Japonsko

18. července 2017 v 17:52 | Martin Šimek |  Vinařství v zemích světa
Historie a současnost: Podle legendy bylo první japonské víno vyrobeno roku 718 ve městě Katsunuma v prefektuře Yamanashi, pokud ano, pak pravděpodobně z místního druhu révy Vitis coignetiae, který se ještě dnes vzácně pne po stromech v Japonsku a na Korejském poloostrově. Tato réva není sice k výrobě vína příliš vhodná, zajímavostí ovšem je, že v době, kdy v Evropě vinice decimoval révokaz, tedy v 19. století, exportovalo Japonsko dokonce i vína, vyrobená z tohoto druhu révy. První písemná zmínka o pěstování révy pochází z 9. století, kdy, obdobně jako v Číně, tehdejší japonský císař vysadil vlastní vinohrady. Císařovy vinice obdělávali buddhističtí mniši, kteří na nich doporučili pěstovat evropskou révu. Není jasné, zda tyto vinohrady dávaly hrozny pro přímou spotřebu nebo pro výrobu vína, jedno je však jisté, keře patřily k druhu Vitis vinifera. První nápoje, podobné dnešnímu vínu, začali prokazatelně vyrábět ve 12. století na úpatí hory Fudži, z hroznů odrůd Koshu a Zenkodži (které se v Číně říká Lung-jen, Lungyen neboli Dračí oko), buddhističtí mniši, zprvu k medicinským účelům. Většina hroznů ovšem byla používána k produkci hrozinek, které tehdy sloužily jako sladidlo. V 16. století přivezli jezuitští misionáři z Portugalska, jmenovitě svatý František Xaverský, víno jako dárek pro pány z ostrova Kjúšú a v tradici dovozu vín pokračovali i další misionáři, vedeni snahou vytvořit u místních oblibu pro tento nápoj a umožnit jeho import. Portugalskému vínu se říkalo chintashu, slovo kombinuje portugalské "tinto" (v japonštině chinta, červený) a "shu", likér. První důkazy o organizované výrobě vína, výhradně v malém měřítku, pocházejí ze 17. století. Teprve v 19. století si však japonci víno skutečně oblíbili, po roce 1860 začíná éra vysazování vinohradů. Je ovšem třeba říci, že až do 70. let 20. století byla nejčastěji vyráběna sladká a dezertní vína či vína portského typu. Na konci 19. století byli mladí japonští vinaři vysláni do francouzského Bordeaux, aby se zde naučili klasickým francouzským výrobním postupům. Po návratu do Japonska tito mladí nadšenci položili základy moderního japonského vinařství. Japonský vinařský průmysl může jiným zemím konkurovat jen s velkými obtížemi, neboť výrobní náklady jsou zde díky specifickým klimatickým podmínkám velmi vysoké. Spotřeba japonského vína sice plynule roste, nicméně úspěch sklízejí především "levné" vinařské země, mezi než patří Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Jihoafrická republika, Austrálie a Chile. Když bohatí Japonci dostanou chuť na "drahé" víno, obvykle sáhnou spíše po francouzské než po japonské láhvi. Obecně lze říci, že tradičním japonským nápojem je rýžové víno "Sake" (ačkoli Saké je vlastně všeobecný název jakéhokoli alkoholu), vedle toho jsou regionálně vyráběny ještě formy tohoto nápoje, "Shōchū" z ječmene či sladkých brambor a "Umeshu" ze švestek (i když pojem "ume" označuje spíše meruňku, pak se v tom vyznejte). Roku 2007 se v Japonsku nacházelo cca 20.000 ha vinohradů, ty vyprodukovaly 209.100 tun hroznů, ze kterých se vyrobilo 910.000 hl vína. Asi 80 % vinic je osazeno stolními odrůdami.
Klima a geografické podmínky: Přestože Japonsko má pro pěstování révy výhodnou polohu (leží zhruba ve stejné zeměpisné šířce jako Středomoří), výroba vína zde ani zdaleka není procházkou růžovým sadem. Na jaře a v létě je tu obzvlášť vlhko a větrno, zimu jsou mimořádně studené a také podzim má obvykle v zásobě několik překvapení. Největší hrozbou jsou pro zdejší vinaře monzuny a tajfuny. Aby se zamezilo vzniku plísně a též naprostému zničení hroznů během rašení oček, během kvetení a v době před sklizní, musela být přijata drastická opatření. Stejně jako v Portugalsku je i zde réva vedena na pergolách, a navíc jsou vinice vybaveny jakýmsi baldachýnem, který je má chránit před silným deštěm či krupobitím.
Vinařské regiony: Hlavní oblasti pro výrobu vína jsou prefektury Hokkaidó a Yamanashi. Na ostrově Hokkaidó se réva pěstuje hlavně v subprefektuře Tokachi, v okolí města Ikeda a v subprefektuře Kamikawa, v okolí města Furano, Tokachi a Furano jsou též názvy vín. V prefektuře Yamanashi jsou vinice převážně v údolí Kofu, v okolí měst Katsunuma a Kōshū, často se zde pěstují hybridní odrůdy Rubaiyat a Kōshū. V prefektuře Yamagata se víno vyrábělo během druhé světové války ve velkém množství pro armádu, dnes jsou rozsáhlé vinice v okolí města Tendō a sídlí zde mnoho známých výrobců, Tendō je i častý název vín. Z dalších vinařských oblastí Japonska lze uvést prefekturu Niigata s vinicemi v okolí města Jōetsu a s víny názvu Iwanohara, prefekturu Nagano s vinicemi v okolí města Shiojiri a s víny Shinshū, prefekturu Shiga s vinicemi v okolí města Higashiōmi a vyráběnými víny názvu Hitomi, prefekturu Tochigi s vinicemi v okolí města Nasushiobara a s víny Nasu, prefekturu Kyoto s vinicemi v okolí města Kyōtanba a s víny Tanba, prefekturu Osaka s vinicemi v okolí měst Kashiwara a Habikino a s víny Kawachi, prefekturu Hyōgo s vinicemi v okolí města Kobe s víny stejného názvu a prefekturu Miyazaki s vinicemi v okolí měst Aya a Tsuno, s víny stejného názvu. V nedávné minulosti se významým producentem vín stala také prefektura Aichi.
Pěstované odrůdy: V Japonsku můžeme najít křížence mnoha druhů americké, asijské i evropské révy. Asi 80 % ploch vinic je doposud osazeno hybridními odrůdami, především na bázi Vitis labrusca. Mezi hojně pěstované odrůdy patří v Japonsku například Campbell Early, Delaware, Isabella, místní hybridní odr. Muscat Bailey-A a B, Black Queen a kříženci původu Vitis vinifera Kōshū, K. Budo, K. Sanjaku, K. Sémillon, Neo-Muskat i novější Ryugan, Kiyomi či Kiyomai. Tyto odrůdy jsou při výrobě vín často míseny do cuvée s klasickými evropskými odrůdami, pocházejícími většinou z Francie.
Označení původu: V Japonsku sice existuje označení původu (Gensanchi Hyōji) pro vína, vyrobená v Japonsku, podobně jako Appellation d'origine contrôlée (AOC) ve Francii či American Viticultural Area (AVA) v USA, ale neexistuje celostátní organizace, která by hlídala dodržování standardů ani vymezení regionů. Jako japonské víno může být označeno každé víno, vyrobené kdekoli v Japonsku z libovolné odrůdy, dokonce existují i vína s tímto označením, vyráběná zcela či částečně z dovážených hroznů či moštu. Nicméně, nezávislé samosprávní orgány začaly používat systémy regionálního označení původu vín. Například v prefektuře Nagano existuje systém označení původu "Nagano-ken Gensan-chi Koshō Kanri Seido" a obdobně v prefektuře Koshu systém "Wain Gensan-chi Ninshō Jōrei". Na etiketách japonských vín můžeme objevit nápis "Kokiunai san" (víno, vyrobené v Japonsku) či "Yunyu san" (importované sudové víno), ale pro vína, vyrobená v Japonsku, platí již výše uvedené.
Velká vinařství, vyráběná vína: Na domácí vinařské scéně dominuje pět velkých vinařství, která dohromady vyprodukují 75 % japonských vín. Je to především gigantický nápojařský koncern Suntory, který vytvořil joint venture s Grands Millésemes de France a vyrábí vína "Château Lion" a "Jyonohira", dále firmy Sanraki s vinařstvím Mercian Katsunuma Winery a vínem názvu "Château Mercian", Manns Wine s víny z lokálních odrůd Lungyen a Koshu, pivovarnický koncern Sapporo s vínem "Polaire" a Kyowa Hakko Kogyo s vínem "Ste. Neige". Kromě těchto obřích společností je zde více než 230 malých vinařství, produkujících vína z vlastních hroznů a/nebo prodávajících hrozny dále především firmám Mercían a Manns. Suntory je jediný obří koncern, který pro výrobu vína používá hrozny z vlastních vinohradů. Japonští vinaři již po staletí využívají místní odrůdy, z nichž oblíbená je zejména Košú (Kōshū). Dnes se vína připravují mísením japonských, amerických a evropských odrůd, což přináší zajímavé výsledky. Hrozny odrůd Koshu, Chardonnay, Ryzlink rýnský a Sémillon se zpracovávají na bílá vína, zatímco Muscat-Bailey A či B (japonské hybridy šlechtitele Zenbei Kawakami), Cabernet Sauvignon a Merlot se používají na vína červená.Červená i bílá vína se v začátku projevují okouzlujícím rostlinným podtónem, následovaným hojností ovoce a neuvěřitelnou svěžestí. Chardonnay a Sémillon jsou mimořádně příjemná vína, ale absolutní špičku představují směsky, například "Château Mercian blanc" s takřka explozivním aroma. Suntory produkuje poměrně drahé, ale podle ohlasů velmi úspěšné botrytické víno z odrůd Riesling a Sémillon.Všechny následující příklady lze plným právem označit za vynikající červená vína : "Lion d´or Cabernet Sauvignon" ze Suntory, "Château Mercían rouge", "Shinsu Kikyogahara Merlot", "Mercían Yamanashi rouge" a Johohira Cabernet Sauvignon".Obecně se dá říci, že odrůdová vína CS a Merlot zde patří k nejlepším. Díky hlubokým znalostem, trpělivosti a lásce k vínu se Japonsku podařilo dosáhnout až na úroveň elitních vinařských zemí.Abychom rozptýlili případné pochybnosti o jakosti nejlepších japonských vín, musíme se zmínit o tom, že nyní vyhlášené vinařství Château Mercían získalo v roce 1997 zlatou medaili na Vinexpo v Bordeaux, nejprestižnější vinařské soutěži na světě. Další informace o japonském vinařství můžeme najít například na stránkách www.winery.or.jp.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama