Chorvatsko

17. července 2017 v 18:09 | Martin Šimek |  Vinařství v zemích světa
Historie a současnost: Nové archeologické výzkumy ukazují, že na chorvatském území pěstovali vinnou révu již Illyrové, pravděpodobně v době bronzové, ale určitě v době železné. Opravdový rozvoj vinohradnictví nastal až v době řecké kolonizace v 5. století př. Kr., první písemnou zprávu o tom máme z kolonie Issa (dnešní ostrov Vis), víno se pěstovalo i na ostrovech Hvar a Korčula. Římané později na řeckou tradici navázali. Ve středověku vznikají první vinařské zákony, které vinohradnictví regulují a ochraňují. V 15. století, s příchodem osmanských Turků a islámského práva, byla vinohradnická tradice přerušena, ale k úplné likvidaci vinohradů nedošlo, katoličtí mniši měli povoleno pokračovat ve výrobě vína pro bohoslužebné účely. Na konci 19. století, za Rakousko-Uherska, se místním vinařům poněkud ztěžují podmínky pěstování révy, protěžovaný je import vín italských, navíc na přelomu 20. století přichází i do Chovatska kalamita révokazu. Socialismus přinesl scelování vinohradů, zakládání vinařských družstev a preferování kvantity před kvalitou, po vzniku samostatné Chrovatské republiky došlo opět k privatizaci a k znovuobnovení rodinných vinařství.
Pěstování révy je dnes soustředěno do dvou oblastí, do oblasti jihozápadní, z velké většiny tvořící pobřežní pásmo a do severovýchodní oblasti, spíše vnitrozemské. Průměrná teplota ve vnitrozemí se v lednu pohybuje mezi 0 až 2 °C, v srpnu mezi 19 až 23 °C, na pobřeží v lednu je 6-11 °C, v srpnu 21-27 ° C, teplota moře je v průměru 12 °C v zimě a 25 °C v létě. Na pobřeží vládne středomořské, mírné klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami, dále od pobřeží a na ostrovech je srážek nedostatek, vinohrady se zde nacházejí na krasových, někdy značně strmých svazích, ve vnitrozemí je klima kontinentální, s teplými léty, drsnější zimou a nižšími až průměrnými srážkami, slunečního záření je v obou oblastech dostatek. Zajímavé je, že toto rozdělení na dvě oblasti přibližně platí i pro oblíbenný vinný nápoj, který Vám podávají v té-které oblasti k obědu. Na jihu Chorvatska se pije převážně "bevanda", těžké, aromatické červené víno, ředěné vodou, na severozápadě "gemišt" (též "špricer"), nakyslé bílé víno s minerálkou. V Chorvatsku bylo r. 2007 cca 34.900 ha vinic, na kterých se vypěstovalo 198.000 tun hroznů. Není známa přesná výměra ploch s moštovými odrůdami, ale bylo vyrobeno cca 1.365.000 hl vína, z toho 67 % bílého a 33 % červeného včetně rosé.
Vinařské zákonodárství: Najdeme je na stránkách Croatian Institute of Viticulture and Enology (www.hcphs.hr), který byl zal. r. 1996. Plné znění zákona o víně najdeme na stránkách http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/305807.html. Informace o regionech jsou k dispozici na www.vinogradarstvo.com.
V Chorvatsku byl postupně zaveden apelační systém, který dva regiony, Kontinentalna Hrvatska a Primorska Hrvatska, rozdělil dále na subregiony, vinogorje a distrikty, takže v současnosti zde existuje více než 300 geograficky definovaných oblastí. První dvě oblasti byly definovány již roku 1967 (Dingač, Postup). Chorvatská vína jsou tříděna podle kvality, ta je zřetelně označena na etiketě. Nejkvalitnější je Vrhunsko vino, následuje Kvalitetno vino (Jakostní víno) a Stolno vino. Dále je na etiketě uvedeno geografické označení původu, pokud víno splňuje požadavky, kladené na odrůdové složení, polohu a jakost a popřípadě i označení odrůdy, pokud je víno vyrobeno nejméně z 85 % z hroznů udané odrůdy. Zvláštní označení mohou nést vína ročníková, vína, zrající ve speciálních podmínkách, vína, odlišná způsobem sklizně a zpracování atd., pokud jsou vyrobena z odrůd, doporučených k pěstování v dané oblasti. Nárok na označení vintage mají vína, zrající déle, než je optimální doba zrání a ne méně než 5 let ode dne zpracování hroznů, z toho nejméně 3 roky v láhvi. Vína se dělí na Suho, Polusuho, Slatko a dále na Bijelo, Crno a Rosa. Prošek je dalmatské dezertní víno, vyrobené ze sušených hroznů (obdoba italského "Vin Santo" či naší "slámovky"). Zvláštností chorvatských etiket je například, že na nich musí být uváděn obsah alkoholu s přesností na jedno desetinné místo, nezaokrouhluje se.
Odrůdová skladba: Bílé odrůdy: Bogdanuša (Dalmácie, Stari Grad, Hvar), Bratkovina (Dalmácie, Korčula), Cetinjka Bijela (Dalmácie, Korčula, Hvar, Mljet, Peljesac), Chardonnay, Debit (do Dalmácie s dostala z Itálie), Gegić (též Debeljan na ostr. Rab, mediteránní odr.), Graševina (Ryzlink vlašský), Grk (Dalmácie, Korčula, Mljet, Peljesac), Kraljevina (Moslavina, Prigorje-Bilogora, Zagorje-Međimurje), Kujundžuša (též Kojunđuša, Tvrdac, Tvrdorijez, Žutac, Ruderuša bijela, Dalmácie), Kurtelaška bijela (Dalmácie, Vis), Malvazija Istarska (Istria), Malvazija Dubrovačka (Dalmácie), Maraština (Krizol, Rukatac, Dalmácie, Korčula, Peljesac), Manzoni bijeli (též Incroccio Manzoni, Moslavina, Plešivica, Podunavlje, Prigorje-Bilogora, Slavonia), Moslavac (též Šipon, Mosler, Pošip, Furmint, kontinentální oblast), Muškat bijeli (též White Muscat, Plešivica, Pokuplje, Prigorje-Bilogora, Zagorje-Međimurje, Istria, Muškat žuti (též Muškat Momjanski, Yellow Muscat, Muscat á petit grains blancs, Plešivica, Pokuplje, Prigorje-Bilogora, Zagorje-Međimurje, Istria), Muškat Ottonel (Plešivica, Podunavlje, Pokuplje, Slavonia, Zagorje-Međimurje, Istria), Neuburger (Plešivica, Pokuplje), Pinot bijeli, Pinot sivi, Plavec žuti (Moslavina, Podunavlje, Pokuplje, Prigorje-Bilogora), Pošip (příbuzný Furmintu, Dalmácie), Prč (Dalmácie, Hvar), Rajnski rizling, Rizvanac bijeli (Muller-thurgau, kontinentální region), Rkaciteli (Severní Dalmácie), Ružica crvena (Prigorje, Slavonia), Sauvignon bijeli, Silvanac zeleni (kontinentální region), Šipelj (Pokuplje), Škrlet (Moslavina, Prigorje-Bilogora), Traminac (kontinentální region), Traminac mirisni (Gewürztraminer, kontinentální region), Trbljan bijeli (též Kuč, Trebbiano Romagnolo, Dalmácie) Trebbiano Toscano (Istria, Dalmácie), Verduzzo (Istria), Vugava (též Bugava, Ugava, Viškulja, Dalmácie, Vis), Zelenac (též Zelinika, Slavonia, Plešivica, Zagorje-Međimurje), Žilavka (původem z Hercegoviny, Jižní Dalmácie), Žlahtina (Istria, jižní chorvatské pobřeží, Krk). Modré odrůdy: Alicante Bouschet (Moslavina, Podunavlje, Prigorje-Bilogora, Istria), Babić (Dalmácie, Primosten), Barbera (Istria), Borgonja crna (kultivat Gamay, Istria), Cabernet Franc (mediterránní obl.), Cabernet Sauvignon, Carignan (Severní Dalmácie), Crljenak Kaštelanski (jeden z rodičů odr. Plavac mali a Zinfandel, vzácně pěstovaná odr.), Dobričić (střed a jih Dalmácie, Šolta), Drnekuša crna (střed a jih Dalmácie), Frankovka, Gamay bojadiser (Gamay), Grenaš crni (Grenache, Dalmácie), Hrvatica (též Croattina, Istria), Jarbola (příbuzná Hrvatici, mediterránní obl.), Lasina (severní Dalmácie, desertní víno "Prošek"), Lovrijenac (St Laurent, Moslavina, Plešivica, Pokuplje, Prigorje-Bilogora, Zagorje-Međimurje), Merlot, Muškat ruža crni (Moscato delle rose nero, Istria, střední a jižní Dalmácie), Nebbiolo (mediterránní obl.), Ninčuša (Dalmácie), Okatac (též Ružica crvena, Glavinuša, Dalmácie), Pinot crni, Plavac (též Plavac mali, Pagadebit, střední a jižní Dalmácie), Plavina (též Plavac mali, Plavka, Plajka, Brajda, Brajdica, mediterránní obl.), Portugizac (kontinentální obl.), Sušćan crni (též Sansigot, Sujćan, Tvardo grozje, Sanseg, mediteránní obl., Susac, Lošinj, Cres), Svrdlovina crna (též Galica, severní Dalmácie), Syrah (mediterránní obl.), Teran Rafošk (též Refosk, Refosco, Istria), Tocai Friulano (Istria), Trnjak (Rudežuša, Dalmácie), Vranac (severní Dalmácie), Zadarka crna (severní Dalmácie), Zweigeltrebe (kontinentální obl.).
Vinařské oblasti: Chorvatsko je rozděleno na dva hlavní vinařské regiony, na severní, kontinentální Chorvatsko a na mediterránní Chorvatsko (též chorvatské pobřeží). Tyto dva regiony se dělí na 12 subregionů a subregiony dále na vinařské oblasti.
KONTINENTÁLNÍ CHORVATSKO: Patří sem subregion Podunavlje s oblastmi Srijemsko vinogorje, Erdutsko vinogorje a Baranjsko vinogorje. Subregion Slavonija s oblastmi Dakovačko vinogorje, Slavonskobrodsko vinogorje, Novogradiško vinogorje, Požeško-pleterničko vinogorje, Kutjevačko vinogorje, Daruvarsko vinogorje, Pakračko vinogorje, Feričanačko vinogorje, Orahovičko-slatinsko vinogorje a Virovitičko vinogorje. V tomto subregionu se réva pěstuje již od 13. století (Kutjevo, Ilok), ceněná jsou bílá vína z odr. Graševina, Pinot sivi, Traminac a Chardonnay. Subregion Moslavina s oblastmi Volodersko-Ivanićgradsko vinogorje a Čazmansko-Garešničko vinogorje. Subregion Prigorje-Bilogora s oblastmi Dugoselsko-Vrbovečko vinogorje, Kalničko vinogorje, Koprivničko-Durđevačko vinogorje, Bjelovarsko-Grubišnopoljsko vinogorje, Zelinsko vinogorje a Zagrebačko vinogorje. Subregion Pokuplje s oblastmi Karlovačko vinogorje, Petrinjsko vinogorje a Vukomeričko vinogorje. Subregion Plešivica s oblastmi Samoborsko vinogorje, Plešivičko-Okićko vinogorje, Svetojansko-Slavetnićko vinogorje, Krašićko vinogorje a Ozaljsko-Vivodinsko vinogorje. Subregion Zagorje-Međimurje s oblastmi Međimursko vinogorje, Varaždinsko vinogorje, Ludbreško vinogorje, Krapinsko vinogorje, Zlatarsko vinogorje a Zabočko vinogorje (známá jsou odtud především vína RR a Graševina).
MEDITERRÁNNÍ CHORVATSKO: Patří sem subregion Istria s oblastmi Zapadno istarsko vinogorje, Centralno istarsko vinogorje a Istočno istarsko vinogorje, daří se zde odr. Merlot a Malvazija Istarska. Subregion Hrvatsko Primorje s oblastmi Opatijsko-Riječko-Vinodolsko vinogorje, Krčko vinogorje, Rapsko vinogorje, Cresko-Lošinjsko vinogorje, Paško vinogorje. Subregion Sjeverna Dalmacija s oblastmi Zadarsko-Biogradsko vinogorje, Benkovačko-Stankovačko vinogorje, Pirovačko-Skradinsko vinogorje, Kninsko vinogorje, Prominsko vinogorje, Šibensko vinogorje a Primoštensko vinogorje. Subregion Dalmatinska Zagora (něm. Dalmatinisches Hinterland) s oblastmi Sinjsko-Vrličko vinogorje, Imotsko vinogorje, Vrgorsko vinogorje a Drniško vinogorje. Subregion Srednja / Južna Dalmacija s oblastmi Kaštelansko-Trogirsko vinogorje, Splitsko-Omiško-Makarsko vinogorje, Neretvansko vinogorje, Konavosko vinogorje, Mljetsko vinogorje, Pelješko vinogorje (Plochy vinic v oblasti Pelješac díky příznivým klimatickým podmínkám neustále rostou. U obce Potomje jsou vyráběná výborná červená vína "Dingač" z odr. Plavac mali, ale obecně jsou výborná vína z této oblasti pojmenována jednoduše Plavac či Pelješac. Z bílých vín stojí za ochutnání "Rukatac" (též "Maraština"), vyráběné v obci Oskorušno), Korčulansko vinogorje, Lastovsko vinogorje, Viško vinogorje (Ostrov Vis, na kterém je víno nepřetržitě pěstováno přes 2000 let, což dosvědčují bohaté archeologické nálezy. Setkáme se zde s autochtonními odrůdami Trbljan, Vugava, Maraština, Kurtelaška. Odrůdu Vugava považují mnozí za nejstarší odrůdu tohoto ostrova, údajně pochází z období řecké kolonizace. Vína mají specifickou zlatožlutou barvu a výrazné odrůdové "medové" aroma, proto se o nich často říká, že se nepijí, ale spíše jedí. Vugava je raná odrůda, vlastně s ní začíná vinobraní a právě vinobraní, kdy se otevřou sklepy a vinaři vynesou ven sudy s vínem, které potom provoní uličky mezi sklepy, je zde pověstné), Hvarsko vinogorje (Slunce prý zde svítí 2697 hodin v roce, podmínky pro pěstování vína jsou zde vynikající. Obyvatelé řecké osady Pharos v blízkosti dnešních měst Jelsa a Stari Grad zde založili vinohrady ještě v době před narozením Krista. Dnes se zde pěstují autochtonní odrůdy Cetinka, Mekuja, Bogdanuša či Maraština, které jsou již v jiných oblastech vzácné. Vína z odr. Bogdanuša mají zelenkavě žlutou barvu a jemnou hořčinku, Maraština má zlatožlutou barvu, jemné aroma a plnou, harmonickou chuť. Úplně odlišné jsou podmínky k pěstování révy na jižní straně ostrova, drsné, ale malebné, mnohé vinohrady jsou obtížně dostupné, leží na svazích, obdělávat se musí ručně. Charakteristická jsou odtud rubínově červená, ohnivá vína Plavac, prvotřídní se prodávají pod názvy "Faros" a "Ivan Dolac"), Bračko vinogorje (malebné jsou na ostrově brač zejména vinohrady na jižních svazích nad obcí Bol, na malých, šikmých terasách. Tmavočervený "Bolski Plavac" je charakteristický specifickým buketem a mandlovou hořčinkou) a Soltansko vinogorje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radim Radim | 17. března 2018 v 9:47 | Reagovat

Dobrý den,

velmi pěkný článek. Já měl možnost jet autem do Chorvatska a byla to krásná dovolená i s cestou. Tenhle rok bych jel určitě taky. Máte někdo zkušenost s touhle cestou - http://vsekolemcestovani.cz/radynacestu/autem-do-chorvatska-nejlevneji/?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama