Chasselas blanc (Chrupka bílá, Fendant, Gutedel, Žlahtina)

31. července 2017 v 15:02 | Martin Šimek
Synonyma: Шасла белая,Фондан белый, Гутедель вейсер, Шасла доре, Динка белая, Березка простая, Златина (Rusko, Ukrajina), შასლა (Gruzie), Abelione, Abelone, Albillo (Galície), Albilloidea, Alsacia Blanca (Španělsko), Amber Chasselas (Anglie), A. Muscadine, Bar sur Aube, Basiraube (Champagne), Bela Glera, B. Zlahtnina (Slovinsko), Berezka Prostaya, Berioska Casla, Beyaz Gutedel, Biela Plemenika Praskava, B. Plemincka Chrapka, B. Plemincka Pruskawa, Blanchette (Waadt), Blanquette, Bon Blanc, Bordò, Bournet, Bournot, Charapka, Chasselas (Francie, cd. 585, no. 1151/0733), Chasselas…… á Bois Rouge, á Grains Pales (Chile), Angevin, Bianco, Blanc Royal, Blanca (Španělsko), Blanchette (Chile), Crognant, Croquant, Crouzas (Chile), de Bar-sur-Aube, de Bordeaux (Maďarsko), de Florence, de Fontainebleau, de Jalabert, de la Contrie, de la Naby, de Moissac, de Montauban (Španělsko), de Mornain, de Pondichery, de Pontchartrain, de Pouilly, de Quercy, de Rappelo, de Tenerife, de Teneriffe, de Thomeri, de Toulaud, de Vaud, di Fountanbleau, di Thomery, Dorada, Dorato (Itálie), Doré (Francie, Rumunsko, Španělsko), Doré Hâtif, Doré Salomon, du Doubs, du Portugal, du Roi, du Serial,du Thor, Dugommier, Dur, Fendant, F. Vert(Chile), Fleur d´Oranger (Chile), Giclet (Švýcarsko), Hâtif de Tenerife, Haute Séléction, Jalabert, Jaune Ciré (Chile), Piros, Plant Droit (Chile), Queen Victoria (Francie), Reine Victoria, Salsa (Španělsko), Tokay Angevine, Vert de la Côte, White …., Chasselat, Chrupka, Ch. Biela, Ch. Jalabertova, Chrupka Złota (Polsko),Common Muscadine, Dinka Belaya, Dinka Blanche, Dobrorozne, Doppelte Spanische, Dorin (kanton Wallis), Doucet, Eau Douce Blanche, Edelschön, Edelwein,Edelweiss, Elsässer, E. Weiss, Fabian,Fabiantraube,Fábiánszőlő, Fehér Chasselas (Maďarsko), F. Fábiánszőlő , F. Gyöngyszőlő, F. Repoos, F. Ropogos, F.Ropvos Fábián, Fendant(Švýcarsko, Německo), Fendant Blanc (Waadt), F. Roux (Waadt), F. Vert (Waadt), Florenci Jouana, Franceset, Franceseta, Frauentraube, Gamet, Gelber Gutedel, Gemeiner Gutedel, Gentil Blanc, G. Vert, Giclet (Waadt), Golden Bordeaux, G. Chasselas (Kalifornie, Austrálie), Großblättrige Spanische, Große Spanische, Grosser Spaniger, Grüner Gutedel, Gutedel (Německo, Rakousko), G. Weiß, G. Chasselas Doré (Německo), Gyöngyszőlő (Maďarsko), Gyöngyzőlő, Junker, Königs Gutedel, Kracher, Krachgutedel (Alsasko), Krachmost, Lardot, Lourdot, Luzanois (Franche-Comté, Jura), Lozanner (Württemberg), Maisa, Marzemina Bianca (Itálie), M. Niduca, Morlenche, Mornan Blanc, Mornen, M. Blanc, Most, Mostrebe, Moster (Rakousko), Panse Muskat (Německo), Pariser Gutedel, Perlan (Ženeva), Pinzutella, Plamenka Belyi, Plant de Toulard, P. de Toulaud, Plemenika Praskava, Plemenka, P. Bela, P. Rana, P. Bijela (Chorvatsko), Praskava, Pruscava Biela, Queen Victoria (Anglie), Q. Victoria White, Raisin d'Officier, Ranka, Rebe Herrn Fuchses, Rheinrebe, Rodzasse (Waadt), Rosmarinentraube, Rosmarintraube (Wallis), Royal Muscadine (Anglie), Sasla, S. Bela, Schönedel (Sasko), Shasla Belaya, S. Dore (Bulharsko), S. Lechebnaya, S. Viktoria, Silberling, Silberweiß, Silberweißling, Süßling, Süßtraube, Sweetwater (Austrálie), Sweetwater White, Temprano (Španělsko), Terravin, Tribi Vognoble, Tribianco Tedesco (Itálie), Tribi Vignoble (Itálie), Ugne, Ušlechtilé Bílé, Valais Blanc, Valet Blanc (Franche-Comté, Jura), Viala, Vivisier (Franche-Comté, Jura), Wälsche, Wälscher (Rakousko), Weißer Gutedel (Německo), W. Krachgutedel, White Chasselas, White Muscadine, W. Sweetwater, W. Van der Laan, Zlahtina (Chorvatsko), Zlahtnina, Zlatina, Zupljanka, Župljanka
Původ odrůdy: Chrupka bílá (Chasselas blanc, čti [šas-sú-lá]) je starobylá stolní a moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), o které se dlouho soudilo, že pochází z eko-geografické skupiny severoafrických odrůd a že byla pěstována již před 5000 lety v Egyptě, kde měla být vyobrazena mimo jiné na stěnách chrámů v Luxoru. Faktem je, že některé variety této odrůdy se dodnes pěstují například v oáze Fajjúm asi 70 km od Káhiry. Dle jiných hypotéz měla být místem původu této odrůdy údolí Jordánu v Palestině, turecká Konstantinopol, francouzské Cahors atd. Odrůda byla velmi dlouho považována za nejstarší odrůdu vůbec, kultivovanou člověkem, do Evropy ji měli přivézt ze severoafrických břehů Féničané a dále měla být šířena Římany. Vikomt d'Auban, francouzský diplomat ve službách Františka I., ji měl roku 1523 do Burgundska přivézt z Konstantinopole, prvním místem jejího pěstování zde měla být obec Chasselas jihozápadně od města Mâcon v Burgundsku, po které je odrůda skutečně pojmenována. Chrupka byla prokazatelně oblíbenou odrůdou francouzského královského dvora, pro který byla pěstována v okolí Fontainebleu. Ampelografická studie a analýza DNA, provedená roku 2009, vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ této odrůdy a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, snad kanton Waadt (Vaud), kde bylo v 19. století na vinicích nalezeno velké množství klonů této odrůdyA.
Rozšíření odrůdy: První písemné doklady o pěstování odrůdy pocházejí z Německa roku 1539 (Gross Fränkisch, Edeldrauben, Lautterdrauben), ze Švýcarska roku 1612 (Fendans, Fendant Lausannois), pod názvem Chasselas je poprvé zmíněna roku 1654 ve Francii. Chrupka bílá je jako stolní odrůda rozšířena po celém světě, vysazena je na zhruba 35.000 hektarech, velké plochy jsou v Rumunsku (13.000 ha), Maďarsku (6.000 ha) nebo Turecku. Jako odrůda moštová se pěstuje mimo jiné ve Švýcarsku, ve francouzských kantonech, na 4.073 ha roku 2008. V kantonu Vaud byla v té době pěstována na 2.365 ha, nejznámější vína odtud nesou názvy Dézaley, Calamin, Vinzel, Morges, Clos des Abbesses nebo Clos des Moines, v kantonu Valais na 1.072 ha, je zde vytvořena apelace Fendant du Valais AOC). Ve ve Francii byla roku 2008 pěstována na 2.615 ha, převážně v Alsasku, Savojsku a v okolí města Crépy na jihu Ženevského jezera, ale známá jsou např. i vína AOC Pouilly-sur-Loire, která se často zaměňují za kvalitnější Pouilly-Fumé, pocházející ze stejné obce, ale vyrobené z odrůdy Sauvignon blanc, dále je odrůda součástí cuvée vín AOC Alsace, Crépy, Seyssel effervescent, Vin de Savoie, Marignan, Ripaille. Ve Francii je registrováno 30 klonů k použití jako stolní odrůda a 3 klony jako moštová. V Chile byla roku 2006 vysazena na 403 ha v oblasti Bío-Bío, v Německu roku 2007 na 1.129 ha hlavně v oblasti Bádenska, v okolí Markgräflerlandu. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1941. Je uvedena také v Listině registrovaných odrůd SR. Ve větším rozsahu u nás "chrupky" byly vysazovány po roce 1900, převážně na Moravě. Kolem roku 1935 již tvořily 2 % ploch českých a 6 % ploch moravských vinic. Dnes se pěstují převážně na zahrádkách a mezi malopěstiteli, plocha vinic se všemi varietami je odhadována na 12 ha, průměrné stáří vinic je 32 let. Od roku 1992 jsou v ČR registrovány 4 klony odrůdy, udržovateli odrůdy jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, ŠSV Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.
Název odrůdy: Český název odrůdy, "chrupka", vychází, podobně jako u variety třešně stejného názvu, ze stejného základu, jako pojem "chruplavost", kterým bývá často u stolních odrůd označována jedna z vlastností dužiny. Faktem ovšem je, že právě u odrůd révy Chrupka vytváří dojem "chruplavosti" spíše tenká, ale poměrně pevná dužina. Mezinárodně užívaný název Chasselas údajně vychází z faktu, že prvním místem pěstování odrůdy měla být ve Francii obec Chasselas, ležící jihozápadně od města Mâcon v Burgundsku. Andreas Jung ovšem odvozuje název odrůdy ještě z jejího domnělého blízkovýchodního původu, od jména údolí řeky Chalus (též Chaslus) v severní Sýrii, případně od jména města Chalus v severním Íránu, při Kaspickém moři a uvádí, že se odrůda do Evropy dostala v období křižáckých válek z Kilíkie (tehdejší součást Arménské říše)C. Německý název "Gutedel" by se dal přeložit jako "dobrá a ušlechtilá". Švýcarský název "Fendant" je odvozen ze slova "fendre", v překladu "pukat, štěpit se" a vztahuje se ke slupce bobulí. Odrůda má velké množství synonym, což svědčí o její starobylosti, ale také o variabilitě.
Rodina odrůd Chasselas: Existence všech odrůd, variet a klonů této rodiny odrůd je úzce spjata s původní odrůdou, kterou pravděpodobně byla Chasselas blanc, z níž vznikly buď jako mutace, nebo méně často vzájemným křížením. Odrůdy Chasselas blanc a Chasselas rosé jsou zapsány v seznamech klasifkovaných odrůd mnoha zemí pod různými názvy, které mohou být synonymy, varietami, mutacemi, ale často dnes jsou již v katalogu VIVC uvedeny jako samostatné odrůdy. Tak například v Portugalsku jsou kromě Chasselas blanc zapsány ještě Chasselas Sabor, Chasselas Salsa (ta je dnes považována za identickou s odrůdou Chasselas blanc) a Chasselas roxoB. Nemá smysl jmenovat zde všechny zástupce rodiny Chasselas, kteří jsou samostatně uvedeni v katalogu odrůd VIVC. Jen pro dokreslení problematiky této rodiny lze uvést, že synonymika dvou běžně samostatně uváděných odrůd Chasselas rosé a Chasselas rouge a jejich pojetí různými autory jsou tak dokonale propletené, že i VIVC roku 2011 jednu a tutéž fotografii uvádí jako typovou pro obě odrůdy. Na jejich omluvu lze dodat, že tyto dvě odrůdy mnoho autorů považuje za identické. Pro zajímavost lze uvést stručnou charakteristiku nejčastěji pěstovaných švýcarských klonů, či chcete-li, variet této odrůdy. Chasselas Fendant roux je nejrozšířenějším typem na západě země, hrozny zde slouží především k výrobě vín. Původně snad pochází z regionu Lavaux, kde je i dnes nejhojnější. Bobule mají pevnou dužinu, která se tlakem prstu dá vyjmout z puklé slupky, aniž by se roztekla, ostatně název Fendant je odvozen ze slova «fendre», v překladu "pukat, štěpit se". Bobule mají na osluněných líčkách charakteristickou načervenalou, svítivou barvu, ta je ovšem závislá na poloze a ročníku. Chasselas Fendant vert je podobným typem, lišícím se od předchozího tím, že se bobule na osluněných líčkách barví pomaleji, mnohem méně výrazně, zlatožlutě. Zpravidla je tento typ i produktivnější, rozšířený je v okolí La Côte, kde bývá nazýván "Vert de Vinzel". Chasselas Giclet byl dříve hojným typem. Název je odvozen ze slova "gicler", v překladu "stříkat", dužina je totiž velmi šťavnatá a bobule při zmačknutí stříká šťávu. Bubule mají i při úplném vyzrání spíše matnou, zelenožlutou barvu, mošt mívá vyšší aciditu, než Chasselas Fendant, vína bývala méně ceněna, proto tento typ z vinic mizí. Chasselas à bois rouge je typ Chasselas Fendant, který je nápadný červeně zbarveným révím. Dlouhý čas byl z vinic vytlačován výnosnějšími typy, dnes je právě menší produktivita ceněna, mošt bývá kvalitnější. Chasselas blanchette je typ, dříve hojně rozšířený v Chablais a Lavaux, který z vinic takřka zmizel. Růst byl méně bujný, bobule měly voskově žlutý nádech, vína byla velmi ceněna. Chasselas 1921 (Chasselas de Moissac) je světově rozšířený typ variety Chasselas Fendant roux, pěstovaný jako stolní odrůda. Chasselas Plant droit se vyznačuje vzpřímenými letorosty, tedy menší náročností na pěstování. Dává vína vyšší acidity a najdeme jej především v kantonu Genf. Chasselas Jaune cire a Chasselas à grains pâles jsou typy s voskově žlutou barvou bobulí, respektive s nažloutlými jadérky. Z hojněji pěstovaných variet, dle katalogu VIVC samostatných odrůd, jsou zajímavé například Chasselas musqué, vykazující výrazné muškátové tóny v aroma dužiny či Chasselas apyrène (Chasselas sans pepins), bezsemenná mutace Chasselas blanc, nepříliš rozšířená stolní odrůda s malými bobulemi a s nízkou produktivitou. Chasselas Coulard se vyznačuje sklonem ke sprchávání květenství i při relativně příznivém počasí v době květu, ne všechny květy jsou opýleny a často dochází k opadu právě se tvořících nasazení bobulí či k tvorbě velmi malých bobulek bez jadérek (zatímco ostatní typy Chasselas sprchají jen při nepříznivých klimatických podmínkách, tedy při dešti a chladnu v době květu). Chasselas violet je extrémní barevná mutace, jejíž letorosty jsou červenofialové a jejíž mladé bobule mají sklon krátce po zaměkání získat fialový tón, který se později mění do méně výrazné, růžovofialové až starortůžové barvy. V oblasti Romandie se tato odrůda často nazývá Lacryma Christi. Chasselas Cioutat (Chasselas à feuillage persillé, Petersilienblätter, u nás Chrupka petrželolistá) je další, velice zajímavý typ, který má extrémně výrazně členěné listy, připomínají listy petržele.
Významní kříženci: Muškát Ottonel je moštová odrůda, spontánní křížení, na kterém se odrůda Chasselas blanc podílela jako mateřská odrůda. Mezi významná novokřížení německých šlechtitelů, na kterých se podílela odrůda Chasselas blanc, náleží např. Huxelrebe (1927), Nobling (1940), Johanniter (1968) a dále odrůdy Charmont nebo Schönburger.
Charakteristika odrůdy: (H) Úponky révy jsou průměrně až velmi dlouhé, bi- až trifidní, světle zelené s bronzovým tónem u báze. Růst je bujný, letorosty poléhavé až polovzpřímené. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou středně velké, zcela otevřené, pavučinovitě ochmýřené až slabě plstnaté, bělavě zelené s bronzově červeným nádechem, středně silně až silně pigmentované antokyany, s vínově až měďnatě červenými okraji, apikální listy (1-3) jsou ploché, bronzové s červenozelenou žílnatinou, arachnoidální, bazální mírně miskovitě prohnuté, lesklé, na líci zelené s jemným bronzovým nádechem, arachnoidální, osa je vzpřímená. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou průměrně otevřené, arachnoidální, žlutozelené s bronzovými okraji, apikální listy jsou na profilu mírně ve tvaru V, lesklé, bronzové až vínově červené se zelenou žilnatinou, výraznou zejména na rubu, pavučinovitě ochmýřené,na rubu intenzívněji, bazální listy jsou na profilu ve tvaru V, světle zelené (čtvrtý má žlutavě bronzový nádech), na líci arachnoidální, na rubu spíše štětinkaté, osa je vztyčená nebo mírně zakřivená. Letorosty mají kulatý průřez s naznačenými hranami, jsou lysé, na dorsální straně vínově bronzobočervené či zelené s pruhy stejného odstínu, na ventrální zelené či vínově bronzovočerveně pruhované, na nodiích výrazněji. Jednoleté réví je zbarveno červenohnědě až fialovočerveně, uniformně, je zřetelně podélně rýhované, tmavě skvrnité, eliptického průřezu až zploštělé, s naznačenými hranami, internodia jsou kratší (9-10 cm), nodia výrazná, pupeny špičaté. Kmen je středně robustní. Dospělý list je středně velký (16,2 x 15,6 cm), vejčitý až pentagonální, pětilaločnatý, středně, spíše však hluboce vykrajovaný, horní výkroje jsou většinou uzavřené či úzce otevřené, bez zoubků, s oblým dnem, dolní otevřené s oblým dnem či naznačené. Na profilu je list většinou mírně ve tvaru V. Líc listu je světle zelený, hladký až slabě puchýřnatý, lysý, rub listu je na ploše slabě plstnatý až lysý, na žilnatině slabě štětinkatý, hlavní žilnatina listu v okolí řapíku je středně silně pigmentovaná antokyany, načervenalá, okraj listu je středně výrazně zoubkovaný, zoubky jsou nepravidelné, s průměrně širokou bází a s konvexními stranami. Řapíkový výkroj je buď uzavřený či mírně překrytý s průsvitem nebo úzce otevřený, lyrovitý až lancetovitý s ostrým dnem, zřídka zcela překrytý, bez zoubku a bez ohraničení žilnatinou. Řapík je středně dlouhý (14 cm), kratší či stejně dlouhý jako střední žíla listu, takřka lysý, žlutavě zelený s vínově červeným tónem u báze, s málo zřetejlným kanálkem na průřezu. Podzimní barva listů je citrónově žlutá, listy žloutnou poměrně brzy. Květenství je 10-12 cm dlouhé, válcovité až pyramidální. Oboupohlavní, většinou pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. První květenství je na 2-4 nodiu, plodnost bazálních pupenů je průměrná až slabá. Plodem jsou středně velké (14-17 mm, 2,2 g), okrouhlé bobule uniformně zelenožluté, na osluněném líčku jantarové až hnědavé barvy, mírně až průměrně ojíněné, s velmi tenkou, ale poměrně pevnou slupkou, s nezbarvenou, měkkou a šťavnatou dužinou příjemné, neutrální chuti, obsahující semena. Semena jsou 2-3 v bobuli, menší, hruškovitá, s malým zobáčkem. Hilum je zřetelné. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, středně obtížně oddělitelné od bobule. Hrozen je středně velký, (11-16 x 8-9 cm, 140 g), o něco menší, než u odrůdy Chasselas rosé, řídší (u Chasselas rosé je středně hustý), válcovitě kuželovitý, s rozvětveným hlavním vřetenem či s 1-2 křidélky. Stopka je kratší až středně dlouhá, slabě lignifikovaná. Pěstování: Réví dobře vyzrává (90 %). Zimnímu mrazu odolává podprůměrně (do -17°C), na zimu se keře často doporučuje zakrýt vrstvou zeminy. Hodí se pro většinu vedení, vhodnější jsou delší tažně, řez se provádí na 5-7 oček, ale dobře snáší dlouhý i krátký řez, doporučovány jsou podnože SO-4, T 5C a K 5BB. V chráněných polohách, v optimálních podmínkách lze dosáhnout výnosu až 150 hl/ha, hodnoty, dosažené v Německu v letech 1975-2001 u různých klonů jsou 13-20 t/ha při cukernatosti moštu 68-73 (80) °Oe a aciditě 5-9 g/l, dle ukrajinských zdrojů 15,2-21,5 %. Pro zkvalitnění moštu vyžaduje redukci výnosů. Fenologie: Raší, kvete i zaměká raně až středně pozdně, zaměká uprostřed srpna a dozrává raně, po první dekádě září. Data Domaine de Vassal, Francie - raší 21. března, dozrává 14. Srpna28, 30 (v Itálii se sklízí již koncem srpna)197. Vegetační cyklus trvá 105-136 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2500°C. Choroby a škůdci: Odrůda je velmi citlivá vůči nekrózám a plísni révové (Plasmopara viticola), je napadána oidiem, eutypózou a excoriózou, ostatním houbovým chorobám odolává pouze průměrně, není příliš napadána roztoči a botrytidou. Poloha a půdy: Vyžaduje polohy, chráněné před větrem a jarními mrazíky, v době květu je citlivá na chlad a déšť a často trpí sprcháváním květenství, v době rašení a květu trpí i suchem, upřednostňuje hlubší, úrodné půdy s vyšším obsahem živin. Je velmi citlivá na nedostatek hořčíku v půdě (zejména v půdách bohatých na draslík). Charakteristika vína: Z odrůdy získáváme velmi lehká, víceméně neutrální vína, chudá na kyseliny, s nižším obsahem alkoholu, určená k pití převážně jako mladá. Odrůdová vína jsou světle žluté barvy, lehká, svěží, převážně suchá, mají někdy určitý obsah oxidu uhličitého a jsou ovocitá, v chuti a vůni můžeme hledat zelená jablka, citrusové plody, broskve, oříšky, květ hlohu, mátu a v lepších polohách minerální tóny. Jako stolní odrůda je chrupka oblíbená, hrozny dlouho vydrží na keři, dobře snášejí transport, jejich skladovatelnost je průměrná. Tržní hodnota: Chrupky jsou považovány za klasické stolní odrůdy dobré tržní hodnoty. U nás jsou pěstovány především k produkci stolních hroznů, i když se lze výjimečně setkat i s jednoduššími stolními víny. Jako stolní hrozen se jeví být zajímavější odr. Chrupka červená. Literatura: *Kraus, V. et al.: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Galet, P.: Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000, ISBN 978-2-0123-6331-1, *Robinson, J.: Das Oxford Weinlexikon, Hallwag, Gräfe und Unzer, München 2006, ISBN 978-3-8338-0691-9, *Ehrlich, D.: Das Rebsorten ABC. Reben und ihre Weine, 3. vydání, Gräfe & Unzer, Mnichov 2005, ISBN 978-3-7742-6960-6, Internetové zdroje: 9,10,13,26, 28, 30, 35, 46, 72, 74, 77,91, 92,100, 115, 134, 135, 136,163, 165, 176, 197, 199, 201, 202, A)Etude historico-génétique de l'origine du 'Chasselas' J.F. Vouillamoz, C. Arnold, Université de Neuchâtel, NCCR Plant Survival, rue Emile-Argand 11, 2009, Neuchâtel. [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.linherr.ch/cmsFiles/WAL/wal_Media/wal_NCCR_Origine_Chasselas.pdf, B)Catálogo Nacional de Variedades 3/2012. Diário da República, 2.ª série - N.º 48 - 7 de março de 2012. [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://dre.pt/pdf2sdip/2012/03/048000000/0842808432.pdf, C)Historische Rebsorten. Muskat Gutedel [online, 2016-08-31]. Dostupné z: http://www.historische-rebsorten.de/historische-rebsorten/weissweinsorten/muskat-gutedel/, *Differentiation of grapevine (Vitis vinifera L.) conculta members based on molecular tools. Bodor, P. et al. Biotechnology & Biotechnological Equipment, Vol. 28, No. 1, 14-20, 2014 [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/13102818.2014.901666, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf. *Georgian ampelography [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://grapes.basilashvili.ge/index.php?a=main&pid=17&lang=ge&lid=7&type=0&color=0&rid=0, *Georgikon Keszthely. Szölöfajták. Dr. Kocsis László. Pannon Egyetem Georgikon Kar [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.georgikon.hu/tanszekek/kertesz/Fajtak_portfolio/01%20Cserszegtomaj.pdf,*Genetic relationships among grapevine cultivars grown in Oltrepò Pavese (Italy). Rossoni, M. et al. Vitis 42 (1), 31-34 (2003). [online,2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e041080.pdf. *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf. *Variedades de vid de Asturias. Loureiro, Rodriguez, D., Moreno Sanz, P., Suarez Valles, B. Gobierno de Espana, Ministerio de Ciencia e Innovacion, 2011 [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.serida.org/pdfs/5173.pdf, *CSIC-Misión Biológica de Galicia [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis.mbg.csic.es/vitis/es/variedades.php, *Biodiversity and characterization of twenty-two *Vitis vinifera* L. cultivars in the northwestern Iberian peninsula. Moreno-Sanz, P. et al. Scientia Horticulturae 129 (2011) 433-440 [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.biotools.eu/documentospdf/DNA-Polymerase-048.pdf, *Identification and characterization of Swiss grapevine cultivars using microsatellite markers. A. Frei et al. Mitteilungen Klosterneuburg 56 (2006): 147-156 [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://bundesamt.weinobstklosterneuburg.at/upload/downloads/147-2006.pdf, *Differentiation of grapevine (Vitis vinifera L.) conculta members based on molecular tools. Bodor, P. et al. Biotechnology & Biotechnological Equipment, Vol. 28, No. 1, 14-20, 2014 [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/13102818.2014.901666, *Evaluation of genetic diversity: Which of the varieties can be named 'Rebula' (Vitis viniferaL.)? Rusjan, D. et al. Viti 49 (4), 189-192 (2010) [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 10 3181.pdf, *Genetic structure, origins, and relationships of grapevine cultivars from the Castilian Plateau of Spain. Santana, C.J. et al. American Journal of Enology and Viticulture 61 (2) 214-224 (201*)Identification of grape cultivars from Liguria (north-western Italy). Torello Marinoni D. et al. Vitis 48 (4), 175-183 (2009) [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w0%2009%2016.pdf, *Characterization of the Nearly Extinct 'Albilla' Cultivar From Galicia and its Relationships With Other Spanish 'Albillos'. Díaz-Losada, E. et al. J. Int. Sci. Vigne Vin, 2013, 47, n°4, 261-268 (2013) [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/261465924_CHARACTERIZATION_OF_THE_NEARLY_EXTINCT_ALBILLA_CULTIVAR_FROM_GALICIA_AND_ITS_RELATIONSHIPS_WITH_OTHER_SPANISH_ALBILLOS, *Identification and molecular biodiversity of autochthonous grapevine cultivars in the 'Comarca del Bierzo', León, Spain. Gonzales-Andres, F. et al. Vitis 46 (2), 71-76 (2007) [online, 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1 07 641.pdf, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama