Domina (zkratka Do)

13. července 2017 v 14:47 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Домина (Rusko, Ukrajina), Geilweilerhof 4- 25- 7, Gf. 4-25-7, GF. IV-25-7 N
Původ a rozšíření: Domina je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, kříženec odrůd Modrý Portugal a Rulandské modré199, A.

Tato odrůda byla vyšlechtěna roku 1927 v Německu, v Ústavu pro šlechtění révy vinné Geilweilerhof (Julius Kühn-Institut, JKI, Bundesforschungsinstitut für Kulturpflanzen, Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof), šlechtitelem jménem Peter Morio (1887-1960). V 50. letech dvacátého století byla odrůda dále selektována Dr. Bernhardem Husfeldem (1900-1970). Roku 2007 se v Německu pěstovala na ploše 404 hektarů (0,4 % celkové plochy vinic), z toho 346 ha se nacházelo v oblasti Franken. V Německu je registrována též tetraploidní mutace odrůdy, zapsaná v katalogu odrůd VIVC jako samostatná odrůda. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2004. V ČR se pěstuje minimálně, roku 2010 na ploše pouhých 0,1 hektaru, průměrné stáří vinic činilo 15 let. Udržovatelem odrůdy v ČR byl zesnulý Profesor Ing. Vilém Kraus, nyní je jím jeho syn Vilém Kraus z Mělníka. Odrůda je vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech, v Čechách i na Moravě. Mimo Německo a Českou republiku je odrůda registrována také v Belgii a v Nizozemsku.
Název odrůdy pochází z latiny, v překladu znamená "paní", nebo také "dáma". Možná bylo záměrem šlechtitele, aby odrůda jednou opanovala vinice a stala se rozhodující, dominantní složkou, z latinského "dominabitur", tedy "panovat, rozhodovat".
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný s polovzpřímenými letorosty. Vrcholky letorostů jsou otevřené, málo pigmentované antokyany, žlutavé s červenavým až červenohnědým okrajem, silně bíle vlnatě ochmýřené. mladé listy jsou zelené s bronzovým nádechem. jednoleté réví je žlutavě hnědé. Dospělý list je malý až středně velký, tvar čepele je pětiúhelníkovitý, tří- až pětilaločný s někdy pouze naznačenými, někdy středně hlubokými bočními výkroji, které mají oblé až ploché dno. Vrchní strana čepele listu je mírně puchýřnatá, řapíkový výkroj je lyrovitý, překrytý až široce překrytý s malým průsvitem, řapík listu je narůžovělý, středně dlouhý, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je málo pigmentovaná antokyaniny. Podzimní barva listů je vínově červená. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká, kulatá bobule. Barva bobule je tmavomodrá až modročerná, slupka obsahuje velké množství barviva, dužnina je nepatrně až málo zabarvená antokyaniny, šťavnatá, plné chuti. Hrozen je středně velký (150 g), hustý, válcovitě-kuželovitý, s krátkou stopkou a s křidélky na bázi. Pěstování: Vzhledem k dobrému vyzrávání dřeva nebývá poškozována zimními mrazy, odolává do -23 až -26 °C, někdy trpí pozdními jarními mrazíky, nemá sklon ke sprchávání. Odrůdu je možno pěstovat na většině vedení bez nároků na specifický řez, snáší dobře i krátký řez. Pěstitelé doporučují podnože SO-4, Cr 2 a 125 AA. Výnos odrůdy je vyšší, 9-14 t/ha při cukernatosti 17-19 °NM a obsahu kyselin 8-11 g/1, ve zkouškách pro registraci bylo v tříletém průměru dosaženo výnosu 12 t/ha o průměrné cukernatosti 18° NM. Fenologie: Doba rašení oček je raná až středně pozdní, doba květu je středně pozdní. Odrůda je středně pozdní až pozdní, sklizňová zralost začíná koncem září až v první dekádě října. Choroby a škůdci: Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda střeně odolná, méně odolná je proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea), objevuje se i sesychání třapiny. Netrpí chlorózou, sprcháváním ani virovými chorobami. Poloha a půdy: Na polohu a půdy není odrůda náročná. Pro poměrně rané dozrávání je vhodná i do okrajových vinařských oblastí. Dobře snáší i suchá stanoviště.
Charakteristika vína: Středně pozdní zrání je možno využít pro získání kvalitní suroviny i v okrajových vinařských oblastech. Důležitá je optimální fenolová zralost, protože odrůda má výraznejší tříslovinu. Při výrobě vína je třeba využíva možnosti jablečno-mléčné fermentace, která zjemní chuťový dojem vína. V dobrých polohách dává kvalitní víno hluboké rubínové až modročerné barvy, plné, s vysokým extraktem, vyšším obsahem taninů a s neutrální až jemnou, odrůdovou, aromatickou vůní. V chuti a vůni najdeme třešně a lesní bobulové ovoce. Víno je harmonické, typem připomíná vína odrůdy Modrý Portugal. I když odrůda nemá zabarvenou dužinu a není tak typickou barvířkou, vína se často používají k povýšení barvy cuvée. Vínům prospěje zrání v sudech, zaobluje taniny a snižuje aciditu mladých vín.

Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 17, 18, 24, 71, 74, 75, 100, 163, 166, 168, 171, 176, 181, 188, 189, 199,202,A)Die Kreuzungseltern deutscher Rebenneuzüchtungen im Fokus - Was sagt der genetische Fingerabdruck? Maul, E. et al. Deutsches Weinjahrbuch, 2013 (64. Jahrgang), Seite 128-142, ISBN 978-978-3800177837, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Vinařství Flajšinger [online, 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.vinarstviflajsinger.cz/?page_id=13, *Moselnetz [online, 2015-06-01]. Dostupné z: http://moselnetz.twoday.net/stories/4232679/.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama