Kerner (zkratka Ke)

11. července 2017 v 20:17 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Кернер (Rusko, Ukrajina), Herold Triumpf, Herold Weiss (Německo, Rakousko), Schiava Grossa x Riesling Renano WE 25/30, Weinsberg S 25/30
Původ a rozšíření: Kerner je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín.

Byla vyšlechtěna roku 1929 v Německu, ve Württembersku, ve Státním výzkumném ústavu ve Weinsbergu. Šlechtitelem byl August Herold, který zkřížil odrůdy Trolínské (Schiava grossa) a Ryzlink rýnský (klon We S 25/30)199, A, B. Od roku 1969 je odrůda právně chráněna a je ji povoleno pěstovat ve všech německých vinařských oblastech. V Německu je Kerner čtvrtou nejpěstovanější odrůdou, r. 2007 byl vysazen na 3.848 ha (Falc 1.164 ha, Franken 241 ha, Mosel 399 ha, Württemberg 364 ha, Nahe 202 ha), registrován je zde též tetraploidní klon odrůdy, uvedený samostatně v katalogu VIVC. Registrována je též v Itálii (cd. 305, od roku 1981), na malých plochách ji zde najdeme v regionech Lombardie a Südtirol-Alto Adige (Eisacktal - Valle Isarco, provincie Bolzano, Trento, Belluno, r. 2010 na ploše 83 ha, tvoří součást vín DOC Alto Adige), na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, ve Švýcarsku (roku 2007 na 18,5 ha) a v některých dalších evropských zemích, ale pěstována je také například v Jihoafrické republice. Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 2001. Roku 2015 byla pěstována na ploše 53,46 ha, tvořila 0,31 % plochy vinic ČR, průměrné stáří vinic bylo roku 2010 asi 11 let, větší plochy vinic jsou především v Dubňanech, Moravské Nové Vsi a v Mikulově. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Mikrosvín Mikulov, VÚRV Praha-Ruzyně a VSV Karlštejn. Odrůda je vhodná k pěstování ve všech podoblastech obou vinařských oblastí ČR.
Název odrůdy: Odrůdě se nejprve po svém šlechtiteli říkalo Herold Weiss, později byla přejmenována na počest lékaře a básníka z Weinsbergu jménem Justinus Andreas Christian (von) Kerner (1786-1862). Byl to sympatický počin, neboť tento lékař svým pacientům doporučoval sklenku vína denně jako nejlepší přírodní léčebný prostředek.
Rodičovské odrůdy: Trolínské (též Schiava grossa, Trollinger) je odrůda z rodiny Schiava, pěstovaná jako moštová odrůda na severu Itálie a na malých plochách v Německu. Po celém světě je nicméně známá jako stolní odrůda pod názvem Black Hamburg či Frankenthal. Název Trollinger je patrně odvozen z výrazu "Tirolinger", protože právě z jižních Tyrol tato odrůda pochází, přičemž v italské části se pěstuje též pod názvem Großvernatsch. Odrůda byla m.j. partnerem při šlechtění odrůd Muscat Hamburg, Madeleine Royale, Helfensteiner, Rotberger, Witberger, Palas či Happenbach. Příbuzné odrůdy: Roku 1974 byla v Německu nalezena mutace odrůdy Kerner, ze které byla další selekcí vyšlechtěna odrůda s názvem Kernling.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujnější, letorosty polovzpřímené až poléhavé, na ventrální straně zelené, na dorsální straně zelené s červenými pruhy. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, středně silně bíle vlnatě ochmýřené, zelenožluté s bronzovým nádechem, slabě až průměrně pigmentované antokyany. Apikální listy jsou zelené, bronzově skvrnité, na rubu, na ploše průměrně plstnaté. Jednoleté réví je světle hnědé až žlutavě hnědé. Dospělý list je malý až středně velký, pětiúhelníkový nebo okrouhlý, tří- až pětilaločnatý se středně hlubokými, většinou otevřenými horními bočními výkroji s oblým dnem. Líc listu je mírně zvlněný, slabě vrásčitý, tmavozelený, silně puchýřnatý, s výraznou žilnatinou, rub na ploše slabě plstnatý, na žilnatině středně silně štětinkatý. Řapíkový výkroj je lyrovitý s ostrým dnem, vzácněji úzce otevřený, většinou široce překrytý s průsvitem, bez ohraničení žilnatinou a bez zoubku, řapík je kratší, narůžovělý, žilnatina listu je slabě pigmentovaná antokyany. Listy zůstávají na podzim dlouho zelené. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká (14,7-15,1 mm), kulatá bobule se silnou slupkou žlutozelené barvy, se šťavnatou, rozplývavou dužinou sladké, příjemné, odrůdové chuti. Hrozen je malý až středně velký (90 mm, 90-150 g), kónický s křidélky, středně hustý, s krátkou stopkou (3 cm). Pěstování: Réví dobře vyzrává. Odrůda je poměrně náročná na zelené práce na vinici. Letorosty vytvářejí dlouhé zálistky, které je nutné ve spodní polovině letorostů vylamovat, aby se keře příliš nezahustily. Proti poškození zimními mrazy je odrůda poměrně dobře odolná (do -23 °C), odolná je i proti kalcióze, nemá sklon ke sprchávání. Podnože volíme podle půdního typu a tvaru keře, vhodné jsou SO-4, T 5C, Cr 2. Odrůda nevyžaduje zvláštní způsob vedení, snáší dobře dlouhý i krátký řez. Výnos je pravidelný, středně vysoký, 10-14 t/ha při cukernatosti 18-23 °NM a aciditě 9-12 g/1, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 10,5 t/ha, cukernatost 21 °NM. Fenologie: Odrůda raší středně pozdně, krátce po odr. Müller Thurgau, uniká proto pozdním jarním mrazům, kvete též středně pozdně, dozrává středně pozdně až pozdně, u nás sklizňová zralost nastává koncem září až v první polovině října, asi 2 týdny před Ryzlinkem rýnským. Choroby a škůdci: K houbovým chorobám je středně náchylná, trpí především padlím révovým (Uncinula necator), o něco méně plísní šedou (Botrytis cinerea), poměrně dobře odolává plísni révové (Plasmopara viticola), postačí průměrná chemická ochrana. Poloha a půdy: Vyžaduje vzdušné polohy, běžně se pěstuje i v okrajových polohách, na půdu nemá zvláštní požadavky, doporučuje se do půd hlinitých, snáší i vyšší obsah vápníku.
Charakteristika vína: Při odpovídajícím způsobu pěstování lze každoročně získávat vína s přívlastkem. Předností odrůdy je dobrá kvalita i v horších ročnících, v kategoriích jakostních vín a kabinetů. Ze suchých poloh bývají vína široká a hořknou, stejně jako při oxidativním školení. Ze všech novošlechtění jsou vína nejpodobnější ryzlinkům, i u Kerneru lze dosahovat vysokou jakost výběrů z hroznů i výběrů z bobulí. Typická vína mají zelenožlutou až slámově žlutou barvu a plné tělo. Svěží, aromatické látky připomínají koncentrovanější vůni "rýňáku". Reduktivní technologií výroby získáme svěží až řízný typ plného, elegantního a pro běžného konzumenta přitažlivého vína; má příjemné, svěží kyseliny, harmonizující se zbytkovým cukrem, aromatický, květinovo-ovocitý charakter a jemně nahořklý závěr. Ve vůni a chuti můžeme hledat muškát, rybíz, tmavý med, máslové tóny, kořenitost. Vhodnost k archivaci je při reduktivním školení vína dobrá, klasicky vyráběná vína se archivovat příliš nedoporučují. Stolování: Technologicky správně zvládnutá vína jsou ozdobou slavnostních tabulí, podobně jako vína odrůdy Ryzlink rýnský. Výborně se hodí k různým předkrmům včetně plodů moře, ke grilovanému telecímu masu, k rybám, i uzeným, ke chřestu a k mnoha druhům sýrů, zvláště k roztíratelným. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům.
Literatura a internetové zdroje: 8,9, 10, 13, 16, 24, 28, 46, 71, 73, 74, 100, 163, 166, 171, 172, 176, 181, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Hillebrand, W., Lott, H., Pfaff, F. Taschenbuch der Rebsorten. 13. Auflage. Fachverlag Fraund, Mainz 2003. ISBN 3-921156-53-x, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Grape microsatellite markers: Sizing of DNA alleles and genotype analysis of some grapevine cultivars. Grando, M.S., Frisinghelli, C. Vitis 37 (2), 79-82 (1998) ) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040838.pdf, B)Die Kreuzungseltern deutscher Rebenneuzüchtungen im Fokus - Was sagt der genetische Fingerabdruck? Maul, E. et al. Deutsches Weinjahrbuch, 2013 (64. Jahrgang), Seite 128-142, ISBN 978-978-3800177837, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Vinařství Flajšinger [online, 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.vinarstviflajsinger.cz/?page_id=13, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Kerner [online, 2015-05-14]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/552.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama