Laurot (zkratka La)

13. července 2017 v 15:12 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Původ a rozšíření: Laurot je interspecifická moštová odrůda révy (též mezidruhové křížení, PiWi odrůda, hybrid), určená k výrobě červených vín. která byla vyšlechtěna kolektivem šlechtitelů Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice (později Vinselekt Perná), křížením odrůd Merlan (Merlot x Seibel 13 666) a Fratava (Frankovka x Svatovavřinecké).

Šlechtiteli byli Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., Ing. František Mádl, Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lubomír Glos a Vlastimil Peřina. Vlastní křížení a selekce postupně proběhly v Lednici na Moravě, v Břeclavi a v Perné. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2004 a stala se tak první naší zapsanou interspecifickou odrůdou. Udržovatelem odrůdy je Ing. Miloš Michlovský, CSc. Odrůda je od 5.20.2005 právně chráněna, ochranná práva uplynou dne 31.12.2035. Zastoupení ve vinicích je minimální, roku 2015 byla na Moravě vysazena na ploše 4,84 hektarů (0,03 % plochy vinic ČR), převážně ve Slovácké vinařské podoblasti, průměrné stáří vinic roku 2009 činilo 15 let.
Název odrůdy je kombinací názvů rodičovských odrůd, v tomto případě Svatovavřinecké (Saint Laurent) a Merlot, vyráběná vína mohou typově připomínat vína těchto odrůd. Určitou roli může hrát i fakt, že název připomíná ženské jméno "Laura", které vychází z latinského názvu vavřínu (Laurus) a evokuje tak předpokládanou úspěšnost odrůdy (vavřínový věnec, udělovaný vítězům). Původní, šlechtitelský název tohoto křížení byl Mi-5-106.
Rodičovské odrůdy: Merlan je moldavská interspecifická moštová odrůda, vyšlechtěná ve výzkumném ústavu Vierul v Kišiněvě. Šlechtitelský materiál byl získán přímo od pracovníků výzkumného ústavu a využit kolektivem šlechtitelů Resistant např. při šlechtění sesterských odrůd Cerason, Kofranka a Marlen (pocházejí ze stejného křížení), odrůdy Nativa, která pochází ze stejných rodičů, ale v tomto případě je Merlan otcovskou odrůdou, ale i odrůd Malverina, Erilon, Savilon a Vesna. Fratava je úspěšný kříženec Lubomíra Glose z Moravské Nové Vsi, který byl kolektivem šlechtitelů Resistant využit též při šlechtění sesterských odrůd Cerason, Kofranka a Marlen a odr. Nativa, pocházející ze stejných rodičů v opačném pořadí.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými nebo vodorovnými letorosty. Keř je hustě olistěný, s četnými zálistky. Vrcholek letorostu je zelený, ochmýřený. Jednoleté réví je středně silné, hnědé až hnědočervené, čárkované. List je malý až středně velký, čepel je pětiúhelníková, bez vyznačených laloků či tří- až pětilaločnatá s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je lesklá, středně puchýřnatá, spodní je jemně plstnatá, řapíkový výkroj je lyrovitý s ostrým dnem, úzce otevřený až lehce překrytý, řapík je středně dlouhý, jemně narůžovělý, stejně jako žilnatina listu v okolí připojení řapíku. Jednoleté réví je červenohnědé, dobře vyzrávající, pupeny středně velké, zašpičatělé. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká, kulatá, tmavomodrá až modročerná bobule s voskovým povlakem, dužina je bez zbarvení, řídká, plné chuti. Hrozen je středně velký až velký (152 g), středně hustý až hustý, ale s volným koncem, kuželovitě-válcovitý. Pěstování: Réví dobře vyzrává. Doporučují se středně dlouhé tažně a podnože T 5C, SO-4, Cr 2 a 125 AA. Při zajištění hlavních agrotechnických zásad a na vhodných stanovištích nepotřebuje Laurot chemickou ochranu a je tím předurčen pro ekologické vinohradnictví. V méně vhodných podmínkách či v době vyššího infekčního tlaku postačí jeden postřik před a po odkvětu. Za určitý nedostatek lze považovat dost pozdní dozrávání, kdy v horších ročnících zůstávává v moštu výrazná kyselina, kterou je vhodné odbourat malolaktickým kvašením. Vzhledem k vysoké plodnosti (3-4 hrozny na letorostu) je nutný umírněný řez na jeden tažeň a redukce násady hroznů. Výnos odrůdy je středně vysoký, pravidelný, 9-15 t/ha při cukernatosti moštu 17,5-21°NM a obsahu kyselin 9-13,5 g/l. Ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 10 t/ha při cukernatosti 18,5°NM. Fenologie: Doba rašení oček je raná až středně pozdní, bobule zaměkají ve druhé polovině až koncem srpna, sklizňová zralost této středně pozdní až pozdní odrůdy začíná v první až druhé dekádě října. Choroby a škůdci: Vůči plísni révové (Plasmopara viticola) a padlí révovému (Uncinula necator) je odrůda odolná, citlivější je k napadení plísní šedou (Botrytis cinerea). Poloha a půdy: Je vhodná pouze do těch nejlepších vinohradnických oblastí. Vyhovují ji svahovité pozemky s jižní či jihozápadní orientací. Náročná je i na půdu. Vyhovují ji úrodná, vzdušná stanoviště, ne příliš vysychavá, na nichž slábne růst. Půdy jsou vhodné zejména hlinité až hlinitopísčité s dobrým vodním režimem.
Charakteristika vína: Vína jsou vysoce kvalitní, plná, aromatická, s vyšší aciditou, kterou je v některých ročnících nutno odbourat. Typově jsou blízká zejména odrůdě Svatovavřinecké. Kladné vlastnosti vín vyniknou zvláště po jablečno-mléčném kvašení a po školení v dřevěných sudech či v dubových sudech typu barrique. Typický Laurot je velmi tmavě granátové barvy s fialovými reflexy, vůně je svěží s ovocnými tóny, chuťje plná, jemná, atraktivně harmonická. Ve vůni a chuti jsou dominantní třešně a višně, dále můžeme hledat listy a plody černého rybízu, vyzrálé lesní ovoce a čokoládu. V chuti lze pozorovat výraznou tříslovinu. Víno je vhodné ke střednědobé archivaci, při zrání se rychle sametově zaplňuje. Stolování: Vína jsou vhodná k masitým pokrmům, jako hovězí steak, kořenité úpravy vepřového, zabíjačka a zvěřinové speciality. Při kombinaci s masitými jídly v neutrálních omáčkách vynikne harmonie vína. Literatura a internetové zdroje: 7, 8, 9, 10, 13, 16, 17, 18, 21, 163, 166, 201, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-05-16]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Laurot [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/297, *New grapevine varieties with an increased resistance to fungal diseases. P. Pavloušek, A. Korpás [online, 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.oiv2007.hu/documents/viticulture/110_pavlou_ek__p_1___korp_s__a__new_grapevine_varieties_with_an_increased_resistance_to_fungal_di.pdf, *Pěstitelské vlastnosti a antioxidanty ve vínech nových, interspecifických odrůd. Pavloušek, P. [online, 2015-06-04]. Dostupné z: www.svcr.cz/file/151_1_1/, *Vinařství Flajšinger [online, 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.vinarstviflajsinger.cz/?page_id=13.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama