Ryzlink rýnský (zkratka RR) / Riesling weiss

12. července 2017 v 17:02 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Рислинг, Рислинг рейнский, Белый Рислинг, Рейнрислинг, Рислинок (vše Rusko nebo Ukrajina), Beregi Riesling, Beyaz Riesling, Biela Disuca Grasiva, B. Grasevina, Dinca Grasiva Biela, Edelriesling, Edle Gewuerztraube, Feher Rajnai, Gentil Aromatique, Gentile Aromatique, Gewürzriesling, Gewürztraube, Graefenberger, Graševina (Chorvatsko), G. Rajnska, Grauer Riesling, Grobriesling, Hochheimer, Johannesberger, Johannisberg, Johannisberger, J. Weisser, J. Riesling, Karbacher, K. Riesling, Kastellberger, Kis Rizling, Kleigelberger, Kleiner Riesling, Kleinriesler, Kleinriesling, Klingelberger (Ortenau, Baden), Krauses, K. Roessling, Lipka, Mosel Riesling (Kanada), Niederlaender, Oberkircher, Oberlaender, Petit Rhin, P. Riesling, Petracine (Francie), Pfaelzer, Pfefferl, Piros Rajnai Rizling, Pussilla, Raisin Du Rhin, Rajinski Rizling, Rajnai Rizling (Itálie), Rajnai Rizling Feher (Maďarsko), Rajnski Ruzling, Rano, Reichsriesling, Reissler, Remo, Rendu, Reno (Itálie), Renski Rizling, Rezlik, Rezlin, Rezling, Rezlink, Rhein Riesling, Rheingauer, Rheinriesling (Rakousko, Německo), Rhiesling, Riesler, Riesling ..…Bianco, Blanc, De Rhin, Echter Weisser, Edler, Gelb Mosel E43, Giallo, Grosso, Gruener Mosel, Mosel, Rajnski R2 a VCR 3 (Chorvatsko), Reinskii, Renano (Itálie, Španělsko), Rhenan (Španělsko), Rhine (Kypr), Weisser, White ….., Rieslinger, Rieslingtraube, Rislinenok, Rislinok, Rizling Linner, R. Rajinski, R. Rajnai, R. Rajnski, R. Reinskii, R. Rynsky, Roessling, Roháč, Rossling, Rosslinger, Ruessel, Ruessling, Russel, Ryn-Riesling, Ryňák, Starosvětské, Starovetski (Slovinsko), Szagos Rizling (Maďarsko), Szuerke Rizling, Uva Pussila, Vörös Rizling (Maďarsko), Weisser Kleiner Riesling, White Riesling (Kanada)

Původ odrůdy: Ryzlink rýnský (německy Rheinriesling, název dle VIVC Riesling weiss, nejčastěji nazývaný pouze Riesling) je starobylá, velmi ceněná moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě kvalitních bílých vín. Předpokládá se, že pochází z území dnešního Německa, konkrétně z údolí řeky Rýn. Kromě názvu "Ryzlink" tato odrůda nemá nic společného s odrůdou Ryzlink vlašský. Dle výsledků genetických analýz (Ferdinand Regner, HBfWO Klosterneuburg, Rakousko)A se u této odrůdy v profilu nechají vystopovat znaky tří odrůd. Pravděpodobně posledním partnerem při spontánním křížení byla odrůda Gouais blanc (Heunisch), ta dala Ryzlinku vitalitu a vysoký potenciál kyselin. Druhým partnerem byl spontánní kříženec odrůdy Tramín červený s některou z autochtonních odrůd z údolí Rýna, která má blízko k divoké révě Vitis vinifera ssp. sylvestris a mohla být z této révy vyselektována usazeným germánským obyvatelstvem, po tomto kříženci zdědil Ryzlink své kvalitativní znaky. Tramín přinesli do údolí Rýna patrně již Římané, druhá, neznámá odrůda vylepšila potenciál Ryzlinku především odolností vůči mrazu a dala mu do vínku i malý rozměr bobulí. Pěstování Ryzlinku v oblasti horního toku Rýna je možné doložit od roku 1435 (zmíněna z Rüsselsheimu), odtud se dále šířila do údolí Mosely a do všech vinařských oblastí Německa. Zpočátku byla pěstována ve smíšených výsadbách, kde nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními, tedy předčasně. Teprve v 18. století byl odhalen vysoký potenciál této odrůdy, víceméně náhodně. Roku 1775 přivezl kurýr do benediktinského kláštera v Johannisbergu v Porýní s velkým zpožděním povolení ke sběru hroznů od převora tohoto řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou plísní šedou. Při sklizni pak zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů napadených. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených botrytidou vznikl ten nejlepší Ryzlink.
Rozšíření odrůdy: Největší souvislé vinice o odrůdou Ryzlink rýnský jsou dnes v Německu v oblasti Mosely, ale odrůda se pěstuje na velkých plochách ve všech zdejších vinařských oblastech, roku 2007 byla vysazena na 21.722 hektarech, tedy na 22 % veškeré plochy vinic. Dnes se RR pěstuje po celém světě a je řazen mezi nejkvalitnější odrůdy pro výrobu bílých vín. Nejvíce jsou ceněny vyšší kvalitativní třídy vín přívlastkových. Tradičními oblastmi pěstování jsou kromě Německa také Francie (3.525 ha roku 2011, hlavně Alsasko, Mosela), Rakousko (roku 2007 na 1.863 ha), Lucembursko (roku 2008 na 159 ha), Austrálie (roku 2007 na 4.432 ha), ale též Itálie (reg. 1970, cd. 210, r. 2010 na 446 ha, roku 2015 pět registrovaných klonů), Moldavsko (r. 2007 na 2.400 ha), Nový Zéland (917 ha roku 2008), USA atd. Roku 2010 se odrůda celosvětově pěstovala na 50.060 ha. Ve Státní odrůdové knize ČR je zapsána od roku 1941, stejně jako v Listině registrovaných odrůd Slovenska. Některé prameny uvádějí, že Ryzlink k nám dovezl již Karel IV, ale pravděpodobnější je, že zde byl rozšířen řádem Svatého Benedikta v 17. století. V České republice se pěstuje v Čechách a na jihu Moravy, v údolí kolem řek, na Bzenecku, na Znojemsku a ve Slovácké podoblasti v Podluží a v okolí Strážnice, roku 2015 byl vysazen na ploše 1.226 ha, z toho v Čechách na 80 ha. Ryzlink tvořil kolem roku 1935 asi 13 % rozlohy všech vinic, roku 1999 asi 5 % a v roce 2015 již 7,08 % rozlohy vinic. Průměrné stáří vinic této odrůdy činilo roku 2010 asi 17 let. Na Slovensku se pěstuje na 860 ha, představujících 5,7 % plochy vinic. Od roku 1985 je povoleno pět klonů : PO-27/5, VP-20/9, PO-90/12, VP-23/9 a PO-89/12. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, ŠSV Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.
Název odrůdy je odvozen od německého podstatného jména "Verrieselung", v překladu "sprchávání", toto slovo vychází ze slovesa "rieseln". Občas se setkáváme se zvláštním označením "Klingelberger", tento název je odvozen od slova "Klingelberg" (Zvonová hora), což je staré označení pro nejvyšší část parcely Schlossberg, nacházející se v obci Ortenberg, oblast Ortenau v německém Bádensku, která je pověstná kvalitou svých ryzlinků.
Rodičovské odrůdy: Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název "Gouais" je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména "gou", což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinou odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy. Genetické výzkumy ukazují, že nejméně 75 dnes pěstovaných odrůd vzniklo spontánním křížením této odrůdy s rodinou odrůd Pinot, příkladem lze uvést odrůdy Aligoté, Chardonnay či GamayB. Úspěšnost a množství kříženců je vysvětlováno tím, že rodiče jsou geneticky velmi odlišní (rodina Pinot pochází z Burgundska a Gouais blanc odněkud z Panonie) a na vinohradech centrální Francie se obě odrůdy několik století pěstovaly vedle sebe.
Mutace a klony odrůdy: Mutací odrůdy Ryzlink rýnský je odrůda Ryzlink červený (Riesling Rot), velmi vzácně pěstovaná i v České republice a dále dvě takřka vymizelé odrůdy Riesling Blau a Riesling Schwarzblauer. V Německu a ve Francii je registrován též tetraploidní klon odrůdy, zapsaný v katalogu odrůd VIVC jako samostatná odrůda.
Kříženci odrůdy: Ryzlink rýnský je pro svou nespornou kvalitu velmi oblíbeným partnerem při šlechtění bezpočtu nových odrůd. Jako mateřská odrůda je základem takových odrůd, jako například Ehrenfelser, Johanniter, Manzoni bianco, Müller-Thurgau, Rieslina atd. Otcovskou odrůdou, tedy opylovačem, byl například při šlechtění odrůd Aurelius, Kerner, Misket Varnenski, Rieslaner, Scheurebe atd. Při komplexním šlechtění se podílel též například na odrůdách Albalonga, Bacchus, Breidecker, Goldriesling, Merzling, Perlriesling, Primera, Ruling, Arnsburger atd.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný, letorosty polovzpřímené až poléhavé. Úponky révy jsou krátké až středně dlouhé, silné, bi- až trifidní, zelené s fialovými odstíny. Včelka je zelenavě bělavá, výrazně ochlupená, okraje má jemně načervenalé. Internodia a nodia jsou skoro kruhového průřezu, takřka lysá, zelená, na osluněné straně intenzívně hnědočerveně až fialově pruhovaná, na uzlech výrazněji, pupeny jsou slabě až průměrně pigmentované antokyany. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholek je otevřený, velmi silně bíle vlnatě plstnatý, bělavý s růžově purpurovými okraji, slabě pigmentovaný antokyany, apikální listy (1-3) jsou ploché, na líci vlnatě ochmýřené, na rubu plstnaté, bělavé s růžově purpurovými okraji, bazální listy ploché, okrouhlé, na líci řídce chloupkaté, puchýřnaté, na rubu středně silně plstnaté, zelené se zlatými odlesky, řapíkový výkroj je uzavřený až úzce otevřený, zoubky na okraji mají konvexní strany, osa je zakřivená, s několika chloupky. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou otevřené, plstnaté, bělavě zelené s bronzovými odstíny na okraji, takřka bez pigmentace antokyany, apikální listy jsou ploché, ochmýřené, bělavě zelené s odstíny bronzu, třílaločnaté, bazální listy ploché, na líci řídce chloupkaté, na rubu slabě plstnaté, zelenožluté s bronzovými skvrnami až zelené s jemným bronzovým nádechem, puchýřnaté, okrouhlé, třílaločnaté, řapíkový výkroj je uzavřený, osa je zakřivená. Jednoleté réví je silné, málo rozvětvené, žlutavě až kaštanově hnědé, tečkované, na nodiích s fialovým tónem, eliptického průřezu, internodia jsou středně dlouhá či kratší, nodia středně výrazná, réví raně a dobře vyzrává. Zimní pupeny jsou menší až středně velké, nenápadné, kuželovité, zahrocené. Kmen je robustní. Dospělý list je středně velký, tvar čepele je pětiúhelníkový nebo okrouhlý, někdy nečleněný, většinou však tří- až pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji, výkroje jsou otevřené, ve tvaru "U". Laloky listu jsou někdy žlábkovitě prohnuté, list je silný, zprohýbaný. Vrchní strana čepele listu je středně silně puchýřnatá, zdrsnělá, zvlněná a značně tuhá, je intenzívně zelená, někdy má jemný bronzový nádech, matná, spodní strana je středně hustě chloupkatá až arachnoidální, světle zelená. Řapíkový výkroj je lyrovitý, většinou uzavřený s průsvitem, někdy s mírně překrytými cípy či naopak úzce otevřený, řapík je středně dlouhý, většinou kratší, než medián listu, silný, lysý, mírně narůžovělý až s červenofialovým nádechem, stejně jako žilnatina listu na obou stranách v okolí napojení řapíku. Zoubky na okraji jsou málo až středně výrazné, s konvexními stranami. Podzimní zbarvení listů žluté. Květenství je pyramidální, s jedním křídlem, 10-12 centimetrů dlouhé. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (11-15 mm, 1,2-1,4 g), kulatá až oválná, někdy zploštělá bobule, která je žlutozelená až zlatožlutá (vzácně se nachází též forma či mutace růžová), při přezrání hnědorezavě skvrnitá. Bobule jsou nejednotné velikosti. Slupka je pevná, středně silná, průměrně ojíněná, dužina je řídká, šťavnatá, nezbarvená, neutrální až jemně aromatické chuti, s 2-4 semeny. Stopečka bobule je krátká až středně dlouhá, tenká, žlutavě zelená, obtížně oddělitelná. Na vrcholu bobule je černá tečka po blizně. Semeno je světle hnědé, hruškovitě kulovité, zobáček je krátký, tlustší. Hrozen je malý až středně velký (8-15 x 6-8 cm, 80-110 g), válcovitý až válcovitě-kuželovitý, kompaktní (pokud nedošlo ke sprchnutí květu), někdy s dvěma křidélky, s krátkou (do 3 cm), narůžovělou, průměrně lignifikovanou stopkou. První hrozen je na 2-3 nodiu, průměrný počet hroznů na výhon 1-2, feminely nejsou plodné. Pěstování: Plodnost dřeva je 87 %, průměrný počet hroznů na výhon 1,2-1,6 (2). Při jednostranném přehnojení dusíkem a draslíkem trpí často fyziologickým vadnutím třapiny. Proti poškození zimními i jarními mrazy je odrůda mírně nadprůměrně odolná, až do -23 °C. Opadavost květů, tedy sprchávání, které dalo odrůdě název, se dnes se řeší selekcí neopadavých klonů. Podnože se používají především SO-4, T 5C, 125 AA. Podnož K 5BB pouze pro málo výživné, vlhčí půdy, velké tvary a ekologické vinohradnictví. V žádném případě nevysazovat na bujných podnožích při intenzivním hnojení do dobrých půd, neboť sprchává. Používá se vysoké i střední vedení s dlouhým řezem na tažně, zatížení 8 až 12 oček na m2. Hodí se však i na velké kordónové tvary s řezem na střídavé čípky a dlouhá kordónová ramena, v dostatečně vlhkých půdách. Výnos je pravidelný, středně vysoký, 8-11 t/ha, cukernatost bývá 16 až 20 °NM, obsah kyselin 10 až 14 g/l. Fenologie: Vegetační cyklus odrůdy trvá 148-160 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2896 °C. Doba rašení oček je středně pozdní (ve 3. dekádě dubna), kvete ve druhé dekádě června. Zaměkání bobulí začíná ve 3. dekádě srpna, sklizňová zralost této pozdní odrůdy nastává u nás v polovině až koncem října. Choroby a škůdci: Plíseň šedá (Botrytis cinerea) napadá bobule většinou až při přezrávání, ale třapina bývá napadána častěji, vyskytuje se však i při vlhkém počasí v době zrání. Odolnost proti plísni révové (Plasmopara viticola) a černé skrvrnitosti (Phomopsis viticola) je střední, odrůda je napadána spíše padlím révovým (Uncinula necator). Vyskytují se více svinutka, roncet, lemování žilek (grapevine veinbanding) a melnická mozaika (grapevine Melnik mosaic). Odrůda je vyhledávána obaleči. Poloha a půdy: Odrůda je vhodná k pěstování v chladnejších oblastech, ale vyžaduje ty nejlepší polohy jižně exponovaných, slunečných svahů do 220 m n. m. Na půdy tak vysoké nároky nemá, ale nesnáší vyšší obsah vápníku a velmi těžké, studené, jílovité půdy. Dobře využívá půdy na kamenitých svazích, daří se jí i na skalnatých, suchých svazích. Sucho snáší dobře. Zejména v polohách, kde se vytváří podzimní mlhy, bývá ryzlink napaden ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Hrozny bývají sklízeny zpravidla později, koncem října až začátkem listopadu, v příhodných podmínkách se sklízí i později pro výrobu ledových vín.
Charakteristika vína: RR je předurčený k výrobě kvalitních odrůdových vín, nesoucích jasný odraz ,,terroir". Předpokladem je vynikající zdravotní stav hroznů a aromatická zralost. Mošt se nechá spontánně prokvasit při 18-22 °C, vína ze spontánního kvašení mají pomalejší vývoj chuťových a aromatických látek, ale poskytují vysokou kvalitu extraktu, chuti a vůně. U vyšších přívlastků je možno použít technologii s využitím čistého kmene kvasinek a kvašení při běžných teplotách. Důležitá je práce se zbytkovým cukrem, aby se předešlo vysokému obsahu alkoholu a byla dosažena harmonie chutě a vůně. V chuti vín RR hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se "ryzlinkový fenomén" projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku. Typická vína RR jsou světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny. Široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové, typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena. Chuť přechází od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně peprně kořenitě říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti. Ve vůni a chuti můžeme hledat broskev, zelené i žluté jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ. Chuť je zvýrazněna pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem. Odrůda je považována za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí, má vyšší nároky na polohu. O vínu RR se říká, že je to víno králů a král vín. Víno dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nižších nočních teplot se slunečnými dny. Poskytuje ve všech jakostních stupních vína s přívlastkem, především však kabinet a pozdní sběr. Výběr z hroznů a výběr z bobulí dává jen v nejlepších letech a při cílené agrotechnice, ale lze se setkat i s víny ledovými. Vhodnost vín RR k dlouhodobé archivaci je známá. Ležením v láhvi vína dosahují špičkové zralosti, mohou se však objevit postupně intenzívnější tóny petrolejové. Stolování: Jakostní vína RR jsou vhodná k tučnějším masitým pokrmům a uzenému, k lehké úpravě ryb a drůbeže. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům, kabinety ke studeným předkrmům a telecímu masu, pozdní sběry k pstruhům a rybám v různých úpravách.
Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 24, 28, 30, 43, 48, 59, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 91, 100, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Ferdinard Regner, dopis k původu odrůdy Ryzlink rýnský z 25.9.2006 [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.graf-von-katzenelnbogen.de/klosterneuburg.html, B)A single pair of parents proposed for a group of grapevine varieties in northeastern France J.E. Bowers, R. Siret, C.P. Meredith, University of California, Davis, USA a P. This, J.-M. Boursiquot, INRA Montpellier, [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://ecaaser3.ecaa.ntu.edu.tw/weifang/ishs/pap1.files%5Csample.pdf, *Cuketka [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.cuketka.cz/?p=224, *Contribucion al Conocimiento de Variedades de Vinificacionen Andalucia. Vinegra, M., Lara, M., Cordero, J., Valcarel, M.C., García de Luján, A. Junta de Andalucia, Dirrecion General de Investigacion Agraria, 1996. [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.juntadeandalucia.es/servicios/publicaciones/detalle/50518.html, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Ampelographic and molecular diversity among grapevine (*Vitis* spp.) cultivars. Sabir., A. et al. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding; 45 (4) 160-168 (2009) [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/13679.pdf, A)Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Isoenzyme and microsatellite analysis of *Vitis vinifera* L. varieties from the Hungarian grape germplasm. Jahnke, G. et al. Scientia Horticulturae, The Netherlands 120 (2) 213-221 (2009) [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304423808004470, *Microsatellite Database of Grapevine (Vitis vinifera L.) Cultivars used for Wine Production in Portugal. Veloso, M.M. et al. Ciência Téc. Vitiv. 25 (2) 53-61. 2010 [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.scielo.oces.mctes.pt/pdf/ctv/v25n2/v25n2a02.pdf, *Geisenheimer Rebsorten und Klone. Weißer Burgunder [online, 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/weingut-der-hochschule-geisenheim-university/rebsorten/riesling.html, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Ryzlink rýnský [online, 2015-05-19]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/1124, *Historische Rebsorten. Grüner Adelfränkisch [online, 2015-07-02]. Dostupné z: http://www.historische-rebsorten.de/historische-rebsorten/weissweinsorten/gruener-adelfraenkisch/, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama