Modrý Portugal (zkratka MP) / Portugieser blau

13. července 2017 v 15:24 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Португизер, Блау португизер, Бургундский, Бургундер, Портюге бле, Опорто, Португалка (vše Rusko), Autrichien, Azul, Badener, Badner (Německo), Blauer Oporto, B. Portugieser (USA), Blaue Feslanertraube, B. Feslauertraube, Bonnette, Bourgounder, Brina, Cerna Kraljevina, Černé Rané, Cerny Sryk, Crna Kraljevina, Feslauer, Feslauertraube, Früher Blauer Portugieser, F. Voeslauer, Frulv Portugieser, Garidelia Monopyrena, G. Praecox, Imbrina, Kék Oporto (Maďarsko), K. Portugiezi, Kékoporto, Kraljevina, K. Crvena, Kraljvina, Maviona Rana, Mavrona Rana, Mavrovna Rana, Modra Kraljevina, Modra Portugalka (Slovinsko), Mor Portugieser, Moravna Oporto, Oporto (Rumunsko, Slovensko, ČR, Polsko), O. Kek (Maďarsko), O. Vaeslauer, Oportorebe (Německo), Plant de Porto, Portgieser, Portjuge (Bulharsko), Portoghese (Itálie), Portohese Nero, Portougalka, Portougalsky Siny, Portugais Bleu (Francie, Chile), P. Bleau (Rumunsko), Portugais de Bingen, Portugalika, Portugaljka (Chorvatsko), Portughese, Portugiz, Portugizac, P. Crni, Portugieser, Portugiezi, Portugizac Crni (Chorvatsko), Portugizer Chernyi (Rusko), Portugroljka, Portuguese Blue (USA), Portugues Azul (Portugalsko), Portuguêz Azul (Portugalsko), Raisin des Roses (Francie), Rana Modra, Rana Modra Kraljevina, Ranina (ČR, SR), Skorak, Skoré Černé, Veslaver, Vöslauer, Voslaner, Weslau

Původ a rozšíření: Modrý Portugal je stará moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Často slouží též jako nenáročný stolní hrozen, ale pro náchylnost k hnilobě pouze v době sklizně. Původ odrůdy je neznámý. Název sice ukazuje na Portugalsko, ale zde se odrůda pěstuje pouze okrajově a portugalští ampelografové neuznávají její příbuznost k žádné zde pěstované odrůdě. Naproti tomu je rozšířena takřka v celém Podunají, proto se předpokládalo, že pochází odněkud z tohoto prostoru, pravděpodobně z Rakouska. Tato hypotéza byla prakticky potvrzena analýzou DNA, publikovanou roku 2016, která stanovila, že Modrý Portugal je spontánním křížencem odrůd Zimmettraube blau x Sylvánské zelené a její původ máme hledat v oblasti Dolního Štýrska (tvořící dnes součást Slovinska)A. Mezi tradiční oblasti pěstování této odrůdy patří právě Rakousko, kde byla roku 2007 vysazena na 2.350 hektarech. Z Rakouska se odrůda rozšířila po roce 1840 do Německa, především do oblastí Rheihessen a Pfalz, zásluhu na tom měl hlavně Johann Philipp Bronner, jeden ze zakladatelů moderního německého vinařství. V Německu byla odrůda roku 2007 vysazena na 4.557 hektarech vinic. Na menších plochách je pěstována například také ve Francii, v Itálii (roku 2010 na ploše 167 ha, registrace roku 1971, cd. 198), ve státech bývalé Jugoslávie, v Maďarsku, Rumunsku a v některých zemích bývalého SSSR, celkově byla roku 2010 vysazena na ploše cca 15.000 hektarů. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku, pěstuje se zde zejména v obcích Dolné a Horné Orešany, kde má vzhledem ke svému použití sympatickou přezdívku "štrúdlák" (myšlen je makový štrúdl). Dále ji najdeme také v malokarpatské oblasti a v okolí Skalice. Zde se z ní připravuje spolu s Frankovkou a Svatovavřineckým známkové víno "Skalický rubín". U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije. Na venkově bývalo víno MP doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel. Na Moravě se odrůda pěstuje v okolí Kyjova, Uherského Hradiště, Hustopečí a Hodonína, v Podluží, dále v obcích Kobylí, Čejkovice, Velké Pavlovice, Rakvice, Mutěnice. V české vinařské oblasti je jednou ze základních odrůd sortimentu pro výrobu červených vín a najdeme ji na Mělnicku, Roudnicku a Čáslavsku. Ve Státní odrůdové knize České republiky je zapsána od roku 1941. Do Čech se tato odrůda dostala okolo roku 1880 a postupně se rozšířila do všech českých a moravských vinařských oblastí. V polovině třicátých let dvacátého století činil podíl Modrého Portugalu z celkové výměry českých vinic 9 %, na Moravě dokonce 16,5 %. Právě v té době byl nejrozšířenější zdejší modrou odrůdou. Dnes je vysazen podstatně méně, roku 2015 tvořil již pouze 3,49 % ploch vinic, přičemž jeho plochy ve výsadbách se snižují, průměrný věk porostů této odrůdy byl téhož roku 20 let. Roku 2015 byla odrůda v ČR vysazena na ploše 604,55 ha (v Čechách roku 2009 na 55 ha). Udržovateli odrůdy jsou v ČR Ing. Alois Tománek, ŠSV Polešovice, ŠSV Velké Pavlovice, VÚRV Praha-Ruzyně a Výzkumná stanice vinařská, Karlštejn.
Název odrůdy: Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě Johann von Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla z pohledu tehdejšího vinařství takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce osazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí zde také říkalo "Vöslauer". Pěstování odrůdy se rozšířilo i do sousedního Bádenska a postupně do celé Rakouskouherské monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno, vyrobené z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi RakouskaA. Rodičovská odrůda Zimmettraube blau (F) je nehojně pěstovaná moštová a stolní odrůda, pocházející patrně ze Slovinska, z Dolního Štýrska, kterou pod synonymním názvem Sbulzìna velmi vzácně objevíme na vinicích také v italském regionu Friuli-Venezia Giulia46, A.
Příbuzné odrůdy: Odrůda Portugal šedý (Portugieser grau) je pupenovou mutací Modrého Portugalu, Portugal bílý (Portugieser grün) je pupenová mutace Portugalu šedého. Obě odrůdy lze ještě vzácněji objevit i v našich vinohradech. Portugal červený (Portugieser rot) není pravděpodobně příbuzný s rodinou odrůd Modrý Portugal. Pochází patrně z Rakouska nebo severozápadního Chorvatska. V Německu je registrován též tetraploidní klon odrůdy MP, zapsaný v katalogu odrůd VIVC samostatně. Je zde uvedena též odrůda Portugieser früh blau, odrůda nejasného původu, o které je velmi málo zmínek v ampelografické literatuře, dle její synonymiky lze soudit, že se patrně jedná o jedno ze synonym odrůdy Modrý Portugal, popřípadě by se dalo uvažovat i o identicitě s odrůdou Laska.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými letorosty. Včelka je zelenožlutá, jemně ochlupená. Úponky révy jsou středně dlouhé. Vrcholek letorostu je polootevřený až otevřený, světle zelený, takřka bez antokyanové pigmentace, lesklý, pouze slabě pavučinovitě ochmýřený. Internodia jsou dlouhá, stejně jako nodia jsou zelená, slabě vlnatě ochmýřená. Mladé listy jsou zelené, někdy s jemným bronzovým nádechem, takřka bez antokyanové pigmentace, lysé či slabě pavučinovitě ochmýřené. Jednoleté réví je silné, řídké, hořčicově hnědé, eliptického průřezu. Zimní pupeny jsou malé, zašpičatělé. Dospělý list je středně velký až velký, plochý, čepel je pětiúhelníková, tří- až pětilaločnatá s mělkými horními bočními výkroji, zřídka celokrajná. Vrchní strana čepele listu je zvlněná, slabě puchýřnatá, lesklá, středně zelená, spodní strana je hladká, řapíkový výkroj je lyrovitý, uzavřený s úzkým průsvitem, málokdy je otevřený, u báze řapíku ostrý, řapík listu je středně dlouhý, stejně dlouhý, jako medián listu, narůžovělý až červenavě proužkovaný, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je slabě pigmentovaná antokyany. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká až velká (15 mm, 1,1 g), kulatá bobule jednotné barvy a velikosti, průměrně ojíněná, tmavomodré až modročerné barvy, na líčku má rezavé tečky, slupka je tenká až středně silná, dužnina je bez zbarvení, řídká až rozplývavá, sladké, neutrální chuti. Semeno je velké, vejcovité, tmavě červenohnědé, zobáček je krátký. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, lehce oddělitelné. Hrozen je líbivý, středně velký až velký (160 mm, 151-192 g), válcovitě kuželovitý až kuželovitý, středně hustý, s jedním či dvěma křidélky, s krátkou až středně dlouhou, průměrně lignifikovanou stopkou. Pěstování: Réví na úrodných a vlhkých půdách hůře vyzrává. Odrůda je velmi poškozována zimními mrazy (řídke dřevo) a je citlivá i na jarní mrazíky. Nesprchává, proto jí vyhovuje podnož K 5BB, ale také SO-4 a T 5C pro hlubší a úrodnější půdy, pro půdy vápenité pak 125 AA. Daří se jí na středním i vysokém vedení révy s řezem na kratší tažně, mimořádně vhodné je její pěstování na pergole. Tuto možnost v úspěšné míře využívají zahrádkáři. Hodí se pro většinu vedení, dobře snáší i krátký řez, vhodné zatížení keře je 6 až 8 oček na m2. plodnost je výborná, výnosy jsou pravidelné a vysoké, 10-14 (20) t/ha při cukernatosti 16-21 °NM a obsahu kyselin 7-11 g/l. Ze sklizní přes 15 t/ha jsou však vína řídká, hrozno je kyselejší a má zpravidla nižší cukernatost (okolo 16° NM), slabou barevnost a nízkou extraktivnost. Fenologie: Vegetační cyklus odrůdy trvá 129 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2650 °C (v klimatických podmínkách Oděsy). Doba rašení oček je středně raná, raší v polovině dubna, kvetení je středně rané, kvete v polovině června. Květy málo opadávají. Zaměkání začíná začátkem srpna, odrůda dozrává současně s Chasselas, zhruba v polovině až ve třetí dekádě září, zrání hroznů tedy je středně rané. Choroby a škůdci: MP Je napadán plísní révovou (Plasmopara viticola) a je jednou z nejcitlivějších odrůd vůči padlí révovému (Uncinula necator). Za dešťů v době dozrávání hroznů se rychle rozšiřuje plíseň šedá (Botrytis cinerea). Trpí také červenou spálou (Pseudopeziza tracheiphila) a černou skvrnitostí (Phomopsis viticola). Z viróz jsou časté roncet a svinutka. Je napadán též obaleči. Dozrávající hrozny jsou poškozovány vosami a včelami, také snadno hnijí. Poloha a půdy: Nároky na polohu i půdu má tato vděčná odrůda nízké, snáší půdy štěrkovité, hlinité, vápenité i suché písčité. Dobře snáší sucho, naopak nemá ráda trvale zamokřené, vlhké půdy a půdy přehnojené dusíkem, kde trpí chorobami a mrazy.
Charakteristika vína: Odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní nežli u Svatovavřineckého. MP je odrůda, u které je snadné dosáhnout vysokých výnosů, ale pak nemůže poskytnout kvalitu. Podařené mladé víno MP má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná, a je-li podporována mladistvou harmonií vína, pak svádí k opakovanému doušku. Při zrání vína se objevují vůně čerstvého sena. Použitím karbonické macerace lze z MP vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného, dodávaného na trh jako Svatomartinské v den svátku sv. Martina (11. listopadu), ještě před francouzským Beaujolais, k němuž se dá směle přirovnat. Víno MP se často užívá se ke scelování s tvrdými víny či s víny vysoké acidity (u nás často Svatovavřinecké a Frankovka), u kterých zjemňuje tvrdost kyselin a tříslovin a urychluje zrání. Směsku MP a Frankovky nazývali na Slovácku "Slovácký granát" a bývala velmi oblíbená. Barva typického MP je jemně rubínová, vůně jemná, někdy až květinová, chuť lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická, příjemná, sametová, víno je lehčí, nižší acidity, jemně natrpklé. Vína z regulované sklizně jsou jemná, květinově aromatická, příjemně pitelná, světle červené barvy. Ve vůni a chuti najdeme třešně, květiny, čerstvé seno, cassis. Víno rychle vyzrává, obecně není příliš vhodné k archivaci. Mělo by se pít mladé, pak vyniká v jeho aroma přitažlivost ovocných a květinových tónů a jeho chuť je měkká, vláčná, méně tříslovinová. Vína této odrůdy je spotřebitelská veřejnost zvyklá kritizovat a podceňovat. Nemusí to být vždy pravda. V posledních letech jsme se mohli setkat s takovými portugaly, které nás velmi příjemně překvapí. Vzácněji se setkáváme i s barikovým provedením vín této sympatické odrůdy. Stolování: Vína MP se často pila při družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené masité pokrmy. Lehká vína se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná k pokrmům jako drůbeží maso, biftek, bažant, kachna, husa, zajíc na divoko, sýrový nářez, těstoviny, šunka, salám, k italské kuchyni. Průměrný portugal se doporučuje podávat podchlazený, jeho vady se tak zmírní.
Literatura a internetové zdroje: 8, 9, 13, 16, 18, 24, 28, 30, 45, 46, 71, 74, 75, 77, 89, 91, 92, 100, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Ehrlich, D. Das Rebsorten ABC. 1. Auflage. Gräfe und Unzer Verlag, München, 2005. ISBN 3-7742-6960-2, A)The "missing link" 'Blaue Zimmettraube' reveals that 'Blauer Portugieser' and 'Blaufränkisch' originated in Lower Styria. Maul, E. et al. Vitis 55, 135-143 (2016) [online, 2017-03-12]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/6490/6307, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Genetic Structuring and Parentage Analysis for Evolutionary Studies in Grapevine: Kin Group and Origin of the Cultivar Sangiovese Revealed. M. di Vecchi Staraz, M. Bandinelli, M. Boselli, P. This, J.M. Boursiquot, V. Laucou, T. Lacombe, D. Varés. J. AMER. SOC. HORT. SCI. 132(4):514-524. 2007. [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://journal.ashspublications.org/content/132/4/514.full.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Grape microsatellite markers: Sizing of DNA alleles and genotype analysis of some grapevine cultivars. Grando, M.S., Frisinghelli, C. Vitis 37 (2), 79-82 (1998) ) [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040838.pdf, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. Veloso, M.M. et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, *Ampelographic and genetic characterization of Croatian grapevine varieties. Maletič, E.M. et al. Vitis 54 (Special Issue), 93-98 (2015) [online, 2015-09-25]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4986/4776, *Historische Rebsorten [online, 2015-07-02]. Dostupné z: http://www.historische-rebsorten.de/historische-rebsorten/weissweinsorten/gruener-adelfraenkisch/, *Лазаревский М.А. Сорта винограда. Москва: Государственное издательство сельскохозяйственной литературы, 1959, с.428. In: Виноделие как искусство. ИП Злыгостев Алексей Сергеевич 2001-2011 [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://wine.historic.ru/books/item/f00/s00/z0000028/st216.shtml *Isoenzyme and microsatellite analysis of *Vitis vinifera* L. varieties from the Hungarian grape germplasm. Jahnke, G. et al. Scientia Horticulturae, The Netherlands 120 (2) 213-221 (2009) [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304423808004470, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/,
*Development of a standard set of microsatellite reference alleles for identification of grape cultivars. This, P. et al. Theoretical and Applied Genetics 109 (7), 1148-1458 (2004) [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www1.montpellier.inra.fr/grapegen06/technical/menu_activities_room_index/page_wpI/this-common-SSR.pdf,
*Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Modrý Portugal [online, 2015-06-03]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/489.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama