Muškát moravský (zkratka MM) / MOPR

11. července 2017 v 20:48 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Mopr, Mopr Blanc, MoPr, MOPR (VIVC, Česká republika), MO x PR 23/30, Muskat Morawski(Polsko)
Původ a rozšíření: Muškát moravský je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín.

Vzhledem k tomu, že pro pěstování v našich vinařských oblastech nebyla k dispozici žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma, pokusil se Ing. Václav Křivánek ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Jeho šlechtitelský záměr se podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenějším tuzemským novošlechtěním u nás. Kříženec byl zkoušen pod pěstitelským označením MO x PR 23/33. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1987 pod názvem MOPR, od roku 1993 nese její současný název. Je zapsána i v listině registrovaných odrůd na Slovensku. Pěstována je v obou vinařských oblastech, rozšířená je zejména na Moravě, ve Slovácké podoblasti. Roku 1990 byla odrůda v ČR pěstována na ploše 318 ha, roku 2015 na ploše 425,76 ha, podíl vinic této odrůdy na celkové ploše vinic v České republice roku 1999 činil 2,3 %, roku 2015 činil 2,46 %, průměrné stáří vinic roku 2010 bylo 17 let. Udržovateli této odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek a ŠSV Polešovice. Odrůda je od 8.12.2004 právně chráněna, ochranná práva vyprší 31.12.2034. Název odrůdy: MOPR je zkratkou názvů rodičovských odrůd a v podstatě šlechtitelským označením odrůdy, název Muškát moravský nese odrůda od r. 1993.
Rodičovské odrůdy: Prachttraube, v překladu z němčiny "nádherný hrozen", je raná až středně pozdní, stolní a moštová odrůda původu Vitis vinifera, kterou vyšlechtil Christian Oberlin (1831-1915) v alsaském Colmaru křížením odrůd révy Boskokwi x Madeleine Royale. Tato odrůda se dnes velmi vzácně a v jednotlivých exemplářích vyskytuje také na vinicích v České republice, zejména v okolí Mutěnic ve Slovácké vinařské oblasti.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je bujný s polovzpřímenými letorosty, letorosty jsou silné, na obou stranách zelené s červenými pruhy, internodia jsou krátká, délky 5-8 cm, pupeny jsou takřka bez pigmentace antokyany. Zálistky zahušťují keře a musí se odstraňovat. Včelka je žlutozelená, ochlupená. Vrcholek letorostu je zcela otevřený, má zlatožlutý odstín s přechodem do bronzova, je slabě až středně silně vlnatě ochmýřený, okraje jsou velmi slabě pigmentované antokyany, narůžovělé. Mladé listy mají zlatožlutý odstín s bronzovým nádechem, na okrajích jsou někdy velmi slabě narůžovělé. Jednoleté réví je středně silné až silné (i u starších keřů), světle hnědé, na jaře hnědošedé. Zimní pupeny jsou široké, zavalité a zašpičatělé. List je středně velký, tvar čepele pětiúhelníkový, pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji (na menších lístcích jsou jen náznaky laloků). Vrchní strana čepele listu je hladká až slabě puchýřnatá, slabě vrásčitá, lysá, spodní na ploše takřka lysá, na žilnatině slabě štětinkatá, okraj čepele má výrazné zoubkování, strany zoubků jsou rovné, hroty zoubků jsou zlatožluté. Žilnatina na líci listu je velmi slabě pigmentovaná antokyany (pouze bod připojení řapíku). Řapík listu je středně dlouhý až dlouhý (8-12 cm), světle zelený až narůžovělý, řapíkový výkroj je lyrovitý, většinou úzce otevřený, někdy otevřený či naopak uzavřený, většinou s ostrým dnem, bez ohraničení žilnatinou, bez zoubku. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Bobule je středně velká (14,5-15,5 mm, 1,8 g), kulatá až obvejčitá, žlutozelená až žlutá, s jemným voskovým povlakem. Dužina je řídká, nezbarvená, šťavnatá, výrazně muškátové chuti. Semeno je středně velké, hruškovité. Hrozen je středně velký až velký (100-140 mm, 100-200 g), středně hustý až hustý, s 1-2 (3-4) křidélky, s krátkou až středně dlouhou stopkou (32-38 mm). Pěstování: Plodnost bazálních oček je velmi nízká.Réví dobře vyzrává, proti poškození zimními mrazy je odrůda středně odolná (do -22 °C), pozdní jarní mrazy odrůdu neohrožují. Vzhledem k růstu keřů se doporučují bujněji rostoucí podnože, SO-4, Cr 2, 125 AA, T 5C. Více plodí na vedení s dlouhými tažni a ve tvarech se zásobou starého dřeva, při zatížení 8-10 plodnými očky na 1 m2. Nejvhodnější je jeden kmínek, 2 tažně a 2 zásobní čípky. Velmi dobře se osvědčil i jednoduchý závěs a klasické vysoké vedení. Krátký řez je méně vhodný. Má dobrou regenerační schopnost při poškození i starého dřeva zimními mrazy. I když roste bujně, nesmí se přetěžovat, jinak se snižuje kvalita vín. Pro dosažení kvalitní suroviny nesmí výnos překročit 10 t/ha. Odrůda je stabilně výnosná, plodí 10-15 t/ha, 0,9-1,1 kg/m2, cukernatost je v průměrných ročnících 16-20 °NM, při redukci sklizně či v dobrých letech 18-22 °NM. Termín sklizně je dán obsahem kyselin, nejpozději při 8 g/l je nutné hrozny sklidit (průměr 7-9 g/l). Fenologie: Doba rašení oček je raná až středně raná (ve 3. dekádě dubna), stejně tak kvetení, kvete ve 2. dekádě června, květy rozkvétají postupně, nesprchají, zaměkání začíná raně, v první polovině srpna. Sklizňová zralost začíná v polovině až koncem září, tato raná až středně pozdní odrůda se sklízí současně s odr. Müller Thurgau. Choroby a škůdci: Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) středně, je napadána roztoči a sviluškami. Hrozny nemají sklon k hnilobě. Poloha a půdy: Vzhledem k poměrně ranému zrání není odrůda náročná na polohu, je to plastická odrůda, je vhodná i pro méně teplé vinařské oblasti, nevyhovují jí však výsušné půdy, vyžaduje hlubší půdy. Nesnáší suchý podzim. Na píscích a štěrcích dává plochá, málo extraktivní vína.
Charakteristika vína: Acidita je nižší, proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny včas, aby vína nebyla plochá, popřípadě zvýšit aciditu již v moštu přídavkem kyseliny vinné v povoleném množství. Tam, kde lze hrozny ochránit před ptactvem, vosami a plísní šedou, je možné získat zajímavá vína v kategoriích výběrů. Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Jedině vína dostatečně reduktivní povahy, s příjemnými kyselinkami, mají šanci na přízeň konzumenta. Při nevhodných manipulacích jsou vína tenká, plochá, s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné. Vína MM jsou vhodná do cuvée i k výrobě sektů. Typová vína mají světle žlutou barvu, výraznou muškátovou vůni, někdy s tóny černého rybízu, chuť lehčí, s nižším obsahem kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat muškát, černý rybíz, příjemnou lehkost spojenou s ovocnými tóny. Odrůdové víno není vhodné k archivaci. Stolování: Jemně muškátové víno je vhodné jako aperitiv k předkrmům z husích jater nebo k plodům moře, hodí se i k mírně sladkým dezertům. Suché víno je vhodné k jemné paštice.
Literatura a internetové zdroje: 7, 9, 10, 13, 16, 18, 24, 108, 163, 176, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Cuketka [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.cuketka.cz/?p=224, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Vitis select s.r.o. [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.vitisselect.com/muskat_moravsky.htm, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Muškát moravský [online, 2015-05-14]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/2034.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama