Neronet (zkratka Ne)

13. července 2017 v 15:31 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Původ a rozšíření: Neronet je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna roku 1965 ještě v bývalém Československu křížením odrůd (Svatovavřinecké x Modrý Portugal klon B3-27) x Alibernet (Alicante Henri Bouschet x Cabernet Sauvignon).

Vznikla na Vysoké škole zemědělské v Brně, na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě, pod pracovnímm označením C-15. Šlechtitelem je Prof. Ing. V. Kraus, CSc. Cílem při křížení bylo získat odrůdu, barvířku, ovšem rannějšího zrání, než je Alibernet. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1991, od vyšlechtění odrůdy až do jejího zápisu do Státní odrůdové knihy uplynulo 26 let. Neronet se doporučuje pěstovat v obou vinařských oblastech ČR. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ing. Alois Tománek a Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice. Zastoupení Neronetu na vinicích roku 2015 bylo pouze 0,21 %, vysazena byla na ploše 35,74 ha (v Čechách roku 2009 na ploše 2 ha). Pomalu se začíná rozšiřovat, je zastoupena ve všech moravských podoblastech, i když jen okrajově. V roce 2010 činil průměrný věk vinic v ČR 14 let. Na malých plochách ji mimo ČR najdeme ještě na Slovensku (0,06 % plochy vinic) a v Německu (roku 2004 na 6 ha), kde je též registrována, dále potom v Rakousku a v Maďarsku, na celém světě byla roku 2010 vysazena na ploše 72 ha. Název odrůdy je složen ze dvou částí, slovo "nero", v italštině "černý" může být připomínkou tmavé barvy vín, přípona naznačuje, že se jedná o odrůdu kabernetového typu a jedním z rodičů je odrůda Alibernet.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný se vzpřímenými letorosty. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, středně silně pigmentované antokyany, silně vlnatě plstnaté. Letorosty jsou polovzpřímené, na ventrální straně zelené, na dorsální zelené s červenými pruhy. Mladé listy jsou na rubu středně silně plstnaté, bazální jsou měďnatě červené. Dospělý list je středně velký, tmavozelený, čepel listu je pětiúhelníková nebo ledvinovitá, výrazně pětilaločnatá s mělkými až středně hlubokými, lyrovitými výkroji s oblým dnem, někdy až sedmilaločnatá. Profil listu je se žlábkem uprostřed (ve tvaru V). Vrchní strana čepele listu je středně až silně puchýřnatá, slabě vrásčitá, lysá, spodní na ploše středně silně plstnatá, na žilnatině takřka lysá. Řapíkový výkroj je lyrovitý, lehce překrytý až silně překrytý s malým, většinou okrouhlým průsvitem, bez zoubku, někdy je částečně ohraničený žilnatinou, řapík listu je středně dlouhý až delší, načervenalý. Žilnatina listu je na líci u báze pigmentovaná antokyany. Zoubky listu mají obě strany konvexní. Před koncem vegetace se tmavě zelená barva listu postupně mění na karmínově červenou. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (12,7-13,5 mm), kulatá až mírně eliptická, průměrně až silně ojíněná, tmavomodrá až modročerná bobule. Dužina je řídká, intenzívně tmavočervená, plné chuti. Hrozen je středně velký až velký (156 g), kuželovitý s 1-2 křidélky, středně hustý až hustý s dlouhou (6 cm), rozvětvenou stopkou. Jednoleté réví je středně silné, tmavě hnědé, dobře vyzrávající, pupeny jsou středně velké, tupé. Plodnost bazálních oček je velmi vysoká. Pěstování: Doba rašení oček i květu je raná, sklizeň této středně pozdní až pozdní odrůdy začíná koncem září až v první polovině října. Proti mrazu je odrůda středně až vysoce odolná. Pro své větší tvary vyžaduje bujněji rostoucí podnože, například K 5BB, nebo alespoň 125 AA v chudších půdách, do hlubších a úrodnějších půd jsou pak vhodné CR 2 nebo SO 4. Odrůdě vyhovuje jak střední, tak vysoké vedení s řezem na delší tažně, snáší však i krátký řez. Zatížení oček je 10 až 12 na m2. Cukry, získané asimilací, jsou ve větší míře transformovány na barviva a třísloviny, takže cukernatost nebývá příliš vysoká, což je všeobecným znakem barvířek. Odrůda poskytuje vína vysoké barevné intenzity i v méně příznivých ročnících. Při nadměrné úrodě jsou hrozny méně kvalitní a řídké. Plodí pravidelně, výnos sklizně bývá střední až vyšší, tedy 9 až 13 t/ha (0,95 kg/m2) při cukernatosti 15 až 18 °NM. Obsah kyselin bývá nízký, tj. 8 až 11 g/l. Choroby a škůdci: Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) je odolná. Poloha a půdy: Na stanoviště ani půdu není příliš náročná, spokojí se i s druhořadými polohami a půdami. Velmi vhodné jsou svahovité pozemky s dostatkem tepla a slunečního záření, nejlépe mírné svahy s jižní expozicí v teplejší (kukuřičné) oblasti, potom hrozny tvoří dostatek barviv. Vyžaduje ale hlubší a vododržné půdy, nesnáší suchá stanoviště. Vhodné jsou půdy hlinité a hlinitopísčité.
Charakteristika vína: Odrůda je určena především ke zlepšování barevné intenzity červených vín, setkáváme se však i s odrůdovými víny. Díky svým nižším kyselinám je víno harmonické, neutrální chuti a vůně, s barevnou mohutností. V kupážích nenarušuje odrůdový charakter ostatních vín. V příznivých letech a dobrých lokalitách je odrůdové víno velmi kvalitní, neutrální chuti s nízkým obsahem kyselin, s vysokou barevnou intenzitou a s jemnými tříslovinami. Protože je Neronet raněji zrající barvířka, dává intenzivně barevné víno i v nepříznivých ročnících, kdy je žádoucí zvyšovat barevnost našich červených vín, aby obstála v konkurenci se zahraničními. Odrůdové víno lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt. Ten je zbarven tmavě červeně a kvasí se stejně jako bílá vín, tedy bez kvašení rmutu se slupkami jako u ostatních červených vín. Takto získané červené víno je velmi jemné a má méně tříslovin a neutrální chuť. Je proto vhodné k popíjení jako mladé víno. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u vín červených. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejich charakter se tím nenarušuje, naopak, Neronet dodá kupáži sametovou hebkost a plný, poněkud jižnější charakter. Typická odrůdová vína mají vysoké odstíny tmavě červené barvy s modravými záblesky. Vůně vín je jemná a neutrální, chuť plná, s nižším obsahem kyselin a výraznější strukturou tříslovin. Charakterem připomíná vína jižních vinařských oblastí. Ve vůni a chuti můžeme hledat černý rybíz, višňový kompot, kabernetové tóny, borůvky, ostružiny. Vína mají střední potenciál zrání, jsou vhodná k různým úpravám těstovin a k přírodně upraveným masům. Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 17, 18, 24, 163. 166, 181, 200, 201, 202, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Neronet [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/75, *Bundessortenamt. Neuzulassungen - Beschreibung der Merkmale und Eigenschaften (Stand:11.06.2013). [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://www.bundessortenamt.de/Downloads/WP/Neuzulassungen_Wert/wert_rbe_2007.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama