Kober 5 BB (zkratka K 5BB, 5BB)

13. července 2017 v 16:45 | Martin Šimek |  Odrůdy podnožové, kniha odrůd ČR
Synonyma: Кобер 5ББ, Берландиери x Рипариа Кобер 5ББ, 5ББ (Rusko, Ukrajina), 5 BB (Francie, cd. 9171, no. 9905), 5 BB Selection Kober, Berlandieri x Riparia Kober 5BB, Berlandieri x Riparia sel. Craciunel, Berlandieri x Riparia T-K 5 BB, Berlandieri x Riparia Teleki 5 A sel. Kober 5 BB, C-2, C-25, Cr-2, Cr-25, Craciunel 13, Craciunel 2, Craciunel 25, Craciunel 26, K 5BB, Kober, Kobera 5BB, Kobrovka, Sc-2, Sc-25, Sc-26, Selectia Craciunel 2, Selectia Craciunel 25, Selectia Craciunel 26, Selektsii Kobera, Teleki 5 BB, Teleki Kober 5BB, Vitis Berlandieri x Vitis Riparia Kober 5BB

Původ a rozšíření: Kober 5BB je podnožová odrůda révy, interspecifický kříženec (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení) amerických druhů révy Vitis berlandieri Planchon x Vitis riparia Michaux. Podnož vyselektoval roku 1904 Franz Kober v Klosterneuburgu, tedy v Rakousku, z materiálu maďarského šlechtitele Sigmunda Telekiho. Telekimu zaslal semenáčky v roce 1886 francouz Euryale Rességuier, který je autorem původního křížení. Podnož Kober 5 BB patří jednoznačně k nejrozšířenějším podnožovým odrůdám v severních vinohradnických oblastech. Ve Francii ji roku 2011 najdeme na 58 ha podnožových vinic ve 12 registrovaných klonech, je zde v pořadí jedenáctou nejvyužívanější podnoží, odhadem je vysazeno 9.000 ha vinic s touto podnoží, převážně v regionech Alsasko, Akvitánie, Bourgogne Franche-Comté, Val de Loire, Charentes, Midi-Pyrénées či Rhône-Alpes. V Německu je pěstována na 7 ha podnožových vinic, hojnější je též v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku, registrovaná je také v Bulharsku, Chorvatsku, v Gruzii, v Itálii (registrována od roku 1971, cd. 610, dvanáct registrovaných klonů), v Moldavsku, v Portugalsku, v Rumunsku a ve Španělsku, využívaná je m.j. i v Japonsku. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1979. V ČR byla roku 2010 vysazena na 13 ha podnožových vinic, které byly průměrného stáří 14 let, je tak stále nejčastěji používanou podnoží u nás. Udržovatelem odrůdy v ČR je Ampelos - Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo. Název odrůdy byl původně pracovním názvem, odvozeným od jména šlechtitele, který jako poslední odrůdu selektoval. Katalog VIVC uvádí v synonymice odrůdy Kober 5 BB i všechny rumunské selekce této odrůdy (Crâciunel)163.
Rodičovské odrůdy: Vitis berlandieri Planchon je původní druh révy, pocházející z jižní části severoamerického kontinentu, divoce rostoucí především v Texasu, v Novém Mexiku a v Arkansasu. Je znám především svou tolerancí vůči vysokému obsahu vápníku v půdě. Když evropské vinice koncem devatenáctého století napadl révokaz, zavlečený z Ameriky a bylo nutné začít roubovat evropské odrůdy původu Vitis vinifera na americké podnože, bylo zpočátku obtížné najít révu, která by dobře prospívala v půdách, bohatších na aktivní vápník. To réva druhu Vitis berlandieri sice splňuje, ale na druhé straně se špatně přizpůsobuje roubování. Proto se dnes různé podnože, odolné révokazu a tolerantní vůči obsahu vápníku v půdě, vyrábí křížením amerických druhů révy Vitis berlandieri a Vitis riparia, někdy také s podílem genů dalších amerických druhů révy, například Vitis rupestris, nebo také s podílem genů Vitis vinifera. Vitis riparia Michaux je původním druhem révy, rozšířeným zejména na východním pobřeží severoamerického kontinentu od kanadské provincie Quebec do Texasu, ale divoce rostoucí i v některých vnitrozemských státech, jako například Montana, Severní Dakota či Nebraska. Je to odolná a dlouhověká rostlina, schopná dosáhnout až do vrcholků nejvyšších stromů. Její tmavomodré plody byly používány již původními obyvateli Ameriky k výrobě želé, džemu a pravděpodobně i alkoholických nápojů. Výhodou tohoto druhu révy při šlechtění podnoží je vysoká odolnost vůči mrazu, houbovým chorobám, tolerance vůči révokazu a přizpůsobivost různým půdním typům. Geny amerického druhu révy Vitis riparia nese i poměrně značné množství hybridních moštových odrůd.
Charakteristika odrůdy: (F) Růst této podnožové odrůdy révy je velmi bujný (přírůstek činí až 4-5 m ročně). Včelka je fialově červená, šedavě ochmýřená. Letorosty kvetoucí: vrcholek letorostu je polootevřený až uzavřený, ohnutý až polovzpřímený, středně silně až silně bíle vlnatě ochmýřený, průměrně pigmentovaný antokyany, zelený s bronzově červeným nádechem, s bronzovými až narůžovělými okraji. Apikální listy (1-3) jsou otevřené, na okraji jsou výrazně zoubkované, na líci pavučinovitě a na rubu plstnatě ochmýřené, červenobronzově zbarvené, bazální listy jsou ploché, nečleněné, okrouhlé, poměrně velké, jejich řapíkový výkroj je široce otevřený s oblým dnem, líc listu je světle zelený s načervenale pigmentovanou žilnatinou na bázi, rub listu je mírně sametově plstnatý na žilnatině, řapík sametově plstnatý. Osa letorostu je zakřivená, řídce plstnatá až chloupkatá, lesklá, živě červenofialová na dorsální straně. Letorost je polygonálního průřezu, krátce štětinkatý, na uzlech výrazněji, internodia jsou tmavě purpurově červená na dorsální straně, nodia jsou zbarvená výrazněji. Úponky révy jsou bifidní, lysé, živě červenofialové. Jednoleté réví je dlouhé, středně silné, kulatého průřezu či mírně zploštělé, na povrchu je téměř hladké, lysé, šedohnědé barvy, tmavěji hnědě žíhané až hnědě pruhované, s tmavšími a barevně výraznějšími nodii, s dlouhými internodii (14-16 cm), nodia jsou malá, pupeny jsou malé, vystouplé, ostré. Dospělý list je velký až velmi velký, okrouhlý až lehce protáhlý do délky, silný a kožovitý, nečleněný až třílaločnatý s mělkými až naznačenými výkroji, s ostrými špičkami laloků, líc listu je tmavozelený, hladký až slabě puchýřnatý, rub listu je světle zelený, slabě plstnatý, řapíkový výkroj je ve tvaru "V" až široké "U", někdy lyrovitý, široce otevřený, žilnatina listu je na líci, v okolí řapíku načervenale pigmentovaná antokyany, řapík listu je krátký až středně dlouhý, kratší než středová žíla listu, tmavozelený s vínově červeným odstínem, sametově plstnatý, s průměrně zřetelným kanálkem na průřezu. Zoubky na okraji listu jsou málo výrazné, se širokou bází a konvexními stranami, poměrně jednotné. Květenství této podnože je řídké, jednopohlavní (gynoidní) květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, potřebují k opylení pyl z jiných odrůd. Hrozen je malý, válcovitě kuželovitý, volný, bobule jsou velmi malé, kulaté, černé s nádechem do modra, se zbarvenou dužinou. Semena jsou malá, v dužině jsou 3-4. Pěstování: Produkce dřeva je velmi dobrá, jedna z nejvyšších mezi podnožemi, schopnost řízkování a štěpování je dobrá. Vegetační cyklus od rašení do opadu listů je 180 dní při sumě aktivních teplot 3250 °C, odrůda raší a kvete středně pozdně, opad listů je středně pozdní až pozdní. Réví vyzrává velmi dobře, na 80 %. Růst je velmi bujný, naštěpované odrůdy na ni rostou též velmi bujně až bujně, podnož má tendenci prodlužovat vegetační cyklus. Zakořeňování je velmi dobré, kořenový systém hluboce proniká do půdy, je dobře rozvětvený. Odolnost vůči mrazu je zvýšená (až -27 °C), kořenový systém ale odolává mrazům pouze průměrně, jako u podnože Crâciunel 2. Odolnost vůči suchu je střední až vyšší, odolnost vůči houbovým chorobám vysoká, vůči kořenové formě révokaza vysoká, vůči listové nižší až průměrná, hlísticím odolává dobře, háďátkům dobře až průměrně. Podnož je používána zejména pro vyšší tvary jednotlivých vedení, nebo pro střední vedení na horších půdách. Půdy: Odolnost proti vyššímu obsahu vápníku je na sušších půdách dostatečná, snáší zde přibližně do 20 % aktivního a do 35 % celkového Ca v půdě, jinak je spíše průměrná, kolem 10 % aktivního vápníku, chloróze odolává průměrně až dobře. Podnož je vhodná do méně výživných, spíše kyselých skeletových půd (avšak nesnáší extremní sucho), kde je brzděn její bujný růst. Intenzívně roste na lehčích, mírně vlhkých, písčitých, hlinitých a sprašových půdách. Na příliš vyhnojených půdách z nich přednostně odebírá dusík a fosfor na úkor draslíku a hořčíku, což může vést k nevyrovnané výživě keře, proto se na příliš hnojených půdách v minulosti její význam snižoval. Nevyhovují ji půdy zasolené. Využití: Afinita k odrůdám Vitis vinifera je dobrá. Tato podnož výrazně zvyšuje růst výhonků a má pozitivní vliv na zvýšení výnosů v důsledku zvýšení průměrné hmotnosti hroznů a bobulí, ale snižuje kvalitu plodů a též zapříčiňuje určité zpoždění v době zrání. Podnož je vhodná pro plodné odrůdy nepříliš bujného růstu, které nemají sklon ke sprchávání květenství, například Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Modrý Portugal, André a odrůdy skupiny Pinot, omezeně ji lze použít pro Ryzlink rýnský či Veltlínské zelené, není vhodná pro Neuburské, Veltlínské červené rané a Sauvignon, francouzi udávají jako nevhodné odrůdy i Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a Colombard, zvláště, pokud jsou nositeli viru typu 2 (GLRaV- 2). Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 11, 13, 26, 30, 70, 71, 75, 91, 92, 100, 151, 163, 166, 170, 171, 176, 181, 197, 202, *Einfluss verschiedener Unterlagen auf Ertrag und Traubenqualität. Schwab, A., Peternel, M. Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau, Veitshöchheim, 2008 [online, 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.lwg.bayern.de/mam/cms06/weinbau/dateien/w1__unterlagen_stickstoffaufnahme_und_stickstoffverwertung_von_5_sorten.pdf, *Forschungsanstalt Geisenheim [online, 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.fa-gm.de/fachgebiet-rebenzuechtung-und-rebenveredlung/forschung/unterlagen/berlandieri-x-riparia/kober-5bb/index.html, *Vignaioli Piemontesi. Kober 5BB [online, 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.vignaioli.it/vignetoPiemonte/KOBER_5BB, *Characterization of grapevine rootstocks using microsatelite markers. Dzhambazova, T. et al. Biotechnology & Biotechnological Equipment 21 (1) 58-62 (2007) [online, 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/259217004_Characterization_of_grapevine_rootstocks_using_microsatellite_markers, *Development of a standard set of microsatellite reference alleles for identification of grape cultivars. This, P. et al. Theoretical and Applied Genetics 109 (7), 1148-1458 (2004) [online, 2015-03-11]. Dostupné z: http://www1.montpellier.inra.fr/grapegen06/technical/menu_activities_room_index/page_wpI/this-common-SSR.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Geisenheimer Rebsorten und Klone. Kober 5BB. Forschungsanstalt Geisenheim [online, 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/fileadmin/Dateien_Hochschule_Geisenheim/Forschung/Angewandte_Biologie/Rebenzuechtung/Unterlagen/5BB.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama