoznámých bílých vín, která vznikla spontánním křížením odrůdy rodiny Pinot s odrůdou Gouais blancA, 199.

Pochází z francouzského vinařského regionu Burgundsko. Dlouho se předpokládalo, že je identická s odrůdou Rulandské bílé (Pinot Blanc), později byla považována za mutaci této odrůdy, proto se ve Francii jmenovala Pinot Chardonnay. Roku 1896, na vinařském kongresu v Chalon, byly odrůdy vyhlášeny za samostatné a svébytné. V současné době patří Chardonnay mezi módní bílé odrůdy a spolu s odrůdami Sauvignon a Ryzlink rýnský nepochybně dává jedna z nejkvalitnějších bílých vín světa. Není sice nejrozšířenější odrůdou co do osazených ploch vinic, ale rozhodně vede v počtu vinařských regionů. Je až s podivem, kde všude se Chardonnay pěstuje. Mimo Francii byla odrůda roku 2007 pěstována především v USA, na 44.500 hektarech, hlavně ve státech Kalifornie, Oregon a Washington, pouze Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy. Dále ji najdeme v Austrálii na 32.150 ha, v Itálii na 19.709 ha (27 klonů, reg. 1978, cd. 298, tvoří součást mnoha vín apelací DOCG, DOC a IGT), v Moldavsku na ploše 10.000 ha, v Jihoafrické republice na 8.230 ha, v Chile na 8.548 ha, v Argentině na 5.150 ha, na Novém Zélandu na 3.800 ha, v Německu na 1.120 ha, na celém světě byla roku 2010 pěstována na cca 198.793 ha, v jejím rozšiřování nezaostávají ani v Izraeli, ve státech Jižní Ameriky, ba i v Indii a v Číně. Ve Francii bylo Chardonnay roku 2011 pěstováno na 46.419 hektarech vinic, registrováno je zde 31 klonů. Je hlavní bílou odrůdou burgundské oblasti AOC Chablis, kde dává na těžkých vápenitých kimeridžských jílech světoznámá stejnojmenná vína. Výborně se ji daří též v AOC Cote de Beaune, slavné apelace, jako Cotton-Charlemagne, Meursault, Puligny-Montrachet, Chassagne-Montrachet, Pouilly-Fuissé či St-Véran znějí každému milovníku bílého burgundského velmi lákavě. Na křídových půdách oblasti AOC Champagne tvoří odrůda složku šampaňských vín. Dále ji najdeme v oblastech Beaujolais, Alsasko, Savojsko, Touraine, tvoří například součást cuvée vín AOC Bourgogne, Saumur, Orléans, Touraine, Vins du haut Poitou, Vins du Thouarsais atd. U nás se Chardonnay od nepaměti pěstovalo ve smíšených výsadbách s odrůdou Rulandské bílé, dnes obě odrůdy najdeme ve vinicích většinou samostatně, nejhojněji v podoblastech Mikulovské a Slovácké. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1987, od té doby je registrovanou odrůdou i v SR. Podíl vinic v ČR roku 1999 činil 1,7 %, roku 2015 již 5,18 %, roku 2015 byla vysazena na 897,12 ha vinic. Průměrné stáří vinic roku 2010 činilo 12 let. Ve skladbě nově vysazovaných vinic v letech 2001-2004 je Chardonnay osmou odrůdou. Na Slovensku roku 2007 tvořila 1,14 % plochy vinic, byla vysazena na 213,5 ha. Udržovateli odrůdy v ČR je Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s., Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, CSc., ŠSV Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.
Název odrůdy je odvozen od názvu obce Chardonnay v Burgundsku, v departementu Saône-et-Loire na východě Francie. Termín samotný má původ v latinském "Cardonnacum", v překladu "území ve vlastnictví muže jménem Cardus" a vznikl někdy koncem Římského období. Zároveň ovšem také znamená "místo, zarostlé bodláky". Oblast Mâconnais, kde leží obec Chardonnay, tak může být místem, odkud se odrůda rozšířila do celého světa, i když někteří ampelografové označují za místo původu odrůdy (též burgundskou) oblast Chablis.
Rodičovské odrůdy: Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název "Gouais" je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména "gou", což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinou odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy. Genetické výzkumy ukazují, že nejméně 75 dnes pěstovaných odrůd vzniklo spontánním křížením této odrůdy s rodinou odrůd Pinot, příkladem lze uvést odrůdy Aligoté, Auxerrois či GamayA, 199. Úspěšnost a množství kříženců je vysvětlováno tím, že rodiče jsou geneticky velmi odlišní (rodina Pinot pochází z Burgundska a Gouais blanc odněkud z Panonie) a na vinohradech centrální Francie se obě odrůdy několik století pěstovaly vedle sebe. Ryzlink rýnský je naproti tomu křížencem odrůdy Gouais blanc s odrůdou rodiny Tramín.
Mutace odrůdy: Mutace této odrůdy jsou dnes již většinou považované za samostatné odrůdy. Řadí se mezi ně Chardonnay blanc Musqué (Syn. : Chardonnay Musque, Ch. Mousque, Chaudenet, Giboudot Blanc, Griset Blanc, Plant Gris, Troyen Blanc), moštová odrůda s jemnou muškátovou chutí dužiny bobulí i z nich vyrobeného vína, Chardonnay rosé (Syn. : Chasselas Roz, Piros Burgundi, P. Chardonnay) a Chardonnay noir. Příbuzné odrůdy: Do skupiny odrůd Pinot jsou řazeny vedle odrůd Pinot Blanc (Rulandské bílé), Pinot gris (Rulandské šedé) a Pinot noir (Rulandské modré) dále ještě odrůdy Pinot Meunier (Mlynářka), Pinot précoce noir (Jakubské), Auxerrois blanc a Chardonnay se všemi mutacemi těchto odrůd. Na Novém Zélandu je registrována ještě odrůda Pinot blanc hatif, která je, dle názvu, rannějšího zrání než odrůda Rulandské bílé.
Charakteristika odrůdy: (H) Většinou znaků připomíná Chardonnay odrůdu Rulandské bílé. Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými, méně často až s poléhavými letorosty. Letorosty rašící: (10-30 cm): vrcholky jsou zcela otevřené, světle žlutozelené s bronzovým nádechem, slabě až středně silně bělavě vlnatě ochmýřené a slabě štětinkaté, slabě až středně silně pigmentované antokyany, s karmínovými okraji, někdy růžově skvrnité, osa letorostu je vzpřímená, apikální listy (1-3) jsou ploché, zelenožluté s bronzovým nádechem, středně silně plstnaté a slabě štětinkaté, na okrajích slabě pigmentované antokyany, bazální listy ploché, takřka lysé nebo velmi slabě plstnaté a štětinkaté, zelené. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou žluté s bronzovým nádechem, na okrajích středně silně pigmentované antokyany, slabě vlnatě plstnaté a štětinkaté, osa je vzpřímená, apikální listy jsou ploché, slabě plstnaté, bez štětinek, žluté s bronzovým nádechem, slabě pigmentované antokyany, bazální listy jsou ploché. Internodia jsou na dorsální straně zelená s červenými pruhy, na ventrální zelená, lysá až slabě chloupkatá, bez štětinek, kruhového průřezu, nodia jsou na dorsální červená, na ventrální zelená s červenými pruhy, pupeny jsou středně silně pigmentované antokyany. Úponky jsou středně dlouhé, bi- nebo trifidní. Dospělý list je středně velký, na profilu plochý či mírně ve tvaru V, čepel listu je pětiúhelníková až klínovitá, list je takřka nečleněný, bez vyznačených laloků až tří-, vzácněji pětilaločnatý s mělkými až středně hlubokými, otevřenými horními bočními výkroji, které jsou lyrovité s oblým dnem. Líc listu je středně zelený, slabě lesklý až matný, slabě vrásčitý, středně silně puchýřnatý, průměrně zvlněný, rub listu světle zelený, na ploše takřka lysý a na žilnatině slabě štětinkatý. Výkrojek řapíku je na obou stranách u řapíku často ohraničený žilnatinou, je ve tvaru U až lyrovitý, většinou je otevřený s oblým dnem. Zoubky na okraji listu jsou nepravidelné, mají rovné strany a širokou bázi. Řapíky jsou středně dlouhé a středně silné, kratší, než středová osa listu, takřka lysé, s velmi výrazným kanálkem na průřezu. Žilnatina listu je takřka bez pigmentace antokyany, nebo je na líci velmi slabě pigmentovaná. Listy na podzim citronově žloutnou. Jednoleté réví je na průřezu kruhové, hladké nebo mírně rýhované, jednotné červenohnědé barvy, bez ojínění, takřka lysá, lenticely jsou přítomné, internodia krátká až střední délky, robustní, mírně rozvětvená, nodia kulovitá, středně silně štětinkatá, pupeny kuželovité, nepříliš zřejmé. Kmen je robustní. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné, první květenství je na třetím nodiu, je středně dlouhé, kulovité, průměrný počet 2,1-3 květenství na výhon. Plodem jsou malá až středně velké (12-16 mm, 1,3 g), kulaté bobule nerovnoměrné velikosti. Barva bobule je uniformní, žlutozelená až světle jantarově žlutá, líčko je zlaté, na osluněné straně jsou řídké malé tečky. Slupka je tenčí až středně silná a průměrně ojíněná. Dužina je řídká, šťavnatá, nezbarvená, sladké, neutrální až velmi jemně muškátové chuti, s 2-3 středně velkými, okrouhlými semeny s výrazným zobáčkem. Stopečka je krátká až středně dlouhá, snadno oddělitelná, zelená. Hrozen je malý až středně velký (11-13 x 8-10 cm, 90-100 g), středně hustý až hustý, válcovitě-kuželovitý až pyramidální, často bez křidélek, s relativně krátkou (3 cm), silnou, slabě až průměrně lignifikovanou stopkou. Pěstování: Letorosty vyzrávají dobře, z 90 %, plodnost dřeva je nízká, 40 %. Plodnost feminel je velmi nízká. Odrůda je náchylná ke sprchávání, zejména v zahuštěných výsadbách. Proti poškození mrazy je středně odolná, jarní mrazíky ji také někdy ohrožují. Pro hlinité půdy jsou vhodné podnože SO-4 a T 5C, pro půdy nižší bonity a velké tvary je vhodnější K 5BB. Odrůdě vyhovuje jak střední tak i vysoké vedení s řezem na delší tažně. Výnos je středně vysoký, 9 až 12 t/ha při cukernatosti 16 až 23 °NM a aciditě 8-12 g/l. Při středním výnosu a dobrém ročníku lze očekávat vysoce jakostní sklizně vhodné k produkci výběrových vín. Důležité je načasování sklizně, jelikož při dozrávání hrozny ztrácí poměrně rychle kyseliny, a naopak se zvyšuje hladina cukrů. Fenologie: Rašení je spíše rané, doba květu je raná, stejně jako zaměkání. Středně pozdní odrůda se u nás sklízí ve druhé polovině září až počátkem října. Vegetační cyklus odrůdy trvá 138-140 dní při sumě aktivních teplot 2700-2800°C. Choroby a škůdci: Proti napadení houbovými chorobami je odrůda méně odolná, ohrožuje ji plíseň révová (Plasmopara viticola) i padlí révové (Uncinula necator), v deštivém počasí též plíseň šedá (Botrytis cinerea). Poloha a půdy: Odrůdě se daří v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd, náročnost na stanoviště a půdu je podobná, jako u Rulandského bílého. Ideální jsou svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí k slunečnímu záření. Dobře prospívá ve výhřevných, teplých, hlinitých půdách, ale i v půdách lehčích, kamenitých, pokud jsou dostatečně hluboké, s vyšším obsahem vápníku a s dostatečnou vododržností, ne však převlhčené, prospívá též na vhodném křídovém či vápencovém podloží, kde bujně roste a vysoce plodí.
Charakteristika vína: "Chardonnay revoluce" proběhla v 70. a 80. letech 20. století a její dozvuky stále pozorujeme. Magické pojmenování odrůdy si patrně nejdříve získalo obchodně lehce zmanipulovatelného amerického konzumenta, který vyvolal celosvětovou "chardonnaymanii". Většina konzumentů v supermarketech ochotně natáhne ruku po láhvi s nápisem "Chardonnay", aniž by často vůbec věděli, že se jedná o odrůdu révy. Chardonnay se po celém světě stalo symbolem snadno pitelného bílého vína s jemně ovocitým aroma. Neznamená to však, že by to nebyla skvělá odrůda. Nejen skvělá, ale i vděčná a univerzální. Neposkytuje pouze prvotřídní suchá tichá vína, vhodná i na barikové zušlechťování, ale je i vhodnou odrůdou na výrobu šumivých vín. Neutrální charakter odrůdových vín je předurčuje nejen k barikování, ale i ke kupážování s jinými odrůdami. Chardonnay se opravdu náramně daří ve směsích s odrůdami Sémillon, Chenin blanc, Colombard či Pinot blanc. Také jablečno-mléčná fermentace Chardonnay prospívá. Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé, převážně na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Vyšší obsah zbytkového cukru chuť vína často nepříjemně rozšiřuje. Barva vín bývá světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá. Vůně intenzivní, plná, harmonická, chuť plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální až křemenná. Ve vůni a chuti můžeme hledat zelené jablko, hrušku, citrusové plody, kdoule, broskev, mango, papáju, cassis, banán, třešně, moruše, meloun, ananas, pomerančovou marmeládu, smetanu, máslo, med, akátový a pomerančový květ, plátky růží, fialky, karamel, skořici, lékořici, lískový oříšek, (pražené) mandle, ocelové tóny, minerály, vanilku, toastování. Při vyšších přívlastkových kvalitách se objevuje tropické ovoce, negativní jsou však jakékoli připálené tóny, které jsou způsobené sběrem v nevhodné aromatické zralosti. Odrůda dává vzniknout špičkovým i podprůměrným vínům, ctí terroir, své specifické prostředí. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. Chardonnay ze severnějších poloh může být čisté a spíše neutrální, v chuti minerální až ocelové s tóny zelených jablek a citrusů, s výraznou kyselinkou. Pokud hrozny vyzrají opravdu dobře, projevuje se vůní zralých hrušek, květů akátu a grepu. Na těžkých půdách mají vína minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Z teplých oblastí získává tropické tóny, především mango, banán, ananas, broskev a meloun, někdy i smetanu, med a karamel. V chuti se pak tyto vjemy potvrzují, navíc dominuje plnost s krémovým a máslovým pocitem na patře. Nejlepší vína mají vyváženou kyselinu a hutnou až olejovitou konzistenci s máslovitým závěrem. Taková vína obecně stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování), víno získává vanilkové až hřebíčkové tóny. Nebezpečí číhá v přehnaném barikování, kdy jsou sudy vypáleny do vyššího stupně a aroma se mění v kouřové až spálené a silně pak dominuje vínu. Proto barikování musí být opatrné. Pouze jemný dotek sudu dodá to správné vanilkové aroma, které podpoří ovocné složky vína. Příkladem excelentního projevu místních podmínek může být Chablis. Jeho mineralita a ocelová příchuť není napodobitelná nikde jinde na světě. Zásluhu na tom má především půda kimmeridžského vápence a chladnější klima. Odrůda také naplno dozrává na jihu Francie, v oblasti Languedoc, kde se často podobá vínům z Nového světa. V Itálii se pěstuje nejčastěji na severu, ve Španělsku se nejlépe projevuje v oblasti Somontano. Samozřejmě se jí daří ve střední a jižní Evropě, například u nás, dále v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku, Bulharsku a Moldávii. V Rumunsku a na Novém Zélandu se vyrábí verze botrytického, přírodně sladkého vína. V Kalifornii se Chardonnay produkuje ve velkém. Většina vinic je situována v oblastech Napa a Sonoma, vína mají v chuti výraz tropického ovoce s dotekem vanilky z nového dřeva. V 70. letech nastala exploze vín Chardonnay v Austrálii. Pravidlem byla těžká, viskózní vína se silnou dřevitou chutí a vysokým obsahem alkoholu. To se změnilo, australská vína jdou spíše do citrusů a nektarinek, především v chladnějších oblastech, jako Adelaide Hills nebo Geelong. V Chile se začalo Chardonnay více vysazovat až od 90. let a spousta slunce spolu s vyššími polohami mu náramně svědčí. Dokonce i JAR si odrůdu oblíbila; nejvíce osázeny jsou regiony Robertson, Stellenbosch a Worcester. Často tam nechají víno kvasit v dubovém sudu, což vůni vanilky mnohem lépe zapracuje do těla. Chardonnay je také základní surovinou pro výrobu špičkových šumivých vín, nejen v oblasti Champagne, kde tvoří asi jednu třetinu ploch vinic. Odrůdová vína z oblasti Champagne se na etiketě označují slovy "Blanc de Blancs". Do kupáží s odrůdou Chardonnay jsou v této oblasti povoleny odrůdy Pinot Meunier a Pinot noir. Ve výčtu mnohostrannosti můžeme pokračovat dále; vždyť také nejlepší ledová, slámová či botrytická vína pocházejí právě z této odrůdy. Vína Chardonnay obecně nejsou předurčena pro mnohaleté zrání, ale naproti tomu např. nejlepší burgundská zvládnou bez vady na kráse 10-30 let zrání. Běžně Chardonnay konzumujeme do 5 let po sklizni. Stolování: V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami, hodí se k měkkým sýrům s bílou plísní, paštikám a bílým omáčkám. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Zejména pstruh na másle je v kombinaci s Chardonnay jedinečný. Základní Chardonnay "Petit Chablis", mnohdy nazývané ústřicové víno, se hodí k stejnojmennému pokrmu, který nechybí na žádné francouzské štědrovečerní tabuli. Plnější vína jsou vhodná v kombinaci s mírně upraveným hovězím a vepřovým masem. Vyzrálé přívlastkové víno k bažantovi a k divočině.
Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 24, 28, 30, 46, 74, 77, 91, 92, 100, 163, 165, 166, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)A single pair of parents proposed for a group of grapevine varieties in northeastern France. J.E. Bowers, R. Siret, C.P. Meredith, University of California, Davis, USA a P. This, J.-M. Boursiquot, INRA Montpellier, Francie [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://ecaaser3.ecaa.ntu.edu.tw/weifang/ishs/pap1.files%5Csample.pdf, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Jason Tomczak [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://jasontomczak.com/tag/chardonnay/, *Identification of grapevine cultivars using microsatellite-based DNA barcodes. Galbács, Z. et al. Vitis 48 (1) 17-24 (2009) [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://mkk.szie.hu/dep/genetika/pdf/Vitis.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Stare Primorske sorte vinske trte. Škvarč, A. et al. Nova Gorica, 2015 ISBN 978-961-93788-2-3 [online, 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.kmetijskizavod-ng.si/priponke/Aktualno/sts/2016-stare-primorske-sorte.pdf, *Contribucion al Conocimiento de Variedades de Vinificacionen Andalucia. Vinegra, M. et al. Junta de Andalucia, Dirrecion General de Investigacion Agraria, 1996 [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.juntadeandalucia.es/servicios/publicaciones/detalle/50518.html, *Georgian Traditional Wine Federation. Enoteca.ge [online, 2015-09-28]. Dostupné z: https://www.enoteca.ge/en/variety, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2014-07-06]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *The Kingroup of the Cultivar 'Chardonnay' Revealed. Di Vecchi Staraz, M. et al. Proc. Ixth Intl. Conf. on Grape Genetics and Breeding Eds.: E. Peterlunger et al. Acta Hort. 827, ISHS 2009 [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://sophiegerber.free.fr/PageBiogeco/divecchi-AH-827-233.pdf, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/, *Winegrowers Supplies - Vine variety information. Pritchard, D. Dunkery Vineyard, Wootton Courtenay, Minehead, TA24 8RD, UK [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.winegrowers.info/index.htm, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Chardonnay [online, 2015-05-14]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/224, *Historical genetics: The parentage of Chardonnay, Gamay and other wine grapes of northeastern France. Bowers, J.E. et al. Science 285 (5433), 1562-1565 (1999) [online, 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/235229259_Historical_Genetics_The_Parentage_of_Chardonnay_Gamay_and_Other_Wine_Grapes_of_Northeastern_France, *Genotype identification and inference of genetic relatedness among different purpose grape varieties and rootstocks using microsatellite markers. Singh, A. et al. African Journal of Biotechnology 12 (2) 134-141 (2013) [online, 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.academicjournals.org/journal/AJB/article-abstract/6C2255122539.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama