Frankovka (zkratka Fr) / Blaufränkisch

13. července 2017 v 14:56 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Лимбергер, Блауер лимбергер, Широколистный, Кекфранкос, Франковка, Франкиня (Rusko, Ukrajina), Blanc Doux, Blau Fränkisch, B. Fränkische, Blaufränkisch, Blauer Limberger, Blaufränkische, Blaufranchis(ch), Blue French, Borgonja (Chorvatsko), Burgund Mare (Rumunsko), Burgunder, Catonia Burgundica, Černé Skalické, Černé Starosvětské, Černý Muškatel, Čierny Zierfandler, Crna Frankovka (Chorvatsko), C. Moravka, Enliyarpaqli, Fekete Frankos, Fernon, Fränkische, Fränkische Schwarz, Franconia (Brazílie, Itálie), Franconia Nera (Itálie), F. Nero, Franconien Bleu, F. Noir, Franconim Noir, Frankinja, F. Crna, F. Modra, Frankonia, Frankonien Noir, Frankos, Frankos Kek, Frankovka Černá, F. Crna, Frankovna Crna, Fronkus, Frühschwartze, Gamay Noire (mylně), Gamé (Bulharsko), Gros Burgunder, Grossburgunder, Hartig 353, Imbergher (Bergamo, Itálie), Jubiläumsrebe, Karmazín, Kek Frank, Kék Frankos, Kékfrank, Kékfrankos (Maďarsko), Lampart (SR), Lemberger (Francie), Limberg, Limberger (Německo, Rakousko, Chile, Francie, Rusko), L. Blauer, L. Noir, Limburger (Kanada), Limburské, Maehrische, Maehrische Schwarze Karmazin, Maehrische Traube, Maehrischer, Modra Frankija, Modra Frankinja (Slovinsko), Modry Hyblink, Morávka, Moravské, Morva Frankinja Crna, Muskateller Schwarz, Nagy Burgundi, Nagyburgundi, Neskorak, Neskore, N. Čierne, Noir de Franconie, Oporto, Orna Frankovka, Portugais Lerouse, Portugais Leroux, Portugais Rouge, Portugieser Rother, Pozdni, Pozdní Skalické černé, Schwarz Limberger, Schwarze Fraenkische, Schwarze Grobe, Schwarzer Burgunder, Schwarzfraenkische, Schwarzgrobe, Šeřina, Širokolistý, Širokolistnyj, Skalické Černé, Skalicke Modre, Spaetschwarzer, Sryk Cerny, Starosvětský Hrozen, Sura Lisicina, Szeleslevelü, Teltfürtü Kékfrankos, The Wide-Leafed, Vaghyburgundi, Velké Bugundské, Vojvodino

Původ odrůdy: Frankovka je starobylá moštová, výjimečně též stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Podle některých pramenů měla mít tato odrůda německý původ, jiné zdroje ovšem považovaly za její pravlast Dolní Rakousko, odkud se měla rozšířit v 18. století do prostoru Střední Evropy. Synonyma Lemberger či Limberger by mohla svědčit o původu z okolí města Lemberg, město stejného názvu ovšem leží jak v Německu, v oblasti Rheinland-Pfalz poblíž francouzských hranic, tak ve Slovinsku, pokud pomineme fakt, že se též jedná o německý název města Lvov na Ukrajině. Tvrzení, že odrůda pochází z Alsaska, bylo považováno za málo pravděpodobné. Výsledky analýzy DNA z roku 2004 určily za jednu z rodičovských odrůd Frankovky odrůdu Gouais blanc (Heunisch weiss)A, druhý rodič nebyl v té době znám. Analýza DNA, publikovaná roku 2016 stanovila, že Frankovka je spontánním křížencem odrůd Zimmettraube blau x Gouais blanc (Heunisch weiss) a její původ máme hledat v oblasti Dolního Štýrska, tvořící dnes součást SlovinskaB. Rozšíření odrůdy: V Rakousku byla odrůda roku 2007 pěstována na 2.640 hektarech, což tvořilo 5,5% celkové plochy vinic, a to hlavně v oblasti Burgenland (17 % plochy vinic). V Maďarsku je hojná v okolí města Eger, Šoproň a hlavně na jihu země. V Německu byla roku 2007 pěstována na ploše 1.702 ha, hojná je v oblasti Württemberska. Dále je pěstována ve Slovinsku, v ChorvatskuD, v Itálii a v zemích bývalého SSSR, celkově měla být roku 2010 vysazena na ploše 16.141 ha. Do Státní odrůdové knihy ČR byla odrůda zapsána v roce 1941, je zapsána také v Listině registrovaných odrůd Slovenska. Na Slovensku jsou známými oblastmi pěstování Bratislava Rača a Levicko, roku 2007 zde byla vysazena na 7,78 % plochy vinic, tedy na ploše 1.176 hektarů. Ve vinařské oblasti Čechy se pro své pozdní zrání takřka nepěstuje. Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě, roku 1999 byla vysazena na 5 % veškeré plochy vinic České republiky, roku 2015 na 6,59 % plochy, roku 2015 byla pěstována na ploše 1.141,77 haC (v Čechách roku 2009 na ploše 15 ha). Hojně se pěstuje ve vinařské podoblasti Velkopavlovické, v okolí Brna a Slovácké, v okolí Bzence, Strážnice a v Podluží. Ve 20. století to byla nejčastěji pěstovaná modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 ji začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. Průměrný věk vinic s odrůdou Frankovka v ČR roku 2004 činil 13 let. V současné době ji reprezentuje pět povolených klonů (roku 1988), PO-22/4, PO-275/i, VP-14/4, VP-6/5 a PO-281/E. Udržovateli odrůdy jsou Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a Šlechtitelská stanice vinařská Velké PavloviceC.
Název odrůdy: Český název Frankovka, ale i některá další synonyma jsou odvozena od předpokládaného německého (franckého) původu odrůdy (Blaufränkisch, Kékfrankos), synonyma Lemberger, Limberger atd. z možného původu v okolí města Lemberg.
Rodičovské odrůdy: Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název "Gouais" je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména "gou", což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinami odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy. Genetické výzkumy ukazují, že nejméně 75 dnes pěstovaných odrůd vzniklo spontánním křížením této odrůdy s rodinou odrůd Pinot), jako příklad lze uvést odrůdy Aligoté, Chardonnay či GamayA. Úspěšnost a množství kříženců je vysvětlováno tím, že rodiče jsou geneticky velmi odlišní (rodina Pinot pochází z Burgundska a Gouais blanc odněkud z Panonie) a na vinohradech centrální Francie se obě odrůdy několik století pěstovaly vedle sebe. Odrůda Ryzlink rýnský je naproti tomu křížencem odrůd Gouais blanc x Tramín. Odrůda Zimmettraube blau (F) je nehojně pěstovaná moštová a stolní odrůda, pocházející patrně ze Slovinska, z Dolního Štýrska, kterou pod synonymním názvem Sbulzìna velmi vzácně objevíme na vinicích také v italském regionu Friuli-Venezia Giulia46, B.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je bujnější až bujný se vzpřímenými až polovzpřímenými letorosty. Včelka je zelená, slabě ochlupená. Úponky révy jsou středně dlouhé, trifidní. Vrcholek letorostu je otevřený, světle zelený s bronzovým nádechem, silně pigmentovaný antokyany, lesklý, slabě pavučinovitě ochmýřený. Letorosty rašící i kvetoucí jsou takřka stejné, jejich apikální listy (1-3) jsou uprostřed se žlábkem, takřka lysé, zelené s bronzovým nádechem, silně pigmentované antokyany, bazální listy ploché, lysé, zelené, někdy slabě pigmentované antokyany. Internodia a nodia jsou oboustraně zelená s červenými pruhy, někdy z osluněné strany až fialově hnědá, takřka lysá, eliptického průřezu s naznačenými hranami, pupeny jsou silně pigmentované antokyany. Jednoleté réví je červenohnědé, podélně jemně čárkované, rýhované, eliptického průřezu, značně křehké, což znesnadňuje práce při vyvazování tažnů, bez ojínění, lysé, lenticely jsou přítomné. Zimní pupeny jsou středně velké, široce kuželovité, špičaté. Kmen je robustní. Dospělý list je středně velký až velký, nečleněný nebo tří- až pětilaločnatý s velmi mělkými až mělkými horními bočními výkroji. Líc listu je hladký či slabě puchýřnatý, tmavozelený, lysý, čepel ledvinovitá s protáhlým středním lalokem, rub listu je světle zelený, téměř lysý. Řapíkový výkroj je ve tvaru písmene "V" nebo lyrovitý s ostrým dnem, u listu v herbáři většinou otevřený, na keři často lehce překrytý, bez zoubku a ohraničení žilnatinou, řapík je krátký nebo středně dlouhý, stejně dlouhý, jako medián listu, narůžovělý, takřka lysý, silný, kanálek na průřezu je zřetelný. Žilnatina listu je pouze slabě pigmentovaná antokyany či bez pigmentace. Zoubky na okraji jsou středně výrazné až výrazné, nepravidelné, se středně širokou bází a konkávními stranami. Listy se na podzim barví do vínově červena. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. První květenství je na 1-2 nodiu, je středně dlouhé, válcovité. Plodem je středně velká až velká (14-16 x 14 mm, 1,2-1,6 g), kulatá bobule jednotné barvy a velikosti, se silnou, průměrně, celoplošně voskovitě ojíněnou slupkou. Hilum je výrazné. Barva bobule je tmavomodrá až modročerná, dužnina je bez zbarvení, velmi řídká, plné chuti, s 3-4 semeny. Slupka obsahuje velké množství červeného barviva. Semeno je středně velké, okrouhlého až hruškovitého tvaru, zobáček je poměrně krátký, silný. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, zelené, obtížně oddělitelné od bobule. Hrozen je středně velký až velký (18-19 x 15-16 cm, 142-216 g), válcovitě kuželovitý, okřídlený, středně kompaktní až kompaktní, s velmi krátkou (do 3 cm), silnou, zelenou až průměrně lignifikovanou stopkou. Pěstování: Při svém bujném růstu a štěpování na nevhodné podnože má odrůda sklon ke sprchávání, to podporuje také neselektovaný množitelský materiál. Je náchylná k vadnutí třapiny. Vzhledem k bujnosti růstu jsou nejvhodnější podnože slaběji rostoucí a brzdící sprchávání, jako SO-4 a Cr 2, ale používá se i T 5C, nevhodná je K 5BB. Odrůdě vyhovuje střední vedení s řezem na tažně nebo vysoké vedení s řezem na dva tažně, zatížení 6 až 9 oček/m2. Plodnost dřeva je 59 %, průměrný počet hroznů na výhon je 0,97, na plodonosném 1,55. Výnos závisí na hustotě vysazeného materiálu, běžně se pohybuje kolem 9-14 t/ha. Aby víno dosáhlo alespoň kvality jakostní, musí hrozny dosáhnout fenolovou zralost a cukernatost 17-19,5° NM, k výrobě přívlastkových vín je třeba cukernatosti 22-23 °NM, aby bylo umožněno dosažení vyššího obsahu alkoholu. Acidita moštu se pohybuje mezi 9-12 g/l. Přetěžováním keřů vysokými výnosy klesá obsah barviv a roste acidita. Fenologie: Doba rašení oček a květu je středně raná, raší ve 2.-3. dekádě dubna, kvete ve 2.-3. dekádě června. Bobule u nás zaměká v srpnu, sklizňová zralost hroznů je pozdní, začíná v polovině října, ale může se posunout až k začátku listopadu (v Oděse dozrává již koncem září). Vegetační cyklus odrůdy trvá 150 dní při sumě aktivních teplot 2900 °C. Choroby a škůdci: Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) je středně odolná. Je středně odolná proti zimním mrazům. Citlivější je na pozdní jarní mrazíky (má hladké listy). Poloha a půdy: Odrůdě vyhovují nejteplejší polohy, ideální jsou jižní, jihozápadní nebo jihovýchodní svahy s velmi dobrým osluněním. Daří se i na rovinatých terénech, v lehčí, ale humózní půdě, nevhodné jsou ovšem příliš těžké a vlhké půdy. Má ráda lehce záhřevné půdy se sprašemi, vhodné jsou i půdy štěrkovité. Dobře snáší sucho i vyšší obsah vápna.
Charakteristika vína: Hrozny v kvalitě jakostní se macerují asi 6 dní, aby se zamezilo přílišné akumulaci tříslovin ve víně. Přívlastková kvalita hroznů umožňuje maceraci i déle než 14 dní a pro dosažení plnosti vína i při vyšších teplotách (25 °C). Frankovka má vyšší obsah kyselin, proto má v technologii důležité místo jablečno-mléčná fermentace, která příznivě ovlivňuje plnost aromatického a chuťového dojmu vína. Ve vínech Frankovky je obecně vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín k podstatnějšímu snížení sklizní redukcí hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím i k získání vyššího extraktu. Současně se vína ponechávají delší dobu vyzrávat v dřevěných sudech či v sudech barrique. Víno v přívlastkových kvalitách je vhodné do archivu k dlouhodobé archivaci. Říká se o něm, že je rozmarné jako nestálá žena a že má všechny její dobré i špatné vlastnosti. Barva typického vína je světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky, v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně, chuť je tvrdší, s čerstvou kyselinou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná, ve vyzrálých vínech hebká a sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, švestky a černé třešně, jádra peckovin a skořici.
Stolování: V závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy. Literatura a internetové zdroje: 7, 9, 13, 16, 17, 18, 23, 24, 28, 43, 45, 46, 74, 75, 89, 91, 92, 100, 108, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Le Gouais, un cépage clé du patrimoine viticole Européen. Boursiquot, J.-M., Lacombe T., Bowers J. et Meredith C. Bulletin de l'OIV 2004, vol. 77, no875-76, pp. 5-19 [15 page(s) (article)] (24 ref.) [online, 2015-06-03]. Dostupné z: www.oiv.int/oiv/files/Bull_OIV_2004_jan_fev.pdf, B)The "missing link" 'Blaue Zimmettraube' reveals that 'Blauer Portugieser' and 'Blaufränkisch' originated in Lower Styria. Maul, E. et al. Vitis 55, 135-143 (2016) [online, 2017-03-12]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/6490/6307, C)Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-05-16]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, D)Zelena knjiga. Green book: indigenous grapevine varieties of Croatia. Maletic, E. et al. State Institute for Nature Protection. Zagreb, 2015. ISBN: 978-953-7169-98-5 [online, 2016-11-08]. Dostupné z: www.agr.unizg.hr/multimedia/ebooks/zelena-knjiga-vinove-loze.pdf, *Vinařství Flajšinger [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.vinarstviflajsinger.cz/?page_id=13, *Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, *Лазаревский М.А. Сорта винограда. Москва: Государственное издательство сельскохозяйственной литературы, 1959, с.428. In: Виноделие как искусство. ИП Злыгостев Алексей Сергеевич 2001-2011. [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Genetic structure and differentiation in cultivated grape, Vitis vinifera L. Aradhya, K.M. et al. Genetical Research Cambridge 81, 179-192 (2003) [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://afrsweb.usda.gov/SP2UserFiles/ad_hoc/53062000VitisPage/Grape.pdf, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf, *Microsatellite markers for grapevine. A state of the art. Sefc, K.M. et al. Molecular Biology & Biotechnology of the Grapevine, Kluwer Academic Publishers, 433-462. 2001. [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://blog.sciencenet.cn/home.php?mod=attachment&id=8561, *Isoenzyme and microsatellite analysis of *Vitis vinifera* L. varieties from the Hungarian grape germplasm. Jahnke, G. et al. Scientia Horticulturae, The Netherlands 120 (2) 213-221 (2009) [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304423808004470, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Frankovka [online, 2015-05-31]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/909.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama