Francie IV

17. července 2017 v 18:44 | Martin Šimek |  Vinařství v zemích světa
VINAŘSKÝ REGION RHONE (Rhône, údolí Rhony): Vinice Cotes du Rhone se rozkládají v délce 200 km na obou březích řeky Rhony od města Vienne směrem na jih až po Avignon. Region se dělí na dvě značně odlišné oblasti, severní a jižní, oběma oblastem jsou společné dvě generické AOC Cotes du Rhone(41.220 ha)a AOC Cotes du Rhone Villages (7.890 ha). Cotes du Rhone představuje 80 % produkce celého regionu, vína pocházejí z vinic v šesti départementech, jmenovitě Rhône, Loire, Drôme, Ardèche, Vaucluse a Gard, z různých mikroklimat, proto jsou nesmírně různorodá. K výrobě se používá až 20 různých odrůd, nejvíce Grenache, Syrah, Mourvedre, Cinsault, Counoise, Muscardin, Terret noir, Vaccarèse, z bílých Bourboulenc, Clairette blanche, Grenache blanc, Marsanne blanche, Picardan, Piquepoul blanc, Roussanne, Viognier. Bílá vína ovšem tvoří pouze 2 % produkce. 77 obcí z oblasti jižní Rhony smí používat predikát Villages. To se vyrábí převážně z odrůdy Grenache, je dobře strukturované, má výraznější hloubku, plnou vůni i chuť.
Klasifikace vín: Na počátku 20. století, následně po devastaci vinohradů mšičkou révokazem a plísní, vznikl problém s padělanými imitacemi vína. Jako odpověď vznikla v Châteauneuf-du-Pape sada pravidel regulujících výrobu vína, navržená baronem Le Roy de Boiseaumarié (majitelem Château Fortia a význačným právníkem). Vstoupila v platnost v roce 1923 a později se stala prototypem francouzského systému Appelation d´Origine Contrôlée (AOC), první klasifikace tohoto druhu na světě, která byla zavedena v roce 1935. Vína se vzestupně dělí na Vin de Pays, Vin de Qualité Supérieure (VDQS), Côtes du Rhône AOC, Côtes du Rhône Villages, nejvýše se nachází 13 jednotlivých "Cru" z Côtes du Rhône. Côtes du Rhône septentrionales (oblast severní Rhona) má asi 4.100 ha vinic a produkuje převážně strohá a řízná, velmi dobře zrající odrůdová vína Syrah, Viognier, Marsanne a/nebo Roussanne. Vinice severní Rhony začínají ve Vienně a táhnou se na jih k Valence. Terén je zde poměrně rozeklaný, se strmými břidlicovými svahy. Pozemky nejlepších vinohradů jsou obráceny na jih či jihovýchod a leží na žulovém písku. Podnebí se podobá jižnímu Burgundsku s převažujícím vlivem kontinentálního klimatu, panují zde teplá léta a chladné zimy, jasně definovaná roční období. Z bílých vín najdeme nejznámější v Condrieu AOC. Vyrábějí se z odrůdy Viognier, mají světle zlatožlutou barvu, jsou úplně suchá s jemným aroma jarních květů a fialek, v chuti najdeme směs meruněk, broskví, hrušek a růžových tónů, popř. kandovaných citrusových plodů u vzácnějších, sladších vín. Vyznačují se svěžestí a exklusivní jemností. Condrieu má podobné vlastnosti reliéfu jako sousední Côte Rôtie, odr. Viognier svědčí zdejší písčité a žulové svahy. Réva se pěstuje na pouhých 130 ha, takže vína jsou poměrně vzácná. Chateau Grillet AOC je zde jediná apelace, která zahrnuje pouze jednu usedlost. Rozloha 3,8 ha vinohradů ročně vyprodukuje kolem 10.000 lahví jedinečného odrůdového vína Viognier. Víno je mimořádně jemné, s květinovým a měruňkovým aroma, v chuti najdeme ještě broskve. Vzhledem k intenzitě vína a faktu, že tráví 20-22 měsíců v dubových sudech rozhodně potřebuje zrát i v lahvích, pijeme jej po 3-7 letech. Côte Rôtie AOC produkuje pověstná vína z odr. Syrah, do které se pro zvýšení aromatičnosti přidává do 20 % odr. Viognier. Schodiště úzkých terasovitých vinohradů sestupují v kaskádách až k hladině Rhôny a pro svůj profil neumožňují využití techniky. Côte Rôtie se dělí na Côte brune (hnědá) s břidličnatou, železnatou a jílovou půdou, kde se pěstuje Syrah a Côte blonde (světlá) s křemičitou a vápenatou půdou, osazenou odrůdou Viognier. Réva se pěstuje na 234 ha a produkuje víno, které má tmavě červenou barvu se slézovými nuancemi, intenzivní vůni fialek, hrozinek, špetkou pepře a tymiánu. Vína jsou solidní, výrazná, dobře stavěná, v ústech sametová. Pijí se ve stáří od 7 do 30 let. Crozes-Hermitage AOCse rozkládá na 1.411 ha v rovinách, obklopujících slavný kopec Hermitage. Z 90 % zde převažují červená vína, vyráběná převážně z odr. Syrah, voní po malinách a černém rybízu. Vína mají intenzivní barvu, noblesní tanin a celkově jsou velmi harmonická. Pijí se mladá, nejpozději do pěti let po sklizni. Zdejší vína jsou lehčí, křehčí a méně alkoholická než v ostatních částech údolí. Pro bílá vína jsou nejdůležitějšími odrůdami Marsanne a Roussanne, jejichž směs dává svěží, chuťově vyrovnaná kvalitní vína s květinovo-oříškovou vůní, která jsou ve všech směrech elegantní a pijí se do stáří 3 let. Hermitage AOC je apelací na svazích jediného žulového kopce nad městem Tain l´Hermitage na pravém břehu Rhôny, její rozloha je 136 ha. Červená vína (cca 75 %) z oblasti Hermitage pocházejí z odrůdy Syrah, bílá jsou směsí odr. Marsanne a Roussanne. Ve vínech červených najdeme celou paletu vůní, od fialek přes kosatce, černý rybíz až k lehce kořeněným nádechům. Jsou to vína otevřená, široká, kulatá, přitom mimořádně vyvážená a plná šarmu, silná a intenzivní. Potřebují přinejmenším deset let v lahvi, stárnout mohou tak dlouho (a v podobném stylu), jako nejlepší vína z Bordeaux. Bílá vína jsou velmi příjemná i mladá, přestože se mohou pít i po 10-15 letech. Nicméně již 3 roky po sklizni jsou voňavá (kořen kosatce, seno, mandle), s květinovým charakterem a nízkou kyselostí. Starší ročníky voní po medu a vanilce. Zdejší zvláštností je "vin de paille", likérové (paille = sláma) víno. Výrobní postupy jsou obdobné těm, podle nichž se vyrábí "vin de paille" v oblasti Jury. Toto víno zde vyrábí jen několik vinařů a to pouze ve výjimečných letech. Saint-Joseph AOC se táhne asi 60 km po levém břehu Rhôny, rozloha je 1.096 ha, produkuje z 90 % červená vína odr. Syrah a v menší míře vína bílá (Marsanne se špetkou Roussanne). Cornas AOC produkuje převážně z odr. Syrah vyráběná vína, žijící ve stínu svých sousedů. Na jih obrácené granitové vinice (111 ha), chráněné před větrem zajišťují dobré podmínky pro dozrávání, vína jsou tedy koncentrovaná a mají stálé vlastnosti. Saint-Péray AOC produkuje na 71 ha menší množství bílých vín, tichých i šumivých, z odr. Marsanne a Rousssanne. Côtes du Rhône meridionales (oblast jižní Rhona) je oblastí mezi městy Valence a Avignon, ve které převládá travnatý porost a křoviny. V jižní části převažuje vápenec, jíl a náplavové půdy. Klima na jihu je čistě středomořské s horkými a suchými léty a se zimními dešti. Oblast je mnohem rozlehlejší, zatím co severní Rhona měří od jednoho pásu vinic po druhý pouhých několik set metrů, jižní část má ve své nejširší části 60 kilometrů. Na cca 69.000 ha vinic produkuje převážně červená vína, kterým Grenache dává tělo a hebkost, Syrah a Mourvèdre pevnou strukturu. Z jižní Rhony pochází snad nejznámější víno Francie Chateauneuf-du-Pape AOC (3.153 ha). Ročně se ho vyrobí cca 100.000 hl. Půda v celé této oblasti je velmi kamenitá (oblázky sahají někde až do hloubky několika metrů). Tato vrstva se přes den nahřeje a po západu slunce zásobuje kořeny révy takto získaným teplem. Zdejší vína jsou tedy bohatá jak chutí, tak alkoholem (12,5-14 obj. %). V apelaci je povoleno 13 odrůd révy (Grenache, Syrah, Mourvèdre, Cinsaut, Counois, Vaccarèse, Terret noir, Muskardin, Bourboulenc, Clairette, Roussane, Picardan a Picpoul) a Châteauneuf-du-Pape může být směsí až všech třinácti (červené). V praxi však 75 % směsi tvoří Grenache a dále Syrah a Mourvèdre. Jen několik málo vinařů pěstuje všech 13 odrůd. Bíle Châteauneuf-du-Pape, variabilní směs čtyř odrůd, je plné a ovocité s jemným květinovým buketem zimolezu a narcisů. Tvoří asi 5 % produkce. Červené víno je tmavé barvy, kořenné vůně, výborně vyvážené s nesmírně dlouhou dochutí. Pít se má nejdříve 5 let po sklizni. Z jižní Rhony stojí za zmínku vína Gigondas AOC (1.233 ha). Vyrábí se z odrůd Grenache, Syrah, Cinsaut a Mourvedre. Mají nádhernou červenou barvu, vůni čerstvého červeného ovoce až po zvířecí tony a humus u staršího vína. Směsky, jejichž základ tvoří Grenache, jsou v mládí trochu drsné, ale zráním se stávají šarmantními, plnými víny s vůní malin a černého rybízu. Vína jsou hutná a desítka let zrání u těchto vín nehraje žádnou roli. Výborný poměr cena/kvalita. Většina vinic se nachází na svazích se směsí vápence a jílu. Nejznámější francouzská rosé produkuje Tavel AOC (933 ha). Vyrábějí se ze základní odrůdy Grenache, doplněné odr. Cinsaut, Clairet či dalšími asi 6 odrůdami. Barva někdy připomíná barvu střešních tašek a objevují se v ní i oranžové podtóny. Chuť je svěží, ve vůni se projevují meruňky, broskve a pražené mandle. Pijí se mladá. Côtes du Vivarais AOC (439 ha) leží v dep. Ardèche a získal statut apelace až v r. 1999. Klima je zde chladnější a vlhčí, vína jsou proto stylově hubenější. Většinu tvoří vína červená, převážně scelovaná ze Syrahu a Grenache, které musí tvořit celkem 90 % výsadby. Coteaux Du Tricastin AOC má 2.342 ha vinic nacházejících se jižně od města Montélimar. Červená vína představují 90 % zdejší produkce (převážně Grenache a Syrah), dále se produkuje velmi chutné rosé a v omezené míře i stále se zlepšující bílé víno. Clairette de Die AOC (1.401 ha), Crémant de Die AOC, Coteaux de Die a Châtillon-en-Diois AOC (42 ha) se nacházejí asi 40 km východně od Rhôny, v údolí řeky Drôme, v regionu Diois, kde se výroba vína datuje již od dob Římanů. Nejznámějším vínem ze zdejších tří AOC je lehké, sladké šumivé Clairette de Die. Vyrábí se z hroznů Muscat blanc à petits grains a Clairette pomocí méthode dioise (proces s druhotným kvašením v lahvi, které je vyvoláno zbytkovým hroznovým cukrem místo toho, aby se cukr do lahve přidával). Vacqueyras AOC (391 ha) je nejmladší rhônské cru (1990). Je zde podobný druh půdy, jako Gigondas. Jde o kraj červeného vína, kde se vyrábějí jedna z nejhodnotnějších vín v regionu. Převládající odrůdou je Grenache. Lirac AOC (661 ha) se rozkládá na břehu řeky Rhôny, naproti Châteauneuf-du-Pape. Zdejší červené víno vychází z Grenache, je robustní a plné. Rosé je podobné tomu ze sousedního Tavelu, je plné, opojné a hodí se k jídlu. Podobně jako ovocité bílé víno by i rosé mělo být konzumováno mladé. Côtes du Ventoux AOC (6.400 ha) má střed v 1.900 metrů vysoké hoře Mont Ventoux, na jejíchž svazích leží vinice ve výšce až 500 m.n.m. Převládají svěží a ovocitá červená vína, v menším množství lehčí bílá vína s květinovým buketem. Côtes du Lubéron AOC (3.060 ha) získala statut apelace v r. 1988. Vinohrady jsou vysázeny na svazích lubéronských kopců. Klima je poněkud chladnější, červená vína jsou tedy obecně lehčí, ovocitější a snadno pitelná. V Côtes du Lubéron se vyrábí více bílého vína, než v jakémkoliv rhônském okrsku. Bývá kulaté, ovocité a říznější, než bílá vína tohoto regionu. Costières de Nîmes AOC (4.354 ha) leží na hranici s regionem Languedoc, bývá ale řazena do oblasti jižní Rhôny. Má jedno z nejteplejších klima ve Francii. Půda leží nízko a je pokryta kameny (galets roulés), podobnými těm v Châteauneuf-du-Pape, které v noci vyzařují teplo. Vína jsou stylově podobná silným červeným z Jižní Rhôny. Zatímco Muscat de Beaumes-de-Venise AOC (503 ha) byla založena r. 1945 a produkuje sladká "Vin Doux Naturel" z odr. Muscat blanc à petits grains, Beaumes de Venise AOC (541 ha) a Vinsobres AOC (386 ha) jsou poměrně novými oblastmi, založeny byly až r. 2005, respektive r. 2006 a vyrábí se zde převážně červená vína.
Chateauneuf-du-Pape Pokud mluvíme o velkých francouzských vínech, pak většinou ve spojitosti s Bordeaux. Pokud se ale zeptáte obyčejného smrtelníka, které víno se mu ve spojitosti s Francií vybaví, obvykle odpoví Chateauneuf-du-Pape. Čím to je, že toto víno a tato oblast se staly světově známými i mezi lidmi, kteří vínu příliš neholdují? Chateauneuf-du-Pape je zkrátka pojmem.
Historie: Ve 14. století, byl blízký Avignon sídlem církve. A církev byla odjakživa spjata s výrobou vína. Výrazný vliv na rozvoj vinařství v kraji měl papež Klement V. Tento muž byl velkým znalcem a milovníkem vína a zdejší vinice mu poskytovaly množství kvalitního moku. Díky církevním hodnostářům se obliba zdejších vín rychle rozšířila. Klementův nástupce Jan XXXII. pak vyměnil hlučný Avignon za blízký Calnernier, kde si dal vystavět honosné letní sídlo, obklopené vinicemi. A jméno bylo na světě. Byl to právě zámek papežův nazývaný Chateauneuf-du-Pape, který dal jméno zdjšímu vínu, i když až o pár století později. Jak už to bývá, štěstí je vrtkavé a tak s odchodem papežského dvora upadlo i zdejší vinařství, papežský dvůr se svými hodnostáři byl hlavním odběratelem zdejších vín. Ale nebyl to jen odchod papežův, který dal zdejším vinařům pocítit vrtkavost osudu. V novodobých dějinách je otázkou, kdo na vinaře podnikl větší útok, jestli révokaz nebo první světová válka.
Nový začátek: Po první světové válce nastává nová kapitola Chateauneuf-du-Pape. Poválečný rozvoj, nové trhy a možnosti daly zdejším vinařům nový vítr do plachet. Vůbec poprvé požádali o sepsání jednotných podmínek k pěstování vinné révy, upřesnění místa původu révy, minimální hladiny stupně alkoholu, povinného vyřazení určité části sklizně a dalších pravidel, která by zajistila společné zásady pro výrobu vína v regionu. Tím docílili zvýšení kvality a zvýšení prestiže značky Châteauneuf-du-Pape. Určením hranic teritoria, kde bylo možné používat jméno Châteauneuf-du-Pape tak zamezili i padělkům a znemožnili tak zneužívání svého jména k označení vín, které neměly s jeho kamenitými vinicemi a kvalitou nic společného.Dá se říci, že Châteauneuf-du-Pape se stalo místem zrodu systému appellation contrôlée. Ostatně francouzský vinařský systém začal fungovat až r. 1937, tedy až 17 let po zrodu zdejších pravidel a je nesporné, že zdejší systém se stal základem tomu celonárodnímu.
Vína dnešních dnů: Ve vinicích pokrytých malými oblázky se až ze třinácti odrůd rodí víno vynikající kvality, jehož potenciál zrání lze srovnat s velkými víny z oblastí Bordeaux nebo Burgundska. Ostatně to potvrzuje i úspěch zdejších vín v posledním TOP 100 nejlepších vín světa amerického Wine Spectator. To že se jedná opravdu o velká vína potvrzuje i doba zrání zdejších vín, která je běžně 5-15 let, nezřídka však mnohem déle, 30 let i více. Zdejší vinaři se s přibýváním nových trendů a technologií postupně rozdělují, tak jak ostaně všude ve světě. Jedni věrně používající klasické metody, jiní maximálně využívají moderních technologií. Přesto však jejich vína mají ve finále charakteristický rukopis zdejšího kraje a jsou nezaměnitelná a to je více než chvályhodné. Vína pak většinou zrají v obrovských dubových sudech, barique tady v podstatě nenajdete, není ani důvodu, zdejší hrozny mají dostatek vlastních tříslovin a rodí se z nich mohutná vína s vysokým obsahem alkoholu, nádhernou vůní a chutí, jež vám zůstane dlouho nejen na patře, ale i v srdci.
Odrůdy: V oblasti se produkují z převážné většiny vína červená, bílá vína zřídka. Jak už bylo řečeno, Châteauneuf-du-Pape je cuvée a může být teoreticky smícháno až z 13 v této AOC povolených odrůd révy. Málokdo toho však využívá, převážná většina používá zhruba pět odrůd. Základním prvkem je odrůda Grenache (až 75 % směsky), poté jsou to odrůdy Syrah, Bourboulenc, Mourvédre, Muscardin, Clairette, Cinsault, Roussanne, Counoise, Terret noir, Vaccarese, Picardan a Picpoul.
VINAŘSKÝ REGION SAVOIE (Savojsko, Savoyen) produkuje především bílá vína. Vinice se táhnou od jezera Leman až k údolí řeky Isere a leží v nadmořské výšce od 250 do 560 m.n.m., na jižních svazích výběžků Savojských Alp, chráněných před chladnými severními větry. Noci jsou zde chladné, rozdíly mezi denní a noční teplotou tedy vysoké, což přináší vínu kyselinky. Nejdůležitějšími odrůdami pro červená a rosé vína jsou Gamay, Mondeuse, Pinot noir, k vedlejším odrůdám patří Persan, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Étraire de la Dui, Servanin a Joubertin. Podíl vedlejších odrůd v cuvée nepřevyšuje 10 %. Bílá vína se vyrábějí z odr. Aligoté, Altesse (Roussette), Chardonnay, Veltlínské červené rané, Jacquère a Mondeuse blanche, v départementu Haute-Savoie ještě z odr. Roussanne (Bergeron), Gringet, Roussette d'Ayze a Chasselas, vedlejšími odr. jsou Marsanne a Verdesse. V regionu se nacházejí AOC Roussette de Savoie (48 ha, 4 Crus), která produkuje suchá bílá vína z odr. Roussette (Altesse) s pikantní hroznovou chutí a AOC Vin de Savoie (1.982 ha), produkující velmi kvalitní suchá bílá vína, živá, jemná, s ovocnou vůní. V této apelaci se nachází 15 Crus. AOC Crépy (46 ha) produkuje svěží bílá vína odr. Chasselas, určená k pití jako mladá. V AOC Seyssel (83 ha) se vyrábějí výlučně bílá vína z odr. Altesse a Molette, určená k pití jako mladá. K regionu Savojsko by se se zamhouřením oka mohly přidružit i dvě oblasti VDQS Bugey a Roussette du Bugey, kde na 500 ha vinohradů produkuje převážně bílá vína z odr. Chardonnay a Altesse (Roussette), vzácněji též z odr. Molette, Jacquère a Aligoté a červená vína z odr. Pinot noir, Poulsard, Mondeuse a Gamay.
VINAŘSKÝ REGION SUD-OUEST (Jihozápadní Francie) se skládá z mnoha malých a izolovaných území, která produkují širokou škálu vín vynikající hodnoty. Je sem například řazena oblast Bergerac v blízkosti Bordeaux i oblast Irouléguy na úpatí Pyrenejí (které se zde říká Piémont). Protože tento region leží tak trochu ve stínu dalších, známějších francouzských regionů, vína zde mají zajímavý a příznivý poměr cena/kvalita. Severovýchodně od Bordeaux, v départementu Dordogne, leží vinařsky zajímavá oblast Bergerac s plochou vinic přes 12.000 ha. Ročně vyprodukuje 360.000 hl červených, 23.000 hl rosé a 250.000 hl bílých vín. Klima ovlivńuje blízkost oceánu, zimy jsou mírné, léta suchá, jara a podzimy deštivé. Časté mlhy zapříčiňují výskyt Botrytis cinerea, proto oblast produkuje větší množství sladkých botrytických výběrů. Půda je místy tvořena vápenatými usazeninami, zde se zase daří modrým odrůdám. Červená vína jsou vyráběna z odr. Merlot, CS, CF, méně často z odr. Malbec a Fer Servadou, v suchých bílých vínech dominuje Sauvignon blanc, ve sladkých výběrech Sémillon a Muscadelle, připuštěnými odr. jsou zde Ugni blanc, Chenin blanc či Ondenc. Regionální, generická apelace je Bergerac AOC (10.002 ha), produkující červená vína z odrůd CS, CF a Merlot. Vína mají granátovou barvu, jemnou chuť a lehkou elegantní vyrovnanost. Apelace zahrnuje Bergerac rosé AOC s růžovými, jednoduchými, lehkými a suchými víny, Bergerac sec AOC s bílými víny, Côtes-de-Bergerac AOC s červenými a rosé a Côtes de Bergerac Blanc AOC s bílými víny vyšší kvality a Côtes de Bergerac moelleux AOCs ušlechtilými, sladkými bílými víny. Lokálními apelacemi Bergeracu jsou dále Pécharmant AOC (418 ha), s nejjemnějšími červenými víny z Bergerac, intenzivněji zbarvenými, s výraznější chutí, vůni i tříslovinami, s velkým potenciálem zrání. Montravel AOC (280 ha) produkuje suchá, svěží bílá vína i ušlechtilé výběry z odrůd Sémillon, Sauvignon blanc a Muscadelle s výrazným aroma a plná, silná červená vína, Côtes-de-Montravel AOC (30 ha) produkuje aromatické sladké výběry vyšší kvality s florálním aroma a Haut-Montravel AOC (40 ha), ušlechtilé botrytické výběry. Monbazillac AOC (1.949 ha) na levém břehu řeky Dordogne vyrábí sladká vína ve stylu Sauternes tj. sklízí se tu hrozny, napadené plísní Botrytis cinerea. Vína mají velmi bohatou, aromatickou chuť a vůni. Saussignac AOC (49 ha) produkuje ušlechtilá, sladká vína s velkým potenciálem zrání, Rosette AOC (10,6 ha) sladká vína Sémillon, určená k pití jako mladá. Côtes de Duras AOC (1.943 ha) se dá produkcí svých vín též přiřadit k oblasti Bergerac. Oblast Cahors zahrnuje okolí stejnojmenného města v départamentu Lot. Cahors AOC (4.050 ha) má vinice na obou březích řeky Lot. Vyrábí se zde převážně červená vína, pro svou velmi tmavou až inkoustovou barvu nazývaná "černé víno". Obsahuje nejméně 70 % odr. Malbec, doplňují ji odr. Merlot a Tanat. Vína mají výraznou ovocnou vůni, dobrou švestkovou chuť a vláčnou texturu. Musí se nechat zrát minimálně 5 let. Někdy je tato oblast přiřazována k širší oblasti Garonne, společně s AOC Côtes du Marmandais (1.314 ha), produkující ze 75 % červená a rosé vína, AOC Buzet (2.091 ha) nedaleko města Agen, známější svými červenými víny z odr. Merlot, CS, CF a Malbec, jejichž jemnost a šarm je činí mimořádně exkluzivními, AOC Fronton (2.060 ha), AOC Gaillac (3.923 ha) na obou březích řeky Tarn, kde se nacházejí jedny z nejstarších vinic ve Francii, které si nyní začínají vytvářet dobrou pověst, zdejší vína jsou vesměs lehká, suchá a pijí se mladá, červená bývají z místních odrůd Duras a Braucol, bílá z odr. Mauzac. V oblasti se dále nacházejí VDQS Côtes du Brulhois (194 ha), Coteaux du Quercy (300 ha), Saint-Sardos (104 ha) a Vins de Lavilledieu (56 ha). Oblast Gascogne zahrnuje AOC Madiran (1.273 ha), produkující červená vína odr. Tanat, doplněné odr. CS, CF a Fer Servadou, tmavá, bohatá, plná, obsahující velké množství tříslovin, které se zjemní až po delším zrání, AOC Pacharenc du Vic-Bilh Sec (260 ha) s bílými víny všech typů z odr. Arrufiac (Ruffiat), Courbu a Petit Manseng, doplněných odr. Gros Manseng, Sauvignon blanc a Sémillon, exotické květinové vůně, s chutí po ovocném salátu VDQS Côtes de Saint-Mont (1.149 ha) a Tursan (300 ha). Zvláštností této oblasti je generická AOC Floc de Gascogne, kde je vyráběn aperitiv, likérové víno, vzniklé mísením nekvašené hroznové šťávy a (v oblasti vyráběného) destilátu Armagnac, s obsahem alkoholu 16-18 % obj. Existují dvě varianty tohoto nápoje, bílá je z moštu odr. Colombard, Ugni blanc a/nebo Gros Manseng (více než 70 %) a dále odr. Baroque, Folle blanche a Petit Manseng. V tomto případě se jedná o lehčí, aromatický likér. Rosé varianta se vyrábí z moštu odr. CF, CS nebo Merlot, působí poněkud těžším dojmem a tradičně se v oblasti používá jako předkrm "Foie gras". Po smísení moštu a armagnacu zraje Floc de Gascogne deset měsíců, poté se pije do roku od lahvování, nápoj nejlépe chutná vychlazený na 6-8 °C. Oblast Béarn/Pays basque zahrnuje AOC Jurançon (932 ha) a AOC Jurançon sec (165 ha),ležící na jih od města Pau a produkující bílá vína z místních odr. Gros Manseng, Petit Manseng, Courbu, Camaralet a Lauzet, Jurancon sec je suché víno s výraznou kyselinou a květinovým aroma, Jurancon Doux má jantarovou barvu, bohaté komplexní aroma od medu, vanilky a kandovaného ovoce až po bílé květy, heřmánek a citrusové plody, chuť je sladká, plná. AOC Béarn (220 ha) i AOC Irouléguy (214 ha) produkují červená i bílá vína, často z autochtonních odrůd. Další čtyři oblasti regionu se nacházejí v départementu Aveyron, jedná se o AOC Marcillac (150 ha), Côtes de Millau VDQS (56 ha), Vins d'Entraygues et du Fel VDQS (21 ha) a Vins d'Estaing VDQS (18 ha).
Samostatnou apelaci tvoří Pineau des Charentes AOC (Pineau Charentais, Pineau) v západní Francii, v départamentech Charente a Charente-Maritime (zde se vyprodukuje 80 % Pineau), kde se vyrábí aperitiv mísením nefermentovaného révového moštu a "Eau de vie", tedy ovocného destilátu. Dle legendy vznikl nápoj vlastně omylem roku 1589. Pineau se vyrábí ve variantách bílé a rosé. Bílé převažuje, základem je hroznový mošt odr. Ugni blanc (Trebbiano), Folle blanche a Colombard, příležitostně též Sémillon, Sauvignon blanc a Montils. Směs je skladována nejméně 18 měsíců v dubových sudech, ale nejlepší Pineau zrají od pěti let po několik desetiletí. Obsah alkoholu je 16-22 %, barva zlatožlutá. Pineau Rosé je vyráběno z odr. CF, CS a Merlot, zraje nejméně 14 měsíců v dubových sudech, obsah alkoholu je 16-22 % a barva variuje od mahagonově hnědé po temně růžovou. Ročník Pineau je určen rokem výroby destilátu, mošt je lisován z čerstvých hroznů v den sklizně, mísení, tedy "assemblage" moštu a Eau de vie zastaví proces fermentace moštu (chemický proces, nazývaný "mutage"). Oblast výroby Pineau se takřka shoduje s oblastí výroby destilátu Cognac, mnozí výrobci produkují oba nápoje.
K francouzskému vinařství snad můžeme přiřadit i oblast v okolí městečka Cilaos na ostrově Réunion u břehů Afriky, který je v současnosti ve francouzské správě. Vinná réva se zde pěstuje a víno prokazatelně vyrábí již od poloviny 17. století v oblasti sopečného kráteru Cirque de Cilaos. Byly sem introdukovány např. odrůdy Isabella, Chenin blanc, Couderc, Pinot noir či Malbec, ze kterých se zde vyrábí zajímavé fortifikované víno portského typu, "Vin de Cilaos" (známe jej ve variantách bílé suché i sladké, rosé i červené).
Internetové stránky s informacemi o francouzských regionech: Francie je země vínu zaslíbená a stránek o vinařských regionech najdeme bezpočet, např. www.lescepages.free.fr či www.vitis.free.fr/accueil.html. Další najdete vyjmenované na adrese www.e-nologia.com, na těchto stránkách najdete i informace o stránkách o víně z celého světa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama