Ryzlink vlašský (zkratka RV) / Welschriesling

12. července 2017 v 17:07 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro bílá vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Рислинг итальянский, Рислинг влашски, Велш рислинг, Олас рислинг, Тольянска грасевина (vše Rusko), Aminea Gemela, Biela Sladka Gras(s)ica, Borba, Borba Blanca (Protugalsko), Glasica, Grassavina Talijanska (Španělsko), Graševina ISV 1 a SK (Chorvatsko), Grasica, Groshevina, Italian Riesling (Kanada), Italianski Rizling, Laski Rizling, Meslier, M. de Champagne, Nemes Olasz Rizling, Olasriesling, Olasz, O. Rizling, O. R. Nemes (Maďarsko), Petit Riesling, Petracine, Rakuský Rizling, Riesler, Riesli, Riesling, R. Italian, R. Italico (Austrálie, USA, Francie, Itálie), R. Italien White, R. Laski, Risli, Risling Italyanskii (Rusko), Rismi, Rizling Italico (Rakousko), R. Italien, R. I. Blanc, Talianska Graseviana, T. Graševina, Talijanski Rizling, Velchriesling, Vlaska (Chorv.), Vlašák, Walsch Riesling (USA), Welschriesling.
Původ a rozšíření: Ryzlink vlašský je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), používaná k výrobě bílých vín.

Je prokázáno, že k odrůdě Ryzlink rýnský nemá žádný příbuzenský vztah. Nejčastěji se uvádí, že vznikla ve Francii, odkud se rozšířila do okolí Heidelbergu, do Porýní a později, v 19. století, do oblasti Dolního Rakouska a do Maďarska. Existuje ovšem také menšinový názor, že pochází z Itálie, popřípadě také ze středoevropského prostoru2. Mezi tradiční oblasti pěstování této odrůdy patří Rakousko (Weinviertel, Neusiedlersee, 4.385 ha roku 2007), Itálie (Lombardie, Jižní Tyrolsko, reg. 1970, cd. 209, r. 2010 na 1.572 ha, r. 2015 pět registrovaných klonů), Maďarsko, Balkánský poloostrov, ale pěstuje se i v jiných zemích jiných světadílů, například v Brazílii roku 1994 na ploše 1.052 ha. Ve Španělsku, na jihozápadě země, v regionu Extremadura, převážně v zónách Montachez a Ribera Alta, je odrůda Ryzlink vlašský pěstována pod názvem Borba nebo Borba blancaA, 163, 202, tvoří zde součást vín D.O. Ribera del Guadiana, ze Španělska je poprvé zmíněna roku 1513, není identická ani příbuzná s portugalskou moštovou odrůdou Borba, křížencem odrůd Muscat Hamburg x João de Santarém (Castelão), tato odrůda nese jméno portugalského města a subregionu Borba v regionu Alentejo. Celkově byly plochy vinic, osazené odrůdou Ryzlink vlašský, celosvětově odhadovány roku 1999 na 35.000 ha. Ve Státní odrůdové knize České republiky je zapsána od roku 1941, od tohoto roku je zapsána též v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Na Slovensku tvoří asi 17 % celkové plochy vinic. Od roku 1985 je v ČR povoleno pět klonů: PE-7/76, PE-5/44, PE-5/34, PE-6/65 a PE-7/71. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a Ing. Miloš Michlovský, CSc. Pro vinařskou oblast Čechy je příliš pozdní odrůdou a z proto se tu až na malé výjimky nepěstuje. Na Moravě je vysazována od počátku 20. století, daří se jí zejména na Slovácku, Znojemsku, Dunajovicku, Velkopavlovicku, Hustopečsku, Věstonicku a v oblasti kolem Pálavských vrchů. Roku 1999 byla vysazena na 13 % a roku 2015 již pouze na 6,9 % veškeré plochy vinic, roku 2015 byla pěstována na ploše 1.195,73 ha, z toho v Čechách na ploše 17 ha. Průměrné stáří vinic roku 2010 činilo 28 let. Dnes je odrůda vysazována méně, je sice třetí nejčastěji pěstovanou bílou odrůdou u nás, ale také druhou nejstarší v pořadí. Název odrůdy patrně nemá souvislost s místem jejího původu, začala se tak označovat v Německu pro odlišení od odrůdy Ryzlink rýnský. Zajímavé je, že se zde dnes takřka nepěstuje. V Rakousku a v Německu je nazývána Welschriesling, v Maďarsku Olaszrizling, na Balkáně Laški rizling a Rizling italijanski, v Itálii Riesling italico atd. Mutace odrůdy: V oblasti pěstování RV se lze velmi vzácně setkat s odrůdou Welschriesling Blau (ve Slovinsku Zerni Selenjak), patrně se jedná o mutaci odrůdy RV s modrými hrozny.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je v mládí bujný, později středně bujný, letorosty jsou polovzpřímené až poléhavé. Úponky révy jsou středně dlouhé, trifidní. Včelka je zelená, středně hustě ochlupená. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené, bělavě zelené s odstíny růžové nebo živě červenofialové barvy (i když méně výraznými než u RR), vlnatě plstnaté, apikální listy (1-3) světle zelené s růžově lemovanými okraji, první je se žlábkem uprostřed, další dva ploché, na líci jsou arachnoidální až ochmýřané, na rubu vlnatě plstnaté, bazální listy jsou ploché, malé, téměř nečleněné, na líci lysé, světle zelené, na rubu slabě plstnaté, šedozelené, řapíkový výkroj je úzce otevřený, s ostrým dnem, zřídka s překrytými cípy, zoubky jsou výrazné a ostré, osa je zakřivená. Letorosty kvetoucí: vrcholek je otevřený, bělavě zelený až žlutozelený se zlatožlutými okraji, středně silně až silně bíle vlnatě ochmýřený, apikální listy jsou ploché, bělavé zelené s bronzovými skvrnami, s lehkým růžovým nádechem, slabě až středně silně bíle vlnatě plstnaté, bazální listy žlutozelené s několika chomáčky chlupů na líci, arachnoidální na rubu, tří- až pětilaločnaté, osa je vzpřímená. Internodia a nodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální bronzově pruhovaná, takřka lysá, hladká, mírně eliptického průřezu, pupeny jsou takřka bez zabarvení antokyany. Jednoleté réví je průměrné délky (přibližně 1,5 m), tenké, světle žlutohnědé až oříškově hnědé, po délce čárkované, okrouhlé až mírně eliptického průřezu, elastické, středně silné, nevětvené, na povrchu hladké, nodia jsou výraznější, internodia 10-12 cm dlouhá. Zimní pupeny jsou malé až středně velké, kuželovité, tupé. Kmen je středně silný. Dospělý list je středně velký až velký, mírně zvlněný, tvar čepele je srdcovitý, tří- až pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji, většinou s oblým dnem, někdy až téměř nečleněný. Vrchní strana listu je světle zelená, hladká až velmi slabě či slabě puchýřnatá, lysá, s téměř kovovým leskem, spodní strana listu je šedavě zelená, jemně plstnatá až arachnoidální. Žilnatina na líci je u báze vystouplá, žlutozelené barvy, na rubu zelená. Okraj listu je pravidelně, výrazně a ostře zoubkovaný, jedna strana je konvexní a druhá konkávní. Řapíkový výkroj je lyrovitý, otevřený až úzce otevřený, někdy s překrytými cípy, s ostrým dnem, řapík listu je kratší až středně dlouhý, stejné délky, jako medián listu, středně silný, lysý, narůžovělý až slabě vínově červený, kruhového průřezu, bez kanálu. Podzimní barva listů je žlutohnědá, již koncem léta mají listy nažloutlý nádech na okraji. Květenství je válcovité s jedním křidélkem, kompaktní, asi 10-15 cm dlouhé. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (11-16 mm, 1,26 g), kulatá bobule jednotné velikosti i barvy, žlutozelená, v plné zralosti až nažloutlá se světle hnědým tónem, s tečkou na líčku. Slupka je tenká, ale pevná, průměrně ojíněná, dužina šťavnatá, velmi řídká, nezbarvená, plné, nakyslé, neutrální chuti s 3-4 semeny. Semeno je hruškovité, středně velké, světle hnědé, zobáček je širší, na konci zahrocený. Stopečka bobule je krátká, tenká, zelená, obtížně oddělitelná. Hrozen je malý až středně velký (12-16 x 7-10 cm, 90-120 g), středně až velmi hustý, krátce válcovitý, se slabě až průměrně lignifikovanou, poměrně tenkou, kratší až středně dlouhou stopkou (5 cm), často s jedním ouškem (typický přívěsek ve tvaru malého, hustého hroznu) též na delší stopce. První hrozen je na 2-3 nodiu, průměrný počet hroznů na výhon 1-2, plodnost feminel je velmi nízká. Pěstování: Réví vyzrává na 80-95 %, plodnost dřeva je 65-80 %, počet hroznů na výhon 0,7-1,5, na plodonosný 2-4. Proti poškození zimními mrazy je odolná, snáší mrazy až do -25 °C, jarní mrazíky ji nepoškozují. Při nedostatku vláhy a při vysokých teplotách rychle ztrácí aciditu, což má vliv na kvalitu vína. Nejvhodnější podnoží je K 5BB, při obsahu vápna do 15 %, ve vápenatějších půdách SO-4, Cr 2 a 125 AA, na písčitých půdách je vhodná i LE-K/1. Vedení a vyhovuje střední i vysoké s řezem na dlouhé tažně. Zatížení 8-10 plodonosných oček na m2. Výnosy jsou pravidelné a vysoké, 8-12 (17) t/ha při cukernatosti 16-20 °NM a aciditě 9-14 g/1. Fenologie: Vegetační cyklus odrůdy trvá 148 dnů při sumě aktivních teplot (SAT) 2890 °C. Doba rašení oček, kvetení i zaměkání je středně pozdní, raší po polovině dubna, kvete v polovině června, květy málo opadávají, zaměkání začíná v poslední dekádě srpna. Sklizňová zralost je u nás velmi pozdní, začátkem až v polovině října, pozdní sběry až počátkem listopadu. V podmínkách Oděsy dozrává ve třetím týdnu září. Choroby a škůdci: Odrůda je citlivá vůči padlí révovému (Uncinula necator) v pozdějších fázích vegetace (později zaměká). Trpí vadnutím třapiny. Proti plísni révové (Plasmopara viticola) je relaltině odolná. Vlhký podzim podporuje rozvoj plísně šedé (Botrytis cinerea). Časté jsou roncet, vrásčitost dřeva (grapevine rugose wood) a svinutka, dalšími škůdci není příliš napadána. Poloha a půdy: Vyžaduje ty nejlepší polohy vzhledem ke svému pozdnímu zrání. Na půdní podmínky je sice tato odrůda poměrně nenáročná, ale nejlepší kvality dosahuje na půdách propustných, hlinitých. Vhodné jsou však i sterilní písky a štěrkopísky. Má velmi širokou ekologickou plasticitu. Na lehčích půdách se objevují na listech příznaky nedostatku hořčíku (světle žluté skvrny, které lemují hlavní žilky). Snáší dobře vápenité půdy.
Charakteristika vína: Při zpracování hroznů je třeba věnovat pozornost odrůdovému aroma. Složení aromatických látek je podobné, jako u RR, ale je jich menší množství. Technologie výroby by proto měla jít cestou uvolnění a zachování maximálního množství aromatických látek. Vhodná je metoda odkalení moštu s následným řízeným kvašením moštu za nízké teploty (13-15 °C). Víno takto vyrobené bývá velmi dobré jakosti, v příznivých letech dává RV i výjimečná vína. Při regulovaném výnosu poskytuje vhodnou surovinu k získávání ledových i slámových vín. Vína RV se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoří harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává RV výborná vína ledová, poskytova vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti. Typická odrůdová vína jsou světle zelenožlutá, zahrnují širokou škálu vůní, od vinné, příjemně květinové s nádechem květu lípy, hořkomandlové nebo jablečné (zelená jablka) po medové tóny přívlastkových vín a mají plnou, harmonickou chuť, která osvěží příjemnými kyselinkami. Ve vůni a chuti můžeme hledat grapefruit, červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny. Na vápenatých půdach má víno RV jemnou vůni, podobnou lipovému květu. Vynikající terroir pro Ryzlink vlašský má Mikulovská podoblast. Excelentní vína ze svahů Pálavy patří k chloubám moravských vín, pravidelně bývají zastoupena v Salónu vín. Vína jsou vhodná ke střednědobé archivaci. Stolování: Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín. Lehká, prostá, tvrdá vína stolní, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci, se hodí ke svačinám s uzeninou. Suchá vína se dobře uplatní jako aperitiv ke studeným předkrmům a k celé paletě jídel jednoduché, všední kuchyně. Hodí se k zeleninovým jídlům i zeleninovým polévkám a bílým sýrům, k lehké úpravě ryb či jemným paštikám, ale i k šunce a vepřové pečeni. Jako vinný střik dobře uhasí žízeň.
Literatura a internetové zdroje: 2, 7, 9, 10, 13, 16, 24, 28, 43, 48, 59, 74, 91, 92, 100, 163, 165, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 197, 199,200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, A)Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Hillebrand, W., Lott, H., Pfaff, F. Taschenbuch der Rebsorten. 13. Aufl. Fachverlag Fraund, Mainz 2003. ISBN 3-921156-53-x, *Cuketka [online, 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.cuketka.cz/?p=224, *Georgikon Keszthely. Szölöfajták. Dr. Kocsis László. Pannon Egyetem Georgikon Kar [online, 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.georgikon.hu/tanszekek/kertesz/Fajtak_portfolio/01%20Cserszegtomaj.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Isoenzyme and microsatellite analysis of *Vitis vinifera* L. varieties from the Hungarian grape germplasm. Jahnke, G. et al. Scientia Horticulturae, The Netherlands 120 (2) 213-221 (2009) [online, 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304423808004470, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *VIC.ENTECRA.IT - Unità di Ricerca per la Viticoltura, Arezzo [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://vic.entecra.it/, *Yo Traigo el Vino [online, 2015-09-16]. Dostupné z: http://yotraigoelvino.blogspot.cz/2010_02_01_archive.html, *Characterization of Spanish grapevine cultivar diversity using sequence-tagged microsatellite site markers. Martín J.P. et al. Genome. 2003 Feb; 46 (1): 10-8 [online, 2015-09-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12669792, *Caracterización de variedades de Vitis vinifera l. cultivadas en Extremadura, mediante estudios morfológicos, agronómicos y bioquímicos. Asensio Sanchez, M.L. Universidad de Madrid (Thesis). 2000 [online, 2016-06-28]. Dostupné z: zaguan.unizar.es/record/3013/files/TESIS-2009-040.pdf, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Ryzlink vlašský [online, 2017-05-12]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/1976.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama