Selektion Oppenheim 4 (zkratka SO-4)

13. července 2017 v 17:14 | Martin Šimek |  Odrůdy podnožové, kniha odrůd ČR
Synonyma: Оппенгейм СО-4, Берландиери x Рипариа СО4, СО-4, Cелекции Оппенгейма-4 (vše Rusko, Ukrajina), SO 4 (Francie, cd. 9193, no. 9913), Oppenheim 4, Oppenheim SO4, Sélection Oppenheim 4 (Francie)

Původ: Berlandieri x Riparia SO-4 je odrůda révy, speciálně vyšlechtěná jako podnož, interspecifický kříženec (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení, PiWi odrůda) amerických druhů révy Vitis berlandieri Planchon a Vitis riparia Michaux. Většina zdrojů se shoduje, že byla vyšlechtěna v německém Oppenheimu (Dienstleistungszentrum Ländlicher Raum Rheinpfalz)163 selekcí z původního materiálu maďarského šlechtitele Sigmunda Telekiho. Telekimu zaslal semenáčky v roce 1886 francouz Euryale Rességuier, který je patrně autorem původního křížení. Dle VIVC je mateční odrůdou interspecifický kříženec neurčených odrůd s názvem Berlandieri Resseguier z dílny francouzského šlechtitele, tentokrát s poněkud pozměněným jménem Eureylan Rességuier163. Ing. Radek Sotolář uvádí, že podnož vznikla v Oppenheimu selekcí podnožové odrůdy Teleki 4B, selekci měl provádět H. Rodrian9. Francouzské zdroje doplňují, že selekce byla provedena roku 1896, ale jako autora uvádějí Heinricha Fuhra, v letech 1901-1933 ředitele výzkumného centra v Oppenheimu30. Dle údajů německého Výzkumného ústavu v Geisenheimu byla v Oppenheimu přibližně od roku 1920 selektována podnožová odrůda, pocházející ze čtvrté řady Telekiho kříženců (Teleki 4), dovezená roku 1912 ze slovinského města Dvor, roku 1933 bylo v Německu započato s jejím ověřováním, roku 1956 jí byla udělena ochranná známka, která vypršela roku 1982, od tohoto roku se v Německu i v dalších zemích přikročilo k dalším selekcím této podnožeA, B. Název odrůdy: Používané synonymum SO-4 je původním pracovním názvem odrůdy, zkratkou názvu Selektion Oppenheim 4, odvozeného od místa selekce odrůdy.
Rozšíření: SO-4 patří k nejdůležitějším a nejrozšířenějším podnožím v Německu (roku 1999 na 4 ha podnožových vinic), ale též například v Rakousku, Maďarsku, USA, Itálii (od roku 1971, cd. 615, roku 2015 tu bylo registrováno šest klonů), Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v mnoha dalších vinařských zemích. V Evropě je registrována ve 12 státech. Roku 2011 bylo ve Francii 24 registrovaných klonů této v pořadí zde první nejpěstovanější podnože, v podnožových vinicích se pěstovala na 352 ha, je zde vysazeno cca 180.000 ha vinic různých odrůd révy s touto podnoží, prakticky ve všech vinařských regionech. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1979. V ČR byla roku 2010 vysazena na 10 ha podnožových vinic, které byly průměrného stáří 10 let, patří zde mezi nejčastěji používané podnože. Registrován je u nás klon PO-07, udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos - Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek a ŠSV Polešovice.
Příbuzné odrůdy: Spontánní mutací odrůdy SO-4 a následnou selekcí vznikla v Německu nová podnož s názvem Binova, která má jednopohlavní gynoidní květenství, je tolerantnější na různé druhy půd, snese vyšší obsah aktivního vápníku v půdě, je odolnější k chlorózám a taktéž vhodná pro odrůdy, náchylné ke sprchávání. Roku 1999 se v Německu pěstovala na 2 ha podnožových vinic. Možné záměny: Sedm amerických podnožových klonů původem z UC Davis, dlouho považovaných za klony odrůdy SO 4, bylo roku 1992 identifikováno jako klony odrůdy Teleki 5C151, C. Obě odrůdy jsou si podobné, Teleki 5C má úponky rozdvojené až roztrojené přibližně v poměru 1:1, mladé lístky a vrcholky letorostů jsou převážně zelené, letorosty jsou jemně obrvené, červeně pigmentované, podélně zeleně pruhované. SO-4 má roztrojené úponky, rozdvojené jsou vzácné, vrcholky letorostů a mladé lístky mají bronzový nádech, letorosty jsou lysé, uniformně červeně zbarvené, bez zelených pruhů.
Rodičovské odrůdy: Vitis berlandieriPlanchon je původní druh révy, pocházející z jižní části severoamerického kontinentu, divoce rostoucí především v Texasu, v Novém Mexiku a v Arkansasu. Je znám především svou tolerancí vůči vysokému obsahu vápníku v půdě. Když evropské vinice koncem 19. století napadl révokaz, zavlečený z Ameriky a bylo nutné začít roubovat evropské odrůdy původu Vitis vinifera na americké podnože, bylo zpočátku obtížné najít révu, která by dobře prospívala v půdách, bohatších na vápník. To Vitis berlandieri sice splňuje, ale na druhé straně se špatně přizpůsobuje roubování. Proto se různé podnože, odolné révokazu a tolerantní vůči obsahu vápníku v půdě, vyrábí křížením druhů Vitis berlandieri a Vitis riparia, někdy s podílem genů Vitis rupestris nebo Vitis vinifera. Vitis riparia Michaux je původní druh révy, rozšířený na východním pobřeží severoamerického kontinentu od kanadské provincie Quebec do Texasu, ale divoce rostoucí i v některých vnitrozemských státech, jako například Montana, Severní Dakota či Nebraska. Je to odolná a dlouhověká rostlina, schopná dosáhnout až do vrcholků nejvyšších stromů. Její tmavomodré plody byly používány již původními obyvateli Ameriky k výrobě želé, džemu a pravděpodobně i alkoholických nápojů. Výhodou tohoto druhu révy při šlechtění podnoží je vysoká odolnost vůči mrazu, houbovým chorobám, tolerance vůči révokazu a přizpůsobivost různým půdním typům. Geny Vitis riparia nese i poměrně značné množství hybridních moštových odrůd.
Charakteristika odrůdy: (M) Růst je středně bujný až slabší. Včelka je bělavě růžová, silně bíle vlnatě ochmýřená. Vrcholek letorostu je polootevřený, průměrně bíle vlnatě ochmýřený, bronzově zelený až červenavě hnědozelený s narůžovělými okraji. Letorost je žebernatý, silný, mírně eliptického průřezu, s dlouhými internodii (14 cm), tmavočervený, lesklý, s červenohnědými tečkami na dorsální straně, s tmavě fialovými uzly, hnědozelený na ventrální straně, bez ochmýření, často ohnutý. Úponky jsou často roztrojené (na rozdíl například od Kober 5BB). Jednoleté réví je středně silné, mírně zploštělé, světle šedé, na uzlech čokoládově hnědé, očka jsou středně velká, zaoblená. První dva mladé lístky jsou bronzově zbarvené, středně silně pavučinovitě ochmýřené, často celokrajné, s podehnutými okraji, další listy jsou třílaločnaté s mělkými výkroji, zelené s lehkým bronzovým nádechem, ochmýření postupně slábne. Jednoleté réví je tmavohnědé, někdy s červeným nádechem, rýhované, internodia jsou středního průměru. Dospělý list je středně velký až velký, klínovitý až skoro čtvercového tvaru, nečleněný, tří- až pětilaločnatý s mělkými výkroji, na líci tmavozelený, hladký až mírně vrásčitý, mezi žebry zvlněný, slabě obrvený, na rubu světle zelený, hladký, mírně obrvený, zoubkování je středně výrazné, takřka pravoúhlé, s rovnými stranami, řapíkový výkroj je široce otevřený, ve tvaru "U" až lyrovitý, většinou s oblým dnem, ale vyjíměčně i se zaostřeným dnem, řapík je silný, jemně obrvený, u řapíkového výkroje růžovofialový, je kratší než středová žíla listu. Žilnatina listu je slabě pigmentovaná antokyaniny. Květenství je malé, vytvořené ze samčích, vždy sterilních květů, hrozny odrůda nevytváří. Jednopohlavní, pětičetné květy v řídkých hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené. Pěstování: Vegetační cyklus od rašení do opadu listů je 179 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 3270 °C. Produkce dřeva je velmi dobrá, ale někdy s určitým podílem suchého dřeva, schopnost řízkování je velmi dobrá, roubování dobrá. Réví vyzrává na 80-90 %. Růst je středně bujný až slabší, naštěpované odrůdy na ni rostou středně bujně. Zakořeňování je velmi dobré, proniká do půdy do hloubky 2 m. Odolnost vůči mrazu je dobrá (-27 °C), vůči suchu střední až slabší, odolnost vůči houbovým chorobám, révokazu na kořenovém systému a háďátku je velmi dobrá, vůči révokazu na listech a anthraknóze nižší až průměrná. Podnož je používána zejména pro střední vedení. Půdy: Odrůda snáší přibližně do 18 % aktivního a do 35 % celkového obsahu Ca v půdě, vůči chloróze je průměrně odolná. Poměrně dobře snáší kyselé půdy, podprůměrně zasolené půdy, suché půdy snáší průměrně, adaptace na kolísání vlhkosti v půdě je nižší až průměrná. Špatně absorbuje hořčík z půdy. Není vhodná do lehkých a málo úrodných půd, do půd příliš kompaktních, vysýchavých nebo velmi suchých, je vhodná do jílovitohlinitých, písčitohlinitých a písčitých, průměrně úrodných půd s dostatkem vody a do stejnoměrně vlhkých půd s vyjímkou půd s nedostatkem hořčíku, je vhodnější pro nížinné polohy. Využití: Podnož SO 4 podporuje vyzrávání dřeva, zvyšuje výnos hroznů a zkracuje jejich nástup do plodnosti. Je vhodná také do chladnějších vinařských oblastí s kratším vegetačním cyklem. Afinita k odrůdám původu Vitis vinifera je dobrá. Podnož je vhodná pro odrůdy, náchylné ke sprchávání a pro bujně až velmi bujně rostoucí kvalitativní odrůdy, například Neuburské, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Děvín, Chardonnay, Pálava, Sauvignon, Frankovka, Alibernet, Svatovavřinecké a.j. Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 26, 27, 30, 70, 83, 91, 92, 100, 124, 151, 163, 166, 170, 181, 188, 197, 202, A)Geisenheimer Rebsorten und Klone. SO 4. Forschungsanstalt Geisenheim [online, 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/fileadmin/Dateien_Hochschule_Geisenheim/Forschung/Angewandte_Biologie/Rebenzuechtung/Unterlagen/1103P.pdf, B)Forschungsanstalt Geisenheim [online, 2014-08-01]. Dostupné z: http://www.fa-gm.de/en/fachgebiet-rebenzuechtung-und-rebenveredlung/research/rootstocks/berlandieri-x-riparia/selektion-oppenheim-4/index.html,C)Ampelographic and Isozyme Data Correcting the Misnaming of the Grape Rootstock SO4 at the University of California, Davis. Walker, M.A., Boursiquot, J.M. American Journal of Enology and Viticulture 43 (3) 261-265 (1992) [online, 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/43/3/261.abstract, *SO4 - Institut Français de la Vigne et du Vin Sud-Ouest[online, 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.vignevin-sudouest.com/publications/cepages-midi-pyrenees/SO4.php, *Abstract - American Journal of Enology and Viticulture [online, 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/43/3/261.abstract, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf. *Einfluss verschiedener Unterlagen auf Ertrag und Traubenqualität. Schwab, A. Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau, Veitshöchheim, 2008 [online, 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.lwg.bayern.de/mam/cms06/weinbau/dateien/w1__unterlagen_stickstoffaufnahme_und_stickstoffverwertung_von_5_sorten.pdf, *Characterization of grapevine rootstocks using microsatelite markers. Dzhambazova, T. et al. Biotechnology & Biotechnological Equipment 21 (1) 58-62 (2007) [online, 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/259217004_Characterization_of_grapevine_rootstocks_using_microsatellite_markers, *Analysis of grape rootstocks by SSR markers. Jahnke, G. et al. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 45 (4) 199-210 (2011) [online, 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/227945084_ANALYSIS_OF_GRAPE_ROOTSTOCKS_BY_SSR_MARKERS.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama