Müller Thurgau (zkratka MT)

11. července 2017 v 21:07 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Мюллер-Тургау, Мюллер, Мюллерка, Мюллерово, Риванер, Ризванец (vše Rusko nebo Ukrajina), Miler Turgau, Müller, M. Tourgau, Müllerka, Müllerovo (Slovensko), Müller Thurgeau (Chile), Rivaner (Rakousko, Německo, Slovinsko), Riesling-Sylvaner (Rakousko, Švýcarsko, Lucembursko), Riesling × Sylvaner (Švýcarsko), Rizlingszilvani (Itálie), Rizvanac Bijeli, Rizvanec (Chorvatsko, Slovinsko), Rizvaner
Původ a rozšíření: Müller Thurgau je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Odrůdu vyšlechtil Prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku.

Zde v rámci své šlechtitelské činnosti vypěstoval asi 150 semenáčů, které s sebou později přinesl do Wädensvilu ve Švýcarsku, kam se přestěhoval. Tam roku 1891 zaujal jeho technika H. Schellenberga semenáč č. 58, který byl dále selektován a stal se základem odrůdy. Švýcarské synonymum odrůdy je Riesling-Silvaner, dlouho se totiž předpokládalo, že jde o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. Například i v Německu a ve Slovinsku používané synonymum Rivaner se opírá o tuto domněnku. Později, po dvou předchozích, také mylných verzích, které určovaly za rodičovské odrůdy Ryzlink rýnský klon Gm 88 x Ryzlink rýnský klon Gm 64 (1994), respektive Ryzlink rýnský x Chasselas de Courtiller (1997), dokázal kolektiv pracovníků IfR Geilweilerhof v Siebeldingenu (Německo, 2000) genovou analýzou, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madeleine Royale (Madlenka královská)A, B, 199. Odrůda MT se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří. Tradičními oblastmi pěstování jsou Německo, kde se roku 2007 pěstovala na 13.824 hektarech (13,7 % plochy vinic), Rakousko, kde bylo vysazeno 5.236 hektarů (7,8 % plochy vinic), Švýcarsko, Maďarsko (8.000 ha), dále je pěstována například ve Francii (součást AOC Moselle, 7 klonů, ale roku 2011 pouze 5 ha), Belgii, Nizozemsku, v Dánsku, Lucembursku, Itálii (reg. 1970, cd. 158, čtyři reg. klony roku 2015) apod., celosvětově byla roku 2010 vysazena na 22.753 hektarech. Jednoznačně se tak jedná o nejúspěšnější novokřížení. V Německu je registrován i tetraploidní klon, zapsaný v katalogu odrůd VIVC jako samostatná odrůda. Do Státní odrůdové knihy ČR byla odrůda zapsána roku 1941. Je registrována i na Slovensku, kde roku 2004 tvořila 8,64 % plochy vinic. V ČR se pěstuje ve všech podoblastech obou vinařských oblastí a tvořila roku 2004 11,2 % veškeré plochy vinohradů (roku 1994 to bylo 18 %, roku 2015 to bylo 8,92 %). Průměrné stáří vinic této odrůdy v ČR činilo roku 2010 asi 26 let. Nejhojnější je v oblasti Čechy a v moravských podoblastech Slovácká a Znojemská, celkově byla roku 2015 vysazena na ploše 1.545,9 ha, (v Čechách roku 2009 na 138 ha). Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Alois Tománek, ŠSV Polešovice, ŠSV Velké Pavlovice, VÚRV Praha-Ruzyně a Výzkumná stanice vinařská Karlštejn. Název odrůdy je kombinací příjmení šlechtitele a názvu švýcarského kantonu, ze kterého šlechtitel pocházel. Většina synonym je kombinací původně předpokládaných rodičovských odrůd.
Rodičovské odrůdy: Madeleine Royale je stolní i moštová odrůda původu Vitis vinifera, považovaná dříve za semenáček odrůdy Chasselas, který selektoval r. 1845 francouzský šlechtitel Moreau-Robert v Angers (Maine et Loire, Francie). Dle výsledků analýzy DNA se jedná o křížence odrůd Trolínské (Schiava Grossa) x Pinot. Pěstuje se na malých plochách zvláště v severních, okrajových vinařských oblastech, kde se z ni vyrábějí i poměrně dobrá vína. Často se pro své rané zrání používá jako partner při šlechtění nových odrůd, je jedním z rodičů například odrůdám Madeleine Angevine či Prachttraube. V některých publikacích se lze dočíst, že název odrůdy vychází ze skutečnosti, že na jihu Francie hrozny dozrávají přibližně na svátek svaté Marie Magdalény, tedy již 22. července. Ve skutečnosti zde dozrává mezi 2.-4. srpnem. Název je odvozen od jména St. Madeleine Sophie Barat, svátek na počest této svaté slaví ve Francii 25. května, kdy réva této odrůdy kvete.
Charakteristika odrůdy: (H) Úponky révy jsou středně dlouhé, silnější, žlutozelené, bifidní. Růst je středně bujný s poměrně tenkými, polovzpřímenými až vodorovnými letorosty. Včelka je bělavá, ochlupená, okraje jsou intenzívně červené. Internodia a nodia jsou zelená s hnědavě červenými pruhy, lysá, kruhového průřezu, mírně zploštělá s naznačenými hranami, pupeny jsou velmi slabě pigmentované antokyany. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené, průměrně a stejnoměrně pigmentované antokyany, středně silně bíle vlnatě ochmýřené, světle zelené až žlutavé s načervenalým až bronzově hnědým nádechem, apikální listy (1-3) ploché, žlutavé, bez pigmentace antokyany, slabě, pavučinovitě ochmýřené, bazální ploché, arachnoidální na líci, plstnaté na rubu, světle zelené, osa je zakřivená, zelená s lehkým bronzovým nádechem, slabě arachnoidální. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou otevřené, plstnaté, bělavě zelené s odstíny růžové, apikální listy ploché se zvednutými okraji, arachnoidální, žlutozelené, bazální ploché s mírně zvednutými okraji, slabě arachnoidální až postupně dolů lysé, zelené, osa je mírně zakřivená, téměř lysá. Jednoleté réví je střední délky, silné, tuhé, světle žlutavě až oříškově hnědé s vínově červeným nádechem na nodiích, po délce tmavohnědě rýhované, eliptického průřezu, povrch je téměř hladký, lysý, nodia jsou nenápadná, internodia krátká (asi 8 cm). Zimní pupeny jsou středně velké, široké, kuželovité. Kmen je středně robustní. Dospělý list je středně velký až větší, neurčitě zvlněný, tvar čepele okrouhlý až pětiúhelníkový, pětilaločnatý nebo sedmilaločnatý s hlubokými horními bočními výkroji, které jsou překryté a mají oblé dno. Vrchní strana čepele listu je tmavě zelená, lysá, matná, slabě puchýřnatá, spodní lysá až slabě ochmýřená, zoubkování na okraji listu je poměrně výrazné, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je velmi slabě pigmentovaná antokyany, řapík listu je středně dlouhý a středně silný, stejně dlouhý, jako medián listu, na jedné straně zelený, na druhé červenalý až vínově červený, lysý, s málo výrazným kanálkem na průřezu, řapíkový výkroj je lyrovitý, lehce překrytý se zaostřeným eliptickým průsvitem, někdy je ohraničený žilkami. Zoubky jsou středně výrazné, hrot je ostrý, strany jsou rovné. Listy se na podzim barví tmavě žlutě. Květenství je pyramidální, nepříliš dlouhé (10 cm). Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé až středně velké (12-16 x 10-15 mm, 1,6-1,8 g), okrouhlé až krátce eliptické bobule nestejné velikosti. Slupka je středně silná, průměrně ojíněná, při vyzrání průsvitná s patrnou žilnatinou, nepříliš pevná, barva je žlutozelená, při plném vyzrání zlatožlutá s tmavými tečkami. Dužina je zpočátku křupavá, při přezrání měkká, řídká a šťavnatá, nezbarvená, jemně muškátové chuti, s 2-3 semeny. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, lehce oddělitelné. Semeno je menší až středně velké, hruškovitého tvaru, zobáček je krátký a tenký. Hrozen je středně velký (12-15 x 8-11 cm, 126 g), kuželovitý, středně hustý, s křidélky či s výrazným raménkem, s krátkou, tenkou, slabě lignifikovanou stopkou.
Pěstování: Odolnost dřeva a pupenů proti zimním mrazům je střední až slabá, podle zatížení keře násadou, snáší mrazy do -15 až -18 °C. Dřevo po mrazech však velmi dobře a rychle regeneruje. Vyzrání dřeva je dobré, závisí i na příjmu draslíku z půdy. Plodnost dřeva je 90 %, průměrný počet hroznů na výhon 1,4-1,8. První hrozen je na 2-3 nodiu, plodnost feminel je takřka nulová. Pro velké tvary je vhodné používat podnože K 5BB, 125 AA, pro střední vedení T 5C a pro nižší tvary a pro nebezpečí žloutenky SO-4. Pěstuje se na středním i vysokém vedení se zatížením 6-8 oček na 1 m2. Řez se provádí na tři kratší tažně se zásobními čípky. Plodnost odrůdy je vysoká a pravidelná, výnosy se pohybují mezi 10 až 16 t/ha, ale při neredukované sklizni někdy až 20 t/ha, při redukované sklizni je průměrná cukernatost 17-20 °NM a acidita 6-8 g/l. Ranost zrání, plastičnost a pravidelné výnosy byly důvodem rychlého rozšíření pěstování této odrůdy. Fenologie: Vegetační cyklus odrůdy trvá 139 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2780 °C. Doba rašení oček i kvetení je středně raná, odrůda kvete ve 2. dekádě června, nemá sklon ke sprchávání. Středně pozdní odrůda zaměká v první polovině srpna a sklízí se po polovině září. Choroby a škůdci: MT je citlivý na plíseň révovou (Plasmopara viticola) a padlí révové (Uncinula necator), při deštivém počasí v době zrání je napadán plísní šedou (Botrytis cinerea). Trpí také černou skvrnitostí (Phomopsis viticola). Méně je náchylný na virózy, citlivý je na obaleče, hlavně první generace. Poloha a půdy: Na polohu má odrůda nároky nízké, dá se pěstovat i v okrajových oblastech. Na půdy jsou nároky vyšší, nesnáší půdy propustné, písčité, kamenité, bez větších příměsi jílnatých částic, suché. Nejvhodnější jsou půdy hluboké, dobře snáší i půdy těžší a vápenité půdy. Nejlépe mu vyhovují hlubší, záhřevné a živné půdy.
Charakteristika vína: Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a nahořklé. Správně zvládnutou technologií lze vytvořit víno, vhodné k pití jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Mělo by mít přiměřený obsah kyselin, muškátově ovocné tóny v aroma a hladký odchod, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. Pro udržení svěžesti a aroma je vhodné kvašení v chladnějších podmínkách (15-18 °C). V dobrých ročnících, při vysoké cukernatosti, je třeba dávat pozor na aciditu, její nedostatek se negativně projeví na kvalitě vína. Bohužel se konzumenti stále setkávají i s víny širokými, plochými, málo aromatickými či s hořkou dochutí, s výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě. Taková vína zatlačila tuto jinak cennou odrůdu do pozadí. Naštěstí se již opět blýská na lepší časy a lze se setkat i s víny vynikajícími. Typické odrůdové víno má světlou barvu se zelenožlutým odstínem, s muškátovou vůni s ovocnými tóny (kopřivově-broskvovými) a svěží chuť s nižší aciditou. Ve vůni a chuti můžeme hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit. Víno se obvykle déle nearchivuje, výjímkou jsou reduktivně školené přívlastky. Víno MT je rovněž vhodné k přípravě různých cuvée, zvláště s pozdními odrůdami s nadměrnou aciditou. S Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným tvoří "Müllerka" základ našich známkových vín. Stolování: MT poskytuje vína ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům. Vyzrálé hrozny jsou vhodné i k přímé konzumaci, mají příjemnou, jemně muškátovou chuť.
Literatura a internetové zdroje: 8, 9, 13, 16, 18, 24, 28, 30, 71, 72, 73, 74, 75, 100, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 182, 188, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Grapevine cultivar Müller-Thurgau and its true to type descent. Dettweiler, E. et al. Vitis 39 (2) 63-65 (2000) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e043502.pdf, *Cuketka [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.cuketka.cz/?p=224, *Wine OK [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.wineok.eu/White-Wine/White-wine-valdaosta.asp, *Genetic Relationships among Table-Grape Varieties. Javier Ibáñez, Alba M. Vargas, Margarita Palancar, Joaquín Borrego, M. Teresa de Andrés [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://digital.csic.es/bitstream/10261/37270/1/35.pdf, *Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, B)Grape microsatellite markers: Sizing of DNA alleles and genotype analysis of some grapevine cultivars. Grando, M.S., Frisinghelli, C. Vitis 37 (2), 79-82 (1998) ) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040838.pdf, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, *Genetic structure and differentiation in cultivated grape, Vitis vinifera L. Aradhya, K.M. et al. Genetical Research Cambridge 81, 179-192 (2003) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://afrsweb.usda.gov/SP2UserFiles/ad_hoc/53062000VitisPage/Grape.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Genotyping of Vitis vinifera L. within the Slovak national collection of genetic resources. Dokoupilová, I. et al. Cent. Eur. J. Biol. • 9(8) • 2014 • 761-767 [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/biol.2014.9.issue-8/s11535-014-0314-1/s11535-014-0314-1.xml, *Grape microsatellite markers: Sizing of DNA alleles and genotype analysis of some grapevine cultivars. Grando, M.S., Frisinghelli, C. Vitis 37 (2), 79-82 (1998) ) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040838.pdf, *Microsatellite pedigree reconstruction provides evidence that Müller-Thurgau is a grandson of Pinot and Schiava Grossa. Vouillamoz, J. F.; Arnold, C. Vitis 49 (2) 63-65 (2010) [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 10 1794.pdf, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Müller Thurgau [online, 2017-05-12]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/1740.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama