Rulandské modré (zkr. RM) / Pinot noir

13. července 2017 v 15:42 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Пино нуар, Пино фран, Пино чёрный, Шпачок, Блау Бургундер, Пино негру, Округла ранка, Пино черен (vše Rusko nebo Ukrajina), Aprofekete, Arbst, A. Blau, A. Blauer, Assmannshäuser, Auvergnat, Auvernas, A. Rouge, Auvernat (Orléans), A. Noir, Auxerra, Berligout, Black Burgundy, B. Morillon, Blauburgunder, Blauer … Arbst (mylně), Augustiner, Burgunder, Claevner, Clevner (Bádensko), Klaevner, Klevner (Bádensko), Nürnberger, Rischling, Spätburgunder, Sylvaner (mylně) …, Bodenseetraube, Böhmischer, Bon Plant, Borgogna Nera, B. Nero, B. Rosso, Bourguignon (Auvergne), B. Noir (Beaujolais), Bruenläubler, Burgunda, Burgundac Crni, B. C. Pozni, Burgunder Blauer, Burgundi Crni (Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko), B. Mic (Rumunsko), Burgundské Modré, Cerna Okrugta Banka, C. Ranka, Chambertin (mylně), Champagner, Cherna, Chiavenase, Chiavenna, Chpatchok, Clävner (Bodamské jezero), C. Blau, Clavensis, Clevner, Cortaillod (Švýcarsko), Derice Auvernas Noir, Dickblau, Echter Schwarzblauer Klevner, Elsässer Rot, E. Roth, Fin Noir, F. N. de Toulon, F. Plant Doré, Formentin Noir, Franc Noiren, F. Noirien, F. Pineau, F. Pinot, François Noir, Frischschwarzer, Frühblaue, Frühblauer, Frühschwarzer, Gamais, Genetin de Saint Menin, Gribalet Noir, Große Frühschwarze, Gut Blau, Gutblau, Karapino, Kék Kisburgundi, Kisburgundi Kék, Klävner, Klebroth, Klebrott, Kleinroth, Klevinger, Klevner, K. Kék, Klevner Schwarzblau, Langedet, Maehrchen, Malterdinger, M. Marillon, Marillon Noir, Massoutel, Maurillon, Mensois, Modra Klevanjka, Möhrchen, Mohrenkönigin, Mor Burgunder, Moreote Noir, Morillon, M. Noir, Nagyburgundi, Neyran, Neyron Petit, Noble (Touraine), N. Joué, Noir de Franconier, N. de Versitch, N. Menu, Noiried, Noirien (Jura, Burgundsko), N. Ternent, Noirin, Noirun, Okrugla Ranka, Ordinärer Blauer, O. Rother, Orléans, Petit Bourguignon, P. Noir, P. Noirin, P. Plant Doré (Champagne), P. Vérot, Pignol, Pignola (Itálie), Pignolet, Pignoliga, Pignolo, Pimbart, Pineau, P. de Bourgogne, P. de Chambertin, P. de Gevrey, P. Franc, P. Noir, Pino Ceren, P. Cernii, P. Corni, P. Cornij, P. Go, P. Nero, Pinot …, Clevner, d'Ay, de Chambertin, de Fleury, de Gevrey, de Migraine, Droit, Fin (Francie), Franc Noir, Go, Mare, Mariafeld, Negre, Negru, Nera, Nero, Noir, Salvagnin (Chile), Tinto …, Plant à Bon Vin, P. de Cumières, P. de la Dôle Noir, P. de Saint Martin, P. Doré, P. Fin, P. Médaillé, P. Noble, Raisin de Bourgogne, Raucy, R. Mâle, Roter Assmannshäuser, R. Burgunder, Rother Assmannshäuser, R. Burgunder, Roučí Modré, Rouget, Savagnin, S. Noir (Francie), Samoireau, Samoreau, Samtrot, Saumensois, Saumoireau, Savagnin Noir, Schurzir Riesling, Schwartz Klevner, S. Träuble, Schwarzblauer Klevner, Schwarzer Assmannshäuser, S. Burgunder, S. Klävner, S. Klevner, S. Riesling, S. Süßling, Schwarzklävner, Sevagnin Noir, Shpachok, Small Black Cluster (Anglie), Spacok, Spätburgunder, Später Burgunder, Spätes Möhrchen, Süßedel, Süßling, Süßrot, Süßschwarz, Talvagnère Rouge, Talvagnues Rouges, Ternent, Thalrother, Tinto, Traminer Blau, T. Schwarz, Vert Doré, Vrai Auvernas, Waltertinger

Původ odrůdy: Rulandské modré je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), která je tradičně používána nejen k výrobě červených vín a rosé, ale je též jednou ze tří odrůd, užívaných k výrobě francouzských klasických šumivých vín oblasti Champagne. Hypotéza, že je spontánním křížencem odrůd Mlynářka (Pinot Meunier) a Tramín červenýA je, zdá se být, překonána výsledky novější studie, podle které je naopak Mlynářka pozdější mutací odrůdy Rulandské modréB. Z výsledků genové analýzy (Carole P. Meredith, University of California, Davis, 90. léta 20. století) vyplývá, že RM je v přímé příbuzenské linii s divokou révou, která ve Francii volně rostla ještě koncem 19. století. Tato analýza také potvrdila zásadní rozdíl mezi RM a odrůdami z jihu Francie, které se z velké části dostaly do Francie s řeckými osadníkyC. Původní vlastí odrůdy je pravděpodobně francouzské Burgundsko. Odrůdu zde pěstovali patrně již Římané, v díle "De re rustica" popisuje Columella (1. stol. po Kr.) odrůdu, která se dá považovat za dnešní RM. Záznamy o existenci odrůdy jsou doloženy již ve 4. století v Burgundsku, v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera, kam ji mimochodem nechal převézt Karel Veliký roku 881. Zmínka o odrůdách skupiny Pinot je i v díle básníka Eustache Deschampse (okolo roku 1300). Z RM se vyráběla vynikající červená vína, která Burgundsko proslavila. Pro zajímavost, roku 2007 zveřejnili francouzští vědci v časopise "Nature" že RM je první odrůdou révy na světě, jejíž genom byl plně sekvenován (přečten, rozluštěn)D.
Rozšíření odrůdy: V současné době tvoří RM kromě Burgundska základ také další velké francouzské vinařské oblasti, a to Champagne, je totiž jednou ze tří odrůd, povolených k výrobě světoznámých šampaňských vín. Pěstuje se ale i v jiných oblastech Francie, například v Alsasku tvoří téměř 8 % veškeré plochy vinic. Roku 2011 byla odrůda ve Francii vysazena na 30.700 hektarech vinic, registrováno zde bylo 43 klonů. Z Francie odrůda pronikla do Německa, zejména do jihozápadní oblasti Bádensko-Württembersko, v Německu byla roku 2007 pěstována na ploše 11.820 hektarů. Z celkové osázené plochy vinic tvoří v Německu Rulandské modré téměř 11 %. Odrůda je pěstována v podstatě po celém světě, roku 2010 byla vysazena na 86.662 hektarech vinic. Najdeme ji například na Novém Zélandu (4.650 ha roku 2007), v USA (pouze v Kalifornii na 13.350 ha roku 2008), v Austrálii (4.392 ha roku 2007), v Jihoafrické republice (648 ha roku 2007), v Chile (1.382 ha roku 2006), v Itálii (cd. 195, reg. roku 1970, 5.046 ha roku 2010, 18 registrovaných klonů, tvoří součást mnoha vín DOCG, DOC), ve Švýcarsku (4.430 ha roku 2007), v Rakousku (na 409 ha roku 2007) atd. Do Čech dal odrůdu přivézt císař Karel IV. z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům (majitelům) hor viničních v Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování odrůdy v Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vytesán nápis Chambertin 1348, tedy letopočet a místo, odkud byla réva do Čech dovezena. Roku 1935 činil podíl RM 36 % z celkové plochy vinic ČR. V roce 1994 to bylo již pouze 0,8 % plochy, v roce 2015 pak 4,14 %, roku 2015 u nás byla pěstována na 717,52 ha (v Čechách r. 2009 na 79 ha), průměrný věk porostů roku 2010 činil 11 let. Po roce 2000 se odrůda hojně vysazovala, v současnosti je v Čechách pěstována na Mělnicku, v Litoměřické podoblasti v okolí Mostu, na Moravě v okolí Bzence a Mutěnic. Na Slovensku je hojně pěstována v Nitranské oblasti (Topoľčánky), tvoří zde asi 1 % plochy vinic. Ve Státní odrůdové knize České republiky byla odrůda zapsána od roku 1941 do roku 1993 pod názvem Burgundské modré, od roku 1993 je zapsána pod současným názvem. Název Burgundské modré se musel změnit na základě rozhodnutí soudu v Haagu, vycházejícího z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu a tehdejšího nesouhlasu vinařské veřejnosti s daleko vhodnějším názvem Pinot noir, který má v celém vinařském světě. Udržovateli odrůdy u nás jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, ŠVS Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.
Název odrůdy: Označení tří členů skupiny odrůd Pinot názvem "Rulandské" je paradoxní. Název "Rulandské" původně vycházel z německého názvu "Ruländer", užívaného pro odrůdu Pinot gris, tedy Rulandské šedé. O rozšíření této odrůdy v Německu se totiž zasloužil Johann Seger Ruland ze Speyeru. Ale neexistuje žádný důvod k pojmenování dalších dvou burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název Rulandské pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal světovou raritou. V České republice je povoleno uvádět na etiketě vín odrůdy RM i název Pinot noir. Mezinárodní název skupiny "Pinot" vycházíz francouzského slova "pin", v překladu "pinie, borovice". Hrozen odrůd této skupiny je totiž poměrně malý a velmi kompaktní, svým vzhledem opravdu může připomínat ještě uzavřenou šišku borovice pinie. Přídomek "noir", česky černý, označuje obecně modré odrůdy.
Mutace a klony odrůdy: Rulandské modré je odrůda s velkým sklonem k mutacím. Vedle velkého množství registrovaných klonů této odrůdy existuje dnes již celá řada odrůd, které vznikly jako mutace RM. Patří sem odrůdy Pinot blanc, Pinot gris, Pinot Meunier, Pinot Liébault, Pinot précoce noir (Jakubské), Blauer Arbst, ale i další, burgundské odrůdy Pinot Teinturier a Pinot Tête de Nègre. Do skupiny odrůd Pinot je pro zajímavost řazena i v Německu roku 1928 nalezená mutace odrůdy Pinot Meunier s názvem Samtrot. Na Novém Zélandu je registrována ještě odrůda Pinot blanc hatif.
Kříženci odrůdy: Na základě genetické analýzy, provedené roku 1998 na 322 odrůdách vinné révy, bylo zjištěno, že spontánním křížením odrůdy Pinot noir a Gouais blanc (Heunisch) vznikly odrůdy Aligoté, Aubin Vert, Auxerrois, Bachet noir, Beaunoir, Chardonnay, Dameron, Franc Noir de la Haute Saône, Gamay blanc Gloriod, Gamay, Knipperlé, Melon de Bourgogne, Peurion, Romorantin, Roublot či SacyE. Gouais blanc je přitom méně hodnotná, robustní odrůda, která byla ve středověku pěstována pouze pro své vysoké výnosy, nenáročnost a dobrou odolnost, často po dlouhou dobu společně a v bezprostřední blízkosti vinic odrůdy Pinot noir. Množství a kvalita mnoha takových spontánních kříženců je vysvětlována značnou genetickou odlišností obou odrůd. Vedle spontánních křížení vznikly ve 20. století i mnohá cílená novokřížení, ve kterých byla jedním z rodičů odrůda Pinot noir, snad nejúspěšnější z nich je roku 1925 vyšlechtěná odrůda Pinotage, druhým partnerem při šlechtění zde byla jihofrancouzská odrůda Cinsault.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný s vodorovnými letorosty. Včelka je bělavě světle zelená, silně ochlupená, s růžovými okraji. Úponky révy jsou středně dlouhé, bi- až trifidní. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholek je otevřený, zelený až světle bělavě zelený, středně silně bíle vlnatě plstnatý, slabě pigmentovaný antokyany, s růžovým až vínově červeným okrajem, apikální listy (1-3) jsou ploché, na obou stranách bíle vlnatě ochmýřené, bělavé s růžovými okraji a zoubkováním, bazální ploché, puchýřnaté, světle zelené s jemným zlatavě bronzovým odstínem, na rubu plstnaté, šedozelené, řapíkový výkroj je široce otevřený, klenutý, osa je zelená, řídce chloupkatá. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou průměrně otevřené, vlnatě plstnaté, bělavé, apikální listy ploché, vlnatě plstnaté, bělavě zelené, bazální mírně zvlněné, puchýřnaté, slabě plstnaté, zelené se zlatými odlesky, okrouhlé. Osa je zelená se světlými odstíny růžové, zakřivená. Internodia jsou mírně eliptického průřezu, stejně jako nodia zelená, na osluněné straně někdy zelená s červenými až hnědavými pruhy, bez ochmýření, pupeny jsou slabě pigmentované antokyany. Jednoleté réví je střední délky, středně silné, rozvětvené, internodia jsou 7-8 cm dlouhá, eliptického průřezu, rýhovaná, červenavě hnědá, tmavě hnědá až šedofialová, v uzlech s výrazněji fialovým odstínem. Zimní pupeny jsou malé a tupě kuželovité. Kmen je poměrně robustní. Dospělý list je malý až středně velký, mírně miskovitě prohnutý, tvar čepele je okrouhlý, třílaločnatý s mělkými horními bočními výkroji, které jsou otevřené, s oblým dnem, zřídka pětilaločnatý. Vrchní strana čepele listu je středně až silně puchýřnatá, lehce vrásčitá, tmavě zelená, matná, spodní je hladká, jemně plstnatě ochmýřená až arachnoidální, světle zelená. Řapíkový výkroj je lyrovitý, většinou otevřený, někdy mírně překrytý, s ostrým dnem, řapík listu je středně dlouhý až kratší, stejně dlouhý či delší, než medián listu, lysý, narůžovělý až zelenofialový, žilnatina listu je víceméně bez pigmentace antokyany, světle zelená, někdy s načervenalou bází. Zoubky jsou méně výrazné, pravidelné, se širokou bází a konvexními okraji. Podzimní barva listu je žlutá s vínově červenými skvrnami až vínově červená. První hrozen je na 1-2 nodiu, průměrný počet květenství na výhon je 1-2, plodnost feminel je slabá. Květenství je válcovitě kuželovité, malé. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (14-16 mm, 1-1,3 g), kulatá až mírně vejčitá bobule, která je průměrně voskově ojíněná, modrofialová až modročerná, hilum je výrazné, slupka je tenká až středně silná, dužnina je bez zbarvení, řídká, plné, neutrální chuti, s 2-3 semeny. Semeno je menší až středně velké, kulovité až hruškovité, zobáček je krátký. Bobule jsou jednotné barvy a velikosti, jejich stopečky jsou krátké až středně dlouhé, tenčí, zelené, obtížně oddělitelné. Hrozen je malý až středně velký (7-15 x 5-8 cm, 66-120 g), krátce válcovitý, velmi kompaktní, zřídka s křidélky, s krátkou (do 4 cm), silnou a pevnou, průměrně lignifikovanou stopkou. Pěstování: Réví vyzrává na 85-90 %, plodnost dřeva je 60-90 %, průměrný počet hroznů na výhon 0,9, na plodonosný 1,4-1,9. Ve vlhkých a uléhavých půdách trpí chlorózou. Poměrně dobře vzdoruje zimním mrazům. Na jarní mrazy je citlivější, neboť raněji raší. Použití podnože SO-4 urychluje dozrávání hroznů, dále jsou vhodné podnože T 5C, 125 AA a K 5BB. Lze využít většinu způsobů vedení. Zvláště vhodné je vysoké vedení se širokými spony a dlouhým řezem. Vyžaduje, aby se vytvořila zásoba starého dřeva, což podmiňuje snížení opadávání květů. Zatížení keřů má činit 10-12 oček na m2. Klonovou selekcí se zvýšily výnosy, dnes se pohybují kolem 10 t/ha (7-11 t/ha). Cukernatost obvykle přesahuje 20° NM (19-24), obsah kyselin bývá 8 až 12 g/l. Fenologie: Středně pozdní odrůda. Vegetační cyklus trvá 141-151 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2670-2800 °C. Doba rašení oček i kvetení je středně raná, raší ve 2. dekádě dubna, kvete v 1. až 2. dekádě června. Zaměkání bobulí začíná v 1. dekádě srpna, sklizňová zralost nastává koncem září až v první polovině října. Choroby a škůdci: Odrůda je středně odolná proti plísni révové (Plasmopara viticola), o něco lépe odolává padlí révovému (Uncinula necator). Za vlhkého počasí v době dozrávání je citlivá na plíseň šedá (Botrytis cinerea), hrozny jsou totiž husté a vnitřní bobule často praskají. Je vyhledávána obaleči. Z virových chorob je napadána hlavně svinutkou. Květy vlivem chladného počasí a také u keřů, napadených svinutkou, opadávají. Poloha a půdy: Má na polohu vysoké nároky. Nejlepší jsou mírné, jižní, svahovité pozemky s dostatkem slunka. Není vhodná do podřadných svahovitých a rovinatých poloh. Půdy vyžaduje dostatečně hluboké, kypré, vododržné, teplé a záhřevné, vhodné jsou zejména křídové, dále lehčí štěrkovité a hlinitopísčité. Na těžkých půdách dobře rodí, ale vína jsou málo barevná.
Charakteristika vína: Vína RM mívají různý charakter podle oblastí pěstování, ale i podle toho, jak s nimi vinař zacházejí. Ohromují svou plností, která se zráním zvyšuje. Velmi dobře se hodí k dlouhodobé archivaci. Z odrůdy se ale nedělají pouze vína červená. V některých oblastech jsou oblíbená rosé vína, a to jak odrůdová, tak například ve směsi s odrůdou Rulandské šedé ("Badisch Rotgold"). Slupka bobulí RM obsahuje nižší obsah barviva a proto se lisováním celých hroznů snadno získají bezbarvá vína - klarety, prodejné samostnatně, nebo tvořící součást základu směsi pro výrobu francouzských klasických šumivých vín regionu Champagne (a vyráběná jako sekty samozřejmě nejen v tomto regionu). Směs obsahuje obvykle vína ze dvou až tří ročníků odrůd Chardonnay, Rulandské modré a Mlynářka (Pinot Meunier). Chardonnay dodává směsi jemnost a delikátnost, RM vytváří mohutnost a bohatost dojmu a obohacuje konečný dojem a Pinot Meunier podporuje rychlejší zrání směsi a dráždí chuťové pohárky ušlechtilou kyselinou. Ve vůni se objevuje příznačná jemná "mýdlovinka" a lákavá svěžest. Typická vína RM jsou bledě rubínová až cihlově červená, s oranžovým až nazlátlým okrajem u sklenky, ve vůni jsou ovocné, hořkomandlové a kořenité tóny, chuť je plná, víno má nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny a hebkost při klouzání po jazyku. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, maliny, jahody, švestky, cassis, banány, černé třešně, brusinky, kdoule, hloh, vřes, pivoňky, jasmín, mátu, fialky, ve vyzrálých kůži, kouř hořícího dřeva, tlející listí, datle, fíky, sušené švestky, povidla, jahodový džem, moruše, hořké madle, hořkou čokoládu, kakao, kávu, hřebíček, ale i zvěřinu a lanýže, jód, mořskou sůl a oříšky, v úpravě barrique se přidává smetanově-vanilkový rozměr. Barikování vín RM však není vždy příliš vhodné, může výrazně pozměnit typický a žádaný odrůdový charakter. Kvalitu a odrůdový charakter získává víno spíše zráním ve starých dubových sudech a delším ležením na láhvi. Při odpovídajícím zatížení keře poskytuje RM pravidelně hrozny pro přívlastková vína, v lepších ročnících i pro vína s přívlastkem výběr z hroznů a výběr z bobulí. Taková vína se v celosvětovém měřítku považují za velmi kvalitní a cenná. Stolování: Vyzrálá červená vína "Rulandy modré" se podávají v širokých "břichatých" pohárech či ve sklenkách "bordó" a platí pro ně pravidlo, které říká, že čím starší víno je, tím objemnější pohár zvolíme, pohár se plní pouze do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušnit. Archívní vína lze podávat samostatně bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a struktury a k meditování s přáteli. Mladší vína se při stolování předkládají k pečenému masu, jemným úpravám zvěřiny i k jiným druhům tmavého masa, k pernaté zvěři, k nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů, třeba typu camembert. Jsou skvělá také k delšímu posezení s malým zákuskem.
Literatura a internetové zdroje: 7, 9, 10, 13, 16, 24, 28, 30, 43, 48, 59, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 89, 91, 92, 100, 124, 127, 163, 165, 166, 188, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Genetic Relationships Among Pinots and Related Cultivars. Regner, Stadlbauer, Eisenheld & Kaserer. American Society for Enology and Viticulture, 2000, 51:1:7-14 [online]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/51/1/7.abstract, B)Association of dwarfism and floral induction with a grape 'green revolution' mutation. Paul K. Boss & Mark R. Thomas. Nature 416, strana 847-850, 25. 4. 2002 [online]. Dostupné z:
http://www.nature.com/nature/journal/v416/n6883/full/416847a.html, C)Interview s Carole Meredith. David Graves, Saintsbury Vineyards [online]. Dostupné z: http://www.saintsbury.com/college_varietals.html, D)Grape genome unpicked. news@nature.com, 26 August 2007[online]. Dostupné z: http://www.nature.com/news/2007/070820/full/news070820-13.html, E)A single pair of parents proposed for a group of grapevine varieties in northeastern France. J.E. Bowers, R. Siret, C.P. Meredith. University of California, Davis, USA a P. This, J.-M. Boursiquot, INRA Montpellier, Francie [online]. Dostupné z: http://ecaaser3.ecaa.ntu.edu.tw/weifang/ishs/pap1.files%5Csample.pdf, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Geisenheimer Rebsorten und Klone. Weißer Burgunder [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/weingut-der-hochschule-geisenheim-university/rebsorten/grauburgunder.html, *Differentiation of grapevine (Vitis vinifera L.) conculta members based on molecular tools. Bodor, P. et al. Biotechnology & Biotechnological Equipment, Vol. 28, No. 1, 14-20, 2014 [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/13102818.2014.901666, *Genetic relationships among grapevine cultivars grown in Oltrepò Pavese (Italy). Rossoni, M. et al. Vitis 42 (1), 31-34 (2003). [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e041080.pdf. *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf. *Isoenzyme and microsatellite analysis of *Vitis vinifera* L. varieties from the Hungarian grape germplasm. Jahnke, G. et al. Scientia Horticulturae, The Netherlands 120 (2) 213-221 (2009) [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304423808004470, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. M.M. Veloso, M.C. Almandanim, M. Baleiras-Couto, H.S. Pereira, L.C. Carneiro, P. Fevereiro, J. Eiras-Dias. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, *Winegrowers Supplies - Vine variety information. Derek Pritchard, Dunkery Vineyard, Wootton Courtenay, Minehead, TA24 8RD, UK [online, 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.winegrowers.info/index.htm, *Georgian Traditional Wine Federation. Enoteca.ge [online, 2015-09-28]. Dostupné z: https://www.enoteca.ge/en/variety, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Rulandské modré [online, 2015-06-06]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/892.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama