Jakubské (zkratka Jak) / Pinot précoce noir

13. července 2017 v 15:06 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Augsttraube, Augustiner Blau, Augustclevner, Augustklevner, Augusttraube, Black Inly, Blaue Jakobstraube, Blauer Frühburgunder (Německo), Burgundac Crni Rani, Burgunder Früh Blau, Burgundské modré rané, Champagner Schwarz, Claevner Früh, Clevner (Württembersko, Německo), Clevner Frühburgunder, Černá cibéba, Černá Muška, Frauentagtraube, Frühburgunder, F. Blau, Früher Blauer Burgunder (Rakousko), Frühe Jakobstraube, Früher Blauer Klevner, Frühreifer Schwarzer Burgunder, Frühes Möhrchen, Frühtraube, Gospinsza, Ischia (Rumunsko), Iskiya, Jackobstraube, Jacobitraube, Jacobstraube, Jacobszoeloe, Jakobstraube, Jakubské Skoré, Juliusi Szoeloe, Juliustraube, July Grape, Korai Kek Kisburgundi, Laurenzitraube, Laurenziustraube, Loerinc Szoeloe, Loerinci Kék (Maďarsko), Lujega, Luviana Veronese, Maddalena Nera, Madeleine Noire, Magdalenentraube, Magdolna Szoeloe, Möhrchen, Morillon Hâtif, M. Noir Hâtif, M. Parisien, Noir Précoce de Gênes, N.Précoce de Hongrie, N. Printannier, Petit Noir Précoce, P. Noirin, Pineau de Juillet, P. Madeleine, Pino Cornij Ranij, P. Ranii, Pinot…Hâtif de Rilly, Madeleine, Nero Precoce, Noir Précoce, Plant de Juillet, Pommier, Précoce (Chile), Rannii, Timpuriu…, Plant Printanier, Précoce Noir, Raisin de Juillet, R. de la Madelaine, R. de St. Jean, R. Précoce, Rani Modri Burgundac (Bulharsko), Saint Jacques, Szent Anna Szoeloe, S. Lorenzo, Tidlig bla Burgunder, Trauentagtraube, Tuannes Negres, Uva de Trivolte, U. di Tre Volte, Vigne d'Ischia, Voce di tre Volte, Zherna Mushza

Původ a rozšíření: Jakubské je stará moštová i stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Náleží k základu rodiny odrůd Pinot, vznikla patrně jako ranější pupenová mutace odrůdy Pinot noir (Rulandské modré)B. Pochází z Francie, patrně z regionu Burgundsko. Geneticky se neliší od odrůdy Rulandské modré a i když je většinou uváděna jako samostatná odrůda, někteří vinaři z ní vyrábějí odrůdová vína pod názvem Pinot noir. Odrůda je rozšířená všude v Evropě, hlavně v okrajových vinařských oblastech, pro své rané zrání a pro svou dobrou odolnost vůči mrazu. Často zdobí stěny domů či pergoly v zahradách. V Německu byla roku 2009 vysazena na ploše 256 ha, ačkoli ji v 60. letech 20. století hrozilo úplné vymizení ze zdejších vinic a nacházelo se zde pouze okolo 15 ha vinic. Výzkumný ústav v Geisenheimu však započal s klonovou selekcí, zaměřenou na odstranění některých pěstitelských nedostatků odrůdy, zvláště na sprchávání květenství a náchylnost k virovým infekcím, takže dnes se v Německu nacházejí největší plochy této odrůdy, především v regionech Ahr, Rheinhessen (Ingelheim), Rheingau, Mittelrhein. Najdeme ji na malých plochách například ještě v Lucembursku, Švýcarsku, Francii, Itálii, Rakousku, Maďarsku, Bulharsku, ale i v Austrálii, Kanadě, Číně a Indii. Od roku 2011 je odrůda zapsána ve Státní odrůdové knize České republiky, pěstována je pouze okrajově a na malých plochách, především na Hustopečsku, roku 2015 byla vysazena na ploše 1,25 ha, tedy na 0,01 % celkové rozlohy vinic ČR. Udržovatelem odrůdy v ČR je VERITAS spol. s r.o., žádné klony u nás nejsou evidoványA. Poprvé odrůdu v literatuře patrně zmiňuje B. Sprenger roku 1766, dále například francouzský botanik Henri Louis Duhamel du Monceau roku 1783, J.M. Sommers roku 1791 a další163. K názvu viz. odrůda Rulandské modré, výraz "précoce"znamená ve francouzštině "předčasný, raný" a odvozen je od jejího ranějšího zrání, podobný význam má i německé přídavné jméno "früh". Český název odrůdy souvisí se svátkem Svatého Jakuba, který se slaví 25. července, přibližně v tomto termínu se začínají bobule této odrůdy barvit a zaměkají. Odrůda má velké množství synonym, což svědčí o její starobylosti.
Příbuzné odrůdy, možné záměny: Pro své ranější zrání se Jakubské stalo partnerem při šlechtění nové německé odrůdy Helfensteiner. Kromě mateřské odrůdy Pinot noir (ostatně tímto názvem jsou v některých zemích označována i vína odrůdy Jakubské) může být a mnohde i byla odrůda zaměňována s raněji zrajícími modrými odrůdami, jako například Abouriou (Jacobstraube), Franc noir de la Haute-Saône (Plant Jacquot), Madeleine noir (Luglienga nera) či Svatovavřinecké (St. Laurent, Laurenziustraube).
Charakteristika odrůdy: (H) Keř je středně bujného až bujnějšího růstu, růst je poněkud slabší a réví tenčí, než u jinak vzhledem podobné odrůdy Rulandské modré. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, středně silně až silně bíle vlnatě plstnaté, bělavě zelené, slabě pigmentované antokyany. Mladé listy jsou světle zelené s jemným bronzovým nádechem, na rubu slabě plstnaté. Jednoleté réví je tmavě hnědé, středně silné, pupeny jsou malé, tupé. Dospělé listy jsou středně velké, okrouhlé, tří- až pětilaločné s mělkými až středně hlubokými, otevřenými horními výkroji s oblým dnem, na líci tmavě zelené, slabě vrásčité, průměrně puchýřnaté, na spodní straně jemně plstnaté. Řapíkový výkroj je otevřený, lyrovitý s ostrým dnem, někdy úzce otevřený až mírně překrytý a s průsvitem, řapík je středně dlouhý a narůžovělý, stejně jako je někdy slabě narůžovělá hlavní žilnatina v okolí řapíku. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé až středně velké, kulaté až oválné bobule s modře zbarvenou, velmi pevnou slupkou a s řídkou, nezbarvenou dužinou sladké, neutrální chuti. Semena jsou středně velká, hruškovitá, s krátkým zobáčkem. Hrozny jsou malé (96 g), válcovité, středně husté (méně než RM), někdy s křídélky. Pěstování: Réví dobře vyzrává. Odolnost k zimním mrazům je relativně dobrá (do -21 °C), odrůda nemá sklon ke sprchávání. Plodnost odrůdy je nízká, 4-6 t/ha (50-70 hl/ha) při cukernatosti 19-24 °NM a aciditě 7-10 g/l, proto se málo rozšiřuje ve vinařských oblastech. Bývá docilováno dobré cukernatosti při nízkém obsahu kyselin. Hrozny po přezrání postupně sesychají (hrozinkovatí), ale nehnijí, i když bývají napadány ptactvem a hmyzem. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6-8 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je střední vedení s řezem na dlouhé plodné dřevo, nesnáší příliš krátký řez, vhodné jsou na chudších půdách podnože Kober 125 AA a Kober 5 BB, do hlubších a úrodnějších půd pak CR 2, v Německu jsou doporučovány podnože SO 4 nebo Teleki 8B. Fenologie: Středně pozdní odrůda raší i kvete raně až středně pozdně, patří mezi nejranější modré odrůdy, jejíž hrozny se pro přímý konzum někdy dají sklízet již koncem srpna, což je důvodem, proč někdy bývá uváděna jako raná odrůda. Jako moštová odrůda se ovšem většinou sklízí od poloviny do konce září, asi 14 dní před RM. Choroby a škůdci: Odolnost k plísni révové (Plasmopara viticola) a padlí révovému (Uncinula necator) je střední až nízká, odolnost k plísni šedé (Botrytis cinerea) je díky silnější slupce vyšší, než u odrůdy RM. Poloha a půdy: Není příliš náročná na polohu ani půdu, nevhodné jsou půdy podmáčené a těžké, stejně tak příliš suché, vyhovují půdy suché a propustné, nejlépe hlinitopísčité a spraše.
Charakteristika vína: Jakubské má menší bobule, než RM. Protože se mnoho chuťových látek a barviv hromadí ve slupkách bobulí, poměr slupek k dužině je vyšší a výnosy naopak ještě nižší, než u RM, dává Jakubské nezřídka vína plnější, barevnější a sametově hladká. Barva vín je světleji rubínová, cihlově až tmavočervená, vůně jemná, podobná RM, ale méně kořenitá, objevují se přezrálé černé třešně, maliny, ostružiny, černý rybíz, káva, kouřové tóny. Chuť je velmi jemná, plná, přitažlivá, sametová, kořenitá, s příjemnou aciditou a tříslovinami. Během dvou až pěti let dosahují vína vrcholu zralosti, vína barrique zrají až deset let, někdy i déle. Vína z naší oblasti bývala lehčí, méně harmonická, intenzívně tmavočervená, neutrální až slabě hořkomandlové chuti a scelovala se s Frankovkou či RM. Stolování: Jakubské bývá vzhledem k nižším výnosům dražší, proto se podává jako zvláštnost při slavnostních tabulích ke zvěřině, k pečením, k tmavému masu, omáčkám nebo k nejkvalitnějším sýrům.
Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 17, 24, 71, 74, 75, 77, 163, 166, 171, 176, 181, 188, 199, 200, 202, A)Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-05-16]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, B)Blauer Frühburgunder. Geisenheimer Rebsorten und Klone [online, 2015-06-24]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/fileadmin/Dateien_Hochschule_Geisenheim/Forschung/Angewandte_Biologie/Rebenzuechtung/Traditionelle_Rebsorten/Fruehburgunder_Blauer.pdf, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Moravia vitis [online, 2015-06-24]. Dostupné z: http://www.moraviavitis.cz/, *Winegrowers Supplies - Vine variety information. Derek Pritchard, Dunkery Vineyard, Wootton Courtenay, Minehead, TA24 8RD, UK [online, 2015-06-24]. Dostupné z: http://www.winegrowers.info/index.htm, *Pinot noir précoce [online, 2015-06-24]. Dostupné z: http://www.ivv.public.lu/beratung/pdf/pinot_precoce.pdf, *Kyttälä Vineyard [online, 2015-06-24]. Dostupné z:http://kyttalanviinitila.com/english/varieties.shtml, *Slow Food [online, 2015-06-24]. Dostupné z:http://www.slowfood.de/biodiversitaet/die_arche_passagiere/blauer_fruehburgunder/, *Taxon Web. Zahradnická fakulta Lednice. Sotolář, R. Jakubské [online, 2015-06-24]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/170.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama