LE K 1 (zkratka K1)

13. července 2017 v 17:01 | Martin Šimek |  Odrůdy podnožové, kniha odrůd ČR
Synonyma: LE-K/1 (ČR), K1, Kraus 1 (katalog VIVC)
Původ a rozšíření: LE-K/1 je podnožová odrůda révy, interspecifický kříženec (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení) odrůd (Schwarzmann x Knipperlé) x Svatovavřinecké9.

Katalog odrůd VIVC uvádí místo odrůdy Schwarzmann jako jednoho z rodičů odrůdu Millardet et Grasset 101/14163, ta je křížencem stejných odrůd, jako odrůda Schwarzmann. Podnož Le K 1 byla vyšlechtěna v České republice, v Lednici na Moravě, ve spolupráci šlechtitelů Prof. Viléma Krause a Ing. Václava Křivánka. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1979. V ČR byla roku 2010 vysazena na 0,6 ha podnožových vinic, které byly průměrného stáří 20 let. Udržovatelem odrůdy v ČR je Ampelos - Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo13. Název odrůdy byl původně pracovním názvem (LE = Lednice).
Rodičovské odrůdy: Schwarzmann (stejně jako odr. Millardet et Grasset 101/14) je podnož, interspecifický kříženec dvou amerických druhů révy Vitis riparia Michaux a Vitis rupestris Scheele. Odrůda Schwarzmann byla vyšlechtěna r. 1891 soukromým šlechtitelem Františkem Schwarzmannem v Bzenci jako první česká podnožová odrůda vůbec. Růst je středně bujný, naštěpované odrůdy na ni rostou středně bujně až slaběji. Zakořeňuje poměrně hluboce. Afinita k odrůdám původu Vitis vinifera je dobrá. Je vhodná zejména pro bujněji rostoucí odrůdy Tramín červený, Neuburské, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Rulandské modré a.j. její odolnost vůči mrazu je dobrá, stejně jako vůči houbovým chorobám, suchu a révokazu. Je hodná zejména pro půdy hlinité, lehčí a dobře záhřevné, dobře roste i na půdách písčitých. Nesnáší půdy zasolené, nelze ji použít na půdách vápenitých, snáší pouze přibližně do 10 % aktivního Ca v půdě. Je vhodná pro nízká a střední vedení. Dnes je využívána pouze lokálně, v okolí Bzence. Není zapsána ve Státní odrůdové knize České republiky. Knipperlé je raná moštová odrůda původu Vitis vinifera, pocházející z Alsaska, dle genetických výzkumů spontánní kříženec odrůdy skupiny Pinot s odrůdou Heunisch weiss. Byla v Alsasku značně rozšířená až do konce 19. století, před révokazovou kalamitou. Zásluhu na jejím šíření měl od r. 1756 školkař Johann Michael Ortlieb z Reichensweru (Riquewihr), po kterém také nese svůj častý synonymní název. Pro svou nízkou odolnost a proto i kolísavé výnosy je nyní před vymizením, najdeme ji vzácně v Alsasku, v Německu a v Jižním Tyrolsku, je sice například připuštěnou součástí cuvée vín AOC Alsace, ale byla zde pěstována r. 2006 pouze na 0,2 ha. Dávala jednodušší, měkčí, aromatická vína odrůdového charakteru s vyšším alkoholem a s nižší aciditou, proto často sloužila jako složka cuvée pro snížení acidity.
Charakteristika odrůdy: Dospělý list je středně velký až velký, hladký, nečleněný, tří- až pětilaločnatý s velmi mělkými výkroji, řapíkový výkroj je lyrovitý, otevřený, žilnatina v okolí řapíku je nafialovělá. Pěstování: Výnos řízků v podnožové vinici je vysoký. Růst v podnožové vinici je velmi bujný, naštěpované odrůdy na ni rostou bujně až středně bujně. Zakořeňování je dobré. Odrůda vyzrává poměrně brzy a tím podporuje zrání hroznů a vyzrávání dřeva. Vytváří bohatý zával kalusového dřeva. Odolnost vůči mrazu je většinou dobrá, vůči suchu střední až vyšší, odolnost vůči révokazu je nižší, proti plísni révové (Plasmopara viticola) je odolná, proti padlí révovému (Uncinula necator) středně odolná. Podnož je používána spíše pro vysoká vedení. Půdy: Roste dobře i v horších půdních podmínkách, snáší sucho, ale nelze ji použít na půdách vápenitých, snáší pouze přibližně do 7 % aktivního Ca v půdě. Je vhodná zejména pro půdy písčité, štěrkovité a kamenité. Využití: Afinita k odrůdám Vitis vinifera je dobrá, nedostatkem je nižší odolnost vůči révokazu, proto by se měla používat zejména na písčitých a štěrkovitých půdách, díky dobré odolnosti vůči suchu v horní části svahů. Je vhodná pro plodné odrůdy a odrůdy s velkým hroznem, například Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, André, Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, dobře na ni plodí i Ryzlink vlašský. Literatura a internetové zdroje: 9, 13, 163, 202.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama