Pálava (zkratka Pa)

12. července 2017 v 16:37 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Nema, Veverka, TČ x MT č. 0104
Původ a rozšíření: Pálava je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, která vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau a byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou.

Josef Veverka zahájil šlechtění v roce 1953 ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích, odkud však musel v roce 1959 z politických důvodů odejít. Ing. Veverka vybral semenáč č. 0104, který svými vlastnostmi vynikal nad ostatními. Klonové potomstvo tohoto semenáče bylo pak sledováno zejména ve Šlechtitelské stanici v Perné u Mikulova. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1977, je zapsána i v listině registrovaných odrůd na Slovensku. Výsadby této odrůdy jsou hlavně na jižní Moravě, v Mikulovské a Znojemské podoblasti, v obcích Perná, Lechovice, Hrušky a Čejkovice. Na Slovensku se dosud pěstuje jen ojediněle, převážně v Malokarpatské oblasti. Roku 1999 byla v ČR pěstována na 0,5 % a roku 2015 na 2,61 % veškeré plochy vinohradů (roku 2007 to bylo 124 ha, roku 2015 již 452,05 ha, z toho v Čechách roku 2009 pouze 2 ha). Průměrné stáří vinic této odrůdy roku 2010 činilo 13 let, odrůda je v současné době oblíbená a osazené plochy vinic mají rostoucí tendenci. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský a ŠSV Velké Pavlovice. Zajímavostí je, že je tato odrůda registrována i v Itálii (od roku 2014, cd. 486), pěstována by měla být v regionech Veneto a Venezia Giulia, kde tvoří povolenou součást vín IGT Pordenone, Udine, Gorizia a Trieste. Název odrůdy je odvozen od názvu Chráněné krajinné oblasti Pálava (Jihomoravský kraj).
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujnější s polovzpřímenými až poléhavými letorosty. Včelka je zelená, ochlupení výrazně bělavé, okraje slabě načervenalé. Vrcholek letorostu je středně silně vlnatě plstnatý, středně silně pigmentovaný antokyany, bělavý s karmínově červeným lemováním okrajů, mladé listy jsou na rubu středně silně plstnaté. Letorost je převážně na obou stranách zelený, někdy na dorsální straně se slabě karmínovým odstínem. Jednoleté réví je tmavohnědé, tečkované. Zimní pupeny jsou malé. Dospělý list je malý až středně velký, kožovitý, na průřezu plochý, povrch čepele je zvlněný, čepel je okrouhlá, tří- až pětilaločnatá se středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě vrásčitá až takřka hladká, středně silně až silně puchýřnatá, sytě zelené barvy, spodní strana listu je na ploše středně silně vlnatě ochlupená, na žilnatině velmi slabě štětinkatá, řapík listu krátký až středně dlouhý, lehce narůžovělý, řapíkový výkroj je nejčastěji uzavřený bez průsvitu nebo s úzkým eliptickým průsvitem, lyrovitý, bez ohraničení žilnatinou a bez zoubku. Žilnatina listu není pigmentovaná antokyany. Zoubky na okraji listu jsou středně výrazné, mají konkávní a konvexní stranu. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká (12-15 m, 1,1 g), kulatá, méně často až mírně oválná, světle červenošedá bobule, její slupka je pevná, dužnina je bez zbarvení, šťavnatá, aromatická, s plnou, muškátovou vůní a kořenitou chutí. Semeno je hruškovité, středně velké, zobáček je středně dlouhý. Hrozen je středně velký (100-150 mm, 100-179 g), kónický, středně hustý, na bázi někdy s 1-2 křidélky, se středně dlouhou stopkou. Pěstování: Plodnost bazálních pupenů je velmi vysoká.Réví pomaleji vyzrává. Proti zimním mrazům je odrůda průměrně odolná, pro rané rašení je ohrožována pozdními jarními mrazy. V méně příznivých podmínkách trpí vadnutím třapiny. Jsou doporučovány podnože K 5BB, na hlubších půdách je vhodnější SO-4 a T 5C. Nejvíce se pěstuje na rýnskohesenském vedení. Vhodné je rovněž vysoké vedení s řezem na tažně, se zatížením 8-10 oček na 1 m2. Poskytuje větší a pravidelnější výnosy než Tramín červený. Průměrný výnos je 8-11 t/ha, 0,44 kg/m2. cukernatost se pohybuje mezi 19 až 23 °NM. Hrozny se nechávají často přezrát za účelem přípravy vína v jakosti výběr z hroznů a výběr z bobulí. Hodnota kyselin ve víně činí 6 až 11 g/l, nízký obsah kyselin je hlavně v jižních rajónech. Pravidelnost výnosů je narušována jarními a zimními mrazy. Fenologie: Doba rašení oček je raná až velmi raná, v první polovině dubna (dříve, než Tramín červený), kvete středně pozdně, ve druhé dekádě června. Zaměkání začíná pozdně, ve druhé polovině srpna, sklizňová zralost této pozdní odrůdy nastává ve druhé dekádě října. Choroby a škůdci: Odrůda je náchylná na padlí révové (Uncinula necator), neboť keře jsou dosti husté (zálistky), ostatními houbovými chorobami je napadána průměrně. V ročnících s nepříznivým podzimním počasím hrozny napadá plíseň šedá (Botrytis cinerea). Odolnost proti škůdcům je v běžných mezích. Poloha a půdy: Na polohu má vyšší nároky, neboť dřevo pomaleji vyzrává. Vyhovují jí středně těžké, výživné, záhřevné půdy dostatečně zásobené vodou. Na suchých stanovištích bývají hrozny řídké, sklizně nižší a kolísavé. Patří do nejkvalitnějších, teplých a bezmrazových poloh na jižně exponované svahy.
Charakteristika vína: Pálava je vhodná pro výrobu jakostních a výběrových vín až po kategorie výběr z hroznů a bobulí. Protože se jedná o aromatickú odrůdu, je možno využít více technologických postupů zpracování hroznů. Lze zvolit přísně reduktivní technologii výroby za účelem dosažení svěžích, dobře pitelných vín (jakostní vína a nižší přívlastky), lze využít krátkodobé macerace rmutu za řízené teploty (vyšší přívlastky) čímž se uvolní větší množství aromatických látek a vína jsou mohutnější a plnější s výrazným aroma. V tomto případě je vhodné ponechat vyšší obsah zbytkového cukru, který zvýrazní aromatický charakter a chuťovou plnnost. Výběrová vína jsou vhodná i na střednědobou archivaci. Typový charakter vín je podobný vínům odrůdy Tramín červený, ale kořenitá plnost bývá nižší a naproti tomu acidita poněkud vyšší. Aciditu je každopádně nutné zachovat pro příjemné vyznění. Vína bývají obvykle zlatožluté barvy, ve vůni jsou aromatické látky Tramínu, tedy růží, doplněné o vanilkové tóny, chuť je plná, dlouhotrvající, jemnější harmonie než u Tramínu. Ve vůni a chuti můžeme hledat koření, muškát, vanilku, mandarinky. Stolování: Podává se podobně jako Tramín k silněji kořeněným jídlům, k paštikám, ke sladkým úpravám masa, k jemným ovčím či kozím sýrům.
Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 24, 163, 166, 176, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Město Velké Pavlovice [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.velke-pavlovice.cz/Article.asp?nDepartmentID=374&nArticleID=3754&nLanguageID=1, *Moravia vitis [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.moraviavitis.cz/index.php?UrlQuery=1, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Pálava [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/1532, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama