Kypr

18. července 2017 v 18:21 | Martin Šimek |  Vinařství v zemích světa
Historie a současnost: Ostrov, ležící východně od Kréty, má nejstarší tradici v pěstování révy vinné v Evropě, víno se zde prokazatelně vyrábělo již před 5500 lety, o čemž svědčí nálezy zlomků keramiky, na nichž byla chemickým rozborem zjištěna přítomnost vína. Ale říká se, že dějiny vinařství na Kypru jsou tak staré jako mýty této oblasti. Údajně již řecký bůh vína Dionýsos měl při svých pitkách v oblibě víno z Kypru. Jeho kvalitu ostatně chválí Homér i Euripides. Kyperské víno pili faraoni a opěvoval jej ve svých verších král Šalomoun. "Sladkost tvé lásky je rovna kyperskému vínu", šeptal 36 let před n. l. římský vojevůdce Marcus Antonius své Kleopatře a přenechal jí ostrov jako svatební dar. Na Kypru se stále vyrábí nejstarší víno na světě, "Commandaria St. John". Počátky jeho výroby spadají do antické doby, kdy poutníci přicházeli do svatyně bohyně Afrodity, aby se zůčastnili oslav bohyně lásky, která se podle báje zrodila z mořské pěny na pobřeží Kypru v místě zvaném Petra tou Romiou. Při těchto oslavách se obětovalo kyperské víno s názvem "Nama". Řecký básník Hesiod popisuje výrobu Namy v díle "Práce a dny" takto: "Odřež hrozny a přines domů. Ukaž je slunci deset dnů a deset nocí, na pět dnů je přikryj a v šestý den odtáhni do nádob, darů radostného Dionýse". V roce 1191 anglický král Richard Lví srdce dobyl Kypr při křižácké výpravě a daroval jej řádu chrámových rytířů (templářů), který sám ustanovil a nazval jej "Commanderies" (odtud dnešní název vína). Později se tento řád přejmenoval na "Rytíře řádu Sv. Jana". Král Richard přivezl zpět do Anglie i kyperská vína a zahájil tak vlastně jejich dovoz, který trvá dodnes. K dalším známým kyperským vínům se řadí těžké rosé "Kokkineli" z okolí Platres, kde se dále vyrábějí i rustikální červená vína, bohatá na taniny. Kyperské vinařství přestálo i třistaletou tureckou nadvládu. Přezdívka tureckého sultána Selima II., který dobyl Kypr v roce 1571, "Selim piják" naznačuje, proč asi. Je ovšem pravda, že islámské období bylo pro vinohradnictví obdobím úpadku. Skončilo roku 1878, kdy se ostrov dostal pod nadvládu angličanů. Historickou niť kyperského vinařství nepřetrhla ani americká mšička révokaz, která v 19. století zdecimovala vinice Evropy. Protože na Kypr nedorazila, tradiční místní odrůdy vinné révy, pěstované po tisíce let, přetrvaly dodnes. Jde o tzv. pravokořennou révu, tedy révu, pěstovanou bez podnoží, nejčastěji se zde takto pěstují bílá odr. Xynisteri (Cipro Bianco) a modré Mavro (Kypreiko) a Ophtalmo (r. 2006 na 150 ha), v menším rozsahu se zde také vyskytuje asi tucet dalších starobylých odrůd. Kyperská vína byla v minulosti podobná řeckým, obsahovala vyšší procento alkoholu, často byla zoxidovaná a fádní. V průběhu 90. let 20. stol. utrpělo kyperské vinařství dvě těžké rány. Se vstupem Španělska do EHS byl do všech zemí EHS zakázán dovoz kyperského sherry (originální sherry pochází pouze ze Španělska) a rozpad Sovětského svazu silně omezil vývoz fortifikovaných vín a vinných destilátů do tohoto teritoria. Nakonec to kyperskému vinařství prospělo. Kyperští vinaři zvládli změnu technologie a přizpůsobili se požadavkům světového trhu. Včasná sklizeň, řízené kvašení a ostatní moderní vinifikační techniky způsobily, že kyperská vína se stala lehčími, svěžejšími a konkurenceschopnými. Asi 70 % trhu obsadily velké vinařské firmy ETKO, KEO, LOEL a SODAP Ltd, okolo 85 % produkce jde na export. ETKO a.s., zal. r. 1844 jako rodinný podnik, disponuje skladovací kapacitou 35 milionů litrů. KEO vyrábí vína z autochtonních odrůd Xynisteri, Mavro či Lefkada, ale též z odrůd Chardonnay, Ryzlink rýnský a Cabernet Sauvignon, m.j. i bílá a červená vína obchodní značky "Anerada".
Některá kyperská vinařství naleznete na stránkách www.weinimwww.de, další informace na stránkách www.wpc.org.cy/downloads/topikoi_oinoi_leaflet.pdf, www.windowoncyprus.com/wines+.htm a www.wpc.org.cy/downloads/OEOP_leaflet.pdf.
Roku 2007 se na Kypru nacházelo 15.300 ha vinic, z toho na cca 700 ha se pěstovaly stolní odrůdy, roční produkce činila 45.500 tun hroznů, ze kterých bylo vyrobeno 169.000 hl vína.
Klimatické a geografické podmínky: Podnebí na Kypru je pro révu velmi příznivé, typicky středomořské, léto je velmi teplé a suché, v zimě, přesněji od října do března, přicházejí vydatné deště. Slunce zde svítí až 340 dnů v roce, průměrná roční teplota je 21 °C. Sucho ve vegetačním období napomáhá pomalému dozrávání a tvorbě buketních vlastností vína. Zároveň minimalizuje výskyt škůdců révy a tím i nutnost její chemické chrany. Půdy jsou zde sopečné a vápenaté, sklizně jsou stabilní, kvalita kyperských vín je proto vyrovnaná. Většina vinic se nachází na jihozápadních svazích pohoří Troodos, v okolí měst Limassol a Páphos v jižní, řecké části ostrova, a to až do výše 1500 m.n.m. Vinohrady se dále nacházejí v oblastech Marathassa Afemes, Pitsilia, pohoří Maheras a Mesaoria. O pěstování révy v severní, turecké zóně, není příliš informací.
Pěstované odrůdy: K nejdůležitějším autochtonním odrůdám zde patří odrůda Mavro (Kypreiko), pěstovaná roku 2006 na ploše 9.500 ha, dále odrůdy Maratheftiko (130 ha), Ophthalmo (190 ha), Xynisteri (2.600 ha) a Muskat of Alexandria (450 ha). Výměra ploch, osazených moderními odrůdami má ovšem vzestupnou tendenci. Vysazují se zde také francouzské odrůdy Cabernet Sauvignon (350 ha) a Cabernet Franc (400 ha), Sémillon, Chardonnay, Ugni blanc, Carignan noir (900 ha), Grenache, Mourvèdre, Ryzlink rýnský, řecká odrůda Lefkados, odrůdy ze španělského Jerezu Palomino fino a Pedro Ximénez.
Seznam moštových odrůd (článek 20 nařízení ES č. 1227/2000 z 23.10.2006): Agiorgitiko, Alicante Bouschet,Aligote, Altesse, Alvarelbao, Aramon, Asyrtiko, Baga, Barbera, Bastardo, Bellone, Black Muscat (Muscat de Hambourg), CF, CS, Calamno de Ferea, Canaiolo 18 (C. Nero), Canella, Carignan blanc, C. noir, Cesanese, Chardonnay, Chenin blanc, Cinsault Droit (Cinsault), C. Vrai (Oeillade noire), Clairette, Colombard, Colorino, Cornifesto, Dame noir, Donzelino do Castello, Doradillo, Folle-blanche, Furmint, Gamay, Giallouriko, Giannoudhi, Grenache blanc, G. noir, Jaen blanc, Kypreiko Kokkino, Listan 1495 (nespecifikovaná bílá odrůda či synonymum), Listan blanc (Palomino), Listan Branas (nespecifikovaná bílá odrůda či synonymum), Malvar, Malvasia bianca, M. di Candia, M. fina, M. grossa, M. lunga, M. nera, M. preta (viz široká škála odrůd Malvasia), Mantuo (Mantuo El En-cin, = Chelva), M. Castellano (Castellano blanco), Maratheftiko, Marsanne Drome, Mataro (Mourvedre), Mauzac, Mavro (Local Black, Mavra N, Mavro Ampelisimo, Mavron Tis Kyprou, = Kypreiko), Mavrodafni, Merlot noir, Moreto, Morocanella, Moschato aspro (Muscat a blanc a petit grains), Moschato Samou (Muscat d'Ottonel), Mourisco tinto, Muller-Thurgau, Muscat of Alexandria (Málaga, Moschato Alexandrias), Mygdali, Nebbiolo, Ofthalmo, Omio (Omio Maratheftiko), Palomino, Pedro Ximenez, Pinot blanc, P. Chardonnay, P. noir, Plant X' (Nave, Plantex), Promara, Riesling Emerald, Riesling Italian (RV), Riesling Rhine (RR), Roditis, Rombola (Robola), Russian Seed I (Black Monukka), Sangiovesse, Sauvignon blanc, Savatiano, Sémillon, Sherry, Shiraz (Syrah), Skiadopoulo, Soultanina, Souzao, Spourtiko, Sylvaner, Tinta Amarelle, Tinta Carvalia, Tinta Francisca, Tinta Roris (Tempranillo), Tinto Cao, Tinto Tempranillo, Tourica di Oporto (Touriga Franca), Tourica National, Traminer (Gewürztraminer), Trebbiano (Ugni blanc), Trebbiano giallo, Trebbiano Toscano, Verdot, Vertzami (Lefkada), Vinhao, Vlouriko (Flouriko), Xinisteri (Aspro Ampelisimo, Aspro Kyprou, Local white).
Vinařské zákonodárství, vinařské regiony: Na Kypru je od roku 2006 definováno pět oblastí s označením původu, tzv. OEOP (Οίνοι Ελεγχόμενης Ονομασίας Προέλευσης). Vína s označením OEOP musí splňovat následující podmínky: musí pocházet z hroznů z vinic, nacházejících se ve výšce nejméně 600 m.n.m. (dle lokality, někde i nad 750 m.n.m.), z keřů révy, starších 5 let, musí být minimálně z 85 % vyrobena z autochtonních odrůd, výnos musí být redukován na 36 nebo 45 hl/ha v závislosti na odrůdě, vína musí projít odpovídajícím procesem zrání. První oblastí OEOP je Commandaria, zahrnující 14 obcí na jižních svazích pohoří Tróodos severně od Limassolu. Oblast byla definována jako první již roku 1980. Krasohoria Lemesou OEOP zahrnuje 20 obcí na jižních svazích pohoří Tróodos severně od Limassolu a dělí se dále na dva subregiony, Afames a Laona. Laona Akamas OEOP zahrnuje 6 obcí na severozápadním pobřeží ostrova, severně od přístavu Paphos. Pitsilia OEOP zahrnuje 32 obcí na východním okraji pohoří Tróodos, nad oblastí Commandaria. Vouni Panayia Ambelitis je oblast v centru západní části ostrova, na západní straně pohoří Tróodos, severovýchodně od přístavu Paphos. Oblast Pitsilia a severní část oblasti Commandaria leží na vulkanické půdě, ostatní oblasti se většinou nacházejí na vápencovém podloží. Zemská vína ​​(Επιτραπέζιος Οίνος με Γεωγραφική Ένδειξη), vyráběná mimo nejprestižnější oblasti OEOP, jsou označována názvy čtyř distriktů v řecké části ostrova, Larnaca, Lefkosia, Lemesos a Paphos. Předpisy uvádějí, že 85 % hroznů pro výrobu těchto vín musí pocházet z konkrétního distriktu, z registrovaných vinic, z keřů révy, starších čtyř let, z libovolné, na Kypru registrované moštové odrůdy, výnos musí být redukován na 55 nebo 70 hl/ha v závislosti na odrůdě. Červené víno musí mít minimálně 11 % alkoholu, rosé a bílé víno ​​minimálně 10 %. Výroba stolních vín bez označení původu není svázána žádnými předpisy, mohou být vyráběna z hroznů, pěstovaných na Kypru, z libovolných odrůd.
Commandaria: Víno tohoto názvu bylo vyváženo již křižáky na královské dvory Evropy a bylo také při soutěži vín na dvoře francouzkého krále Filipa Augusta v roce 1223 korunováno za "Apoštola vín". Jeho pití se stalo znakem kultury a vznešenosti aristokracie. Tradice výroby tohoto vína ovšem sahá až do antických dob (viz výše). Je to sladké dezertní víno vyrobené ze směsi modrých a bílých hroznů, které se po sklizni ponechávají ležet 10-15 dní na slunci, aby seschly a koncentroval se v nich cukr. Potom se hrozny lisují a vylisovaný mošt pomalu kvasí. Po částečném prokvašení se do vína přidává vinný destilát, který fermentaci zastaví. Obsah alkoholu je 15-25 %. Dále víno zraje v systému "solera", podobně jako sherry (vína z různých ročníků jsou uložena v sudech a lahvuje se pouze třetina vína z nejstaršího sudu, který se pak doplní dalším až víno v nejmladším sudu je doplněno novým vínem. Tento systém mívá až sedm stupňů). Na Kypru se ovšem tento systém nazývá Mana (matka).Víno není proto označováno ročníkem, jde o směs vín z různých ročníků. Víno má tmavěji zlatohnědou barvu, výrazně chlebnatou vůni, chuť sladkou, po rozinkách, extraktivní, s jemnou kyselinou. Víno je i po otevření lahve stabilní a v otevřené lahvi vydrží beze změn dlouhou dobu. Vedle svých výjimečných vlastností a prastaré tradice je Commandaria "vínem vín" i proto, že kombinuje znaky dalších druhů vín. Ačkoliv připomíná portské, je přírodnější, protože stupeň fortifikace je řádově nižší (má vyšší vykvašení). Nabízí se rovněž paralela se slámovým vínem (sušení bobulí) nebo se sherry (blendování staršího a mladšího vína systémem solera). Přes uvedené částečné analogie představuje Commandaria unikátní druh přírodně sladkého vína, vyráběný pod ochrannou známkou původu výlučně na Kypru. Toto víno jantarové barvy, s buketem po rozinkách a dubu a komplexní medově sladké chuti, lze použít jako aperitiv, ale tradičně se podává po jídle jako poslední nápoj, digestiv, a to samostatně, s kávou či dezertem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama